|
|
Proměny japonského personálního managementu v čase a prostoru
Zvědělíková, Mirka ; Koubek, Ivo (vedoucí práce) ; Cahlík, Tomáš (oponent)
Tato práce se zabývá vývojem japonského personálního managementu především od 90. let 20. století, tedy od doby krize japonské ekonomiky, do současnosti. Odlišný styl personálního řízení je považován za jeden ze základů mezinárodního úspěchu tamějších podniků v druhé polovině 20. století. Po čtyřiceti letech růstu musela nutně nastat adaptace na podmínky zpomalené ekonomiky, což je stádium obdobné tomu, čím prochází posledních několik let západní firmy. Práce se věnuje především vzniku a podstatě metod personálního managementu pokládaných za ryze japonské, jejich změnám v nepříznivé ekonomické situaci a možnostem aplikace v západním prostředí. Poté na základě minulého vývoje a celosvětových trendů nastíní možný budoucí vývoj. Cílem práce je objasnit, do jaké míry jsou principy japonského personálního managementu jedinečné a vázané na japonské prostředí, jakým vývojem prošly v krizových dobách a jakým stylem jsou tyto poznatky využitelné v západním prostředí.
|
|
|
Smluvní volnost v pracovněprávních vztazích
Slabý, Tomáš ; Hůrka, Petr (vedoucí práce) ; Štefko, Martin (oponent)
Tato práce se zabývá rozsahem smluvní volnosti v pracovněprávních vztazích, a to jak z hlediska teoretického, tak z hlediska jejích konkrétních projevů v pracovním právu. Sestává proto ze dvou hlavních částí. V té první obecně vymezuje pojem právního principu a navazuje charakteristikou zásady autonomie vůle, ze které pramení zásada smluvní volnosti a dále popisuje její omezení z důvodu zásady rovnosti a ochrany slabší smluvní strany. Následně se práce v této části věnuje postavení pracovního práva v rámci práva soukromého, jeho historického vývoje a vlivu nálezu Ústavního soudu vyhlášeném pod číslem 116/2008 Sb. a vlivu přijetí nového občanskoprávního kodexu na rozsah smluvní volnosti v pracovním právu. Závěr první části je věnován modernímu systému flexicurity usilujícímu o nalezení určité rovnováhy mezi smluvní volností a ochranou zaměstnance v pracovním právu. Ve své druhé části tato práce usiluje o analýzu konkrétních projevů smluvní volnosti u vybraných institutů pracovního práva, přičemž je v krátkosti charakterizuje a následně je hodnotí zejména z hlediska prostoru, který poskytují uplatnění smluvní volnosti stran a míry jejích omezení. Z rozsahových důvodů se práce věnuje pouze institutům souvisejícím se vznikem, změnou a skončením pracovního poměru a s pracovními vztahy založenými...
|
|
|
Výpověď z pracovního poměru
Prouza, Jiří ; Štangová, Věra (vedoucí práce) ; Vysokajová, Margerita (oponent)
Diplomová práce se zabývá výpovědí z pracovního poměru. Klade si za cíl nejen analyzovat současnou českou právní úpravu včetně dosavadní judikatury, ale i nastínit možné návrhy na její změny (úvahy de lege ferenda). Skládá se z celkem osmi kapitol. První kapitola se věnuje obecným otázkám pracovního práva - jeho pojetí a funkci, postavení v rámci systému práva, vztahu k občanskému právu a také problematice kogentnosti a dispozitivnosti pracovněprávních norem. Druhá kapitola podává základní rozbor ostatních způsobů skončení pracovního poměru, kterými jsou další právní jednání směřující ke skončení pracovního poměru (tj. dohoda o rozvázání pracovního poměru, okamžité zrušení pracovního poměru, zrušení pracovního poměru ve zkušební době), skončení pracovního poměru na základě úředního rozhodnutí a skončení pracovního poměru právními událostmi. Třetí až šestá kapitola se již zabývá současnou českou právní úpravou výpovědi z pracovního poměru a souvisejícími otázkami, jako jsou zákaz výpovědi v ochranné době a výjimky z tohoto zákazu (ve čtvrté kapitole), neplatnost výpovědi (v páté kapitole) a povinnosti zaměstnavatele při skončení pracovního poměru (v šesté kapitole). Nejrozsáhlejší část třetí kapitoly (šestá podkapitola) se zaměřuje na důvody výpovědi ze strany zaměstnavatele. Sedmá kapitola nabízí...
