|
|
Trestněprávní a kriminologické aspekty stalkingu
Daniel, Tomáš ; Gřivna, Tomáš (vedoucí práce) ; Bohuslav, Lukáš (oponent)
Název rigorózní práce Trestněprávní a kriminologické aspekty stalkingu Abstrakt Předkládaná rigorózní práce se zabývá moderním fenoménem stalkingu. Cílem práce je představit tuto problematiku komplexně z trestněprávních a kriminologických aspektů. Rigorózní práce se skládá celkem z 16. kapitol, které lze rozdělit na dva velké celky - kriminologickou a trestněprávní část. V zahraniční odborné literatuře má zkoumání tohoto jevu poměrně bohatou tradici, kdy bylo provedeno několik desítek empirických výzkumů. Rovněž zahraniční právní řády reagovaly na fenomén stalkingu přijetím příslušných anti- stalkingových právních předpisů již v 90. letech 20. století. V České republice byl stalking kriminalizován až v roce 2010 a to v návaznosti na zavedení nové skutkové podstaty trestného činu nebezpečného pronásledování do zákona č.40/2009 Sb. V kriminologické části rigorózní práce využívám poznatky z forenzní psychologie, psychiatrie, sociologie a dalších společenských věd. Tam, kde to je vhodné, se snažím ilustrovat popisovanou problematiku na příkladech z praxe. V úvodních kapitolách jsou uvedeny pojmové znaky stalkingu, krátký historický exkurz a je zde reflektována prevelanece stalkingu na základě empirických výzkumů. Rozebírám některé jevové podoby stalkingu, kterým není, dle mého názoru, v české odborné literatuře...
|
|
|
Právní, sociální a kriminogenní aspekty stalkingu
NOVÁKOVÁ, Andrea
Teoretická část práce vysvětluje podstatu stalkingu a snaží se o přiblížení jeho druhů. Zabývá se pohledem českého práva na stalking. Dále přináší pohled na jeho stav, intenzitu, strukturu, dynamiku v Česku, a také jeho etiologii. Následně popisuje dopady stalkingu na oběť. V závěru teoretické části jsou doporučení pro oběti stalkingu. Cílem práce bylo zjistit, jakým způsobem stalking subjektivně ovlivňuje každodenní život a způsob trávení volného času oběti v souvislosti s tím, jaké druhy stalkingu pachatel použil, a současně zjistit, na koho se oběť obrátila o pomoc, a zda měla důvěru v pomoc policie. Na základě odpovědí ze strukturovaného rozhovoru bylo zjištěno, že nejčastěji se pachatelé uchýlili k obtěžujícímu kontaktování a potulování se v blízkosti bydliště nebo zaměstnání respondentů. Panovala shoda v dopadech na psychický stav, který následně ovlivnil i stav zdravotní. Bylo zjištěno, že stalking měl dopad na pracovní/studijní život respondentů a jejich vztahy. Více než polovina respondentů zaznamenala dopad finanční a materiální. Způsob trávení volného času byl ovlivněn psychickým stavem respondenta a přímým narušováním pachatele. Všichni respondenti se obrátili s žádostí o pomoc na rodinu nebo přátele. Míru důvěry respondentů v policii, lze hodnotit jako nadprůměrnou. S pomocí policie však nebyl plně spokojen žádný z respondentů, který se na ni obrátil. Výsledky zjištěné důvěry a spokojenosti s policií, mohou mít přínos z hlediska sebereflexe v přístupu k oběti. Znalost dopadů stalkingu je důležitá pro pochopení toho, s čím se oběť potýká. Práce může být zdrojem informací pro studenty, kteří se v rámci své budoucí profese mohou s obětí stalkingu setkat.
