|
Solární nabíječka s vestavěným akumulátorem
Háněl, Petr ; Dušek, Martin (oponent) ; Kubíček, Michal (vedoucí práce)
Při dnešním rozvoji mobilních zařízení je nutné rozvíjet i způsoby jejich dobíjení. Tato práce se zabývá návrhem a konstrukcí cestovního nabíječe, který je nezávislí na rozvodné síti. Jedná se o koncepci s vestavěným akumulátorem, který je neustále dobíjen ze solárního panelu. Alternativně lze akumulátor dobíjet pomocí standardního rozhraní USB. Obvodová realizace musí být co nejjednodušší, aby se snížila pravděpodobnost poruchy a výrobní náklady na zařízení . Nabíječ by měl být schopen dobíjet jakékoli zařízení,které ke svému napájení používá standardní rozhraní USB.
|
| |
|
Záložní zdroj pro mobilní telefony
Kovařík, Jindřich ; Povalač, Aleš (oponent) ; Kubíček, Michal (vedoucí práce)
Bakalářská práce je zaměřena na problematiku vysoké energetické náročnosti moderních mobilních telefonů. Cílem je vytvořit záložní zdroj s vlastní baterií, který bude schopen dobít mobilní telefon v případech absence síťového zdroje. Provedení záložního zdroje musí být dostatečně mechanicky odolné, aby byl použitelné v praxi.
|
| |
|
Testování a nabíjení akumulátorových článků
Sršeň, Jan ; Kubánek, David (oponent) ; Lattenberg, Ivo (vedoucí práce)
Cílem diplomové práce je návrh a konstrukce elektronického zařízení pro testování současně dostupných akumulátorů. Proto jsou zde detailně popsány různé metody nabíjení článků a jejich vhodné použití s ohledem na typ článků. Také připadně problémy vznikající při volbě nevhodné metody. Další částí je popis vlastností a principů funkce jednotlivých akumulátorů a jejich zatěžovací charakteristky, které je nutné znát pro volbu vhodného testovacího postupu. Klíčovou znalostí je také detekce ideálního momentu při nabíjení, kdy akumulátor již není schopen dalšího bezpečného nabíjení nebo vybíjení. Jelikož se metody detekce bodu ukončení nabíjení různí podle typu akumulátoru, je zde uveden jejich přehled. Stěžejní částí je však návrh testeru na základě zmíněných metod. Ten je rozděn na několik samostaných částí, které spolu komunikují. Řídící část inteligentního testeru staví na jednočipovém mikroprocesoru ATmega128, a proto je uvedena i část řídícího kódu. Poslední část diplomové práce je zaměřena na fyzickou konstrukci zařízení, rozdělení na samostatné celky z důvodu větší univerzálnosti celku a lepšího chlazení jednotlivých částí a logiku fungování celého testeru.
|
| |
| |