|
|
Crush syndrom z pohledu zdravotnického záchranáře
TARAS, Ivan
Tématem bakalářské práce je Crush syndrom z pohledu zdravotnického záchranáře. V teoretické části práce se čtenáři mohou dozvědět co je to crush syndrom, kdy a za jakých situacích vzniká, jaké pochody se v těle postiženého odehrávají, jak se poté projevuje a jaká je jeho terapie. V praktické části byl zvolen jeden cíl. Zmapovat úroveň povědomí nelékařského zdravotnického personálu o problematice crush syndromu. Pro zpracování výzkumného souboru byla použita kvalitativní metoda sběru dat ve formě polostrukturovaných rozhovorů, kde bylo 7 hlavních otázek, na základě kterých se pak rozhovory dále rozvíjely. Výzkumný vzorek tvořilo 12 respondentů. 6 zdravotnických záchranářů vykonávající svojí službu v přednemocniční neodkladné péči a 6 nelékařských zdravotnických pracovníků vykonávající svou profesi v akutním lůžkovém zařízení. Výstupem bakalářské práce je přehled, který ukazuje informovanost daných respondentů o problematice crush syndromu. Upozorňuje na drobné nedostatky jak v teoretických, tak praktických vědomostech ohledně dané problematiky. Práce by mohla sloužit jako podklad k lepšímu porozumění crush syndromu při výuce zdravotnických záchranářů.
|
|
|
Spinální trauma v podmínkách přednemocniční neodkladné péče
VAŠÍČKOVÁ, Denisa
Tato bakalářská práce se zabývá spinálním traumatem v podmínkách přednemocniční neodkladné péče. Cílem práce bylo zmapovat postup zdravotnických záchranářů při řešení spinálního traumatu v podmínkách přednemocniční neodkladné péče. Součástí bakalářské práce je teoretická a výzkumná část. Teoretická část přibližuje anatomicko-fyziologické souvislosti nezbytné pro pochopení komplexní problematiky spinálních traumat. Představuje detailní pohled na anatomii páteře a míchy a jejich vzájemné topografické souvislosti, představující klíčovou problematiku poranění páteře. V návaznosti na to, je krátce zmíněna patofyziologie traumatu páteře a míchy a nejčastější etiologie těchto poranění. Dále seznamuje se základními diagnostickými postupy a základní klasifikací spinálních traumat. V přednemocniční péči hraje klíčovou diagnostiku přesný odběr anamnézy a zhodnocení situace na místě, v nemocniční péči jsou pak primární zobrazovací metody a klinické vyšetření. Práce je zaměřena na oblast přednemocniční péče, proto se zaobírá i součinností složek integrovaného záchranného systému a zejména imobilizačními a transportními prostředky využívanými složkami integrovaného záchranného systému na místě zásahu. Výzkumná část má dva cíle. Cíle mají zmapovat užívané postupy a následně i pomůcky zdravotnických záchranářů při řešení spinálního traumatu v podmínkách přednemocniční neodkladné péče. Pro vedení výzkumu byla zvolena kvalitativní forma. K tomuto byl použit sběr dat technikou polostrukturovaného rozhovoru a údaje byly následně analyzovány metodou kódování. Reprezentativní vzorek byl vybrán metodou sněhové koule ze zaměstnanců Zdravotnické záchranné služby Kraje Vysočina na pozici zdravotnický záchranář. Po zhodnocení získaných dat bylo zjištěno, že zdravotničtí záchranáři jsou bez rozdílu vyškoleni v posledních platných postupech manipulace a péče o pacienty se spinálním poraněním. Byla lehce překvapující většinová preference manuální manipulace s pacientem před užitím extrakčních pomůcek, které byly většinou shledány jako příliš komplikované pro rychlý zásah. Algoritmy zajištění pacienta se pak bez výjimky neodchylovaly od posledních platných Guidelines 2015 vydaných odbornou společností. Z fixačních pomůcek byly jednoznačně preferovány fixační límce a vakuové dlahy, ostatní pomůcky byly využity většinou sporadicky při specifických situacích a nedá se hovořit o plošném využití při většině spinálních traumat. Závěrem lze říci, že metody a pomůcky záchranné služby Kraje Vysočina odpovídají nejmodernějším postupům a doporučením, přesto nadále zůstává kruciální součástí profesionální aplikace evidence based medicine triády a individuální přístup ke každému pacientovi.
