|
|
Využití volného času k rozvoji psychomotorického vývoje dětí do tří let
SMRČKOVÁ, Adéla
Bakalářská práce se zabývá výzkumnou otázkou možnosti využití volného času jako součást psychomotorického rozvoje dětí mladších tří let. V rámci teoretické části jsou charakterizovány pojmy volného času, jako je například důležitost vlivu rodinného prostředí na utváření vztahu k volnému času u nejmenších dětí. Výchozí otázkou, kterou si bylo hned v úvodu nutné položit je problematika toho, zda a jak mladší děti vlastně volný čas vnímají a chápou. Součástí práce je dále popis věkových období: novorozenec, kojenec a batole. Práce charakterizuje i jejich smyslový a psychomotorický vývoj. Tato tři vývojová období zároveň tvoří cílové skupiny praktické části. Dále se práce zabývá definicí hry a jejím vývojem v různých fázích života dítěte. V praktické části jsou zpracovány tři návrhy aktivit vhodných pro adekvátní psychomotorický vývoj dítěte ve volném čase.
|
|
|
Historický pohled na první ošetření novorozence v České republice
KRATINOVÁ, Lucie
Diplomová práce "Historický pohled na první ošetření novorozence v České republice" má teoretický charakter. Cílem práce bylo vyhledat a analyzovat změny v prvním ošetření novorozence po porodu a v jeho přiložení k prsu matky. Text je zpracován jako historicko-analytická studie primárních a sekundárních literárních zdrojů s následnou interpretací textů. Zaměřili jsme se v něm na období od starověku až po prvních dvacet let 21. století. Popsali jsme nejenom techniky prvního ošetření novorozence a přiložení k prsu, ale také profese, které se těmito technikami zabývaly a které je prováděly. Ve starověku prováděly první ošetření novorozence po porodu starší zkušené ženy, které si své znalosti a dovednosti předávaly mezi generacemi. V tomto období bylo první ošetření novorozence po porodu spjato s náboženstvím, rituály a magií. V průběhu let vznikla profese porodních bab, které se začaly vzdělávat prostřednictvím učebnic, které jim přinášely ucelené rady, jak se zachovat v dané situaci a jak správně pečovat o novorozence po porodu v domácím prostředí v kontaktu s matkou. Následně začaly ženy rodit v porodnicích a z porodních bab se staly porodní asistentky a ženské sestry. O péči o novorozence se začaly dělit také s dětskými sestrami a matky své dítě viděly po porodu někdy až po několika hodinách nebo i dnech. S vývojem a pokroky v medicíně se měnily i techniky prvního ošetření novorozence. V průběhu druhé poloviny 20. století však došlo v této oblasti k velkým změnám, a to k návratu přirozeného procesu porodu, aby mohl být novorozenec opět co nejdříve v kontaktu s matkou i v prostředí porodnice. Na základě tohoto smýšlení byl vytvořen nejprve systém rooming-in a později koncept Baby Friendly Hospital Initiative. Na počátku 21. století je již porodnictví na velmi vysoké úrovni a novorozenci je poskytována péče adekvátní jeho stavu.
|
|
|
Bezpečná péče o novorozence z pohledu matek
HIPPMANNOVÁ, Sonja
Současný stav: Potřeba bezpečí a jistoty je jednou ze základních potřeb novorozence. Úlohou dětských sester je zhodnotit potřebu edukace matek v oblasti bezpečné péče o novorozence a v případě potřeby vhodnou metodou matku proškolit. Cílem výzkumného šetření bylo vyhodnotit znalosti matek o bezpečné péči o novorozence v domácím prostředí. Metodika: Byla zvolena kvantitativní metoda výzkumu technikou nestandardizovaných dotazníků. Výběr respondentek byl záměrný. Výzkumný soubor tvořily matky fyziologických novorozenců (N=300), které porodily v Nemocnici Jablonec nad Nisou v období od 15. 11. 2020 do 30. 1. 2021. Výsledky: Přibližně polovina oslovených matek (52 %) uvedla, že přínosem poporodního bondingu je podpora tvorby mateřského mléka. Pouze 45 % matek uvedlo, že si myje ruce déle než 30 sekund a všech šest doporučených kroků mytí rukou dodržuje méně než pětina oslovených matek. Méně než polovina matek (45 %) považuje za rizikový faktor SIDS spánek dítěte na boku nebo na bříšku. Více než polovina matek (60 %) znala správný postup resuscitace kojence. Matky ve věku 18 až 25 let statisticky významně častěji než matky ve vyšší věkové kategorii uváděly chybné odpovědi na otázky zaměřující se na KPR u novorozence (p = 0,035). Matky, které byly po porodu hospitalizovány více jak 72 hodin statisticky významně častěji než matky, které byly hospitalizovány kratší dobu, uváděly vyšší spokojenost s edukací v péči o prsa (p = 0,029). Matky se základním vzděláním statisticky významně častěji než ostatní matky s vyšším vzděláním uváděly chybné odpovědi v otázkách zaměřujících se na manipulaci s dítětem na přebalovacím pultu (p = 0,046). Matky se čtvrtým dítětem statisticky významně častěji než matky s menším počtem dětí uváděly správné odpovědi na otázku, zda jsou puchýře projevem omfalitidy (p = 0,014). Závěr a využití pro praxi: Na základě výsledků byl vytvořen edukační materiál "S miminkem doma. Pár rad, které se hodí".
