|
|
Percepce všeobecné sestry ze strany laické veřejnosti
Chvojková, Kateřina ; Marsová, Jana (vedoucí práce) ; Hejzlarová, Lenka (oponent)
Tato práce se zabývá tématem percepce všeobecné sestry ze strany laické veřejnosti. Klade si za cíl zjistit jaké je podvědomí o současné práci sestry s ohledem na kontakt s povoláním všeobecné sestry, osobní zkušenost i zkušenost blízkého okolí respondenta a s přihlédnutím k osobnostním rysům všeobecné sestry. A v neposlední řadě zmapovat faktory, které ovlivňují názory laické veřejnosti na profesi sestry. V teoretické části je věnována pozornost vymezení pojmů všeobecná sestra zvláště v souvislosti se vztahem k ošetřovatelství. Uveden je přehled a historický vývoj ošetřovatelství od počátků křesťanství až do poloviny 19. století, dále vznik a vývoj profesionálního ošetřovatelství včetně vývoje v Čechách. Zvláštní pozornost je věnována prestiži povolání včetně vlivu laické veřejnosti na její utváření a zamýšlí se nad rolí masmédií při formování veřejného mínění. V empirické části jsou formulovány cíle práce. Názorně, pomocí tabulek a grafů, pak znázorněny výsledky dotazníkového šetření. V závěrečné části jsou shrnuty výsledky výzkumu a jejich doporučení pro praxi. Klíčová slova: všeobecná sestra ošetřovatelství prestiž laická veřejnost veřejné mínění masmédia
|
|
|
Archeologie a veřejnost - vztah vědního oboru a laické veřejnosti
Mikešová, Veronika ; Popelka, Miroslav (vedoucí práce) ; Tichý, Radomír (oponent)
Práce se zabývá vztahem archeologie a laické veřejnosti na území České republiky. Jejím cílem je analýza a zhodnocení současného stavu prezentace archeologie české veřejnosti a navržení možných řešení zjištěné situace do budoucna. Kromě teoretických částí obsahuje práce i části praktické, ve kterých je na základě realizovaných průzkumů veřejného mínění představen pohled na tuto problematiku jak ze strany laické veřejnosti, tak i ze strany odborníků. Některé kapitoly obsahují také zahraniční analogie, které mají sloužit k hlubšímu porozumění a nastínění širokých možností komunikace archeologie s veřejností. Klíčová slova archeologie, věda, laická veřejnost, Česká republika, popularizace, prezentace
|
|
|
Srovnání znalostí z teorie elektromagnetického pole u laiků a odborníků v rámci civilní nouzové připravenosti
VESELÁ, Barbora
Diplomová práce "Srovnání znalostí z teorie elektromagnetického pole u laiků a odborníků v rámci civilní nouzové připravenosti" si kladla tři cíle: 1. Vytvoření struktury základů elektromagnetického pole pro odborníky. 2. Dosáhnout srovnání znalostí u odborníků a laiků. 3. Statistické zpracování výsledků. Autorka si stanovila tyto hypotézy: H1. Teoretické rozdělení znalostí u vybraného vzorku laické veřejnosti bude vykazovat normální rozdělení. H2. Teoretické rozdělení znalostí u vybraného vzorku odborné veřejnosti nebude vykazovat normální rozdělení. H3. Srovnání znalostí u obor vzorků povede k přijetí alternativní hypotézy. Práce se opírala o poznatky z teorie kurikulárního procesu. Na základě této teorie byla vytvořena nejen struktura elektromagnetického pole, ale také dotazník. Zásadním krokem bylo srovnání znalostí z dané problematiky pro ochranu obyvatelstva u odborníků a laiků. Tato problematika nebyla dosud detailně zkoumána a nedošlo ani k porovnání znalostí laiků a odborníků ve zkoumané oblasti fyziky. Myšlenka vyšla z možnosti vzniku mimořádné události, kdy se může obyvatelstvo setkat s elektromagnetickým polem a bude tedy potřebovat příslušné teoretické znalosti. Cílem práce bylo statistické vyhodnocení aplikovaných dotazníků. K ověření byly aplikovány metody neparametrického a parametrického testování. U teoretického rozdělení znalostí u odborníků se předpokládala existence Poissonova rozdělení, naopak teoretické rozdělení laické veřejnosti by mělo vykazovat normální rozdělení. Také se porovnával rozdíl mezi znalostmi laiků a odborníků. Pomocí statistického šetření byly hypotézy přijaty a potvrzeny, cíle práce splněny.