|
|
|
Schopnost laické veřejnosti poskytnout první pomoc v akutních stavech z pohledu zdravotnických záchranářů
SKALICKÝ, Tomáš
Bakalářská práce zkoumá problematiku poskytování laické první pomoci v akutních stavech z pohledu zdravotnických záchranářů. Tato práce je rozdělena na teoretickou a výzkumnou část. Teoretická část jako první popisuje zdravotnickou záchrannou službu, její složky a druhy výjezdových posádek za účelem objasnění vztahu mezi první pomocí a přednemocniční neodkladnou péčí. Následně je v této části rozebrána první pomoc nejen z hlediska teoretického a praktického, ale i z hlediska sociálně psychologického. V neposlední řadě je zde pozornost také věnována anatomií, fyziologií, patofyziologií a první pomocí šesti vybraných akutních stavů. Druhá část této bakalářské práce se soustředí na analýzu dat získaných během výzkumného šetření. Toto šetření bylo provedeno kvalitativním výzkumem pomocí polostrukturovaného rozhovoru o 33 otázkách s celkem osmi zdravotnickými záchranáři, kteří vykonávají službu v Jihočeském kraji a pomocí přímého vlastního pozorování během praxí. Cílem práce je zjistit, jaký je rozsah schopností laické veřejnosti při poskytování první pomoci, jaká je efektivita jejich provedení a zda-li oplývá laická veřejnost ochotou pomáhat. Získané informace vedly k zodpovězení výzkumných otázek a ke splnění všech cílů této práce. Výsledky zkoumání této práce vyhodnocují laickou veřejnost jako dostatečně ochotnou a s rozsahem schopností, které jsou postačující k provedení základních úkonů první pomoci, avšak efektivita těchto provedených úkonů je značně nízká. Hlavním přínosem této bakalářské práce je zvýšení povědomí o problematice laické první pomoci, což by mohlo přispět ke zlepšení výuky první pomoci a následně ke zlepšení v oblasti poskytování první pomoci laickou veřejností v akutních stavech.
|
|
|
Zkušenosti pracovníků ZZS při výjezdech k pacientům v nepříznivé sociální situaci
Wollmannová, Alice ; Vrzáček, Petr (vedoucí práce) ; Bradna, Jan (oponent)
Diplomová práce se zabývá zkušenostmi pracovníků zdravotnické záchranné služby při výjezdech k pacientům v nepříznivé sociální situaci. Zdravotnická záchranná služba dle zákona č. 374/2011 Sb. o zdravotnické záchranné službě, by měla poskytovat přednemocniční neodkladnou péči pacientům v akutním ohrožení života. Posádky zdravotnické záchranné služby přesto vyjíždí i k pacientům, jejichž problémy spadají spíše do sociální oblasti. Tito pacienti nepotřebují primárně zdravotnickou intervenci, přesto musí tyto situace záchranáři v terénu řešit. Cílem diplomové práce bylo popsat a porovnat zkušenosti záchranářů při výjezdech k pacientům v nepříznivé sociální situaci. Zjistit, jak záchranáři tyto situace prožívají a interpretují, s jakými situacemi se při těchto výjezdech setkávají a jak chápou pojem nepříznivá sociální situace. Teoretická část této práce se věnuje vymezení základních pojmů z oblasti zdravotnické záchranné služby a sociální práce. Empirická část se věnuje kvalitativnímu výzkumu. Obsahuje popis metodologie výzkumu, analýzu rozhovorů se záchranáři a jejich vyhodnocení. Výsledek výzkumu je důkazem toho, že záchranáři téměř každodenně tyto situace s klienty řeší neefektivně. Nemohou klientům poskytnout potřebnou sociální pomoc nebo poradenství. V České republice není návaznost zdravotních a...
|
|
|
Péče o pacienty intoxikované oxidem uhelnatým
FORMANKA, Matěj
Tématem této bakalářské práce je péče o pacienta intoxikovaného oxidem uhelnatým. Otrava oxidem uhelnatým zaujímá první místo mezi náhodnými otravami v Evropě. Jedná se tedy o významný socio-ekonomický problém. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část popisuje fyzikální vlastnosti oxidu uhelnatého a způsoby, jakými se dostává do lidského těla. Dále popisuje anatomii dýchacích cest, fyziologii dýchání a patofyziologické procesy, které oxid uhelnatý způsobuje v lidském těle. V práci jsou popsány možné příčiny oxidu uhelnatého, klinické příznaky otravy, diagnostika a způsoby léčby. V praktické části je výzkum zpracován kvalitativní metodou pomocí rozhovorů. Praktická část měla dva cíle. Prvním cílem bylo zmapovat úroveň znalostí zdravotníků o intoxikaci oxidem uhelnatým. Druhým cílem bylo zjistit, zda jsou zdravotníci schopni poskytnout pacientům otráveným oxidem uhelnatým adekvátní péči, a také zjistit, jaká péče je postiženým reálně poskytována. Výzkumný vzorek tvořily dvě skupiny respondentů. První skupinou byli zdravotničtí záchranáři pracující v přednemocniční neodkladné péči a druhou tvořily zdravotní sestry pracující na jednotce intenzivní péče. Výzkum ukázal, že respondenti mají o otravě oxidem uhelnatým dobré znalosti. Největší nedostatky byly zjištěny ve znalostech patofyziologie otravy oxidem uhelnatým. Většina problémů pak souvisela právě s neznalostí této problematiky. V oblasti poskytování péče byly zjištěny některé skutečnosti, které mohou být problematické. Jde například o skutečnost, že na celé Moravě je pouze jedno centrum hyperbarické medicíny, problémem jsou také chybějící co-oxymetry ve výbavě zdravotnických záchranářů.
