|
|
Právo farmaceutických patentů v mezinárodních obchodních dohodách
Bernardová, Aneta ; Pauknerová, Monika (vedoucí práce) ; Pfeiffer, Magdalena (oponent)
1 Právo farmaceutických patentů v mezinárodních obchodních dohodách Klíčová slova: TRIPS, patenty, léčiva Abstrakt Úprava duševního vlastnictví a zejména otázka farmaceutických patentů v mezinárodních obchodních dohodách je aktuální téma, které nabralo na důležitosti jako jeden z nejspornějších bodů při vyjednávání dohod Trans-Pacific Partnership a Transatlantic Trade and Investment Partnership. Zatímco ještě před třiceti lety byla mezinárodní úprava farmaceutických patentů soustředěna do multilaterální Dohody o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví (TRIPS), v současnosti sledujeme snahu zejména ekonomicky významných hráčů přesouvat úpravu duševního vlastnictví do bilaterálních a regionálních obchodních dohod. Tyto dohody, zvyšující mezi smluvními státy minimální standardy ochrany zaručené dohodou TRIPS, jsou nazývány TRIPS-plus. Jednou z motivací ke zmíněnému posunu je lepší možnost ekonomicky silných států prosadit vlastní zájmy při vyjednávání s menším počtem stran. Práce prokazuje hypotézu, že mezinárodní úprava obchodních aspektů duševního vlastnictví využívá odklonu od multilateralismu ke zvyšování standardů ochrany duševního vlastnictví. V teoretické části práce popisuje tlaky, které formovaly vznik Světové obchodní organizace. Ilustruje význam, který měly Spojené státy jak na finální...
|
|
|
Komparace patentového práva v zemích EU
NIGLIAZZO, Hana
Diplomová práce na téma "Komparace patentového práva v zemích EU", se zabývá právními předpisy v oblasti ochrany patentového práva ve vybraných zemích jako je Německo a Česká republika. V rámci EU dochází v oblasti ochrany práv duševního vlastnictví ke značné harmonizaci legislativy všech členských zemí a ke snaze o vytvoření jednotného právního systému. Práce se zaměřuje zejména na ochranu patentem, který je nejdůležitějším institutem v oblasti ochrany průmyslového vlastnictví. Vedlejší cíl se pak zaměřuje na identifikaci odpovědných orgánů a zjištění finanční a časové náročnosti na získání patentu. Druhým hlavním cílem je pak vyhodnocení využívání patentové ochrany v rámci českých a německých univerzit a na ni navazující transfer technologií. Praktická část obsahuje analýzu obou vybraných zemí z hlediska patentového práva, platné legislativy, odpovědných institucí a patentových statistik za posledních deset let. Následující kapitola popisuje výsledky výzkumu a vývoje v univerzitním prostředí na třech vysokých školách v České republice a Německu. Porovnání těchto dvou zemí ukázalo na jisté podobnosti, ale také na markantní rozdíly, které mezi nimi v této oblasti jsou. Česká republika nyní také pomalu objevuje výhody patentové ochrany, jejíž výsledky bude možné zhodnotit až s odstupem několika let.
|
|
|
Autorskoprávní a patentová ochrana počítačových programů ve Spojených státech amerických a České republice - analýza a komparace
Stehlík, Petr ; Holcová, Irena (vedoucí práce) ; Křesťanová, Veronika (oponent)
Autorskoprávní a patentová ochrana počítačových programů ve Spojených státech amerických a České republice - analýza a komparace Počítačové programy jsou ze své povahy specifické předměty, které mají v současném informačním věku vysokou hodnotu. Účelem a cílem této práce je detailní analýza dvou nejvýznamnějších režimů jejich právní ochrany - autorskoprávní a patentové ochrany. Těmto dvěma tématům se přitom postupně věnuji nejdříve v kontextu práva Spojených států amerických (USA) a posléze ve vztahu k právu České republiky. V kapitolách o autorskoprávní ochraně se konkrétně věnuji jednotlivým aspektům počítačového programu, jako je zdrojový a strojový kód, grafické uživatelské rozhraní, struktura a funkce počítačového programu, a tomu, zda a za jakých podmínek jsou tyto aspekty počítačového programu chráněny. Následně se podmínkám ochrany softwaru věnuji v souvislosti s patenty. Co se týče práva USA, tak nejzásadnějším pramenem práva jsou pochopitelně rozhodnutí tamních soudů, ve kterých je podoba a podmínky ať už autorskoprávní či patentové ochrany počítačových programů detailně rozebírána. V kapitolách týkajících se ochrany počítačových programů v České republice (konkrétně v souvislosti s autorskoprávními aspekty tohoto tématu) z velké části vycházím z právních předpisů Evropské unie (EU) a...
