|
|
Péče o nemocné po prostatektomii s využitím ošetřovatelského modelu Callisty Roy
KRAMÁŘOVÁ, Iva
Diplomová práce se věnuje ošetřovatelské péči o nemocné po prostatektomii s využitím ošetřovatelského modelu Callisty Roy. Stav po operaci prostaty je pro muže novou životní zkušeností, na kterou je potřeba se adaptovat. Adaptaci pacientů se věnovala Callista Roy, která je autorkou adaptačního modelu. V diplomové práci byly stanoveny tři cíle. Prvním cílem bylo zjistit, jaké intervence sestry využívají k podpoře adaptace pacientů po provedené prostatektomii v jednotlivých adaptačních modech Callisty Roy. Druhým cílem bylo zjistit, jaké stimuly sestry sledují při poskytování ošetřovatelské péče pacientovi po prostatektomii, a třetím cílem bylo zjistit, jaké problémy mají pacienti po prostatektomii v jednotlivých adaptačních módech. Pro tyto tři cíle jsme si stanovili tři výzkumné otázky. Diplomová práce obsahuje dva výzkumné vzorky. Prvním výzkumným vzorkem jsou sestry z urologické jednotky intenzivní péče a sestry ze standardního lůžkového urologického oddělení a druhým výzkumným vzorkem jsou pacienti hospitalizovaní na urologickém standardním oddělení. Získání dat bylo provedeno skrze kvalitativní šetření, metodou dotazování, technikou rozhovorů u pacientů po prostatektomii v nemocničním zařízení a sester pečujících o tyto nemocné. Výzkumné šetření je doplněno zúčastněným pozorováním. Výzkumné šetření probíhalo v únoru až březnu roku 2023. Z výsledků rozhovorů se sestrami vyplynulo, že sestry využívají při poskytování ošetřovatelské péče nemocnému po prostatektomii prvky z adaptačního fyziologického módu. Z výsledků rozhovorů s pacienty vyplynulo, že nespatřují žádný problém v adaptaci na nemocniční prostředí a ani s adaptací na stav po odstranění prostaty. Z výpovědí pacientů implicitně vyplynulo, že bagatelizují problémy a uvítali by pomoc s podporou adaptace. Výsledky diplomové práce mohou sloužit jako studijní materiál pro studenty zdravotnických oborů. Diplomová práce může být inspirací pro sestry v podpoře adaptace pacientů po provedené prostatektomii.
|
|
|
Problematika poskytování ošetřovatelské péče na akutních psychiatrických odděleních v souvislosti s nákazou Covid-19
TURKOVÁ, Lenka
Tato bakalářská práce se zaměřuje na problematiku poskytování ošetřovatelské péče na akutních psychiatrických odděleních v souvislosti s nákazou Covid-19. Teoretická část práce začíná přehledem organizace psychiatrické péče v České republice. Dále se zaměřuje na vybrané akutní stavy pacientů, kteří jsou přijímáni na akutní oddělení psychiatrie, včetně schizofrenie, neurotických, stresových a somatoformních poruch, poruch duševního zdraví způsobených užíváním alkoholu a psychoaktivních látek. Zvláštní pozornost je věnována onemocnění Covid-19 a jeho dopadu na akutní psychiatrická oddělení. Teorie se dále zabývá problematikou poskytování ošetřovatelské péče během pandemie covidu-19, včetně hygienických opatření. Empirická část práce je zpracována pomocí kvalitativního šetření s technikou polostrukturovaného rozhovoru. Pomocí otevřeného kódování byla data rozdělena do tří kategorií a šesti podkategorií. Výzkumný soubor tvořilo 10 informantů. Byly to sestry z různých zařízení, jež pracují na akutních psychiatrických odděleních a které pracovaly na tomto oddělení za doby pandemie covidu-19. Jejich praxe ve zdravotnictví se pohybuje od čtyř do 49 let. Soubor byl vybrán účelovou metodou. Výsledná část práce je zaměřena na dopady pandemie covidu-19 na akutní psychiatrická oddělení a ošetřovatelskou péči. Výsledky analýzy dat poskytují cenné poznatky o této problematice. Jednou z klíčových zkoumaných oblastí byly změny v provozu psychiatrických oddělení z důvodu pandemie. Některá oddělení byla přeorganizována na specializované covidové oddělení, zatímco jiná byla rozdělena na sekce pro pacienty s onemocněním a bez něj. S tímto opatřením souviselo intenzivní školení personálu pro práci v infekčním prostředí a zvýšené sledování pacientů s ohledem na možnou nákazu.