|
|
|
Problematika novorozenců s dysplazií kyčelního kloubu na stanici fyziologických novorozenců
MAREŠOVÁ, Tereza
Tato bakalářská práce se věnuje problematice novorozenců s dysplazií kyčelního kloubu na stanici fyziologických novorozenců. Práce je rozdělena na část teoretickou a část praktickou. Teoretická část obsahuje popis kyčelního kloubu, jeho anatomii a fyziologii. Dále historii léčby dysplazie kyčelního kloubu, etiologii a diagnostiku vývojové dysplazie kyčelního kloubu. Také se věnujeme vyšetřovacím metodám, hodnocení a léčbě dysplazie, především však ošetřovatelské péči o novorozence s touto vadou. V praktické části bylo použito kvalitativní výzkumné šetření, metoda dotazování a technika polostrukturovaných hloubkových rozhovorů. Výzkumný soubor tvoří 11 žen, a to 5 matek, které mají děti s dysplazií kyčelního kloubu, a 6 porodních asistentek a dětských sester pracujících na stanici fyziologických novorozenců ve vybrané nemocnici Jihočeského kraje. Byly stanoveny 3 cíle. Prvním cílem bylo zmapovat úlohu ošetřovatelského personálu ve screeningu dysplazie kyčelního kloubu. Druhým bylo zmapovat specifika ošetřovatelské péče o novorozence s dysplazií kyčelního kloubu v rámci stanice fyziologických novorozenců. Třetím cílem bylo zmapovat úlohu ošetřovatelského personálu v edukaci matek. Pro tyto cíle byly stanoveny 4 výzkumné otázky. První otázka zkoumá, jaká je úloha ošetřovatelského personálu ve screeningu dysplazie kyčelního kloubu. Druhá otázka zjišťuje, jaká jsou specifika ošetřovatelské péče o novorozence s dysplazií kyčelního kloubu v rámci stanice fyziologických novorozenců. Třetí otázka se dotazuje, jaká je úloha ošetřovatelského personálu v edukaci matek. A poslední se dotazuje, jak jsou edukovány matky ošetřovatelským personálem o dysplazii kyčelního kloubu. Na základě výzkumného šetření bylo stanoveno 8 kategorií a 25 podkategorií. První čtyři kategorie se věnují matkám. První kategorie se věnuje znalostem matek ohledně nemoci před diagnostikou, dalších možností léčby a následcích. Druhá kategorie zkoumá edukaci sester z pohledu matek, a to především edukaci v oblasti hygieny, režimu a pohybu, také jsme se zaměřili na způsob edukace. Třetí kategorie se zabývá specifiky péče z pohledu matek, zde se věnujeme pomůckám k léčbě a problémům, se kterými se matky během péče potýkaly. Vyšetření dítěte z pohledu matek zkoumá čtvrtá kategorie. Zde jsme sledovali další vyšetření dítěte, dále to, jak bylo dítě vyšetřeno na oddělení, a pak také jak dítě bylo připravováno na vyšetření matkou a jak se podílela sestra. Poté navazují kategorie, které se věnují ošetřovatelskému personálu. Pátá kategorie sleduje znalosti ošetřovatelského personálu, především pak druhy a použití pomůcek, rizikové faktory, znaky VDK, které mohou sestry či porodní asistentky během péče pozorovat, následná vyšetření a také zhodnocení množství znalostí. V šesté kategorii jsme zkoumali edukaci z pohledu ošetřovatelského personálu. V této kategorii nás zajímal způsob edukace a způsob, kterým ošetřovatelský personál edukuje matky v oblasti hygieny a péče o kůži a pohybu. Také nás zajímali návrhy na zlepšení edukace. Sedmá kategorie se věnuje vyšetření z pohledu ošetřovatelského personálu, kde jsme se orientovali na úlohu sestry nebo porodní asistentky během vyšetření, jak bylo dítě vyšetřené a jak se na vyšetření dítě připravuje. Poslední kategorie se věnuje specifikům péče o novorozence s vývojovou dysplazií kyčelního kloubu na stanici fyziologických novorozenců. Všechny respondentky byly seznámeny s tématem bakalářské práce a informovány o zachování anonymity ve výzkumném šetření. Porodní asistentka má v kompetencích pracovat na stanici fyziologických novorozenců, proto si myslím, že je důležité o této problematice znát alespoň základní informace a umět správně matku edukovat.
