|
|
Vybrané organizace pomáhající obětem trestných činů - jejich služby a vzájemná spolupráce
Gasčarov, Patrik ; Nová, Monika (vedoucí práce) ; Čedík, Miloslav (oponent)
Diplomová práce se zaměřovala na "Vybrané organizace pomáhají obětem trestných činů - jejich činnosti a spolupráce". Ve své podstatě seznámila čtenáře s tím, jak je v České republice nahlíženo na oběť a jaká vědní disciplína se touto problematikou zabývá. V teoretické části jsem popsal, jaké se rozlišují druhy viktimizací a jaké typy osob bývají cílem útoku pachatele. Další kapitola popisovala, jak v praxi funguje státní aparát při pomoci obětem a jaká práva mají oběti na území České republiky. V této části jsem popsal činnost Policie ČR a Probační a mediační služby. Poté jsem již vypsal jednotlivé neziskové organizace, které pomáhají obětem. Ve třech organizacích byl proveden výzkum, který je podrobněji popsaný v praktické části mé diplomové práce. Na konci teoretické části jsem nastínil tři projekty, které pomáhají obětem, ale i odborné veřejnosti, informují je o dostupné pomoci. V praktické části jsem realizoval kvalitativní výzkum ve formě strukturovaného rozhovoru s otevřenými otázkami. Výzkum jsem provedl v organizacích Bílý kruhu bezpečí, Probační a mediační služba a v občanské poradně. Do výzkumu bylo zapojeno 10 respondentů. Respondenti zastávali v organizacích různé funkce, proto i jejich odpovědi byly různorodé. Cílem práce bylo důkladné zmapování systému pomoci obětem trestných činů,...
|
|
|
Psychologické otázky v práci s oběťmi trestné činnosti
PAPÁČKOVÁ, Štěpánka
Práce zahrnuje oběti násilné trestné činnosti, a jak trestný čin ovlivňuje jejich osobnost. V práci se také věnuji činnosti organizací a sociálních pracovníků, kteří se touto problematikou zabývají. Cílem této práce je zjistit, jakými otázkami se musí pracovník řídit při práci s obětí násilné trestné činnosti.
|
|
|
Zvlášť zranitelné oběti a jejich ochrana v trestním řízení
Výborná, Růžena ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Vanduchová, Marie (oponent)
Diplomová práce se zabývá zvlášť zranitelnými obětmi trestných činů a jejich ochranou především v rámci trestního řízení. Otázka ochrany obětí je jedním z rozvíjejících se trendů v oblasti trestního práva, a jelikož jde o problematiku, která byla právním řádem upravena relativně nedávno, je zde prostor pro její zhodnocení a případně i rozbor problematických míst této právní úpravy. Cílem práce je objasnit současnou právní úpravu postavení a ochrany zvlášť zranitelných obětí trestných činů, kterou přinesl zákon č. 45/2013 Sb., o obětech trestných činů. Práce se skládá z pěti kapitol, které se dále dělí na podkapitoly, a k jejímu vypracování byly použity především právní předpisy, důvodové zprávy a komentáře k nim, odborná právnická literatura a časopisecké články. První kapitola se zabývá historickým vývojem, který vedl k současné legislativní úpravě ochrany obětí trestných činů, a to jak v českém právním řádu, tak na mezinárodní úrovni. Ve druhé kapitole jsou definovány jednotlivé pojmy důležité pro tuto práci (oběť a zvlášť zranitelná oběť) z hlediska současné právní úpravy. Také je zde v krátkosti představen pojem trestní řízení a jeho specifika vzhledem k postavení oběti trestného činu. Viktimologie, jako vědní obor zabývající se obětmi trestných činů, je představena v kapitole čtvrté. Je v ní...
|
|
|
Problematika oběti trestného činu v kriminologii
Nypl, Tomáš ; Vanduchová, Marie (vedoucí práce) ; Jelínek, Jiří (oponent)
Problematika oběti trestného činu v kriminologii Tato práce se zabývá problematikou oběti trestného činu v kriminologii. V rámci kriminologie se oběťmi trestných činů speciálně zabývá věda viktomologie. Předtím, než viktimologie vznikla, měla oběť v trestním řízení velmi omezenou pozici. Viktimologie se zasloužila o to, že se v posledních několika desetiletích začala obětem věnovat velká pozornost. Vrcholem tendencí, které posilují postavení oběti nejen v trestním řízení, bylo v České republice přijetí zákona o obětech trestných činů. Jedním z cílů práce je uceleně popsat viktimologické poznatky o obětech trestných činů. Dalším cílem práce je přiblížit právní úpravu, která se vztahuje k ochraně obětí, a posoudit její přínosy a nedostatky s ohledem na zjištěné viktimologické poznatky. Práce se v první kapitole zabývá historickým vývojem role oběti, popisuje vznik viktimologie a předmět jejího studia. Druhá kapitola věnuje pozornost nejužívanějším typologiím obětí a dále popisuje hlavní biologické, psychologické a sociologické charakteristiky obětí. Třetí kapitola popisuje viktimizaci, a to jako újmu způsobenou trestným činem a její dopad na oběť. Čtvrtá kapitola se zaměřuje na negativní jev sekundární viktimizace a jeho hlavní původce, kteří zasazují obětem další zbytečné rány. V páté kapitole...
