|
|
Variabilita křídelní žilnatiny vážek (Insecta: Odonata) - geometricko-morfometrická studie
Přibylová, Petra ; Prokop, Jakub (vedoucí práce) ; Růžička, Jan (oponent)
Vzor křídelní žilnatiny vážek (Odonata) je užíván jako důležitý soubor znaků v systematice. Cílem předložené práce je podchycení trendů variability křídelní žilnatiny vážek na základě geometricko-morfometrické analýzy. Variabilita tvaru křídel a křídelní žilnatiny byla zkoumána v rámci jednotlivých podřádů, čeledí, druhů a pohlaví jedinců prostřednictvím analýzy hlavních komponent (PCA), redundanční analýzy (RDA) a centroidové velikosti. Podkladová data zahrnují snímky 46 druhů vážek náležících do 43 rodů a 24 čeledí, které pocházejí z institucionálních entomologických sbírek. Provedeným výzkumem bylo zjištěno, že zástupci podřádu Zygoptera disponují velkou tvarovou rozmanitostí obrysu křídla. U druhů náležících k podřádu Epiprocta se variabilita křídelní žilnatiny projevuje především v oblasti costy a nodu. Rozdíl v pohlaví jedinců neindikuje výskyt znatelných odlišností ve tvaru křídla ani ve struktuře křídelní žilnatiny. Poměr délky a šířky křídla spolu s tvarem plamky je přímo spjat s velikostí těla vážek. Klíčová slova: Odonatoptera, Odonata, Epiprocta, Zygoptera, křídelní žilnatina, variabilita, geometrická morfometrie
|
|
|
Palaeodictyoptera: morphology of immature wings from the Upper Carboniferous of Poland
Tippeltová, Zuzana ; Prokop, Jakub (vedoucí práce) ; Nel, Andre (oponent)
Hmyzí křídla představují vysoce specifické a unikátní struktury v celé živočišné říši. Morfologie hmyzího křídla je výsledkem dlouhotrvajících složitých evolučních procesů, a doposud není zcela vyjasněno, jakým způsobem se hmyzí křídla vyvíjela, ačkoli schopnost létat je jednou z nejvýznamnějších událostí v evoluci hmyzu, jelikož umožnila osídlit nová prostředí, efektivně uniknout před predátory, nebo najít partnera ke spáření. V této diplomové práci představujeme nově objevený unikátní materiál juvenilních stádií Palaeodictyoptera ze svrchního karbonu (westfal A) Polska. Tento řád vyhynul na konci permu, nicméně v průběhu pozdního Paleozoika byl pozoruhodně diverzifikovaný. Doposud bylo popsáno několik dospělců z tohoto řádu, nicméně znalosti týkající se nedospělých stádií jsou poměrně skrovné z důvodu nedostatečného množství vhodných fosilních specimenů. Imaturní křídla popsaná v této diplomové práci beze sporu patří do řádu Palaeodictyoptera, a byla přiřazena k nadčeledím Breyeroidea a Homoiopteroidea. Nicméně jejich zařazení k čeledím Breyeriidae (morphotype A) a Homoiopteridae (morphotype B) založené na znacích křídelní žilnatiny na předních křídlech není jednoznačné vzhledem k pouze částečně vyvinuté žilnatině u juvenilních stádií. Cílem této diplomové práce je komplexně popsat 14 nových imaturních...
|
|
|
Morfologie a taxonomie nově objevených zástupců skupiny Megasecoptera ze svrchního karbonu severní Číny (Insecta: Palaeodictyopteroida)
Pecharová, Martina ; Prokop, Jakub (vedoucí práce) ; Godunko, Roman (oponent)
Palaeodictyopteroida (Insecta: Palaeoptera) je vymřelá převážně fytofágní skupina hmyzu, která se vyskytovala od svrchního karbonu do svrchního permu. Jedním z řádů patřící do této skupiny je Megasecoptera. Přestože v rámci řádu Megasecoptera bylo dosud ustanoveno přes 20 čeledí, není kompletní morfologie tělních struktur dosud uspokojivě prostudována. V této práci studovaný materiál pocházející ze svrchního karbonu (baškir) severní Číny přináší nové poznatky týkající se vnější morfologie zástupců řádu Megasecoptera na základě studia rozsáhlého souboru čítajícího 76 jedinců. Fosílie se vyznačují excelentním způsobem zachování křídel i ostatních tělních struktur. Jedinci byli rozřazeni především na základě křídelní žilnatiny do dvou rodů čeledí Brodiopteridae a Sphecopteridae. Tato diplomová práce má za cíl především popsat morfologii a prozkoumat variabilitu křídelní žilnatiny v rámci jedinců dvou nově navržených druhů Brodioptera sp. n. a Cyclocelis sp. n. pocházejících z lokality v severní Číně. Za tímto účelem byly použity metody geometrické morfometrie založené na význačných bodech - srovnání centroidových velikostí, prokrustovská analýza, analýza hlavních komponent a metoda ohybných plátů. Variabilita křídelní žilnatiny i velikosti křídel mezi druhy vykazují mírné odlišnosti. Vnitrodruhové...