|
|
|
Trestný čin nebezpečného pronásledování podle § 354 TZ
Řeháková, Tereza ; Hořák, Jaromír (vedoucí práce) ; Vanduchová, Marie (oponent)
Resumé Tématem, kterým se zabývá tato diplomová práce, je trestný čin nebezpečného pronásledování podle §354 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku. Tento trestný čin ve své skutkové podstatě postihuje celospolečensky škodlivý psychologický jev, který nazýváme výrazem přejatým z anglického jazyka: stalking. Práce cílí na komplexní uchopení trestného činu nebezpečného pronásledování a to zejména v kontextu fenoménu stalkingu v jeho forenzně psychologické rovině. Z těchto poznatků pak vychází závěry ohledně trestného činu samotného. Zároveň je cílem této diplomové práce poskytnutí návrhů de lege ferenda prostřednictvím komparace české trestněprávní úpravy s vybranými úpravami zahraničními. Materie této diplomové práce je představena vymezením pojmu stalkingu a náhledem na jeho chápání jednotlivých etapách historie lidstva. Ve světle moderní doby jsou pak předkládány poznatky vyvracející časté mýty s fenoménem stalkingu spojené. Následující kapitoly pojednávají o formách a pachatelích stalkingu a představují problematiku tohoto jevu tak, jak je chápána zejména forenzní psychologií. Forenzně psychologické poznatky nám tak poskytují nezbytný odrazový můstek pro možnost dalšího zkoumání tohoto jevu optikou trestního práva. Pozornost je věnována specifickým formám stalkingu pro účel této práce nejzásadnějším....
|
|
|
Trestněprávní a kriminologické aspekty nebezpečného pronásledování
Kopalová, Tereza ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Vanduchová, Marie (oponent)
Tématem diplomové práce jsou "Trestněprávní a kriminologické aspekty nebezpečného pronásledování". S fenoménem známým ve světě coby stalking se setkáváme ve společnosti od nepaměti, nicméně teprve před několika lety začal být kriminalizován. Česká republika zavedla novou skutkovou podstatu nebezpečného pronásledování do ustanovení § 354 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku, s účinností od 1. 1. 2010. Nebezpečné pronásledování představuje široké spektrum možných předem nepředvídatelných forem obtěžujícího jevu, tudíž je nutné k němu přistupovat interdisciplinárně. Předkládaná diplomová práce je vnitřně členěna do 6 kapitol, jež na sebe vzájemně logicky navazují. V úvodní kapitole je vymezena problematika definování samotného pojmu nebezpečného pronásledování, jsou zde uvedeny obecné informace o stalkingu, jež jsou nezbytné pro hlubší pochopení tohoto jevu, je popsána historie nebezpečného pronásledování a důvody přijetí antistalkingových zákonů nejen v českém právním řádu. Kriminologická část přináší pohled na osobu pronásledovatele a jeho oběti a dále je blíže vymezena jejich typologie. Cílem této části je nastínění základních charakteristických rysů osob, které se stávají potencionálními pachateli pronásledování, ale i jeho oběťmi, současně s pohledem na důsledky nebezpečného pronásledování...
|
|
|
Trestný čin nebezpečného pronásledování podle § 354 trestního zákoníku
Timoščuková, Marie ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Vanduchová, Marie (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá trestným činem nebezpečného pronásledování podle § 354 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku ve znění pozdějších předpisů, ale také fenoménem zvaným stalking, který je s touto skutkovou podstatou bezprostředně spjat. V úvodu této práce je nastíněn vztah těchto pojmů - nebezpečného pronásledování a stalkingu a dále je pak práce členěna do 3 větších celků - prvním celkem je stalking z psychologického pohledu, dalším pak právní úprava nebezpečného pronásledování v českém právním řádu a v poslední části jsou nastíněny určité problematické aspekty související s tímto trestným činem a úvahy de lege ferenda. První celek je uveden stručným popisem historie fenoménu stalkingu, včetně zmínění prvotních impulzů pro zavedení tzv. antistalkingové legislativy. Dále je značná část práce věnována pachatelům pronásledování a to především typologiím pachatelů, které byly za dobu zkoumání tohoto jevu vytvořeny a charakteristickým rysům pro jednotlivé typy pronásledovatelů. Další klíčová část se věnuje obětem pronásledování jak z pohledu psychologického, tak z pohledu právního v kontextu zákona o obětech trestných činů a také v kontextu trestního řádu z hlediska práv poškozeného. Další část práce se zaměřuje na skutkovou podstatu nebezpečného pronásledování, kde jsou nejdříve...