|
|
|
Výpověď z pracovního poměru
Štosek, Milan ; Vysokajová, Margerita (vedoucí práce) ; Štefko, Martin (oponent)
v českém jazyce Výpověď z pracovního poměru Předkládaná rigorózní práce se zabývá výpovědí z pracovního poměru de lege lata a de lege ferenda z hlediska právní úpravy České republiky. Výpověď z pracovního poměru představuje jeden z nejdůležitějších institutů pracovního práva se zásadním dopadem na zaměstnance i zaměstnavatele, a proto by mu měla být věnována náležitá pozornost. Překládaná rigorózní práce se zabývá shrnutím současné právní úpravy výpovědi z pracovního poměru de lege lata a nastiňuje také případné návrhy právní úpravy výpovědi de lege ferenda. Součástí rigorózní práce je také krátký zahraniční exkurz právní úpravy výpovědi vybraných zemí Evropské unie, a to Španělského království a Slovenské republiky. Rigorózní práce je systematicky rozdělena do 13. kapitol, které se podrobněji dále člení. První kapitola je věnována nejdůležitějším mezinárodním dokumentům a dokumentům Evropské unie zabývajícími se právní úpravou skončení pracovního poměru, druhá kapitola se věnuje výkladu pojmu pracovní poměr a stručně charakterizuje jednotlivé druhy skončení pracovního poměru. Těžiště předkládané rigorózní práce představuje třetí a následující kapitoly. Třetí kapitola se zaměřuje na výpověď z pracovního poměru obecně a zabývá se jednotlivými náležitostmi výpovědi z pracovního poměru, čtvrtá...
|
|
|
Pracovní smlouva
Škraňka, Vít ; Hůrka, Petr (vedoucí práce) ; Lang, Roman (oponent)
Pracovní smlouva Abstrakt Tématem této práce je pracovní smlouva. Cílem této práce je zhodnotit platnou právní úpravu tohoto smluvního typu a všech s ním souvisejících ustanovení, zejména související ustanovení zákoníku práce, pomocí odborné literatury a zkoumáním souvisejících soudních rozhodnutí a poté případně navrhnout, jaké změny právní úpravy by mohly být implementovány zákonodárcem. První část této práce je úvod do tématu, jehož cílem je zejména vysvětlit, proč jsem si zvolil toto téma, jaký bude obsah této práce, jaký bude její cíl a jaké metody budou použity pro dosažení tohoto cíle. Druhá část práce se zabývá pojmem pracovního práva, jeho postavením v systému práva a zejména zásadami tohoto odvětví, neboť ty ovlivňují to, jak je přijímána celá právní úprava tohoto odvětví. Třetí část práce je věnována institutu pracovního poměru, jakožto institutu s pracovní smlouvou nezbytně souvisejícímu, postupu před jeho založením, způsobům jeho založení, obsahu tohoto institutu a jeho vztahu k pracovní smlouvě. Čtvrtá část práce se zabývá samotnou pracovní smlouvou. V této části je rozebráno předsmluvní jednání, požadavek na formu pracovní smlouvy, obsah pracovní smlouvy požadovaný zákonem, jakožto i obsah pracovní smlouvy, jež se obvykle ve smluvním typu objevuje v praxi po dohodě stran, subjekty pracovní...
|
|
|
Souběh funkce člena statutárního orgánu a pracovního poměru v téže obchodní korporaci
Pulda, Tomáš ; Morávek, Jakub (vedoucí práce) ; Tomšej, Jakub (oponent)
Souběh funkce člena statutárního orgánu a pracovního poměru v téže obchodní korporaci Abstrakt Cílem této práce je komplexně zmapovat problematiku souběhu funkce člena statutárního orgánu a pracovního poměru v téže obchodní korporaci, a to jak z hlediska vývoje právní úpravy, tak z hlediska těch nejdůležitějších soudních rozhodnutí, která se souběhu funkce týkají. Účelem je tedy vytvoření pomyslné "časové osy," která bude reflektovat jednotlivá relevantní ustanovení právních předpisů a zároveň přinese výběr nejzajímavějších soudních rozhodnutí. Zároveň není opomenuta ani praktičtější stránka věci, kdy je rozebrána platnost pracovních smluv, kterými vzniká souběh. První kapitola práce je zaměřena na základní teoretická východiska jak z odvětví práva pracovního, tak práva obchodního, s nimiž je pracováno v dalších částech práce a která jsou důležitá pro porozumění celé problematiky. Druhá kapitola se věnuje popisu relevantní právní úpravy a jejímu vývoji, kdy tento je rozčleněn do třech časových období dle znění předmětných zákonných ustanovení a jejich novelizací, aby bylo zřejmé, jakým způsobem se v průběhu času právní úprava měnila. V rámci třetí kapitoly jsem se zaměřil na judikaturu, která v problematice souběhu funkce člena statutárního orgánu s pracovním poměrem hraje klíčovou roli. Značná část této...
