|
Evoluce Italské Zahraniční Politiky
Kotúčová, Michaela ; Maslowski, Nicolas (vedoucí práce) ; Druláková, Radka (oponent)
Tato práce analyzuje zahraniční politiku Itálie, od jejího založení v roce 1861 až po současnost. Hlavním cílem této práce je poskytnout ucelený přehled o postavení a jednání Itálie v rámci mezinárodního systému, a taktéž analyzovat hlavní cíle, prostředky a faktory tvorby italské zahraniční politiky. Během 154 let své existence Itálie prošla několika fázemi, zažila různé druhy státní organizace a ideologie, což se všechno pochopitelně odráží ve stylu tvorby její zahraniční politiky. Tato práce a s ní související analýza potvrzují, že přístup k italské zahraniční politice, její tvorba, cíle a prostředky k jejich dosažení se v jednotlivých fázích lišily. Tyto fáze byly Italské království, První republika a Druhá republika. Tudíž, zahraniční politika Itálie je zkoumána v rámci v rámci těchto období a každá kapitola tak odpovídá jednomu z nich. V práci je začleněna taktéž teoretická kapitola, z důvodu aby usnadnila lepší pochopení nadcházející analýzy.
|
|
Motivace států k účasti v mírových operacích: Případová studie Kanada a Indie
Šoltys, Adam ; Zemanová, Štěpánka (vedoucí práce) ; Rolenc, Jan Martin (oponent)
Diplomová práce zkoumá motivace Kanady a Indie k účasti v mírových operacích, a to na dvou úrovních analýzy. Cílem práce je následně zhodnotit, zda v této motivaci sehrává klíčovou roli národní či hodnotově orientovaný zájem. Tato pojetí zájmu jsou definována jako protipóly vycházející z teorií mezinárodních vztahů. Dále jsou zájmy operacionalizovány a vytvořen analytický aparát pro hodnocení v rámci případových studií. Druhou část práce představují samotné případové studie, ve kterých je zkoumána motivace obou zemí jak ve vybraných misích, tak i na obecnější úrovni dlouhodobé zahraniční politiky.
|
| |
|
Srbské národní zájmy a vztah k EU v soudobém politickém spektru
Zapletalová, Kristýna ; Rataj, Jan (vedoucí práce) ; Dvořáková, Vladimíra (oponent)
Cílem této práce je snaha o zodpovězení otázky, jak si v současnosti vstup Republiky Srbsko do Evropské unie stojí na srbské politické scéně v rámci jejího vymezení národních zájmů. Za tímto účelem jsou zkoumány nejen cíle, které si v souvislosti s evropskou integrací vytyčila nynější vláda, ale také postoje jednotlivých politických stran. Úvodem je nastíněna problematika teoretické formulace pojmu národní zájem. Poté jsou představeny určující zahraničně-politické otázky, které se musely na státní úrovni řešit po pádu předchozího režimu a které měly ovlivnit budoucí směřování země. Součástí třetí kapitoly je popis a charakteristika současného srbského politického systému a programové orientace sedmi hlavních politických stran. Dále jsou srovnány programové cíle vlády s průzkumy veřejného mínění se zvláštním zaměřením na otázku vstupu Srbska do EU. Druhá část práce je věnována otázce evropské integrace, a to z hlediska jednotlivých kroků Srbska k nedokončené cestě k právoplatnému členství a postojů politických stran k jejich vývoji.
|
| |
| |