|
|
|
Vybrané akutní stavy v pediatrii z pohledu zdravotnického záchranáře
HANOUSKOVÁ, Kateřina
Bakalářská práce se zabývá problematikou stavů, které mohou bezprostředně ohrožovat dětský život a jsou řešeny v přednemocniční neodkladné péči výjezdovými skupinami, jejichž součástí jsou zdravotničtí záchranáři. Ti musí disponovat patřičnými znalostmi a zkušenostmi. Bez jejich časné a efektivní pomoci by u dětského pacienta mohlo dojít k ireverzibilním změnám zdravotního stavu, nebo dokonce i k úmrtí. Tato bakalářská práce je rozdělena na část teoretickou a část výzkumnou. Teoretická část se zaobírá rozdílnostmi pediatrického pacienta od dospělého, protože při poskytování přednemocniční neodkladné péče je důležité neustále pomýšlet na to, že dítě není malý dospělý a že péče o něj nese svá specifika, která je nutné respektovat. Dále se tato část věnuje vybraným akutním stavům v pediatrii z pohledu zdravotnického záchranáře. Výzkumná část je tvořena na podkladě kvantitativního výzkumu na základě rozhovorů obsahujícího 24 otázek, kdy výzkumný soubor tvoří skupina 12 zdravotnických záchranářů vykonávající svou profesi v Jihočeském kraji. Zahrnuje analýzu získaných dat a jejich vyhodnocení. Cílem práce je zmapovat povědomí zdravotnických záchranářů o problematice vybraných akutních stavů v pediatrii.
|
|
|
Využití neinvazivní plicní ventilace v přednemocniční neodkladné péči
FILIPOVÁ, Lucie
Neinvazivní plicní ventilace je metoda, která je v nemocniční péči poměrně běžně užívána a ve vybraných stavech se mnohdy jedná o poslední způsob, jak se u pacientů vyhnout invazivnímu zajištění dýchacích cest. I přesto, jaký přínos má pro indikované pacienty, v přednemocniční péči se k jejímu využití přiklání jen výjimečně. Pro některé zdravotnické záchranáře se jedná o metodu, se kterou mají jen minimum zkušeností. Stejně tak jejich znalosti ohledně této problematiky vycházejí z osobní praxe, která je často tvořena z několika mála aplikací neinvazivní ventilace v nemocničním zařízení. Ve své práci jsem se snažila vytvořit ucelený souhrn informací, který by nelékařskému zdravotnickému personálu pomohl sjednotit a zároveň rozšířit jejich znalosti o dané problematice, která je více rozebrána v nejrozsáhlejší kapitole teoretické části této práce. Cílem práce bylo zmapovat využití neinvazivní plicní ventilace v přednemocniční neodkladné péči v Jihočeském kraji a Kraji Vysočina a zjistit informovanost zdravotnických záchranářů ohledně této problematiky ve vybraných krajích. Tyto cíle byly realizovány kvalitativní metodou prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů. Provedený výzkum ukázal, že využití dané metody v přednemocniční neodkladné péči není příliš rozšířené. Nejčastěji je to vlivem minimálních zkušeností a nedostatečné edukace lékařského i nelékařského zdravotnického personálu. Informovanost zdravotnických záchranářů ohledně této problematiky je vesměs povrchová. Většina jejich znalostí je tvořena pouze osobními zkušenostmi, které byly získány při jejím využití a nejsou dále rozšířeny a uceleny. Tato práce by mohla být dále používána jako studijní materiál pro nelékařský zdravotnický personál.