|
|
|
Porodní traumata v Neonatologii
ŠKVOROVÁ, Adéla
Současný stav: Mechanické poškození novorozence v průběhu porodu může způsobit traumatická poranění. Tato poranění mohou být viditelná ihned po porodu, nebo až v průběhu několika hodin či dnů (Dort et al., 2013). K porodním poraněním může přispět několik rizikových faktorů, anebo nesprávně vedený porod. Mezi nejčastější porodní poranění v současnosti patří zlomeniny klíční kosti, krvácení pod periost či parézy (Huml et al., 2013). Řada poranění nemá trvalé následky. V případě trvalých následků je zapotřebí multidisciplinární péče odborníků. Cíle práce: Cílem provedené studie bylo zjistit četnost a typy porodních poranění u donošených novorozenců ve vybrané porodnici. Stanovit jejich rizikové faktory a následky. Vyhodnotit četnost výskytu zvýšeného bilirubinu v těle u donošených novorozenců s kefalhematomy. A v neposlední řadě popsat ošetřovatelský proces u donošených novorozenců s vybraným porodním poraněním. Metodika: V empirické části práce byl využit smíšený design výzkumu. Použita byla kombinace kvantitativního a kvalitativního výzkumu. Výběr výzkumného souboru byl záměrný. Do výzkumného souboru v kvantitativní části studie bylo zařazeno 1733 donošených novorozenců narozených ve vybrané pražské porodnici v období od 1. 1. 2019 do 1. 7. 2019. Výzkumný vzorek kvalitativní části studie se skládal z 10 dětských sester pracující na vybraném oddělení porodnice. Velikost výzkumného vzorku byla dána teoretickou saturací dat. Výsledky: Z celkového počtu 1733 novorozenců bylo porozeno 280 novorozenců s porodním poraněním (16,2 %). Nejčastěji šlo s porodní nádor (12,2 %), kefalhematom (2,9 %) a zlomeninu klíční kosti (0,6 %). Mezi statisticky významné rizikové faktory zvyšující pravděpodobnost výskytu porodních poranění patřily: protrahovaný porod (p < 0,001), dystokie ramének (p = 0,045), nepravidelná poloha plodu (p < 0,001), forceps (p = 0,005) a VEX (p < 0,001). Závěr a využití pro praxi: Na základě výsledků byl vytvořen edukační materiál pro rodiče novorozenců s porodním poraněním - zlomeninou klíční kosti.
|
|
|
Současné trendy v péči o novorozence
MARKOVÁ, Anna
Neonatologie je obor medicíny, který se stále vyvíjí. Proto je nutné upravit některé zažité, zastaralé či dokonce nebezpečné postupy a snažit se nalézat aktuální možnosti péče, které budou vyhovovat současné medicíně i dnešní společnosti. Cílem práce bylo ověřit vývoj péče o novorozence za posledních cca dvacet let a především zmapovat současný stav. Diplomová práce je rozdělena na dvě části, teoretickou a praktickou. Teoretická část práce se zabývá současným porodnictvím a objasňuje jednotlivé oblasti péče o novorozence. V praktické části jsou prezentovány výsledky získané pomocí kvalitativního výzkumného šetření, které mělo dva cíle. Prvním cílem bylo zmapovat, k jakým změnám u novorozence došlo v uplynulých cca dvaceti letech. Druhým cílem bylo zjistit, v čem jsou tyto změny prospěšné pro matku a dítě. Pro získání dat jsme využili dva soubory rámcových otázek. Jeden soubor pro dětské sestry a porodní asistentky, které měly praxi v péči o novorozence alespoň deset let a druhý pro matky - vícerodičky, které měly rozdíl mezi prvním a posledním dítětem alespoň pět let. Výzkumným šetřením bylo zjištěno, že v průběhu let došlo ke změnám ve všech námi sledovaných oblastech péče o novorozence. V prvním ošetření novorozence po porodu, v zahájení výživy, koupeli, péči o pupeční pahýl, ve vedení porodu a dalších nezbytných úkonech, kde se musí slučovat potřeby dítěte a přání matky. Důležitou roli hrají také znalosti personálu a postupy v jednotlivých zařízeních, které by měly být v souladu se současnými doporučeními. Informace získané výzkumným šetřením by mohly sloužit k zamyšlení nad tím, jak zefektivnit práci dětských sester a porodních asistentek a mohly by být použity ke zkvalitnění ošetřovatelské péče.