|
|
| |
|
| |
|
|
Empirical Essays in Institutional Microeconomics
Schwarz, Jiří ; Bauer, Michal (vedoucí práce) ; Benáček, Vladimír (oponent) ; Bjørnskov, Christian (oponent) ; Berggren, Niclas (oponent)
Dizertace se skládá ze tří empirických článků na poli institucionální mikroekonomie. První článek zkoumá roli kvality institucí v mezinárodním obchodě, druhý článek se zaměřuje na nezamýšlené důsledky práv k duševnímu vlastnictví na společenský blahobyt a poslední se zabývá vlivem bankovnictví na financování podniků a investice. Úvodní kapitola vysvětluje vztah mezi těmito třemi články a kontext analýz. V prvním článku analyzuji vliv institucí na cenové rozdíly mezi městy v evropském regionu v období 1996-2009. Za použití řady měřítek institucionální kvality zjišťuji, že čím lepší jsou instituce, tím nižší je pozorovaný cenový rozptyl. Tento výsledek je robustní vůči změnám ve specifikaci regresního modelu a je konzistentní s hypotézou, že arbitráž, jakožto podnikatelská aktivita a hlavní hnací motor zákona jedné ceny, je ovlivňována kvalitou institucí. V druhém článku studuji vývoj strategického patentování v čase a mezi odvětvími na velkém datovém souboru amerických patentů, o které mezi roky 1980 a 2007 požádalo 22 velkých techno- logických firem. Pomocí dvou vzájemně komplementárních metod odhaluji silnou evidenci proti hypotéze nárůstu strategického patentování po roce 1995....
|
|
|
Specifika pojetí a aplikace soutěžního práva Evropské unie ve vztahu k patentům: omezení patentových práv za použití "essential facility doctrine" podle soutěžního práva U.S.A. a Evropské unie
Přibil, Stanislav ; Šmejkal, Václav (vedoucí práce) ; Dobřichovský, Tomáš (oponent)
Shrnutí Vztah mezi hospodářskou soutěží a právy duševního vlastnictví je často považován za vzájemně rozporný. Soutěžní právo má za cíl zachovat efektivní soutěž mezi podniky jako nástroj k efektivní alokaci zdrojů a tudíž ke zvyšování blahobytu spotřebitelů. Práva duševního vlastnictví poskytují vlastníkovi po určitou dobu zákonný monopol, který ho chrání před soutěží. Ačkoliv konečný cíl soutěžního práva a práv duševního vlastnictví je zvýšit blahobyt spotřebitelů, bezprostřední nástroje, které jsou k dosažení tohoto cíle používáný - vytvoření monopolu na jedné straně a zachování soutěže na druhé straně - se jeví v konfliktu. Tato téze se zabývá interakcí mezi soutěžním právem a patentovými právy. Konkrétně, zkoumá zda patentová práva mohou být omezena "doktrínou nezbytných zařízení", jak podle soutěžního práva U.S.A., tak podle soutěžního práva E.U. Doktrína nezbytných zařízení byla vyvinuta v americké soudní praxi jako zvláštní skutková podstata § 2 Shermanova zákona. Doktrína má čtyři skupiny znaků: (1) kontrola nezbytného zařízení monopolním podnikem, (2) nemožnost konkurenta prakticky nebo ekonomicky zařízení duplikovat, (3) odmítnutí monopolního podniku zpřístupnit zařízení konkurentovi, (4) možnost sdílení zařízení. Pokud jsou tyto znaky splněny, pak monopolista porušuje § 2 Shermanova zákona....