|
|
|
Ošetřovatelská péče o pacienta po transplantaci ledviny
Ondřichová, Adéla ; Bakusová, Tereza (vedoucí práce) ; Komínek, Tomáš (oponent)
(v ČJ) Tato bakalářská práce se zaměřuje na ošetřovatelskou péči o pacienta po transplantaci ledviny. Prezentuje případovou studii konkrétního pacienta s chronickým selháním ledvin na podkladě Alportova syndromu, který podstoupil transplantaci ledviny od kadaverózního dárce. Cílem této práce je popsat a zhodnotit ošetřovatelskou péči, která pacientovi byla poskytována po transplantaci ledviny. Teoretická část obsahuje přiblížení renálního selhání, eliminační metody, aspekty související se samotnou transplantací a velmi důležitou část o edukaci pacienta po transplantaci. V praktické části jsou popsány základní kroky přípravy pacienta na transplantaci a následná ošetřovatelská péče v prvních dnech po transplantaci. Případová studie pacienta je prezentována pomocí popisu jeho zdravotního stavu před a po transplantaci. V závěru práce jsou popsané ošetřovatelské diagnózy a výsledky ošetřovatelské péče a její efektivita v kontextu celkového zdravotního stavu pacienta. Klíčová slova: transplantace ledviny, ošetřovatelská péče, pooperační péče, edukace pacienta, imunosupresivní terapie
|
|
|
Režim diabetika při hospitalizaci na chirurgickém oddělení v IKEM
Slavíková, Petra ; Bakusová, Tereza (vedoucí práce) ; Komínek, Tomáš (oponent)
Bakalářská práce se zabývá výzkumem při hospitalizaci tří diabetiků, kteří trpí diabetem II. typu, na klinice transplantační chirurgii v IKEM. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část popisuje anatomii, historii diabetu, diagnostiku, případné komplikace diabetu, možnou terapii, také edukaci diabetů a ošetřovatelskou péči o diabetika. Praktická část je zaměřena na samostatný výzkum režimu, kdy proběhlo sledování diabetiků po dobu dvou dnů hospitalizace. Cílem práce je zaměření se na přesný průběh hospitalizace u diabetiků. Cílem není kontrolovat správný průběh, ale jde spíše o to, jaký režim se dostává diabetikům právě na chirurgickém oddělení v IKEM. Hodnotí pravidelnost a množství podávání stravy, měření glykémie, aplikaci inzulinu a dodržování dietních opatření. Práce popisuje jednotlivou výživu mnou vybraných diabetiků, dále jsou zde uvedené přesně naměřené hodnoty glykémie a následně i množství aplikovaného inzulinu. Součástí je i závěrečné dotazování pacientů na dané otázky, které jsou úzce spjaty s režimem. Cílem rozhovoru bylo zjištění případných komplikací, kterými pacienti trpí. Klíčová slova: Diabetes Mellitus, glykémie, IKEM, ošetřovatelská péče
|
|
|
Komunikace se seniory s demencí v ošetřovatelské péči
Novotná, Michaela ; Kutnohorská, Jana (vedoucí práce) ; Vachková, Eva (oponent)
Autor: Michaela Novotná Instituce: Univerzita Karlova - Lékařská fakulta v Hradci Králové Ústav nelékařských studií Název práce: Komunikace se seniory s demencí v ošetřovatelské péči Vedoucí práce: doc. PhDr. Jana Kutnohorská, CSc. Počet stran: 107 Počet příloh: 15 Rok obhajoby: 2023 Klíčová slova: Komunikace, senioři, demence, etika, důstojnost, ošetřovatelský personál, ošetřovatelská péče, syndrom vyhoření Bakalářská práce se věnuje komunikaci ošetřovatelského personálu se seniory s demencí v ošetřovatelské péči. Zabývá se komunikací s ohledem na lidskou důstojnost, dále se věnuje prevenci syndromu vyhoření. Základ bakalářské práce tvoří kvantitativní výzkum způsobu komunikace ošetřovatelského personálu se seniory se syndromem demence a zjišťování metod odreagování personálu od práce. Zkoumaným personálem jsou pracovníci poskytující přímou ošetřovatelskou péči v nemocnicích a domovech pro seniory v celkem 11 zařízeních (4 nemocnicích a 7 domovech pro seniory) v Královéhradeckém kraji.
