Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 28 záznamů.  začátekpředchozí21 - 28  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Lenost, zahálka, nečinnost
Holubová, Kristýna ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Kollárová, Ľubica (oponent)
Tato diplomová práce má být kulturologickou syntézu na téma role lenosti, zahálky a nečinnosti v kultuře. V první části se nachází základní kulturně historická rešerše, v níž je exponován vývoj vztahu práce a zahálky v evropské kultuře. Problematiku role lenosti, zahálky a nečinnosti v současné kultuře uchopuje tento text v druhé části s pomocí odborné i krásné literatury, ale i výtvarného umění a populární kultury. Závěrečná část práce je věnována syntetickému shrnutí výsledků verifikace hypotézy lenosti jako motoru lidské kultury na jedné straně a lenosti jako přirozeného důsledku práce na straně druhé.
Cesta do nitra Martina H.
Helán, Martin ; Houser, Milan (oponent) ; Stratil, Václav (vedoucí práce)
Hlavním cílem mé diplomové práce bylo znovu navázání na svou dřívější individuální tvorbu. Při ztvárnění obrazů jsem vycházel z mého nitra, které se emotivně podílelo na rozhodování o výsledné konstelaci barev. Výsledný cyklus obrazů je zpracován technikou olejomalby s využitím převážně středních formátů. Kompozice obrazů vychází z geometrické abstrakce a čerpají z předchozích děl zvětšováním detailů z vlastních starších maleb. Dílčím cílem práce bylo hledání barevných variací, které svou podstatou vyjadřují různé emoční stavy. V práci se zaměřuji především na hledání harmonických souhra barevných tónů.
Dzogčhen a jeho filosofické aspekty v tradici Bön
KLOZAR, Karel
Práce se zabývá filosofickými aspekty Dzogčhenu, jenož náhled tvoří nejhlubší a nejvlastnější esenci tradice Jungdrung Bön. Dzogčhen je duchovní tradice se specifickým nedualistickým náhledem na svět a člověka. První část se zabývá historií Bönu a rozdělením jeho nauk, a také hlavními dzogčhenovými liniemi v této tradici předávaných. Další část cílí na vysvětlení rozdílů mezi sútrou, tantrou a Dzogčhenem z pohledu bönského Dzogčhenu zejména ve smyslu pojmů základu, cesty a plodu, prázdnoty a jasnosti, vědomí a mysli a jejich přirozenosti. Dále předkládá text Dvanáct malých tanter, který i důsledně vysvětlí a okomentuje. V poslední a klíčové kapitole se práce věnuje filosofickému prozkoumání některých klíčových aspektů Dzogčhenu, zejména pojmu autenticity, a to ve smyslu jak si můžeme být jisti zkušenosti přirozené mysli, když naše vědomí ji nejsou schopna nijak pojmout. Dále dojde na porovnání Parmenidových zlomků s některými východisky buddhistické a dzogčhenové filosofie a vyvozeny možné inspirativní závěry o pojmu myšlení o intencionalitě.
Konfrontace Východní a Západní Spirituality: možnosti a meze současných alternativních přístupů k transcendentnu
KLOZAR, Karel
Práce se zabývá zkoumáním transcendentna ve vztahu k lidskému bytí skrze extraspektivní a intraspektivní analýzu některých typových odlišností západního a východního přístupu k bytí a z toho vyplývající specifika v pojetí transcendnetna. Zdůraznění některých zásadních typových rozdílů na úrovni extraspektivní. Hledání styčných ploch na úrovni intraspektivní ? skutečných, zdánlivých a možných. Inspirace Jungovým kolektivním nevědomím a procesem individuace jako klíčem k možnému pochopení podstaty člověka jakožto ohniska vztažení univerzálního a individuálního. Transcendentno jako společný cíl, nebo jablko sváru? Jsou východní a západní cesty k transcendentnu vzájemně slučitelné? Je možná dialektika východního a západního přístupu k transcendentnu, která by ukázala ?vyššího třetího? v podobě nejzákladnější a nejzazší formy zkušenosti, neredukované uchopujícím výkladem? Integrace vědomého a nevědomého jako základní stavební kámen mostu mezi Východem a Západem.
Tři mystické spisy středověku z hlediska konceptů C.G. Junga
JEŘÁBEK, Jan
Práce prezentuje tři mystické spisy středověku popisující prožitek vnitřního mystického sjednocení doprovázeného náboženskou zkušeností a zkušeností duchovního očišťování. Diplomová práce se pokouší o celostní pohled na člověka, prezentuje relevantní pohledy C.G.Junga týkající se funkcí archetypů a vztahů vědomí a nevědomí, pohledy jiných autorů, některé materiály magisteria, komentátory uvedených spisů, zohledňuje dlouhodobé empirické pozorování, a uvádí jednu případovou studii. Po zhodnocení mystických spisů navrhuje možné přístupy k psychospirituální krizi a možný přínos kontemplativní cesty pro člověka současnosti.
Volný čas na křižovatkách filozofie a náboženství. Možné odpovědi na otázku : Proč je obor Pedagogika volného času na Teologické fakultě ?
SKUHROVCOVÁ, Alena
Práce má za cíl nalézt vztah mezi náboženstvím a volným časem. První část shrnuje přístup k volnému času v jednotlivých obdobích a v různých filozofických směrech. Druhá část práce se zabývá pojetím volného času v dnešní moderní (postmoderní) době a hledáním východisek z naší neschopnosti prožívat autentický volný čas. Volný čas je zde ukazován jako stav duše, jako pocit svobody, ne jako konkrétní časový úsek. V závěru pak objevujeme, že takový volný čas, který prezentujeme, je ve své podstatě cestou k hledání Boha.
Přínos pedagogiky Marie Montessori pro didaktiku meditace v předškolním věku
ČÍŽKOVÁ, Helena
Práce se zabývá přínosem pedagogiky Marie Montessori pro didaktiku meditace v předškolním věku. V první kapitole se autorka zabývá psychologií předškolního věku, zohledňuje religiozitu této věkové skupiny a konstatuje, že dítě mezi třetím a pátým rokem života vykazuje náznaky schopnosti meditovat. Dále je práce věnována vymezení pojmů meditace a kontemplace. Je stanoven význam meditace v dětském světě a nabídnuty první kroky pro zcitlivění dítěte pro duchovno. Následuje popis nácviku koncentrace, jak jej můžeme nalézt v pedagogice M. Montessori. Ten je především spjat s cvičením ticha. Poslední část je zaměřena na sestavení příkladů nácviku koncentrace, které mají uvést dítě do světa meditace. Příklady meditativního setkání zohledňují hravost a fantazii dětí předškolního věku a významně se podílejí na jeho duchovním rozvoji.
Využívání spektra didaktických řídících stylů ve vyučovacích jednotkách tělesné výchovy na základních školách v okrese Příbram.\\
STREJC, Josef
V dnešní škole je snaha o to, aby vedoucím činitelem ve vyučovacím procesu nebyl pouze učitel, ale aby se část zodpovědnosti za výuku přesunula na žáky. Didaktické styly umožňují dostávat žáky do nových rolí a tím i do řešení nových situací. Žáci řešením těchto situací umožňují učiteli efektivně výchovně působit, vede je od pasivní percepce k tvořivosti. Práce podává informace o využívání didaktických řídících stylů ve výuce tělesné výchovy na základních školách v okrese Příbram.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 28 záznamů.   začátekpředchozí21 - 28  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.