|
|
|
Competitive intelligence ve farmaceutickém průmyslu
Hubálková, Pavla ; Papík, Richard (vedoucí práce) ; Horváth, David (oponent)
Diplomová práce popisuje a mírně analyzuje oblast competitive intelligence ve farmaceutickém průmyslu. Práce je rozdělena do pěti částí. První část pojednává o competitive intelligence a příbuzných aspektech, druhá část se věnuje farmaceutickému průmyslu se všemi jeho specifiky, třetí část se zabývá competitive intelligence v průniku s farmaceutickým průmyslem, čtvrtá část obsahuje klasifikaci a popis informačních zdrojů vhodných pro činnosti CI a pátá část se věnuje výzkumu, jenž se sestává z dotazníkového šetření mezi farmaceutickými firmami o stavu competitive intelligence a polostrukturovaného rozhovoru s odborníkem na oblast CI ve farmaceutické firmě. Výsledky průzkumu představují určitou dílčí sondu, která prokazuje pevné postavení CI jako běžného standardu ve farmaceutických firmách. Klíčová slova competitive intelligence, farmaceutický průmysl, informační potřeby, léčiva, farmakovigilance, patenty, informační zdroje
|
|
|
Patent Trolls: Do Their Patents Differ?
Trlifaj, Šimon ; Schwarz, Jiří (vedoucí práce) ; Wang, Yao (oponent)
Americký patentový systém prochází proměnou, výrazně se zvyšuje počet žádostí o patenty i množství soudních sporů. Tato práce si klade za cíl analyzovat roli "Non-practicing entities" - firem, které se primárně nezabývají výrobou, ale licencováním a souzením patentů - v tomto systému. Analyzuji v ní - s použitím dvou datasetů o 533 720 patentech registrovaných ve Spojených státech - jaké patenty tyto "Non-practicing entities" shromažďují. Na patentovém portfoliu jedné z největších z nich, firmy Intellectual Ventures, sleduji dvě proměnné, které aproximují hodnotu patentu (počet "dopředných" citací pro společenskou hodnotu a počet obnovení pro soukromou hodnotu). Výsledky analýzy naznačují, že patenty této firmy: 1) mají nadprůměrnou společenskou i soukromou hodnotu, 2) vykazují menší vztah mezi společenskou a soukromou hodnotou. Práce tím podporuje dosavadní výzkumy, ze kterých vychází, že "Non-practicing entities" vlastní nadprůměrný podíl strategických patentů - ty se vyznačují vysokou soukromou hodnotou především pro jejich význam v soudních sporech.
|
|
|
The Impact of Judicial Verdicts Regarding Patent Litigation on Stock Prices
Vlčková, Kateřina ; Novák, Jiří (vedoucí práce) ; Kvaček, Jan (oponent)
Tato práce zkoumá vliv soudních rozsudků na ceny akcií společností, které vlastní patenty. Náš soubor dat obsahuje 40 firem, které byly zapojené do soudního sporu ohledně porušení patentu nebo platnosti patentu a které byly souzené před England and Wales High Court (patent court). Práce uvádí tři hlavní hypotézy, které jsou testovány během empirické části. K otestování vlivu soudních sporů na ceny akcií vlastníků patentů jsme použili metodu zvanou event study. Tato metoda se používá pro posouzení vlivu ekonomických událostí na cenu akcií. Hlavní hypotézu jsme rozdělili na dvě části. První část zkoumá, zda cena akcií roste v případě vítězství sporu a druhá část zkoumá, zda cena akcií klesá v případě prohry. Naše empirická analýza odmítla alternativní hypotézu, a tudíž první část byla potvrzena. Nicméně naše výsledky nepotvrdily druhou hypotézu, a dokonce i v případě prohry akcie vykazovaly pozitivní abnormální výnos. Na základě těchto výsledků jsme usoudili, že soudní rozhodnutí ovlivňují ceny akcií v určitých případech, ale nejsou dominantním faktorem. Nicméně byla potvrzena hypotéza, která testovala, zda cena akcie reaguje více na soudní rozsudek týkající se neplatnosti patentu než na rozsudek týkající se porušení patentu. Práce přispívá k současné literatuře věnující se soudním sporům kvůli...
|
host ::
RSS.