|
|
|
Design a funkční morfologie křídel u hmyzu
Jechová, Kateřina ; Prokop, Jakub (vedoucí práce) ; Janšta, Petr (oponent)
Schopnost aktivního letu živočichů je bezesporu jedním z nejvýraznějších pokroků v evoluci, který nejen že umožnil těmto živočichům ovládnout vzdušný prostor, ale v průběhu evoluce také výrazně ovlivnil proměny celé řady dalších organismů. Hmyz, jako jediná skupina bezobratlých živočichů, která je schopná aktivního letu, se právě především díky této vlastnosti stal globálně nejvýraznější a evolučně nejúspěšnější skupinou živočichů. Existuje několik teorií o tom, jak vlastně křídlo hmyzu vzniklo. Z fosilních nálezů a jejich srovnáním s recentními druhy lze vymezit dvě nejzákladnější. Vzhledem k diskontinuitě ve fosilním záznamu však chybí vývojové mezičlánky a křídla se objevují náhle na hranici spodního a svrchního karbonu tzn. cca před 320 mil. let. Křídlo je velice komplexní strukturou, která nemá jinde v živočišné říši obdoby. Během evoluce se tak z hmyzu stali velice obratní letci, kterým křídla slouží i k ochraně nebo např. ke smyslovému vnímání svého okolí. Jen minimum známých druhů bylo dosud podrobně prozkoumáno. Křídlo stejně jako let hmyzu celkově, je stále otevřeným tématem, které nám jistě v budoucnu přichystá nejedno překvapení. Cílem této práce je komplexně popsat křídlo a definovat jeho morfologické a designové vlastnosti. Klíčová slova: Insecta, Pterygota, křídlo, žilnatina,...
|
|
|
Cyklický vývoj sociálních společenství u hmyzu
Mikát, Michael ; Straka, Jakub (vedoucí práce) ; Zrzavý, Jan (oponent)
U řady druhů živočichů dochází k vzniku společenství, tedy skupin pravidelně interagujících jedinců. Společenství se výrazně liší ve vnitřní struktuře a vztazích mezi jejich členy. Největší komplexity dosahují společenství s reprodukční dělbou práce. Vznik reprodukční dělby práce je považován za jeden z nejvýznamnějších problémů evoluční biologie. V této práci je nejprve shrnuta a modifikována klasifikace společenství dle jejich aktuálního složení. U taxonů vytvářejících společenství eusociální úrovně se společenství v průběhu cyklu výrazně mění. Proto pro popis jejich sociální strategie je výhodné charakterizovat cyklus společenství, tedy pořadí, ve kterém jednotlivé typy společenství mohou po sobě následovat. V této práci jsou klasifikovány sociální strategie eusociálních taxonů právě podle cyklu společenství. Dále jsou sumarizovány selekční tlaky, které můžou vést ke změnám v cyklech společenství.
|
|
|
Gigantismus u hmyzu a dalších členovců během paleozoika
Pecharová, Martina ; Prokop, Jakub (vedoucí práce) ; Knor, Stanislav (oponent)
Gigantismus u hmyzu a jiných členovců byl v geologické historii nejvíce patrný v pozdním paleozoiku.Vysvětlením tohoto jevu se mimo jiné zabývá také hypotéza limitace kyslíkem. Gigantismus karbonského hmyzu měl pravděpodobně přímou souvislost s vyšší koncentrací kyslíku v atmosféře, protože efektivita hmyzího tracheálního systému a v návaznosti i možnost dorůst velkých rozměrů, jsou závislé na obsahu dostupného kyslíku. Dalším faktem, který hypotézu podporuje, je vymření a nebo změna gigantických forem koncem permu, kdy koncentrace atmosférického kyslíku prudce poklesla. V této práci jsou dále popsány ekologické vztahy členovců pozdního paleozoika, které nepochybně souvisí s evolucí gigantických forem. Gigantismus v tomto období tak vznikl souhrou několika faktorů souvisejících až s globálními cykly prvků. V další části jsou představeni gigantičtí zástupci paleozoických skupin hmyzu i jiných členovců. Poslední část je věnována popisu fyziologických experimentů souvisejících s daným tématem.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.