|
|
Kulturní a náboženská identita Tibeťanů a tibetských komunit rozvíjející se mimo historické území Tibetu
Pavlátová, Andrea ; Blahůtová Kavanová, Klára (oponent) ; Havlíček, Tomáš (vedoucí práce)
Diplomová práce se pokusila čtenáři nastínit proměnu tibetské společnosti žijící v Tibetu a v exilu za posledních 50 let a zhodnotit její potenciální možnosti rozvoje. Na historickém území Tibetu se vlivem nízké gramotnosti a zvyšujícímu se procentu žijících Číňanů dostává tibetské etniku na okraj moderní společnosti, jelikož nemá potřebné funkční nástroje k zapojení se do ekonomických struktur, potřebné vědomosti, dovednosti a zkušenosti, které jsou vyžadovány nově nastavenou tržní ekonomikou. Základním problémem exkomunikace tibetského etnika je nedostatečná znalost čínského jazyka, který začíná být v regionu považován za hlavní komunikační prostředek, a odmítavý postoj minoritního tibetského etnika vůči vládě čínského etnika fakticky řízeného z Pekingu. Tibetské etnikum, které samo sebe definuje od náboženských kořenů, nemá v komunistickém státu svobodu náboženského vyznání. Tradiční tibetská společnost byla a je nucena zřeknout se svého světského a duchovního vůdce dalajlámy a popřít tak část své kulturní identity. Tyto a další tlaky ovlivňují každodenní život Tibeťanů a vedou jejich kroky do svobodnějšího exilu. Další část práce se věnovala explanaci push faktorů migrace, důvodům, proč Tibeťané opouštějí Tibet. Na základě studované literatury jsem stanovila jako hlavní důvody migrace...
|
|
|
Batangský incident: Konec tradičního Khamu a počátek expanze dynastie Qing v sichuansko-tibetském pohraničí
Vařil, Ondřej ; Slobodník, Martin (vedoucí práce) ; Hrubý, Jakub (oponent)
Práce se zabývá událostí označovanou jako Bathangský incident, při níž došlo v roce 1905 v sichuansko-tibetském pohraničí k povstání proti čínské císařské správě a k vraždě pomocného ambana Feng Quana a jeho doprovodu. V práci jsou kromě sekundární literatury použity především čínsky psané prameny, stejně jako cestopisy a deníky západních misionářů a cestovatelů. První kapitola práce ve své první části popisuje geografické charakteristiky širšího území Khamu. Následuje souhrnný popis historicko-politického vývoje území, v němž je kladen důraz na vývoj vztahů Khamu s Tibetem, Mongoly a Čínou, stejně jako na jeho vnitřní vývoj a utváření specifického prostředí a kultury Khamu. Druhá kapitola již obrací svou pozornost na Bathang samotný. První podkapitola se věnuje výjimečným přírodním podmínkám Bathangu. Ve druhé části je podán přehled historického vývoje území Bathangu a jeho postupné začleňování nejprve do říše Mongolů a poté do říše dynastie Qing. Představeno je také zavedení systému místních vládců. Ve třetí kapitole je podána analýza mocenských poměrů v Bathangu, se zvláštní pozorností věnovanou postavení místních vládců, císařských úředníků, buddhistických klášterů a čínských obchodníků. Čtvrtá kapitola se zabývá činností francouzských misionářů v Bathangu a jejich vlivem na bathangskou...