|
|
|
Ošetřovatelská péče o pacienta s kardiometabolickým syndromem
TUROŇOVÁ, Irena
Současný stav: Civilizační onemocnění jako je obezita, hypertenze a diabetes mellitus jsou známy již dlouhodobě. Cílem práce bylo zmapovat informovanost pacientů a sester v oblasti kardiometabolického syndromu a zároveň zjistit jak o něm všeobecná sestra edukuje. Metodika: Byla použita kvantitativní metoda výzkumu, formou strukturovaných dotazníků. Dotazníky byly vytvořeny pro pacienty s diagnostikovaným kardiometabolickým syndromem a pro všeobecné sestry v ordinacích praktických lékařů a na lůžkových odděleních. Celkové množství 327 respondentů zahrnovalo 220 pacientů a 107 všeobecných a praktických sester. Výzkum probíhal ve dvou nemocnicích Kraje Vysočina a několika ordinacích praktických lékařů. Výběr výzkumného souboru byl záměrný. Velikost souboru byla dána nasycením dat. Výsledky: Zjistili jsme, že na lůžkovém oddělení edukuje pouze 83 % sester, zatímco v ordinaci praktického lékaře každá sestra. Dále jsme zjistili, že délka praxe nemá vliv na edukaci všeobecné sestry v ordinaci praktického lékaře ani na lůžkovém oddělení. Potvrdil nám to chí-kvadrát test, jehož výsledek byl 61 %. Bylo vyzkoumáno, že délka léčby u pacientů má vliv na znalost rizikových faktorů u onemocnění kardiometabolickým syndromem. Opět jsme si tuto tezi ověřili chí-kvadrát testem, kde byla příliš nízká hladina významnosti (p < 0,05) a výsledek byl 0, 20 %. Dalším zjištěním bylo, že věk pacientů nemá vliv na znalost rizikových faktorů kardiometabolického syndromu, což dokládá výsledek 16 % v chí-kvadrát testu. Závěr: Závěrem lze konstatovat, že informovanost mezi pacienty i sestrami v oblasti kardiometabolického syndromu je příznivá, ale i nadále je zapotřebí se vzdělávat. Výstupem práce je informační materiál "Edukace pacienta s kardiometabolickým syndromem", který je určen pro nelékařské zdravotnické pracovníky k edukaci pacientů.
|
|
| |
|
|
Problematika sociální izolace hospitalizovaných klientů
GRIMM, Viktor
Abstrakt Předkládaná diplomová práce se zabývá problematikou sociální izolace hospitalizovaných klientů, která v určité míře postihuje každého klienta v nemocnici či sociálním zařízení a je proto stále aktuálním tématem, které si zaslouží, aby mu byla věnována dostatečná pozornost. Cíle práce a výzkumné otázky: V rámci této práce byly stanoveny celkem tři cíle, přičemž prvním z nich bylo definovat potřeby hospitalizovaných klientů ohrožených sociální izolací, druhým zmapovat dopady sociální izolace na nemocné klienty a posledním cílem bylo analyzovat možnosti, jak lze v praxi důsledky sociální izolace na klienta zmírnit. V návaznosti na tyto cíle byly položeny následující tři výzkumné otázky: "Jaké jsou potřeby hospitalizovaných klientů ohrožených sociální izolací?", "Jaké jsou dopady sociální izolace na hospitalizované klienty?" a "Jakými způsoby lze v praxi zmírnit důsledky sociální izolace hospitalizovaných klientů?". Metodika a výzkumný soubor: Pro zpracování empirické části práce byla zvolena kvalitativní metodika, konkrétně technika polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný soubor byl tvořen třemi skupinami probandů. Jednalo se o sestry poskytující ošetřovatelskou péči klientům ohroženým sociální izolací, samotné klienty a jejich příbuzné, přičemž bylo osloveno celkem 17 probandů v rámci jedné nemocnice a jednoho zařízení sociální péče v Jihočeském kraji. K analýze získaných dat bylo použito otevřené kódování, metoda "tužka-papír". Tímto způsobem byla data přehledně rozčleněna do 3 hlavních kategorií, které zahrnují celkem 10 podkategorií. Výsledky: Výzkumné šetření potvrdilo, že pocity osamělosti u klientů v nemocnicích či sociální zařízeních nejsou nic neobvyklého. Byl prokázán zásadní význam saturace psychosociálních potřeb klientů pro zmírnění těchto pocitů, přičemž klíčovou roli v jejich uspokojování mají sestry i příbuzní klientů. Jako zcela zásadní pro prevenci sociální izolace se ukázaly osobní návštěvy rodiny. Z výsledků rovněž vyplývá, že osamělost má řadu negativních dopadů především na duševní zdraví postižených klientů. Využití v praxi: Práce může najít využití jako vzdělávací materiál pro studenty zdravotních či sociálních oborů a sestry v praxi, ale rovněž jako informační materiál pro širokou veřejnost. Výstupem této práce bude workshop se sestrami, zaměřený rozpoznání sociálně izolovaných klientů a jednání s nimi.
