|
|
Analýza společenstva makrozoobentosu v tocích s nepůvodními druhy ryb a korýšů
LORENC, Ondřej
Hlavním cílem této bakalářské práce bylo analyzovat a správně determinovat jednotlivé druhy bentických organismů, které se nacházely v odebraných vzorcích z Jílovského (LJ) a Lučního (LL) potoka, které jsou přítoky řeky Labe. Odběry vzorků byly provedeny během dvou let (2018 a 2019). Z každého potoka bylo v každém roce odebráno 12 vzorků z horních i dolních úseků těchto toků, a to z tůní (P) i proudných částí (R). Na základě zjištěných informací pak byly vyhodnoceny různé ukazatele společenstva makrozoobentosu, konkrétně Sorensonův index podobnosti, Shannon-Wienerův index diversity a saprobní index. Dominující skupinou během obou let byla u většiny vzorků Diptera, jejichž početnost se pohybovala v rozmezí 826-4228 ind. m-2 pro jednotlivé úseky. Jejich početnost byla překonána pouze ve dvou případech z osmi. Poprvé v roce 2018 v úseku LJ1, kde se nacházelo velké množství roupic (Enchytraeus sp.), přesně 49942 ind. m-2 a podruhé také v roce 2018, v úseku LL2. Podobnost podle Sorensonova indexu byla pří porovnávání horních úseků s dolními zjištěna pouze jednou v roce 2018 na Jílovském potoce (70,97 %). Diversita byla převážně nízká, s výjimkou úseku LL2 roku 2019 kde byla zjištěna střední diversita. Saprobní index dosahoval vyšších hodnot v dolních úsecích než v horních, a to u obou potoků. Nejvýše dosáhl hodnoty 3,85 (polysaprobita) v dolním úseku Lučního potoka v roce 2018. Nejnižší hodnota saprobního indexu byla 1,9, které bylo dosaženo v horním úseku Lučního potoka v roce 2019.Diversita i saprobita vypovídá o nepřirozeném stavu bentosu v toku, a to zejména v úsecích blíže u soutoku s řekou Labe. Společenstvo makrozoobentosu je v těchto částech obou toků silně ovlivněno antropogenní činností. Ve vzorcích z obou potoků byl objeven jeden nepůvodní zástupce makrozoobentosu - písečník novozélandský (Potamopyrgus antipodarum). Z hlediska stavu společenstev makrozoobentosu na Jílovském a Lučním potoce vyplývá, že hlavní problematikou těchto toků je organické zatížení, způsobené lidskou aktivitou.
|
|
|
Nivní malakofauna přítoků dolního Labe-její historie, ekologie a změny způsobené rostlinnými invazemi
Horáčková, Jitka
Měkkýši jsou pro své charakteristické vlastnosti velmi vhodnou modelovou skupinou bezobratlých pro ekologické a paleoekologické studie. V první části této práce jsme na základě zpracování sukcesí fosilních měkkýšů, ukázali, že vývoj nivní malakofauny probíhal v různých říčních nivách dosti rozdílně, v závislosti na jejich charakteru i geografické poloze, neboť nivy situované do černozemní oblasti Čech měly zcela odlišnou historii. Detailní zpracování pěti profilů s fosilními měkkýši v nivě dolní Ohře prokázalo, že výrazné ochuzení lesní složky její recentní malakofauny nesouvisí tak úplně s přírodními procesy (kapitoly 3 a 10), ale odvíjí se od historického vývoje této oblasti, která byla od příchodu neolitiků pod trvalým tlakem lidského osídlení a zemědělského využití (kapitola 1). K podobným závěrům jsme došli i v případě studie 11 sukcesí fosilních měkkýšů v sousední oblasti Českého středohoří (kapitola 2). V druhé části práce (kapitola 3) jsme zkoumali ekologické patrnosti odpovědné za druhovou bohatost a složení nivní malakofauny. Jsou to především nadmořská výška a gradient vlhkosti, dále typ vegetace a její biomasy, světelné poměry na lokalitě a půdní reakce. Vzhledem k tomu, že invazní rostliny představují pro současné nivní ekosystémy obrovský problém, studovali jsme ve třetí části práce...