|
|
|
Problematika osobnosti pachatele v kriminologii
Hütterová, Olivia ; Marešová, Alena (vedoucí práce) ; Zoubková, Ivana (oponent)
A Abstrakt diplomové práce Osobnost pachatele představuje soubor různých aspektů ovlivňujících chování v souvislosti s kriminálním jednáním. Tato diplomová práce se zaměřuje především na kriminologické a psychologické aspekty osob, páchajících násilné trestné činy. Shrnuje různé typologie a třídění pachatelů, teorie příčin trestné činnosti, různé aspekty osobnosti, a zabývá se prevencí kriminality v České republice. Je výrazně zaměřena na trestný čin nebezpečného pronásledování z teoretického i praktického hlediska v rozsáhlé případové studii. Případová studie je zaměřena na soudní spor, který řešil Městský soud v Praze začátkem roku 2008. Popsaný případ nemohl být právně kvalifikovaný jako trestný čin nebezpečného pronásledování dle § 354 trestního zákoníku, avšak měl zcela zásadní vliv na právní úpravu stalkingu v České republice. Zásadními otázkami, kterým se věnuje tato diplomová práce jsou: "Proč lidé páchají násilné trestné činy?" a "Jaké jsou hlavní příčiny kriminálního jednání pachatele?", s hlubší porozumění osobnosti pachatele a jeho motivace. Případová studie popsaná v této práci se snaží demonstrovat, jak důležité je uzákonění nebezpečného pronásledování, jako trestného činu v České republice. Stalking byl zařazen mezi skutkové podstaty trestných činů necelé dva roky poté, co byl zmíněný případ...
|
|
|
Trestný čin nebezpečného pronásledování podle § 354 tr. zák.
Kuřinová, Jana ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Vanduchová, Marie (oponent)
Resumé v českém jazyce Tématem diplomové práce je trestný čin nebezpečného pronásledování upravený v § 354 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, jež kriminalizuje jednání všeobecně známé pod označením stalking. Práce si klade za cíl osvětlit nejen trestněprávní aspekty tohoto trestného činu, ale představit jej v komplexnějším pojetí. Je proto rozdělena do tří částí, jež tvoří celkem sedm kapitol. První část tvořená prvními dvěma kapitolami pojednává o stalkingu a jeho obětech. Zabývá se současným pojetím i historickým vývojem nahlížení na tento patologický jev, četností jeho výskytu, jeho možnými projevy, dopadem na pronásledované osoby a riziky, jež jim ze stalkingu plynou. Druhá část tvořená třetí, čtvrtou a pátou kapitolou se věnuje samotné problematice trestného činu nebezpečného pronásledování. Zabývá se procesem jeho zavedení do českého trestního práva a také jeho trestněprávními aspekty. Je v ní tedy rozebrána skutková podstata tohoto trestného činu a pojednává i o možnostech jeho souběhu s jinými trestnými činy a různých prostředcích ochrany poskytovaných pronásledovaným osobám v rámci celého právního řádu. Poslední třetí část tvoří šestá a sedmá kapitola. V nich se pojednává o osobách, jež se pronásledování dopouští, jejich demografii, typologiích, podle nichž je lze členit, a také o problematice...
|
|
|
Trestný čin nebezpečného pronásledování podle § 354 tr. zák.