|
|
|
Limity závislosti zaměstnance v poměru závislé práce
Ludačka, Jan ; Hůrka, Petr (vedoucí práce) ; Matějka Řehořová, Lucie (oponent)
82 LIMITY ZÁVISLOSTI ZAMĚSTNANCE V POMĚRU ZÁVISLÉ PRÁCE Abstrakt Pracovní poměr patří mezi soukromoprávní vztahy. Oproti ostatním soukromoprávním vztahům se však odlišuje svým předmětem, tj. závislou prací a s ní souvisejícím nerovným postavením mezi subjekty tohoto vztahu. Vznikem pracovního poměru se totiž, ač jinak svobodný, zaměstnanec stává podřízeným zaměstnavatele a zavazuje se dodržovat jeho pokyny. V takto vzniklém závislém postavení následně zaměstnanec tráví nezanedbatelnou část svého pracovního dne. Nadřízené postavení zaměstnavatele však není absolutní. V historickém vývoji lze spatřit pokus o výslovné zakotvení tohoto pravidla. Koncepce občanského zákoníku z roku 1996 totiž výslovně proklamovala, že zaměstnanec může odmítnout splnit pokyn zaměstnavatele, který odporuje pracovní smlouvě nebo kolektivní smlouvě, a že zaměstnanec musí odmítnout splnění takového pokynu, který je v rozporu se zákonem. Aktuálně platný a účinný zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, se však omezuje jen na| konstatování, že zaměstnanec je povinen plnit pokyny zaměstnavatele, jestliže byly vydány v souladu se zákonem. Toto mlčení zákona však neznamená, že by dispoziční oprávnění zaměstnavatele nepodléhalo žádným obsahovým omezením. Ač tak není výslovně stanoveno, existuje celá řada skutečností, které jsou způsobilé...
|
|
|
Identifikace zastřeného zaměstnávání aneb Jak se vyvarovat rizikům s ním spojeným
Doležal, Radim ; Morávek, Jakub (oponent)
Identifikace zastřeného zaměstnávání aneb Jak se vyvarovat rizikům s ním spojeným Abstrakt Práce se zabývá problematikou zastřeného zaměstnávání a zastřeného agenturního zaměstnávání, přičemž vychází z praktických poznatků a skutečných potřeb reálných subjektů. Problematika zastřeného zaměstnávání a zastřeného agenturního zaměstnávání v praxi nabývá na významu v souvislosti s outsourcingem činnosti podnikatele. Stávající právní úprava však není zcela jednoznačná, co se definice těchto právních institutů a jejich znaků týče. To platí obzvláště v případě zastřeného zaměstnávání. Cílem práce je tedy vymezit znaky zastřeného zaměstnávání a zastřeného agenturního zaměstnávání. Přidanou hodnotou práce je potom nastínění možností, jak uspořádat daný vztah, aby jej příslušné orgány neposoudily jako zastřené zaměstnávání či zastřené agenturní zaměstnávání. Tedy jak se v praxi vyvarovat rizikům spojeným se zastřeným zaměstnáváním a zastřeným agenturním zaměstnáváním. To se podává právě ze znaků těchto právních institutů rozklíčovaných v práci. Práce staví na analytickém vymezení základních, zejména pracovněprávních, pojmů, které sama využívá. Následně analyticky rozebírá veřejnoprávní i soukromoprávní sankce, jejichž uložení či realizace hrozí v případě, že daný vztah bude posouzen jako zastřené zaměstnávání či...
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.