|
|
|
Hodnocení procedurální bolesti v rámci laboratorního screeningu u novorozenců
PELENKOVÁ, Radka
Novorozenecká bolest je v dnešní době považována za ucelený a běžně používaný pojem. Novorozeneckou bolest lze diagnostikovat a následně úspěšně léčit pomocí hodnotících metod, které jsou přizpůsobeny věku dítěte. Správné hodnocení a léčba bolesti jsou základní potřebou každého jedince, novorozence nevyjímaje. Novorozenecký screening je aktivní a celoplošné vyhledávání vrozených či dědičných onemocnění a jejich poruch v preklinickém stadiu dříve, než se mohou začít projevovat. Laboratorní screening, kterému se v práci budeme věnovat, se provádí z kapilární krve novorozence. Kapilární krev se odebírá z patičky a je možné k tomuto odběru použít více pomůcek. Naším cílem bylo zjistit, zda existují rozdíly v intenzitě bolesti, kterou novorozenec vnímá, v souvislosti s použitou pomůckou pro odběr kapilární krve. Druhým cílem bylo zjistit, zda existují rozdíly v obtížnosti odběru při provádění laboratorního screeningu u novorozenců využitím dvou pomůcek (lanceta, tenderfoot). Třetím cílem bylo zmapovat výhody a nevýhody jednotlivých technik odběru z pohledu ošetřovatelského personálu. Pro výzkumnou část práce byla použita metodika kvantitativního výzkumu i kvalitativního výzkumu. Kvantitativní šetření bylo realizováno metodou pozorování odběru a hodnocení bolesti dle škály NFCS. Pozorování probíhalo na stanici fyziologických novorozenců v Nemocnici České Budějovice a.s. a Nemocnici Tábor a.s. Ověření hypotézy jsme provedly pomocí statistického testu t-test. Celkem bylo pozorováno 48 odběrů, 24 za použití pomůcky tenderfoot a 24 za použití lancety. Kvalitativní šetření probíhalo formou individuálních polostandardizovaných rozhovorů s personálem neonatologického oddělení. Rozhovory byly ručně přepsány a následně analyzovány. Rozhovory jsme rozdělily do jednotlivých kategorií a podkategorií, na jejichž základě byla vytvořena přehledná schémata. Na základě pozorování a následného statistického zpracování byla potvrzena hypotéza H1 - Existují rozdíly v intenzitě bolesti při odebírání krve z patičky při použití různých pomůcek. Bylo zjištěno, že pomůcka tenderfoot je vhodnější než lanceta z hlediska bolestivosti. Hypotéza H2, že existují rozdíly mezi obtížností odběru krve z patičky při použití různých pomůcek se nepotvrdila. Z pohledu ošetřovatelského personálu má odběr pomůckou tenderfoot celou řadu pozitiv, za jeho nevýhody se dá považovat pouze cena a případně ekologický dopad. Personálu se s pomůckou lépe pracuje a za jednu z předních výhod považují také bezpečnost pro dítě i personál. Na základě výsledků lze zdravotnickým zařízením doporučit využití pomůcky tenderfoot vzhledem k jednoduchosti odběru a nižší bolestivosti i přes vyšší finanční náklady. Cílem ošetřovatelské péče by měl být především komfort novorozence při odběru.
|
|
| |
|
| |
|
|
Perinatální fáze ontogeneze - variabilita a komplikace
Netušilová, Nikola ; Vančata, Václav (vedoucí práce) ; Hlaváčová, Lucie (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá především porodními komplikacemi, přičemž část je věnována tzv. kefalopelvické disproporci. Teoretická část práce podává čtenáři ucelený přehled o porodu a jeho průběhu. V úvodu je porod obecně definován, následně jsou popsány jednotlivé porodní složky a poté jsou popisovány porodní doby. V neposlední řadě se teoretická část věnuje definici kefalopelvického nepoměru. V souvislosti s touto komplikací je zmíněna anatomie pánve a hlavičky plodu. Dále jsou popsány zásadní rizikové faktory, které zpravidla podmiňují vznik této disproporce. Praktická část je realizována formou dotazníkového šetření. Na základě dotazníku byly zjišťovány nejčastější rizikové faktory, byl zmapován možný výskyt kefalopelvického nepoměru a také bylo zjišťováno, zda jsou rodičky dostatečně informovány o možném vzniku této komplikace. Právě dostatečná informovanost je v souvislosti s porodními komplikacemi důležitá. Základní informace a diagnózy jsou nezbytné k tomu, aby byl ženě doporučen takový porod, který neohrozí ji samotnou ani její plod. Z výsledků výzkumu je zřejmé, že převažuje značná neinformovanost. Valná většina těhotných žen nevěděla o tomto termínu. Naopak ženám, které byly informovány, byl doporučen a předem naplánován porod císařským řezem. Porodní komplikace jsou častým problémem...
|
host ::
RSS.