|
|
|
Srovnání znalostí laické a odborné veřejnosti z jaderné fyziky pro ochranu obyvatelstva
BARTOŇOVÁ, Miroslava
Základním cílem práce bylo dosáhnout srovnání znalostí z jaderné fyziky pro ochranu obyvatelstva u laické a odborné veřejnosti. Tato myšlenka vychází z předpokladu možné existence mimořádných událostí s výskytem ionizujícího záření a z tohoto důvodu je nutné školení specialistů pro tyto případy. Tito odborníci by měli mít znalosti jaderné fyziky širší než běžné laické obyvatelstvo. Tato problematika nebyla doposud u laické a odborné veřejnosti zkoumána, stejně tak nebyla provedena komparace dvou uvedených souborů. Dalším cílem této práce bylo vytvoření struktury základů jaderné fyziky ve vzdělávání pracovníků v ochraně obyvatelstva. K tomuto účelu byl autorkou práce sestaven model jaderné fyziky odrážející základní znalosti jaderné fyziky, který vycházel z analýzy studijních programů základních složek IZS. Byly prozkoumány formy studia vysokoškolských programů ochrany obyvatelstva, příslušníků Hasičského záchranného sboru ČR, vysokoškolského studijního oboru Zdravotnický záchranář a pracovníků Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Policie ČR a také Celní správy. Největší předpokládaný rozsah znalostí analýza ukázala u techniků chemické služby HZS ČR (tzv. chemiků), kteří jsou v kurzech odborně školeni v nakládání s nebezpečnými látkami i zdroji ionizujícího záření. Tito příslušníci se stali sledovanou odbornou veřejností statistického šetření této diplomové práce. Laickou veřejnost představovaly osoby ze sociálního okolí autorky této práce, jednalo se tedy o nereprezentativní vzorek laické veřejnosti. Dále byla využita teorie kurikulárního procesu fyziky, jejíž aplikace posloužila k vytvoření alternativního testu z jaderné fyziky, který byl pokládán respondentům. Položené dotazníky vyplnilo 52 techniků chemické služby HZS ČR z různých částí republiky a 50 osob laické veřejnosti. Je třeba poznamenat, že dotazník byl vytvářen z hlediska přípravy techniků chemické služby HZS ČR, v níž má jaderná fyzika pouze podpůrnou roli. Mezi cíle práce také patřilo následné statistické vyhodnocení aplikovaných testů znalostí z jaderné fyziky. K ověřování byly používány především testy neparametrických a parametrických hypotéz. U teoretického rozdělení znalostí u odborné veřejnosti se předpokládala existence Poissonova rozdělení (tzv. rozdělení "vzácných případů") a teoretické rozdělení při šetření laické veřejnosti by mělo být blízké normálnímu rozdělení. Také byl šetřen rozdíl mezi znalostmi laiků a odborníků. Pro splnění definovaných cílů této práce byly stanoveny 3 hypotézy, k jejichž ověřování byly využity metody deskriptivní a matematické statistiky. Hypotézy byly vytyčeny následovně: H1. Teoretické rozdělení znalostí u laické veřejnosti bude blízké normálnímu rozdělení. H2. Teoretické rozdělení znalostí u odborné veřejnosti nebude mít normální rozdělení. H3. Srovnání znalostí u obou veřejností pomocí parametrických testů povedou k přijetí alternativní hypotézy. Všechny 3 vymezené hypotézy byly statistickým šetřením ověřeny a pozitivně přijaty. Uvedené testování ovšem neukazuje schopnosti či neschopnosti testovaných odborníků v provádění praktických úkonů spojených s výkonem jejich povolání. V této diplomové práci se jednalo pouze o zjišťování teoretických znalostí z jaderné fyziky, které vychází z teoretického předpokladu, že specialisté řešící nežádoucí události s výskytem ionizujícího záření prochází mnoha různými specializačními kurzy, které obsahují i seznámení s teorií jaderné fyziky. Vzhledem k jejich celoživotnímu vzdělávání by měli mít znalostí této problematiky obsáhlejší než laici, kteří tuto oblast studovali maximálně na základní či střední škole. Tento předpoklad byl formou ověření vytyčených hypotéz v této diplomové práci ověřen.
