|
|
Study of size-resolved atmospheric aerosol using cascade impactors
Kozáková, Jana ; Schwarz, Jaroslav (vedoucí práce) ; Vojtíšek, Michal (oponent) ; Krejci, Radovan (oponent)
Disertační práce zahrnuje dva hlavní projekty: 1) výzkum intermodální frakce atmosférického aerosolu a 2) vliv regionálního transportu znečištění ovzduší na kvalitu ovzduší v Ostravě. Úvod a cíl 1. projektu. Jemná a hrubá frakce atmosférického aerosolu jsou považovány za samostatné znečišťující látky. Překrývají se v oblasti velikosti částic mezi 1 - 2.5 µm aerodynamického průměru (dae). Tento překryv představuje intermodální frakci (PM1-2.5). Zdroje jemné i hrubé frakce přispívají různou měrou ke koncentraci PM1-2.5 na lokalitách s různými zdroji a kvůli měnícím se meteorologickým podmínkám. Z tohoto důvodu se vede diskuze, zdali by vedle frakce PM2.5 měla i PM1 být zahrnuta do seznamu legislativních standardů a monitorována jako polutant představující jemnou frakci atmosférického aerosolu. Pronikání hrubé frakce do PM2.5 může vést k nepřesnostem v identifikaci zdrojů znečištění a v epidemiologických či expozičních studiích. Cílem této práce bylo prozkoumat vztah mezi PM1-2.5 a hrubou (PM2.5-10 nebo PM>2.5)/jemnou (PM1) frakcí během odlišných meteorologických podmínek v zimních a letních sezónách a na různých lokalitách v České republice. Úvod a cíl 2. projektu. Imisní limity stanovené Evropskou unií jsou dlouhodobě překračovány v Ostravském regionu, ve kterém je kvalita ovzduší jedna z nejhorších...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Měření rozptylu světla na atmosférickém aerosolu
Novotná, Nikola ; Zíková, Naděžda (vedoucí práce) ; Klán, Miroslav (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá rozptylem světla na atmosférickém aerosolu, který je měřen od roku 2012 v Observatoři Košetice v okrese Pelhřimov. V práci jsou zpracována data z období od 1. 1. 2014 do 31. 12. 2015, která slouží jako reprezentativní hodnoty dopředného a zpětného rozptylu světla. Byl vypočten Angstroemův exponent, na jehož základě byly provedeny korekce dat. Data byla zpracována v hodinových krocích a byla porovnávána s meteorologickými a imisními daty. Byly vypočteny korelace a odhadnuty regresní modely pro ověření správnosti měření a zjištění vlivu meteorologických jevů a imisních dat PM2,5 a PM10 na rozptylové koeficienty. Z provedených výpočtů vyplynulo, že rozptyl světla se zvyšuje s rostoucí koncentrací částic PM2,5 a PM10 a relativní vlhkostí vzduchu a klesá s rostoucí teplotou vzduchu, úhrnem srážek a rychlostí větru. Bylo také prokázáno, že na rozptyl světla na atmosférickém aerosolu má vliv směr větru, který ovlivňuje složení vzorkovaného vzduchu. Klíčová slova: atmosférický aerosol, rozptyl světla, zpracování časových řad
|
|
|
Distribuce velikostně segregovaného aerosolu v mezni vrstvě atmosféry
Traxmandlová, Nikola ; Hovorka, Jan (vedoucí práce) ; Jančík, Petr (oponent)
Blízkost industriálních zón a obytných čtvrtí je častý fenomén evropských měst mnohdy způsobující v těchto čtvrtích snížení kvality ovzduší. Cílem této práce bylo za pomoci dálkově řízené vzducholodi změřit koncentrace a velikostní distribuce aerosolu v mezní vrstvě atmosféry nad obytnou zónou a průmyslovým komplexem Škoda auto a.s. v Mladé Boleslavi a doplnit tak pozemní měření, které zde proběhlo v únoru a březnu roku 2013 a jehož výsledkem bylo zjištění, že průmysl a doprava nemají na kvalitu ovzduší ve městě výraznější vliv. Během třinácti letů 11. 2. 2015 byly dvojicí aerosolových spektrometrů umístěných v gondole vzducholodi měřeny velikostní distribuce a koncentrace částic aerosolu o velikosti 11,5 nm - 10 µm s integrační dobou jedna vteřina nebo minuta dle modu měření SINGLE nebo SCAN. V modu SINGLE vzducholoď během jednoho letu nad obytnou čtvrtí a průmyslovým komplexem setrvávala na jedné letové hladině, zatímco v modelu SCAN měnila letovou hladinu každé dvě minuty při letu pouze nad sportovním areálem v obytné zóně. V SINGLE modu byly v průmyslovém areálu identifikovány zdrojem nanočástic, PM1 a PM2.5 a hrubého aerosolu výduchy z lakoven a místo nakládky automobilů. Nicméně emise z těchto zdrojů nejsou transportovány nad rezidenční oblast. Mírně zvýšené koncentrace PMx a nanočástic byly...