|
|
|
Kriminalistické učení o oběti trestného činu /kriminalistická viktimologie/
Konvičková, Hana ; Musil, Jan (vedoucí práce) ; Krupička, Jiří (oponent)
Kriminalistické učení o oběti trestného činu (kriminalistická viktimologie) (abstrakt) V této diplomové práci se pokouším stručně nastínit některá základní témata, která se týkají kriminalistické viktimologie. Věnuji se v ní jak tomu, jak oběť ovlivňuje genezi trestného činu a jeho vyšetřování, ale také jak toto vyšetřování působí na oběť. Při vyšetřování konkrétního trestného činu narážíme na dva proti sobě stojící cíle; vyšetřit věc co nejpečlivěji a nejefektivněji, jak je jen možné, a uchránit oběť sekundární viktimizace. Profesionální a citlivý přístup je zásadní pro celou oblast kriminalistiky, nejen pro kriminalistickou viktimologii. Úspěšné vyšetřování záleží v mnoha případech značně na tom, zda a jakým způsobem oběť spolupracuje, a to zase záleží na tom, jak oběti (a veřejnost všeobecně) vnímají policii, soudy a jiné orgány činné v trestním řízení. Proto je nutné rozumět obětem, jejich roli ve vzniku trestného činu, a zajistit jejich důvěru v trestněprávní instituty. Tato diplomová práce začíná stručnou historií oboru a pak rozebírá základní koncepty a pojmy obsažené v ní. Poté se věnuje roli oběti při tvorbě a uchovávání kriminalistických stop a ohlašování trestného činu. Největší důraz je pak kladen na kapitolu zabývající se rolí oběti při vyšetřování samotném. Dle statistik se většina naší...
|
|
|
Kriminalistické učení o oběti trestného činu (kriminalistická viktimologie)
Fereš, David ; Musil, Jan (vedoucí práce) ; Krupička, Jiří (oponent)
Resumé Cílem této práce je stručně představit kriminalistickou viktimologii a pojednat o oběti trestného činu. Práce je rozdělena do šesti kapitol, pohlížejících na související problematiku z různých úhlů pohledu. První dvě se zabývají samotnou kriminalistickou viktimologií. Následující dvě rozebírají roli oběti v trestním řízení pohledem kriminalistické viktimologie. Poslední dvě kapitoly odráží postavení oběti v současném českém trestním právu. První kapitola definuje základní pojmosloví používané kriminalistickou viktimologií, které se liší od pojmů trestního práva. Druhá kapitola se věnuje vzniku a vývoji kriminalistické viktimologie a jejímu postavení mezi příbuznými vědními obory. Třetí kapitola je zaměřena na předmět kriminalistické viktimologie, tj. roli oběti při vyšetřování trestného činu. Je rozdělena do devíti částí rozebírajících vztah oběti a pachatele, podíl oběti na vzniku trestného činu, vliv oběti na vznik stop, oběť jako zdroj stop, význam oběti pro vyšetřování, oběť jako oznamovatele a svědka trestného činu s důrazem na otázku věrohodnosti, účast oběti na jiných vyšetřovacích úkonech a nakonec oběť jako předmět odborného zkoumání. Čtvrtá kapitola pojednává o sekundární újmě způsobené oběti trestného činu nevhodným jednáním v průběhu vyšetřování. Popisuje konkrétní psychologická...
|
|
|
Pomoc obětem trestných činů
Bechtinová, Natálie ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Vanduchová, Marie (oponent)
Téma mé diplomové práce, Pomoc obětem trestných činů, jsem si zvolila pro jeho stále rostoucí význam ve společnosti. Před vlivem kriminality nesmíme zavírat oči, společnost by se neměla soustředit jen na potrestání pachatele, ale také na druhou stranu spáchaného trestného činu, tedy na oběť. Pachatel je s trestným činem srozuměn, ale pro oběť je to ve většině případů jako "blesk z čistého nebe", protože nic takového nečeká. Šok a následné trauma, jakým pro ni spáchání trestného činu je, si asi ti, kdo nic podobného nezažili, nedovedou představit, a proto je pro oběti často návrat do běžného života velmi obtížný. Je úkolem vyspělé a moderní společnosti jim tento návrat co nejvíce ulehčit a pomoci při něm. Mým cílem bylo přiblížit možnosti pomoci obětem, ale také právní úpravu a změny a nová práva, která přinesl zákon č. 45/2013 Sb., o obětech trestných činů. Práce se skládá z osmi kapitol, přičemž první kapitola je úvod a poslední kapitola závěr. První část práce je věnována kriminologické vědě, která se oběťmi zabývá, viktimologii, jejímu stručnému vývoji a také základním pojmům, s nimiž pracuje a které jsou pro pochopení problematiky důležité. Následuje obecné pojednání o možnostech pomoci obětem, ať už se jedná o pomoc laickou, nebo odbornou - psychologickou, sociální či právní. Významná je také část o...