|
|
|
Zmapování znalostí laické veřejnosti o předlékařské první pomoci
VÁCHOVÁ, Petra
Diplomová práce se zabývá problematikou znalostí poskytování první pomoci u laické veřejnosti. Její teoretická část je zaměřena na základní aspekty problematiky první pomoci. V praktické části jsou přehledně zpracovány výsledky provedeného výzkumu, které jsou následně komentovány a hodnoceny v diskuzi. Výzkumný soubor byl tvořen osobami v produktivním věku. Pro získání dat byl použit kvantitativní výzkum, realizovaný metodou dotazování, prostřednictvím techniky dotazníku. Na základě jeho vyhodnocení byly potvrzeny či vyvráceny předem stanovené hypotézy. Tyto hypotézy byly statisticky ověřeny. Z výzkumu vyplývá, že úroveň znalostí laické veřejnosti není dostatečná.
|
|
|
Vnímání sester společností
TIŠEROVÁ, Tereza
Teoretická východiska Ošetřovatelská profese, jak můžeme v současné době říci, má hluboké kořeny sahající do naší historie. I přesto všechno vnímáme ošetřovatelskou profesi jako relativně mladý obor. Samostatná profese sester byla po celý svůj vývoj ovlivňována historickými událostmi. S každou takovouto událostí se rozšířily obzory a přicházely nové zkušenosti. Profese sester provází lidstvo po dlouhá staletí. Vyhledává a uspokojuje potřeby nemocných klientů, ale také zdravých ve smyslu preventivní péče. Ošetřovatelství se díky Florence Nightingalové dostalo do povědomí všech lidí, navíc tím zajistila této profesi rozkvět, který stále trvá. Z toho důvodu je právem považována za zakladatelku moderního ošetřovatelství. Cíl práce Pro zpracování bakalářské práce byla stanovena hlavní výzkumná otázka: Jak nahlíží společnost na profesi sester? Cílem práce bylo zjistit názor společnosti na profesi všeobecné sestry. Použité metody Výzkumná část práce probíhala kvantitativní metodou, technikou sběru dat pomocí dotazníků. Dotazník o dvaceti otázkách byl rozdán veřejnosti, která má zkušenosti s ošetřovatelskou péčí v jakékoli poskytované formě. Zodpovězené dotazníky byly zpracovány a vyhodnoceny popisnou statistikou. Výsledky Výsledky bakalářské práce napomohly k objasnění smýšlení veřejnosti o ošetřovatelství a profesi všeobecných sester. Na povrch vypluly nové aktuální informace o vztahu laické veřejnosti k všeobecným sestrám. Zjištěné výsledky mohou být využity při výuce ošetřovatelství, na konferencích s problematikou podobného charakteru nebo při odborných seminářích. Odpověď na hlavní výzkumnou otázku byla zakomponována do podrobněji zpracované výzkumné části bakalářské práce. Cíl práce, stanovený před samotným zkoumáním této problematiky, byl taktéž splněn. Na základě vytvořených otázek ve výzkumné části byly zjištěny tyto poznatky: Laická veřejnost považuje profesi sester za středně až velice náročnou, jejich názor je ovlivněn nejvíce vlastními zkušenostmi, okolím a médii. Domnívají se, že sestry k výkonu profese potřebují vzdělání středoškolské s maturitou nebo vyšší odborné. Z pohledu veřejnosti prestiž povolání klesá a finanční ohodnocení je nedostačující. Vztah k profesi chovají stále kladný, i přístup sester je hodnocen pozitivně. Upravenost a vzhled považují taktéž za důležité. Komunikační schopnosti, dle mínění veřejnosti, jsou na dobré úrovni. S vysokoškolským vzděláním je to neurčité, ale spíše se přiklánějí k možnosti, aby sestry měly vysokou školu vystudovanou. Pokud by se jim naskytla možnost vyzkoušet si profesi, většina by odmítla. Dále je v ošetřovatelství, dle veřejnosti, potřeba rozšířit oblast celkového přístupu ke klientům a znalosti odborného charakteru. I přes některá negativa chová veřejnost větší důvěru spíše k sestře než k lékaři. Závěr Přínosem bakalářské práce je zveřejnění zjištěných výsledků týkajících se názorů a představ laické veřejnosti o ošetřovatelství a profesi zdravotních sester. Práce taktéž napomohla poukázat na problematiku tématu, které je v současné době aktuální.
|
|
|
Informovanost dospělých obyvatel správního obvodu obce s rozšířenou působností, Jilemnice o možnosti vzniku a správných zásad počínání při mimořádné události přírodního charakteru.
