|
|
Histologické metody používané v diagnostice kolorektálního karcinomu.
Kowaliková, Šárka ; Hronek, Miloslav (vedoucí práce) ; Josková, Věra (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na nádorová onemocnění tlustého střeva, především na zpracování bioptického materiálu získaného odběrem při kolonoskopickém vyšetření a při kolektomii. V teoretické části je popisována obecná anatomie střeva a dále předpoklady vzniku nádoru v této lokalitě. Zaměřena je zejména na rizikové faktory, které mohou být neovlivnitelné např. dědičnost a věk, ale i ovlivnitelné, jako jsou nedostatečná fyzická aktivita, nadměrná konzumace červeného masa, nízký příjem vlákniny, kouření, konzumace alkoholu, nadváha a další. Také na možnosti prevence, která úzce souvisí s rizikovými faktory. Dále pak jsou uváděny charakteristiky odběru bioptických vzorků a následného laboratorního zpracování. V praktické části jsou popsány přesné metody používané ve zpracování tkání a v barvení histologických preparátů se zaměřením na výhody metody rychlejšího zpracování tkáně kontinuálním tkáňovým procesorem. Zabývá se i imunohistochemickým vyšetřením, které je neoddělitelnou součástí histopatologického diagnostického postupu. Cílem bakalářské práce bylo porovnat, jak mohou určité metody v histologickém zpracování urychlit a hlavně upřesnit diagnózu a s tím spojenou následnou léčbu. Klíčová slova: tlusté střevo, kolorektální karcinom, patologie, nádorové onemocnění, kolonoskopie, kolektomie,...
|
|
|
Histologie kostní tkáně v antropologických aplikacích
Valíková, Zuzana ; Sládek, Vladimír (vedoucí práce) ; Cagáňová, Veronika (oponent)
Kost je tvrdá mineralizovaná struktura tvořící oporu těla. Její histologické uspořádání tvoří kostní buňky (osteoblasty, osteocyty, osteoklasty) a mezibuněčná hmota. Uspořádání kosti se u obratlovců liší. Můžeme rozlišovat i kosti, které se u lidí nevyskytují. Jako kost acelulární. Nebo kosti, které se u lidí vyskytující jen málo - jako kosti pneumatizované. Pro výzkum lidské kosti se používají různé zvířecí modely a každý má své typické využití. Klíčová slova: Kostní tkáň, histologie, struktura kosti, zvířecí modely
|
|
|
Patologická diagnostika Lynchova syndromu
KRAUSOVÁ, Lenka
Lynchův syndrom je autozomálně dominantně dědičné onemocnění vytvářející predispozici ke vzniku kolorektálního karcinomu. Podle literatury až 5 % kolorektálních karcinomů může být asociováno s Lynchovým syndromem. Vzhledem k familiárnímu výskytu je jeho záchyt důležitý kvůli včasné prevenci v rodině. Depistáž je dnes založena na metodách moderní patologie. V teoretické části této práce je nejprve popsána stavba trávicí trubice, definice a historie Lynchova syndromu, a nakonec i metodika jeho depistáže v laboratoři patologie. Depistáž může být založena na hodnocení mikroskopických znaků nádoru (Semi PREDICT skóre) v histologických řezech, na imunohistochemickém vyšetření MMR (mismatch repair) proteinů, anebo na molekulárně genetickém stanovení MSI (nestability mikrosatelitů). Zejména korelaci prvních dvou metod je věnována praktická část. Náhodným výběrem byly sestaveny dvě skupiny případů kolorektálního karcinomu. První skupina sestávala z 25 případů se zachovanou imunoexpresí MMR proteinů, druhá skupina z 25 případů se ztrátou exprese alespoň jednoho MMR proteinu. Výsledky byly dále ověřeny molekulárně genetickým průkazem MSI a pro odlišení sporadických forem také analýzou genu BRAF a hypermetylace promotoru MLH1. V suspektních případech byly dále vyšetřeny germinální mutace MMR genů, které potvrdily Lynchův syndrom u 5 případů z druhé skupiny. Senzitivita Semi PREDICT skóre pro predikci MMR-deficience (a nepřímo tak pro detekci Lynchova syndromu) byla 84 %, specificita 48 %. Senzitivita molekulárně genetického stanovení MSI 87 %, po vztažení na pacienty s Lynchovým syndromem pouze 50 %, specificita 100 %. Tato práce prokázala dominantní postavení imunohistochemického vyšetření exprese MMR proteinů v diagnostice MSI-H karcinomů, která je v současné době základem depistáže Lynchova syndromu.
|
|
|
Histologický odhad dožitého věku jedince ze spálené a nespálené kompaktní kosti lidského žebra.