|
|
|
Útok aktivního střelce z pohledu poskytovatelů zdravotnické záchranné služby
MOUTELÍK, Jaromír
Tato bakalářská práce na téma "Útok aktivního střelce z pohledu poskytovatelů zdravotnické záchranné služby" je tvořena částí teoretickou a praktickou. V teoretické části této práce byl charakterizován aktivní střelec, zmapována situace v zahraničí a v České republice. Dále práce popisuje střelná poranění a péči o ně v přednemocniční i nemocniční neodkladné péči. Také zde byly řešeny činnosti zdravotnických záchranářů, které zahrnuje Soubor typových činností integrovaného záchranného systému. Cílem výzkumné části bylo zjištění úrovně povědomí zdravotnických záchranářů v ošetřování střelných poranění realizovaném v přednemocniční a nemocniční neodkladné péči z pohledu zdravotnických záchranářů. Součástí cíle bakalářské práce bylo dále popsání způsobu seznamování zdravotnických záchranářů s problematikou aktivního střelce a zjištění jejich ochoty tuto problematiku řešit. Pro výzkumnou část bakalářské práce byla k získání dat použita metoda polostrukturovaného rozhovoru. Respondenti byli vybráni náhodně a bylo jim položeno 21 otázek z oblasti připravenosti na aktivního střelce, na ošetření střelného poranění, možnosti vzdělávání a ohledně jejich ochoty k zúčastnění se takového výjezdu. Z výsledků vyplývá, že všichni zdravotničtí záchranáři se orientují v trendech ošetření střelných poranění. Na druhou stranu se většina z nich (6/8) nikdy neúčastnila žádné vzdělávací akce s tématikou aktivního střelce a nepovažují své vzdělání za dostatečné. Zdravotničtí záchranáři by uvítali praktický nácvik situace s policií. Většina zdravotnických záchranářů (5/8) by neodmítla výjezd k takovému případu a brala by to jako zajímavou zkušenost.
|
|
|
Role zdravotnického záchranáře v péči o pacienta se srdeční zástavou ve specifických situacích
SAMCOVÁ, Markéta
Bakalářská práce je zaměřena na rozšířenou neodkladnou resuscitaci při vzniku náhlé zástavy oběhu ve specifických situacích. Práce je rozdělena na teoretickou a výzkumnou část. V teoretické části je stručně definována přednemocniční péče a nastíněna anatomie a fyziologie srdce. Popsány jsou zde vybrané poruchy srdečního rytmu a náhlá zástava oběhu. Podrobněji se práce zabývá náhlou zástavou oběhu ve specifických situacích. V rámci této bakalářské práce byl proveden kvalitativní výzkum zaměřený na postup zdravotnických záchranářů při péči o pacienta se srdeční zástavou ve specifických situacích v přednemocniční neodkladné péči. Následně byl jejich postup porovnán s aktuálními doporučenými postupy Evropské resuscitační rady pro resuscitaci z roku 2015. Výzkumem bylo zjištěno, že zdravotničtí záchranáři, jež byli osloveni, se dostatečně orientují v problematice, která se týká srdeční zástavy ve specifických situacích v rámci přednemocniční neodkladné péče. Výjimkou je rozšířená neodkladná resuscitace pacienta po zasypání lavinou. V této situaci neprojevili respondenti dostatečnou znalost doporučeného postupu. Ve všech ostatních situacích by zdravotničtí záchranáři postupovali v souladu s doporučenými postupy Evropské resuscitační rady z roku 2015. Práce může být využita jako studijní materiál pro studenty oboru zdravotnický záchranář a případně i pro zájemce z řad laické a odborné veřejnosti.
|
|
|
Péče o pacienty intoxikované oxidem uhelnatým
FORMANKA, Matěj
Tématem této bakalářské práce je péče o pacienta intoxikovaného oxidem uhelnatým. Oxid uhelnatý zaujímá první místo mezi náhodnými otravami v Evropě. Jedná se tedy o významný socio-ekonomický problém. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část.Teoretická část se popisuje fyzikální vlastnosti oxidu uhelnatého a způsoby jakými se dostává do lidského těla. Dále se popisuje anatomii dýchacích cest, fyziologii dýchání a patofyziologické procesy, které oxid uhelnatý způsobuje v lidském těle. Jsou tu uvedeny možné zdroje oxidu uhelnatého, klinické příznaky otravy, diagnostika a způsob léčby. V praktické části je výzkum zpracován kvalitativní metodou pomocí rozhovorů. Praktická část měla dva cíle. První cíl bylo zmapovat úroveň znalostí zdravotníků o intoxikaci oxidem uhelnatým. Druhým cílem bylo zjistit, zda jsou zdravotníci schopni poskytnout pacientům otráveným oxidem uhelnatým adekvátní péči a také zjistit jaká péče jim je reálně poskytována.Výzkumný vzorek tvořily dvě skupiny respondentů. První skupinou byly zdravotničtí záchranáři pracující v přednemocniční neodkladné péči a druhou pak zdravotní sestry pracující na jednotce intenzivní péče. Výzkum ukázal, že respondenti mají o otravě oxidem uhelnatým poměrně dobré znalosti. Největší nedostatky byly zjištěny ve znalostech patofyziologie otravy oxidem uhelnatým. Většina neznalostí pak souvisela právě s neznalostí této problematiky. V oblasti znalostí a poskytování péče byly zjištěny některé skutečnosti, které mohou být problematické. Například skutečnost, že na celé Moravě je pouze jedno centrum hyperbarické medicíny, nebo chybějící CO oxymetry ve výbavě zdravotnických záchranářů.
|
host ::
RSS.