VOHNOUTOVÁ, Markéta
Mimořádné události přírodního charakteru ohrožují lidstvo již od jeho počátků. Obec s rozšířenou působností jménem Jilemnice se nachází v Podkrkonoší a měla by být připravena na jakoukoli mimořádnou událost. Každé roční období s sebou nese svá rizika a danou lokalitou se riziko zvyšuje. Ať již hovoříme o sněhu, vodě či větru. Například v zimě je municipalita ohrožena velkými přívaly sněhu, z čehož vyplývá následné riziko jarních povodní. Těmto vlivům nemůžeme zabránit, pouze zmírnit následky. Informovanost je jedním z nejdůležitějších aspektů při správném a pohotovém rozhodování, které může ovlivnit náš život, zdraví a majetek. Ke splnění základního cíle diplomové práce bylo zapotřebí nejdříve nastudovat a vytvořit teoretickou část práce. Teoretická část práce se skládá z typologie mimořádných událostí přírodního charakteru a zásad správného počínání při jejich vzniku. Dále stručnou charakteristiku území obce s rozšířenou působností Jilemnice. Na základě nastudovaných informací byl vytvořen dotazník, který byl následně aplikován u respondentů laické veřejnosti občanů s trvalým pobytem na území ORP Jilemnice. Účastníci z řad laické veřejnosti byly vybrány záměrným výběrem ve spolupráci s odborníkem samosprávy ORP Jilemnice. Vybráno bylo 100 respondentů z řad laické veřejnosti ORP Jilemnice. Pro potřeby výzkumu podle pohlaví se záměrný výběr stratifikoval na 50 žen a 50 mužů. K dosažení vymezeného základního cíle byly vytyčeny 2 hypotézy, základní (H) a dílčí hypotéza (H1). Formulované hypotézy byly následující: H) Informovanost dospělých obyvatel správního obvodu obce s rozšířenou působností Jilemnice neboli laická veřejnost má Gaussovo rozdělení. H1) Mezi informovaností dospělých žen a mužů správního obvodu ORP Jilemnice, v problematice možnosti vzniku a správných zásad počínání při MU přírodního charakteru, je statisticky významný rozdíl na hladině [alfa]= 0,05. Hypotéza spolu se svou dílčí hypotézou byly stanoveny pomocí metod deskriptivní statistiky a matematické statistiky. Deskriptivní statistika byla provedena pomocí následujících kroků: formulace statistického šetření, škálování, měření, elementární statistické zpracování. Matematická statistika byla provedena pomocí neparametrického a parametrického testování. Prvním krokem neparametrického testování bylo provedeno intervalové rozdělení četností. V práci bylo použito 7 intervalů o stejném rozsahu. Poté byl zvolen vhodný test neparametrického testování pro zpracování dat. V práci se využil [chí2]test neboli test dobré shody. Následuje testování normality, kterého bylo docíleno pomocí výpočtů integrálů jednotlivých ploch za pomoci zavedení proměnné u, využitím primitivní funkce F(ui) za pomoci statistických tabulek, použití [chí2]testu pro srovnání [chí2]teor a [chí2]exp, vyvrácení nebo potvrzení hypotézy práce. Z kapitoly parametrického testování bylo využito dvojvýběrové testování za účelem vyvrácení dílčí hypotézy. Dvouvýběrový t- test byl proveden ze srovnání empirického parametru [mí1]=O1 nebo [sigma1] a Sx s vnějšími teoretickými údaji [mí2] a [sigma2]. Základní hypotéza byla ověřena a pozitivně přijata. Informovanost dospělých obyvatel správního obvodu ORP Jilemnice, bylo předpokládáno Gaussovo (normální) rozdělení. V tomto směru byl uvedený předpoklad splněn. Dílčí hypotéza se nepotvrdila. Zkoumání rozdílu informovanosti dospělých žen a mužů žijících na území ORP Jilemnice byl očekáván. Lze však konstatovat, že jak ženy, tak muži mají stejnou informovanost o možnosti vzniku a správných zásad počínání při MU přírodního charakteru. Vzhledem k původnímu předpokladu jde o překvapující závěr.
|
|
|
Hodnota a postoj ošetřovatelství pro veřejnost.