|
|
|
Kriminalistické učení o oběti trestného činu /kriminalistická viktimologie/
Junková, Anna ; Musil, Jan (vedoucí práce) ; Konrád, Zdeněk (oponent)
71 Abstrakt Předkládaná práce pojednává o obětech trestných činů z kriminalistického hlediska. Stručně představuje vědu zvanou kriminalistická viktimologie. Tato věda je relativně nová a teprve hledá své místo mezi příbuznými disciplínami, zejména obecnou viktimologií a kriminologií. Oběť hraje v průběhu vyšetřování velmi významnou roli. Může se podílet na vzniku samotného deliktu. Může zanechat stopy na místě činu, stejně jako na pachatelově těle. Významná je i její úloha nositele stop - materiálních stop na těle oběti, oblečení a jejích osobních věcech a mentálních stop ve formě vzpomínek. Získání těchto informací může mít pro vyšetřování zásadní význam. Přestože je oběť zpravidla motivována ke spolupráci s vyšetřujícími orgány, je třeba mít stále na paměti její citlivé postavení a přistupovat k ní taktně a uvážlivě. V první části této práce je pojednáno o pojmu oběti. Je zde stručně nastíněna historie viktimologie od jejích počátků ve čtyřicátých letech minulého století až po současnost. Druhá část se zabývá rolí oběti v průběhu vyšetřování. Je rozdělena do čtyř částí - role oběti při oznamování trestného činu, oběť jako nositel stop, oběť jako původce stop a oběť jako svědek trestného činu. Zvláštní pozornost je věnována problematice sekundární viktimzace - újmy, která může být oběti způsobena v průběhu...
|
|
|
Kriminalistické učení o oběti trestného činu
Biňovec, Adam ; Musil, Jan (vedoucí práce) ; Konrád, Zdeněk (oponent)
Resumé Magisterská diplomová práce se zabývá otázkou kriminalistického učení o obětech trestných činů, to jest oborem, který se nazývá kriminalistickou viktimologií. Cílem práce je upozornit na otázky této problematiky, a diskutovat nad tématy toho oboru, která jsou podstatná, ať již z důvodu praktičnosti, častosti výskytu, nebo pro to, že jsou chybně vykládána. Jde mimo jiné o vztah kriminalistické viktimologie k příbuzným oborům, zvláště viktimologie obecné, jakožto jejího doktrinálního základu, jejich vývoj, otázky využitelnosti viktimologických poznatků a institutů v kriminalistické praxi, postavení oběti jako ohlašovatele trestných činů, nositele stop, fenomén fingování postavení oběti z pohledu praxe a jejího kontrastu s mediálním obrazem etc. Jejím cílem je také zdůraznit nutnost citlivého, avšak střízlivého přístupu k oběti, který umožňuje vnímat oběť s dostatečným respektem k ní, to znamená nejen jako důkazní materiál, ale člověka, který se nachází ve velmi komplikovaném a obtížném postavení, přičemž nevhodný a necitlivý přístup k němu může spolupůsobit řadu negativních důsledků, zejména, nikoli však výlučně, zafixování mentality oběti a její vystavení riziku opakované viktimizace v budoucnu. Vedle tohoto respektu je ovšem také nutné zachovat náležitou efektivitu postupu odpovědných orgánů a...
|
|
|
Viktimizace a pomoc obětem trestného činu
Hofrichter, Tomáš ; Gřivna, Tomáš (vedoucí práce) ; Novotný, Oto (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na problematiku postavení oběti trestného činu v České republice. Skládá se ze sedmi kapitol, které jsou zaměřeny na hlavní tři témata, které tvoří předmět této práce. První tři kapitoly tvoří úvod do problematiky jako celku, obsahující historický přehled, základní termíny, které jsou v této práci dále používány a v neposlední řadě jsou zde popsány také vztahy mezi obětmi a pachateli trestných činů. Čtvrtá část se věnuje negativním důsledkům, které s sebou trestní řízení přináší. Tato kapitola je dále rozdělena do čtyř podkapitol (primární viktimizace, sekundární viktimizace, terciární viktimizace a reviktimizace). Pátá kapitola se koncentruje na jednotlivé formy pomoci obětem trestného činu. Speciálně na pomoc ze strany rodiny, sociální a psychologickou pomoc s odkazem na aktivity a práci občanského sdružení Bílý kruh bezpečí. Současně jsou zde popsány možnosti právní ochrany obětí a svědků trestného činu. Šestá kapitola se zabývá Návrhem zákona o obětech trestných činů, který přináší do této oblasti právního řádu celou řadu změn. Závěrečná kapitola obsahuje celkový náhled autora na popisovanou problematiku a jeho osobní názor.
|
host ::
RSS.