|
|
Pracovní podmínky zaměstnanců vybraného domova pro seniory
Jelínek, Jan ; Dobiášová, Karolína (vedoucí práce) ; Tůmová, Kateřina (oponent)
Tato bakalářská práce zjišťuje pracovní podmínky zaměstnanců jednoho konkrétního domova pro seniory. Zkoumané pracovní pozice jsou sociální pracovník, aktivizační pracovník a pracovník v sociálních službách. Tyto pozice jsou rozděleny do dvou skupin, tedy více odborné a kreativní skupina a pracovníci v sociálních službách. Pracovní podmínky zjišťuji pomocí kvalitativních polostrukturovaných rozhovorů. Pro zjištění pracovních podmínek je důležité popsat obsah práce, pracovní pohodu a interpersonální vztahy. Obsah práce zjistím za pomoci interních předpisů, zákonného vymezení pracovní pozice a rozhovorů. Díky teorii pracovního wellbeingu, který předpokládá pět základních dimenzí, popíšu pracovní podmínky ve vybrané službě. Tyto dimenze mi pomáhají pokrýt proměnné, které spokojenost na pracovišti ovlivňují, tedy kariérní, fyzická, společenská, finanční a komunitní. Vztahy mezi pracovníky ověřím teorii pozitivních interpersonálních vztahů, které předpokládají přímý dopad kvality vztahů na poskytované služby, v našem případě tedy péči o klienty. Práce také sleduje hierarchii a spolupráci mezi pracovními skupinami. Vzhledem ke stárnutí populace v moderních společnostech také popisuji trend, který ve sledovaném pracovišti způsobuje vysoký počet žádostí o pobytovou sociální službu. Zaměstnanci zkoumané...
|
|
| |
|
|
Porovnání přístupu pracovníků Dětského domova, Základní školy a Školní jídelny Radenín k dětem se zdravotním postižením a dětem bez zdravotního postižení
ZHORNÁ, Michaela
Cílem této práce bylo zmapovat aktivity pracovníků dětského domova v péči o děti se zdravotním postižením a děti bez zdravotního postižení. Výzkumný soubor tvořilo šest pracovníků Dětského domova, Základní školy a Školní jídelny Radenín, z nichž jedna byla sociální pracovnice, která je neodmyslitelnou složkou při péči o děti. Výzkum byl realizován kvalitativním výzkumem. Pro zodpovězení výzkumných otázek byla použita metoda dotazování a technikou byl polostrukturovaný rozhovor. Data získaná z rozhovorů byla vyhodnocena otevřeným kódováním a následným rozdělením kódů do kategorií. Na základě provedeného výzkumu vyplynulo, že vzdělávání dětí v dětském domově se velice liší, z důvodu návštěvy dvou druhů škol, kdy děti přichází s různou náročností úkolů. Je třeba odlišnost přístupu ve vzdělání k dětem se zdravotním postižením a dětem bez zdravotního postižení. Tím se dostávám k odpovědi na druhou výzkumnou otázku, kdy pracovníci při vzdělávání s dětmi se zdravotním postižením musí používat určité specifické pomůcky, které dětem usnadní práci. Pracovníci se se specifickými pomůckami nesetkávají jen při vzdělávání s dětmi se zdravotním postižením, ale také při rozvoji motoriky a dovedností u chlapce s dětskou mozkovou obrnou. Práce přináší poznatky v oblasti vzdělávání dětí se zdravotním postižením a užívání speciálních pomůcek při práci s těmito dětmi. Těmi pomůckami mohou být edukační karty, které slouží jako pomocník pro rozvoj komunikačních schopností, či pomocná tabulka pro násobení. Z výzkumu je zřejmé, že asistent pedagoga je nepostradatelnou složkou při práci s dětmi se zdravotním postižením, poněvadž tyto děti potřebují individuální péči.