|
|
|
Aktivita a výskyt metanotrofních bakterií v povrchových vodách řeky Labe
MATOUŠŮ, Anna
Během této doktorské práce byl na podélném transektu významné evropské řeky Labe studován význam metan-oxidujících bakterií (metanotrofů) a jejich ekologické nároky. Před zahájením terénních doběrů však bylo nezbytné upravit metodické postupy pro přesné měření oxidace metanu v tak proměnlivém vodním prostředím, jakým je řeka. Na základě laboratorních pokusů i terénních měření tak bylo stanoveno či upřesněno několik klíčových metodických doporučení pro plánování měření rychlosti oxidace metanu v neznámém prostředí. V souladu s variabilitou říčních habitatů byla zjištěna i značná variabilita v naměřených datech koncentrace metanu a jeho bakteriální oxidace. Pravděpodobně jedny z nejdůležitějších informací, získaných během mnoha terénních odběrových kampaní, spočívají v tom, že místa s nejvyší koncentrací metanu obvykle vykazovala velmi nízkou aktivitu metanotrofních bakterií (z čehož plynou i vyšší emise metanu). Jedná se převážně o člověkem do značné míry modifikované úseky řeky, jako jsou zdymadla, jezy, přístavy a kanály. Naopak volně tekoucí části řeky, kde byly pro lepší splavnost vybudovány pouze tzv. výhony, vykazovaly koncentraci metanu na nízké úrovni a to po celé délce takto upraveného toku. Výhony by tak mohly představovat efektivnější a "přírodě blízké" řešení pro splavnění řek.
|
|
|
Nivní malakofauna přítoků dolního Labe-její historie, ekologie a změny způsobené rostlinnými invazemi
Horáčková, Jitka ; Juřičková, Lucie (vedoucí práce) ; Pokorný, Petr (oponent) ; Čejka, Tomáš (oponent)
Měkkýši jsou pro své charakteristické vlastnosti velmi vhodnou modelovou skupinou bezobratlých pro ekologické a paleoekologické studie. V první části této práce jsme na základě zpracování sukcesí fosilních měkkýšů, ukázali, že vývoj nivní malakofauny probíhal v různých říčních nivách dosti rozdílně, v závislosti na jejich charakteru i geografické poloze, neboť nivy situované do černozemní oblasti Čech měly zcela odlišnou historii. Detailní zpracování pěti profilů s fosilními měkkýši v nivě dolní Ohře prokázalo, že výrazné ochuzení lesní složky její recentní malakofauny nesouvisí tak úplně s přírodními procesy (kapitoly 3 a 10), ale odvíjí se od historického vývoje této oblasti, která byla od příchodu neolitiků pod trvalým tlakem lidského osídlení a zemědělského využití (kapitola 1). K podobným závěrům jsme došli i v případě studie 11 sukcesí fosilních měkkýšů v sousední oblasti Českého středohoří (kapitola 2). V druhé části práce (kapitola 3) jsme zkoumali ekologické patrnosti odpovědné za druhovou bohatost a složení nivní malakofauny. Jsou to především nadmořská výška a gradient vlhkosti, dále typ vegetace a její biomasy, světelné poměry na lokalitě a půdní reakce. Vzhledem k tomu, že invazní rostliny představují pro současné nivní ekosystémy obrovský problém, studovali jsme ve třetí části práce...
|
|
|
Nivní malakofauna přítoků dolního Labe-její historie, ekologie a změny způsobené rostlinnými invazemi
Horáčková, Jitka
Měkkýši jsou pro své charakteristické vlastnosti velmi vhodnou modelovou skupinou bezobratlých pro ekologické a paleoekologické studie. V první části této práce jsme na základě zpracování sukcesí fosilních měkkýšů, ukázali, že vývoj nivní malakofauny probíhal v různých říčních nivách dosti rozdílně, v závislosti na jejich charakteru i geografické poloze, neboť nivy situované do černozemní oblasti Čech měly zcela odlišnou historii. Detailní zpracování pěti profilů s fosilními měkkýši v nivě dolní Ohře prokázalo, že výrazné ochuzení lesní složky její recentní malakofauny nesouvisí tak úplně s přírodními procesy (kapitoly 3 a 10), ale odvíjí se od historického vývoje této oblasti, která byla od příchodu neolitiků pod trvalým tlakem lidského osídlení a zemědělského využití (kapitola 1). K podobným závěrům jsme došli i v případě studie 11 sukcesí fosilních měkkýšů v sousední oblasti Českého středohoří (kapitola 2). V druhé části práce (kapitola 3) jsme zkoumali ekologické patrnosti odpovědné za druhovou bohatost a složení nivní malakofauny. Jsou to především nadmořská výška a gradient vlhkosti, dále typ vegetace a její biomasy, světelné poměry na lokalitě a půdní reakce. Vzhledem k tomu, že invazní rostliny představují pro současné nivní ekosystémy obrovský problém, studovali jsme ve třetí části práce...