|
|
|
Role diplomacie při prosazování národního zájmu: Případová studie Tibet
Pospíšilová, Linda ; Lehmannová, Zuzana (vedoucí práce) ; Kochan, Jan (oponent)
Pojem "Národní zájem" je používán velice často a v různých souvislostech. Často je spojen s větou: "Cílem naší politiky je hájit národní zájmy." Co to jsou národní zájmy? Kdo rozhoduje o tom, jaké zájmy jsou národní? Jak se národní zájmy prosazují? V první části práce definuji pojmy národ, stát, etnikum, národní identita a charakter. Druhá část je zaměřena na národní zájem a na jeho rozdílné pojetí ze stran základních teoretických koncepcí mezinárodních vztahů. Třetí část pracuje s pojmem diplomacie, především s veřejnou a kulturní diplomacií, jako s jedním z nástrojů prosazení národního zájmu. V poslední části aplikuji poznatky o národním zájmu a diplomacii jako prostředku jeho prosazení na konkrétní příklad, tedy na Tibet, jedno z aktuálních ohnisek napětí ve světě. Abych problematiku národního zájmu a lidských práv v Tibetu zasadila do kontextu, krátce jsem se věnovala i historii země, vzájemným Tibetsko-čínským vztahům, postoji světových velmocí k problému a zaměřila jsem se i na osobnost 14. dalajlamy, jakožto nejvyššího duchovního i světského představitele tibetské diplomacie a důležitého zastánce tibetského národního zájmu a lidských práv obecně.
|
|
| |
|
|
Obchodní a kulturní zvláštnosti Tibetu
Sečka, Lukáš ; Gullová, Soňa (vedoucí práce) ; Klosová, Anna (oponent)
Tato bakalářská práce pojednává o Tibetu a jeho zvláštnostech. První část je věnována základním informacím o této zemi, které Tibet charakterizují z hlediska geografických a přírodních podmínek, historického vývoje, ale i ekonomické a politické situace. Následující část se zaobírá analýzou místních kulturních zvyklostí a tradic, na které vždy měl a dosud má výrazný vliv především tibetský buddhismus, který zaujímá v tibetské společnosti tradičně silnou pozici. Charakteristické obchodní zvláštnosti Tibetu, se kterými se lze při vyjednávání v tibetských společnostech zcela běžně setkat, jsou popsány v poslední části této práce.
|
|
|
Vývoj buddhistické architektury a symbolika pagod a stúp
PECHOČOVÁ, Kateřina
Práce pojednává o architektuře a symbolice buddhistických staveb, konkrétně o stúpách a pagodách. Je rozdělena do tří hlavních částí. První představuje tyto sakrální budovy obecně. Druhá kapitola popisuje nejrozšířenější symboly používané v buddhistické architektuře. Poslední kapitola líčí architekturu jednotlivých buddhistických států a konkrétní památky.
|
|
|
Konverze od křesťanství k buddhismu
ŠTARKOVÁ, Iva
Práce se zabývá šířením buddhismu do západního světa a jeho současnou situací v něm. Jedna kapitola je věnována buddhismu v České republice, jeho historii i jeho současné podobě. Poslední kapitola teoretické části nastiňuje důvody a okolnosti, za kterých se lidé ze zemí s křesťanskou minulostí obracejí k buddhismu. V praktické části je uvedeno několik rozhorů s lidmi, kteří buddhismus praktikují, nebo praktikovali. Rozhovory sledují jejich motivace k zájmu o buddhismus a jejich názory na křesťanství. Druhá část praktické práce je mým komentářem k rozhovorům a shrnutím výpovědí respondentů.
|
|
|
Národní menšiny v ČLR: případová studie Tibet
Brožková, Milada ; Dvořáková, Vladimíra (vedoucí práce) ; Knotková, Vladimíra (oponent)
Bakalářská práce se zabývá národnostní strukturou v Čínské lidové republice (ČLR) zaměřenou na politiku vůči menšinám. Jejím hlavním cílem je zjistit, zda je politika vůči menšinám v ČLR diskriminující. Nejdříve se práce soustředí na etnickou charakteristiku ČLR, historický vývoj, ústavní rysy a rámcovou čínskou politiku vůči menšinám. Hlubší odpověď je získána rozborem případové studie Tibet, která se zabývá konkrétními politickými kroky ČLR v Tibetu a hodnotí jejich dopad v oblastech vzdělání, ekonomiky, populační politiky a politického uspořádání. Dále nabízí možnosti řešení současné situace změnou v politickém uspořádání v Tibetské autonomní oblasti.
|
host ::
RSS.