|
|
|
Potřeba dalšího vzdělávání sociálních pracovníků v rámci specializace
BABICKÁ, Veronika
Další vzdělávání je nedílnou součástí výkonu profese sociálních pracovníků. Cílem práce je zmapovat postoj sociálních pracovníků k potřebě dalšího vzdělávání v rámci specializace. Pro samotný výzkum této bakalářské práce byla zvolena kvalitativní výzkumná strategie. Data byla sbírána metodou dotazování, které probíhalo technikou polostrukturovaného rozhovoru, tudíž bylo možné se v průběhu doptávat. Poté byla vyhodnocována procesem otevřeného kódování dat získaných rozhovorovým šetřením. Po procesu otevřeného kódování byly vytvořeny kategorie. Výzkumným souborem byli sociální pracovníci vykonávající profesi v odlehčovací službě, určené převážně lidem s mentálním postižením či lidem s kombinovaným postižením, kde se mentální postižení objevuje jako přidružené jinému zdravotnímu postižení, v rámci Jihočeského kraje. Na základě výzkumu bylo zjištěno, že všichni komunikační partneři jsou v dalším vzdělávání podporováni alespoň v zákonem stanovených 24 hodinách povinného dalšího vzdělávání za rok. Důležitost vzdělávacích aktivit je vnímána především v aktuálnosti informací, navazování nových kontaktů, osobním rozvoji pracovníka, zvyšování kvality poskytovaných služeb či jako duševní hygiena. Mezi nejčastější absolvované vzdělávací aktivity sociálních pracovníků pracujících s dospělými s mentálním postižením v odlehčovací službě patří: Sexualita u lidí se zdravotním postižením; Restriktivní opatření a vzdělávání zaměřené na komunikaci s klienty. Výsledky výzkumu přináší pohled na další vzdělávání sociálních pracovníků a mohou sloužit jako zpětná vazba organizacím, ve kterých byl výzkum proveden.
|
|
|
Umírání a smrt v domovech pro seniory z pohledu sociálních pracovníků
BALÍKOVÁ, Lucie
Cílem bakalářské práce bylo zjistit, jaké postoje zaujímají sociální pracovníci v domovech pro seniory k umírání a smrti jejich klientů a jakým způsobem se sociální pracovníci vyrovnávají s tématem umírání a smrti. V praktické části bylo zodpovězeno na hlavní výzkumné otázky: Jaký postoj zaujímají sociální pracovníci k umírání a smrti v domovech pro seniory? Jaké strategie vyrovnávání se se stresem využívají sociální pracovníci v domovech pro seniory při setkání se se smrtí klientů? Pro naplnění cíle byla zvolena kvalitativní výzkumná strategie za využití polostrukturovaných rozhovorů. Výzkumný soubor tvořilo celkem sedm sociálních pracovníků domovů pro seniory na území Jihočeského kraje. Výzkumné soubory byly vybrány pomocí náhodného výběru. K vyhodnocení získaných dat byla použita metoda otevřeného kódování. Z výzkumu vyplynulo, že postoj sociálních pracovníků v domovech pro seniory k umírání a smrti svých klientů se od počátku jejich dosavadní kariéry značně změnil. Z výzkumu je zřejmé, že se sociální pracovníci před nástupem do praxe s umíráním a smrtí setkali pouze v rodinném kruhu. Proto je pochopitelné, že pro mnohé z nich bylo úmrtí jejich prvního klienta "šok". Sociální pracovníci, kteří byli zapojeni do výzkumu se za dobu své praxe s tímto tématem postupem času naučili pracovat. Díky formám pomoci od organizací, kde svou profesi vykonávají, se se stresem s tím spojeným již nesetkávají. Nejčastěji uvedené formy byly supervize, neformální podpora a školení paliativní péče. Tato bakalářská práce může sloužit jako informační materiál nejen pro budoucí i současné sociální pracovníky, kteří se s tématem umírání a smrti setkávají, ale i pro širokou veřejnost.
|
|
|
Hodnocení sociálních kompetencí policistů Hluboké nad Vltavou z pohledu klientů
JINDRA, Jaromír
Práce zkoumá výkon sociálních kompetencí příslušníky policie České republiky a hodnotí jej z pohledu klientů. Jednoznačnou náplní police je přitom práce s lidmi, kteří se často nacházejí v tíživé sociální situaci. Při jejím naplňování se setkají snad se všemi typy klientů zasažených komplexními problémy, jakými mohou být například domácí násilí, sociální vyloučení, užívání návykových látek, rodinná patologie, přičemž jednají s rodinami, jednotlivci, starými, nemocnými apod. V českém prostředí však nejsou sociální kompetence policistů nijak zkoumány, hodnoceny a upravovány. Vedení a organizace policie v tomto případě spoléhá pouze na osobní přístup pracovníka bez širšího průzkumu a řešení problematiky. Tato práce se snaží spojit zcela zřejmý vztah výkonu služby policie a sociální práce, přičemž nabízí porovnání s organizací a managementem této problematiky v zahraniční praxi. Cílem diplomové práce bylo zjištění míry spokojenosti s výkonem sociálních kompetencí u policistů Hluboké nad Vltavou z pohledu jejich klientů. K jeho dosažení byly stanoveny tři hypotézy, zkoumající spokojenost klientů se sociálními kompetencemi a spokojenosti s poskytovanými službami, dále tuto zkoumá z pohledu postavení klienta, v kterém s policií jedná, a nakonec v souvislostech s demografickými ukazateli. Z výsledků výzkumu byl potvrzen jasný vztah mezi mírou spokojenosti se sociálními kompetencemi a s poskytovanými službami. Naopak bylo vyvráceno, že by spokojenost značně ovlivňoval věk, dosažené vzdělání, pohlaví nebo postavení, v kterém klient s policií jedná. Předpokládaným přínosem pro praxi je interpretování toho, jak veřejnost skutečně vnímá sociální dovednosti policie. Výsledky mohou sloužit jako podklad pro rozvoj a úpravu těchto dovedností a k praktickému provázání sociální práce s výkonem služby pořádkové policie, zejména díky poznatkům zahraniční literatury a supervizí.