Nedbálková, Gabriela ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Vanduchová, Marie (oponent)
Resumé v českém jazyce Tématem této diplomové práce je trestný čin nebezpečného pronásledování podle § 354 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku. Tento trestný čin postihuje v rovině trestního práva jev známý pod pojmem stalking. Cílem práce je poskytnout ucelený pohled na nebezpečné pronásledování v širších než jen trestněprávních souvislostech, a porovnat trestný čin nebezpečného pronásledování podle českého právního řádu s vybranými zahraničními právními úpravami. Diplomová práce je rozdělena do dvou větších částí. První část, jejímž obsahem jsou kapitoly první až čtvrtá, nahlíží problematiku z kriminologického a forenzně psychologického pohledu, druhá část se věnuje rozboru právní úpravy. První kapitola je věnována důkladnému vymezení pojmu stalkingu včetně vyvrácení mýtů, které jsou s tímto jevem běžně spojovány. Následuje krátké nastínění historického vývoje fenoménu stalkingu a rozbor jeho jednotlivých forem, přičemž větší pozornost je věnována ex-partner stalkingu, kyberstalkingu a pronásledování veřejně známých osobností. Dále je zde popsán vývoj a počátky antistalkingové legislativy u nás. Druhá kapitola se blíže zabývá osobou pachatele stalkingu z hlediska kriminologie a forenzní psychologie. Zaměřuje se na rozbor jednotlivých typů pronásledovatelů podle vybraných typologií. Na kapitolu...
|
|
|
Stalking celebrit
Kolínská, Viktorie ; Podaná, Zuzana (vedoucí práce) ; Krulichová, Eva (oponent)
Jak říká Meloy (1998: 4) "Stalking je staré chování, ale nový zločin." Postmoderní společnost, vyvíjecí se nejen v reálném prostředí, ale i v multimediálním kyber-prostoru, navíc nabízí mnohem více prostředků a směrů, v nichž se může realizovat. Bakalářská práce je zaměřena na specifický typu stalkingu, kdy oběťmi pronásledování jsou celebrity, tzv. stalking celebrit. Odborné výzkumy týkající se stalkingu většinou souvisí s domácím násilím, pracovním prostředím či různými druhy šikany. Ale stalking celebrit je známý především jen z konkrétních případů jednotlivých hlavně zahraničních celebrit, v první řadě prezentovaných jako další kuriózní články v bulvárním tisku. Ve své práci proto analyzuji společné formy a souvislosti stalkingu celebrit na základě 5 kvalitativních rozhovorů právě s oběťmi ze světa celebrit. Pokouším se odhalit vztah dotazovaných osobností k jejich fanouškům se zaměřením na zlomový okamžik proměny fanouška v pronásledovatele. Dále uvádím projevy stalkingu celebrit v porovnání s "běžným stalkingem". A Taktéž zkoumám reakce obětí na pronásledování a vliv medií na jednotlivé případy. Klíčová slova: Stalking celebrit, nebezpečné pronásledování, celebrity, media, fanoušci
|
|
|
Nebezpečného pronásledování
Procházková, Lucie ; Herczeg, Jiří (vedoucí práce) ; Gřivna, Tomáš (oponent)
v českém jazyce Diplomová práce se zabývá trestným činem nebezpečného pronásledování podle § 354 trestního zákoníku. Nebezpečné pronásledování je poměrně novým trestným činem, který se objevil až v novém trestním zákoníku účinném od 1. ledna 2010. Zavedení trestného činu nebezpečného pronásledování umožnilo trestněprávní postih stalkingu. V minulosti, ještě za účinnosti starého trestního zákona se objevilo několik tragických případů stalkingu, které byly smutným důkazem toho, že dosavadní právní úprava neumožňovala adekvátní trestní postih stalkingu, ani neposkytovala efektivní ochranu jeho obětem. V současné době uplynuly od kriminalizace nebezpečného pronásledování tři roky, což představuje ideální časový odstup k projevení případných nedostatků skutkové podstaty, k zhodnocení účelnosti nového trestného činu a k předložení návrhů de lege ferenda. Práce se dělí na tři části, které jsou dále rozčleněny na kapitoly a podkapitoly. První část práce, obsažená v první až páté kapitole, se zaměřuje na obligatorní znaky skutkové podstaty. Každá z kapitol nejprve analyzuje názory prezentované v odborné literatuře a judikatuře Nejvyššího soudu a následně je porovnává s rozhodnutími nižších soudů za účelem zjištění, nakolik se názory teorie a praxe překrývají či naopak liší. Práce se pokouší překlenout...
|
host ::
RSS.