Absolonová, Karolína ; Velemínský, Petr (vedoucí práce) ; Němečková, Alena (oponent) ; Masnicová, Soňa (oponent)
Obsahem předkládané disertační práce je studium histologické struktury spálené a nespálené kompaktní kosti lidského žebra. Cílem bylo vyhodnotit vliv různě vysokých teplot spalování na stavbu kostní tkáně a na základě toho navrhnout vhodnou metodiku pro odhad dožitého věku neznámé osoby. Jako výzkumný materiál byla použita recentní lidská žebra, pocházející od jedinců známého věku, pohlaví a příčiny smrti. Kosterní vzorky byly experimentálně spalovány za předem stanovených podmínek. Každá kost byla rozdělena na několik částí, z nichž jedna zůstala nespálena a ostatní byly spalovány při teplotách 600, 700, 800 a 1000řC. Ze spálených i nespálených vzorků kostí byly zhotoveny neodvápněné neobarvené příčné histologické výbrusy, které byly mikroskopicky hodnoceny při stonásobném zvětšení. Vlastní histologická analýza byla provedena na digitálních mikrofotografiích pomocí programu pro analýzu obrazu SigmaScan Pro 5. Na výbrusech bylo sledováno celkem 28 proměnných a získaná histomorfometrická data byla statisticky zpracována v programu Statistica 6. Výsledkem výzkumu je popis změn histologických struktur vyvolaných stárnutím a spalováním, popis rozdílů mezi pohlavími a regresní rovnice pro odhad dožitého věku jedince pro kosti nespálené a pro kosti spálené při 700 a 800řC. Histologické metody odhadu věku...
|
|
|
Stav larválních pachových žláz u dospělců jednotlivých podřádů ploštic (Heteroptera)
Křížková, Petra ; Vilímová, Jitka (vedoucí práce) ; Kment, Petr (oponent)
Systém pachových žláz ploštic společně tvoří larvální dorsoabdominální žlázy (= DAGs) a imaginální metathorakální žlázy (= MTGs). Předkládaná práce shrnuje znalosti o výskytu dosud zjištěných funkčních, i zřejmě s velkou pravděpodobností funkčních DAGs u imag ploštic. V rámci obecné charakteristiky žláz je popsána morfologie, histologie a funkce DAGs. Hlavní součást práce tvoří přehledy vzorů perzistence DAGs u imag ploštic sestavené na základě získaných literálních údajů, jeden založený na vyšší klasifikaci ploštic, druhý na pozici perzistujících žláz. V souvislosti s perzistencí DAGs jsou uvedeny znaky používané jako důkazy funkčnosti žláz. Z přehledu publikovaných údajů je zřejmé, že perzistence DAGs u imag zástupců řádu Heteroptera, dříve považovaná za výjimečný stav, je patrně mnohem rozšířenějším jevem, minimálně co se týká suchozemských ploštic.
|
|
|
Histologie plic se zaměřením na bronchogenní karcinom
KAPOUNOVÁ, Pavla
Cílem mé práce je seznámit čtenáře s anatomickou a mikroskopickou stavbou plic a uvedení do problematiky patologie plic se zaměřením na bronchogenní karcinom. Ve své práci popisuji druhy bronchogenních karcinomů, dosud známé příčiny jejich vzniku, symptomy, diagnostiku a možnosti léčby. Teoretická část mé práce začíná popisem vývoje plic. Dále je zde popsána anatomická a mikroskopická stavba dolních cest dýchacích, funkce plic, jejich cévní zásobení a lymfatická drenáž. V této části také popisuji nejčastější nenádorová a nádorová onemocnění plic. Praktická část mé práce je zaměřena na zpracování tkáně. Přibližuji zde celý proces, kterým musí vzorek projít od chvíle odběru, až po odevzdání mikroskopického preparátu lékaři - patologovi. Každý krok tohoto procesu je velmi důležitý, mohlo by dojít k poškození odebrané tkáně a v důsledku toho k nemožnosti odečtení výsledku. Každá odebraná tkáň musí být uchována ve fixační tekutině a spolu se žádankou o histologické vyšetření musí být dopravena do laboratoře. Zde následuje přikrojení, zpracování tkáně v autotechnikonu, zalévání, krájení a barvení. Základním barvením je HE - Hematoxylin eosin. Poté následuje pokrytí preparátu a odevzdání lékaři. Lékař preparát odečte a buď vystaví výsledek nebo si zažádá o dodatečné vyšetření. Toto vyšetření může být doplňující barvení nebo se jedná o vyšetření imunohistochemické nebo genetické. Na základě veškerých vyšetření je poté vydán bioptický výsledek. V kapitole Přehled četnosti výskytu jsou uvedeny výsledky z plicních biopsií, které jsou zasílány na naše pracoviště (Šiklův ústav patologie, FN Plzeň). V této práci se zaměřuji na bioptické vzorky zaslané v období leden 2015 - prosinec 2015. V diskuzi vyhodnocuji zastoupení bronchogenního karcinomu s ohledem na pohlaví. Dalším hodnotícím kritériem jsou různé věkové skupiny. Pro přehlednost je zde i grafické zhodnocení. V kapitole výzkum se zabývám protilátkou CD 133 jako prognostickým markerem.