MAŇHALOVÁ, Jana
Teoretická východiska Přestože počátky ošetřovatelství sahají hluboko do naší historie, je relativně mladým oborem. V průběhu lidských dějin bylo ošetřovatelství ovlivňováno mnoha faktory, které měnily hodnoty a postoje veřejnosti k problematice a poskytování co nejefektivnější ošetřovatelské péče. Zaměřuje se na aktivní vyhledávání a uspokojování biologických, psychických, sociálních a spirituálních potřeb nemocného a zdravého člověka v péči o jeho zdraví. Hlavní představitelkou ošetřovatelství je Florence Nightingalová, která ovlivnila zdravotní péči po celém světě. Je považována za zakladatelku moderního ošetřovatelství, protože ho povýšila na profesi, která je stejně plnohodnotná jako profese lékaře. Cíle práce Pro zpracování diplomové práce byly stanoveny 3 cíle: 1) Zjistit názory a představy laické a odborné veřejnosti na ošetřovatelství. 2) Zjistit názory laické a odborné veřejnosti, co je pro ni v ošetřovatelství nejdůležitější a nejefektivnější. 3) Zjistit co laická a odborná veřejnost očekává, že ošetřovatelství může poskytnout moderní společnosti a jak může přispět k jejímu rozvoji. Použité metody Výzkumné šetření diplomové práce probíhalo kvantitativní metodou pomocí dotazování formou dotazníků. Technika sběru dat byla snowball. Na základě prvotního předvýzkumu byly stanoveny dvě formy dotazníkového šetření, pro odbornou a laickou veřejnost. Odbornou veřejnost zastupovaly sestry pracující v primární péči, domácí péči a v nemocnici a jiných zdravotnických zařízeních. Laickou veřejnost zastupovaly osoby, které navštěvují praktického lékaře, využívají služeb domácí péče, hospitalizovaní pacienti a ostatní laická veřejnost. Výsledky Výsledky práce napomohly objasnit smýšlení veřejnosti a jejich vztah k ošetřovatelství. Mohou být použity jako podkladový materiál pro výuku ošetřovatelských předmětů nebo jako příspěvek na odborné semináře, kurzy a konference, zabývající se touto problematikou. Odpovědi na hypotézy jsou podrobně zpracovány ve výzkumné části diplomové práce. Na základě statisticky zpracovaných dat byly hypotézy vyhodnoceny takto: H1: Ošetřovatelství laická veřejnost vnímá spíše jako profesi zaměřenou na mateřskou péči, než jako profesionální obor. H1 byla potvrzena. H2: Vnímání sestry jako představitelky ošetřovatelství muži z laické veřejnosti se liší od vnímání sestry jako představitelky ošetřovatelství ženami z laické veřejnost. H2 byla potvrzena. H3: Odborná veřejnost vnímá svoji profesi jako poslání, na rozdíl od laické veřejnosti, která ji vnímá spíše jako rutinní záležitost ze strany sester. H3 byla potvrzena.H4: Odborná veřejnost vnímá postoj laické veřejnosti k ošetřovatelství pozitivněji, než ho vnímá laická veřejnost. H4 nebyla potvrzena. H5: Přednosti sester vnímá laická veřejnost více než jejich nedostatky. H5 nebyla potvrzena. H6: Hodnota ošetřovatelství pro veřejnost je závislá na tom, jak odborná veřejnost vyjadřuje spokojenost s ošetřovatelskou péčí poskytovanou svými kolegyněmi. H6 byla potvrzena. H7: Vzdělání je zásadní hodnotou ošetřovatelství pro veřejnost více z pohledu odborné veřejnosti, než z pohledu laické veřejnosti. H7 nebyla potvrzena. H8: Možnosti přispění ošetřovatelství pro moderní společnost z pohledu odborné veřejnosti jsou vyšší, než z pohledu laické veřejnosti. H8 nebyla potvrzena. H9: Pohled na hodnotu ošetřovatelství pro laickou veřejnost je přímo závislý na mediálně představovaném obrazu ošetřovatelství. H9 byla potvrzena. Závěr Přínosem práce je zveřejnění výsledků o názorech a představách dnešní moderní společnosti k ošetřovatelství a poukázání na problematiku tématu a nalezení slabých míst.