|
|
|
Péče porodní asistentky o ženu s endometriózou
DVOŘÁKOVÁ, Nikola
Tato bakalářská práce se zabývá tématem péče porodní asistentky o ženu s endometriózou. Práce je rozčleněna na část teoretickou a praktickou. Teoretická část je zaměřena hlavně na onemocnění endometrióza. V teoretické části je popsána samotná definice endometriózy, dále její příčiny vzniku, diagnostika, projevy, možnosti léčby a péče porodní asistentky. Pro praktickou část byly zvoleny dva cíle. První cíl měl za úkol zjistit, jak ženy s endometriózou vnímají péči porodní asistentky. Druhým cílem práce bylo naopak zjistit, jak celou problematiku tohoto onemocnění vnímají porodní asistentky. Bakalářská práce měla stanoveny tři výzkumné otázky. První výzkumná otázka byla zaměřena na to, jak ženy s endometriózou vnímají péči porodních asistentek. Druhá výzkumná otázka zjišťovala, jakým způsobem se změnil životní styl žen s tímto onemocněním. Třetí výzkumná otázka se zabývala tím, jak vnímají porodní asistentky problematiku endometriózy. Již zmíněných cílů bylo dosaženo pomocí kvalitativního výzkumného šetření formou polostrukturovaných anonymních rozhovorů. Sběr dat pro výzkumné šetření probíhal od ledna do března roku 2023. V praktické části byly zvoleny dva výzkumné soubory. První výzkumný soubor tvořilo šest porodních asistentek, které se během své praxe setkaly s ženami, které měly diagnostikovanou endometriózu. Pro zachování jejich anonymity byly porodní asistentky označeny jako PA1 až PA6. Druhý výzkumný soubor představovalo osm žen s endometriózou, které byly v práci označeny jako Ž1 až Ž8. Sebraná data byla přepsána a dále pak analyzována pomocí barvení textu. Pro vyhodnocení dat byly stanovené hlavní kategorie a podkategorie, ty jsou dále popsány ve výzkumné části bakalářské práce. První výzkumný soubor je složen ze dvou hlavních kategorií a čtyř podkategorií. Z výpovědí informantek druhého výzkumného souboru byly získané dvě hlavní kategorie a šest podkategorií.
|
|
|
Potřeby pacientů v dialyzačním programu a úloha sestry v této problematice
CHYTRÁČKOVÁ, Aneta
Tato bakalářská práce se věnuje potřebám pacientů v dialyzačním programu a úloze sestry v této problematice. Pro tuto bakalářskou práci byly stanoveny dva cíle: Zmapovat potřeby pacientů v dialyzačním programu a zjistit úlohu sestry u pacientů v dialyzačním programu. Práce je rozdělena na teoretickou a empirickou část. V teoretické části je stručně popsána anatomie ledvin, důvody vzniku ledvinného selhání a následně jsou popsány a vysvětleny jednotlivé eliminační metody, které jsou proloženy výživovými a pohybovými opatřeními. Ve stručnosti je zde popsána i transplantace. Dále byla věnována pozornost potřebám pacientů, ošetřovatelské péči a edukaci. Empirická část byla zpracována pomocí kvalitativního výzkumu metodou polostrukturovaných rozhovorů zaměřených na pacienty podstupující dialýzu a sestry pracující v dialyzačním centru. Výzkumný vzorek tvořilo 13 pacientů a 9 sester. Pro dosažení stanovených cílů bylo vytvořeno 5 výzkumných otázek: Jaké bio-psycho-socio-spirituální potřeby mají pacienti v dialyzačním programu? Jak ovlivňuje dialyzační léčba život pacientů? Jaká je informovanost pacientů před nástupem na dialyzační léčbu? Jaká je úloha sestry v uspokojování potřeb pacientů v dialyzačním programu? Jaká je úloha sestry v poskytování informací pacientům v dialyzačním programu? Z našeho výzkumného šetření jsme zjistili, že dialýza má všeobecně špatný vliv na kvalitu života většiny našich informantů. Nejhůře informanti snášejí pocit žízně, časovou náročnost, zhoršený spánek, změnu sociálních potřeb a celkovou únavu po dialýze. Dále z výzkumu vyplynulo, že sestry v dialyzačním centru v největší míře zastupují roli poskytovatelky ošetřovatelské péče, edukátorky a rádkyně, která zároveň poskytuje i psychickou podporu. Výsledky výzkumného šetření slouží jako informační materiál pro pacienty v predialyzačním programu a zároveň jako možná doporučení pro sestry pracující v dialyzačních centrech.
|
host ::
RSS.