|
|
| |
|
|
Studium orgánů myší z inhalačních pokusů
Vrlíková, Lucie ; Diviš, Pavel (oponent) ; Dočekal, Bohumil (vedoucí práce)
Zadáním diplomové práce je studovat potenciální nebezpečí pro živé organizmy vyplývající z inhalace nanočástic vybraných těžkých kovů. Hlavním cílem je zkoumání orgánů pokusných bílých myší po řízené inhalaci nanočástic olova. Vzorky jater a plic jsou odebírány v časových intervalech z jedinců v inhalačních pokusech a dále jsou zpracovány příslušnými procedurami pro jejich hodnocení. Pro stanovení obsahu olova je zkoumané orgány nezbytné nejprve rozložit v kyselině dusičné pomocí tlakového mikrovlnného rozkladu a následně stanovit obsah olova v mineralizátech metodou bezplamenové atomové absorpční spektrometrie. Dále jsou sledovány projevy působení olova na tkáně orgánů pomocí mikroskopie histologických preparátů barvených hematoxylin-eosinem. V závěru práce jsou vyhodnoceny a vzájemně porovnány výsledky obou přístupů.
|
|
|
Možnosti využití kyseliny peroctové v terapii amura bílého (Ctenopharyngodon idella)
ŠAUER, Pavel
Cílem této studie bylo zhodnotit vliv dvou odlišných terapeutických koncentrací kyseliny peroctové na vybrané hematologické a biochemické ukazatele u amura bílého (Ctenopharyngodon idella). Ryby byly náhodně rozděleny do akvárií a byly vystaveny koncentracím 0 mg.l-1 KPO (kontrolní skupina), 1,0 mg.l-1 KPO (skupina P1) a 3,0 mg.l-1 KPO (skupina P2). Téměř totální úhyn ryb byl pozorován v koncentraci 3,0 mg.l-1 KPO v průběhu terapie ve srovnání se skupinou P1 a neléčenou kontrolní skupinou, kde nebyl pozorován žádný úhyn. Po ukončení pokusné expozice ryb kyselině peroctové, bylo přistoupeno k odběru vzorků krve. Tyto vzorky krve byly vyšetřeny za účelem stanovení hematologických a biochemických ukazatelů. Na podkladě těchto vyšetření nebyly zjištěny statisticky významné (p<0,05) změny v hematologickém profilu krve ryb vystavených koncentraci 1,0 mg.l-1 KPO. Pohárkové buňky byly zmnožené a zvětšené, což způsobila expozice kyselině peroctové. V biochemickém profilu krve ryb byly zjištěny statisticky významné změny (p<0,01) ve třech ukazatelích po expozici ryb koncentraci 1,0 mg.l-1 KPO. Změněné byly následující ukazatele: aspartátaminotransferáza, kreatinkináza a laktátdehydrogenáza. Statisticky nevýznamná změna (p<0,05) v hematologických ukazatelích poukazuje na minimální negativní vliv doporučované terapeutické koncentrace (1,0 mg.l-1 KPO) na zdravotní stav C. idella.
|
|
|
Histologická analýza terapie melanomu B16-F10 pomocí agonistů TLRs a fagocytárních receptorů
DIVOKÁ, Petra
Cílem předložené práce bylo přispět k objasnění působení ligandů TLR a fagocytárních receptorů při léčbě melanomu B16-F10 na myším modelu. Bylo testováno několik ligandů fagocytárních receptorů a jejich kombinace s lipopolysacharidem (LPS). Ligandy fagocytárních receptorů byly použity ve formě umožňující kotvení do nádorových buněk, jednalo se o tyto sloučeniny: f-MLFKK-BAM4000, laminarin-BAM4000, mannan-BAM4000. Získané výsledky potvrdily, že dříve pozorovaná mohutná synergie působení LPS (aktivace TLR4) a aktivace fagocytárních receptorů ligandy kotvenými na nádorové buňky nachází na histologické úrovni vysvětlení v podobě rozsáhlé nekrotizace nádorové masy.
|
host ::
RSS.