|
|
|
Morální profil sociálního pracovníka jako předpoklad kvality sociální práce s romskými klienty ve Strakonicích
KRESLOVÁ, Michaela
Diplomová práce se zaměřuje na morální profil sociálního pracovníka při práci s romskými klienty ve Strakonicích. Vymezeny jsou základní pojmy související se zaměřením práce. Blíže je představena morálka, předpoklady pro výkon práce v pomáhajících profesích, srovnání hodnotové orientace většinové společnosti a Romů, a také specifika sociální práce s touto cílovou skupinou. Podobně, jako jsou zde rozlišeny hodnoty, je odlišen i význam etiky v životě většinové společnosti a romského etnika. Hlavního cíle, reflexe morálního profilu sociálního pracovníka jako předpokladu kvality sociální práce spolu s popisem možného střetu hodnot, je dosaženo pomocí přezkumu odborné literatury a výsledků výzkumného šetření. Data byla získána formou polostrukturovaných rozhovorů se šesti informanty, respektive sociálními pracovníky. Rozhovory probíhaly konkrétně ve třech pracovištích ve Strakonicích.
|
|
|
Transgender - etika tranzice a specifika sociální práce
LUKSCH, Jakub
Práce pojednává o fenoménu transgender a ve třech částech zkoumá etickou rovinu a dilemata procesu tranzice a specifika sociální práce s transgender klientelou. První část práce je obecným vhledem do tématu a zabývá se terminologickým rozlišením pojmů gender a pohlaví, transgender a transsexualita. Následně shrnuje aspekty procesu tranzice a rovněž stručně popisuje i etiologii transgender identity, zastoupení trans osob v populaci a jev menšinového stresu. Druhá část práce představuje výsledky realizovaného kvalitativního výzkumu ve formě příběhů aktérů. V třetí části jsou shrnuta etická dilemata související s procesem tranzice, vybrané etické dilema vycházející z výsledků výzkumu reflektováno z pohledu dvou přístupů filosofické etiky (deontologie I. Kanta a utilitarismus J. S. Milla). V závěru je pojednáno o specifikách sociální práce s transgender klienty a jsou shrnuty kompetence potřebné pro kvalitní sociální práci s danou cílovou skupinou.
|
|
|
Etická reflexe práce sociálního pracovníka s pečujícími osobami dětí s postižením
NĚMCOVÁ, Nicol
Diplomová práce s názvem Etická reflexe práce sociálního pracovníka s pečujícími osobami dětí s postižením nahlíží do vzájemné spolupráce a interakce obou osob při práci s cílem pomoci dítěti s postižením v sociální službě. Pečující osoba je většinou rodič nebo jiný zákonný zástupce, který se stará a pečuje o osobu s postižením či znevýhodněním. Z mých zkušeností na pozici sociální pracovnice je práce s pečujícími osobami někdy náročná a ráda bych tedy zmapovala postoje obou osob díky rozhovorům, ve kterých budu zjišťovat jejich potřeby buď za sebe samé, směrem k organizaci či k osobě, se kterou spolupracuje. Ráda bych zjistila konkrétní věci, jak pečujícím osobám více pomoci, jak je pochopit a nastavit díky tomu společně co nejlepší fungování dítěte v sociální službě.
|
|
|
Potřeby oboru sociální práce z pohledu sociálních pracovníků
GERBRICHOVÁ, Alena
Diplomová práce se zabývá potřebami oboru sociální práce, jak je vnímají sociální pracovníci zvolení na základě různorodých pojetí sociální práce. Teoretická část vymezuje pojetí sociální práce, problémy postmoderní sociální práce, požadavky na kvalifikaci sociálního pracovníka, vzdělávání v sociální práci, vysvětluje pojmy profese, profesionalizace, profesiografie. Popisuje osobnost sociálního pracovníka, jeho kompetence; popsána je supervize a reflexivita v sociální práci. Uvedeny jsou charakteristiky vývojových potřeb a jejich rozdělení, různorodá pojetí sociální práce a Etický kodex v kontextu těchto pojetí. Výzkumná část je zaměřena na interpretaci získaných dat podle konceptu Pesso Boyden vývojových potřeb. Podstatou diplomové práce jsou tedy potřeby oboru sociální práce formulované sociálními pracovníky.
|
host ::
RSS.