|
|
|
Srovnání znalostí složek IZS u laické a odborné veřejnosti
VINCÍK, Miroslav
Pro splnění vytýčených cílů diplomové práce bylo zapotřebí provést strukturální analýzu integrovaného záchranného systému. Na základě této analýzy bylo poté provedeno statistické šetření za použití metod deskriptivní a matematické statistiky. Statistické šetření vychází z výsledků provedeného dotazníkového šetření mezi dvěma skupinami respondentů z řad laické a odborné veřejnosti. Ti byli vybíráni jako reprezentativní vzorek občanů okresu Strakonice, který byl v samostatné kapitole blíže představen. U laické veřejnosti byla posléze ověřována přítomnost normálního rozdělení znalostí, u odborné veřejnosti naopak přítomnost rozdělení Poissonova. Poté byl porovnán rozdíl úrovně znalostí mezi oběma skupinami respondentů. K dosažení stanovených cílů práce byly stanoveny 3 hypotézy: H1. Empirické rozdělení znalosti laické veřejnosti lze na úrovni matematické statistiky nahradit normálním rozdělením. H2. Empirické rozdělení znalostí odborné veřejnosti je vzhledem k vyšší úrovni znalostí normálnímu rozdělení vzdálenější. H3. Mezi znalostmi obou skupin respondentů je statisticky významný rozdíl. Všechny 3 hypotézy se podařilo ověřit a přijmout, a to s pozitivním výsledkem potvrzující stanovené znění hypotéz. V rámci ?Diskuze? je uveden rozbor získaných výsledků a potvrzení stanovených hypotéz H1, H2 a H3 společně s navrženými opatřeními, která by vedla ke zvýšení znalostí složek IZS u obou skupin respondentů.
|
|
|
Srovnání znalostí z radiologické fyziky u laické a odborné veřejnosti
BARTOŇOVÁ, Miroslava
Ke splnění základního cíle bakalářské práce bylo zapotřebí nejdříve vytvořit model struktury radiologické fyziky ve vzdělávání radiologických asistentů, na základě modelu vytvořit dotazník, který byl následně aplikován u respondentů laické a odborné veřejnosti. U laické veřejnosti byla pak ověřována existence normální rozdělení znalostí, zatímco u znalostí veřejnosti odborné existence rozdělení Poissonova. Rovněž byl měřen rozdíl mezi znalostmi laiků a odborníků. Nezbytným předpokladem pro uskutečnění popsaného postupu byla analýza přípravy radiologických asistentů v České republice a v zahraničí. K dosažení vymezeného základního cíle byly vytyčeny 3 hypotézy, jejichž ověřování probíhalo na základě použití metod matematické a deskriptivní statistiky. Formulované hypotézy byly následující: H1. Teoretické rozdělení znalostí u laické veřejnosti bude blízké normálnímu rozdělení. H2. Teoretické rozdělení znalostí u odborné veřejnosti nebude mít normální rozdělení. H3. Srovnání znalostí u obou veřejností pomocí parametrických testů povede k přijetí alternativní hypotézy. Všechny 3 hypotézy byly ověřeny a pozitivně přijaty. K jejich ověření bylo používáno především testování neparametrických a parametrických hypotéz. Dobrým východiskem se stalo zjištění, že struktura radiologické fyziky pro radiologické asistenty odpovídá struktuře radiologické fyziky používané v zahraničí při přípravě odborníků Radiologic Technologists, Diagnostic Radiographers, Medical Imaging Technologists, Therapy Radiographers nebo Radiation Therapists. Tento poznatek byl zjištěn především analýzou kurikula univerzit v USA, Velké Británii a australských univerzit, z tohoto hlediska stoupla i validita zkonstruovaného dotazníku. Je třeba poznamenat, že dotazník byl konstruován z hlediska přípravy radiologických asistentů, v níž má radiologická fyzika pouze podpůrnou roli.
|
host ::
RSS.