|
|
|
Aerosol light extinction measurements
Múčková, Nikola ; Zíková, Naděžda (vedoucí práce) ; Holubová Šmejkalová, Adéla (oponent)
Táto bakalárska práca sa zaoberá základným spracovaním nameraných dát extinkcie svetla na atmosférickom aerosóle, ktorá bola meraná na siedmych vlnových dĺžkach pomocou aethalometra (AE-31, Magee). Prístroj je od roku 2012 umiestnený na meteorologickej stanici Košetice v Českej republike, kde meranie prebiehalo a v súčasnosti prebieha naďalej. Boli spracované dáta namerané v rokoch 2013 až 2015 tak, aby tvorili vhodný podklad pre ďalšie výskumy v oblasti meteorológie a klimatológie. Sú vypočítané základné parametre ako je koeficient extinkcie a ďalšie odvodené charakteristiky (Angstroemov absorpčný koeficient, Delta-C). Z výsledných dát sú určené celkové priemerné hodnoty a časové závislosti - denný, týždenný a ročný chod. Všetky závislosti a chody sú graficky znázornené a okomentované. Počas spracovania dát bolo okrem iného zistené, že v priebehu rokov 2013 až 2015 nastal pokles priemernej hodnoty koncentrácie čierneho uhlíka a že je najvyššia v zimných mesiacoch. Kľúčové slová: atmosférický aerosól, extinkcia svetla, spracovanie časových rád
|
|
|
Studium tuhé frakce atmosferického aerosolu z Plzně pomocí rentgenové práškové difrakce
Vik, Ondřej ; Havlíček, David (vedoucí práce) ; Plocek, Jiří (oponent)
V této diplomové práci bylo studováno pomocí práškové rentgenové difrakce metodou paralelního svazku mineralogické složení vzorků denních měření prachů z několika míst v Plzni. Difrakční data byla porovnána s databází nejběžněji se vyskytujících složek atmosférického prachu. Tato databáze vznikla z publikovaných výsledků z podkrušnohorské oblasti a na jejím základě byla provedena fázová analýza vzorků. Ve vzorcích byla elektronovým mikroskopem vizuálně potvrzena vlákna amfibolového azbestu, který byl pomocí EDS analýzy určen jako aktinolit. Dále byl porovnáním meteorologické situace v době odběru a analýzy možných zdrojů znečištění v Plzni popsán transport několika složek atmosférického aerosolu antropogenního původu. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Stanovení charakteristiky atmosférického aerosolu s vysokým časovým rozlišením za účelem identifikace jeho zdrojů
Pokorná, Petra
Efektivní řízení kvality ovzduší v oblastech zatížených nadměrným znečištěním je možné za předpokladu kvalitního kontinuálního monitoringu se správně navrženou monitorovací sítí a cíleného měření, které poskytuje informace potřebné k identifikaci zdrojů znečištění. Cílem disertační práce bylo získat a využít data hmotnostní koncentrace, časové a prostorové variability, elementárního složení, OC/EC a velikostní distribuce karcinogenních polycyklických aromatických uhlovodíků vybraných velikostních frakcí atmosférického aerosolu s vysokým časovým rozlišením pro stanovení jeho zdrojů. Odběry vzorků a měření byly provedeny v rámci krátkodobých zimních a letních kampaní v obci Březno u Chomutova, v městském obvodu Ostrava - Radvanice a Bartovice a v Mladé Boleslavi v letech 2008 - 2010, 2012 a 2013. Stanovili jsme hmotnostní koncentraci velikostních frakcí PM10, PM1-10, PM1,15-10 a PM0,15-1,15 a jejich vzájemný podíl. Z podílu jednotlivých velikostních frakcí vyplývá důležitost identifikace zdrojů jemné frakce atmosférického aerosolu (PM0.15-1.15) se zaměřením na frakci PM0.34-1.15. Vyšetřili jsme sezonní a prostorovou variabilitu velikostních frakcí PM10, PM2,5, PM1 a PM1-10. Na základě šetření jsme získali data podrobné charakteristiky aerosolu s vysokým časovým rozlišením, reprezentativní pro danou...
|
|
|
Stanovení charakteristiky atmosférického aerosolu s vysokým časovým rozlišením za účelem identifikace jeho zdrojů
Pokorná, Petra ; Hovorka, Jan (vedoucí práce) ; Havránek, Vladimír (oponent) ; Schwarz, Jaroslav (oponent)
Efektivní řízení kvality ovzduší v oblastech zatížených nadměrným znečištěním je možné za předpokladu kvalitního kontinuálního monitoringu se správně navrženou monitorovací sítí a cíleného měření, které poskytuje informace potřebné k identifikaci zdrojů znečištění. Cílem disertační práce bylo získat a využít data hmotnostní koncentrace, časové a prostorové variability, elementárního složení, OC/EC a velikostní distribuce karcinogenních polycyklických aromatických uhlovodíků vybraných velikostních frakcí atmosférického aerosolu s vysokým časovým rozlišením pro stanovení jeho zdrojů. Odběry vzorků a měření byly provedeny v rámci krátkodobých zimních a letních kampaní v obci Březno u Chomutova, v městském obvodu Ostrava - Radvanice a Bartovice a v Mladé Boleslavi v letech 2008 - 2010, 2012 a 2013. Stanovili jsme hmotnostní koncentraci velikostních frakcí PM10, PM1-10, PM1,15-10 a PM0,15-1,15 a jejich vzájemný podíl. Z podílu jednotlivých velikostních frakcí vyplývá důležitost identifikace zdrojů jemné frakce atmosférického aerosolu (PM0.15-1.15) se zaměřením na frakci PM0.34-1.15. Vyšetřili jsme sezonní a prostorovou variabilitu velikostních frakcí PM10, PM2,5, PM1 a PM1-10. Na základě šetření jsme získali data podrobné charakteristiky aerosolu s vysokým časovým rozlišením, reprezentativní pro danou...
|
host ::
RSS.