|
|
|
HPLC-MS stanovení biologicky aktivních látek v Labi
Ďuráčová, Miloslava ; Vytlačilová, Jitka (vedoucí práce) ; Sklenářová, Hana (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmaceutické botaniky a ekologie Autor diplomové práce: Miloslava Ďuráčová Vedoucí diplomové práce: RNDr. Jitka Vytlačilová, Ph.D. Název diplomové práce: HPLC-MS stanovení biologicky aktivních látek v Labi Biologicky aktivní látky vstupují do životního prostředí různými cestami. Ve formě pesticidů, kosmetických přípravků a v neposlední řadě jako léčiva a jejich metabolity. Tyto sloučeniny se klasifikují jako nově vznikající kontaminanty. Se zvyšující se spotřebou biologicky aktivních látek stoupá jejich koncentrace v prostředí. Je nutné sledovat jejich vliv na jednotlivé složky ekosystému a sledovat jejich koncentrační hladiny. Tato práce byla vypracována ve spolupráci se státním podnikem Povodí Labe. V experimentální části je popsána nově vyvinutá metoda, aplikovaná na stanovení vybraných biologicky aktivních látek systémem UPLC-MS/MS ve vzorcích povrchových vod. Tato metoda byla zařazena do rutinního provozu laboratoře. Z celkového počtu 19 sloučenin se u 10 z nich pohybovaly koncentrace nad limity detekce. Biologicky aktivní látky nalezené v nejvyšších koncentracích acetaminofen (559 ng/l, Králický potok), gabapentin (457 ng/l Labe LB Schmilka), kotinin (139 ng/l, Králický potok). Klíčová slova: HPLC-MS analýza, Labe,...
|
|
| |
|
|
Struktura plůdkového společenstva ryb v podélném profilu řeky Labe
Švanyga, J. ; Janáč, Michal ; Jurajda, Pavel
V pozdím létě v roce 2007 byla provedena ichtyologická studie na české části řeky Labe. Jednalo se o vzorkování plůdkového společenstva na celkem 177 km dlouhém úseku mezi obcí Verdek a městem Brandýs nad Labem. Vzorkováno bylo 36 lokalit tří různých typů biotopů (9 slepých ramen, 13 přirozených úseků včetně pláží a 14 kanalizovaných úseků). Celkem bylo získáno 4521 ks 0+ juvenilních ryb z 26 druhů. Mezi jednotlivými typy prostředí byly nalezeny signifikantní rozdíly v druhové diverzitě a abundanci. Druhově nejbohatší a nejvíce diverzifikovaná společenstva byla nalezena v přirozených a plážových úsecích. Naopak nejchudší byla společenstva plůdku v kanalizovaných částech toku (zjm. pak kolem Hradce Králové). Hodnoty abundance vykazovaly vysokou rozkolísanost. Obecně lze říci, že jak diverzita tak abundance se v podélném profilu výrazně měnily. Z dalších ekologických parametrů byly vyhodnoceny také dominance, frekvence, reprodukční a ekologické skupiny a faunistická podobnost.
|
|
|
Indikační význam rybího společenstva v případě chronického chemického znečištění toku
Jurajda, Pavel ; Janáč, Michal ; Valová, Zdenka ; Streck, G.
Studie se zabývá vlivem chemického znečištění toků na společenstvo ryb. V této práci jsem se zaměřili na střední tok Labe u Pardubic a Bílinu. Většina sledovaného úseku Labe je kanalizovaná. Bílina je silně ovlivněna vysokou koncentrací průmyslové výroby, důlní činností, výrobou energie a petrochemickým průmyslem. I když došlo k útlumu výše uvedených činností a k zavedení moderních technologií čištění vod, stále je řeka Bílina jedním z nejznečištěnějších toků v ČR. Průzkum Labe probíhal v červenci 2005 a 2006 a Bíliny v červnu a červenci 2006 a 2007. Rybí společenstvo se ukázalo špatným indikátorem chemického znečištění. V Labi u Pardubic nebyl zjištěn vliv odpadní vody na strukturu rybího společenstva, ale naopak jako rozhodující činitel se jeví technické úpravy toku. Na Bílině, kde je vzorkování rybího společenstva efektivnější, byl zjištěn jednoznačný vliv odpadních vod ČOV (deficit kyslíku) i přítomnosti nádrží na strukturu rybího společenstva.
|
|
|
Rybí společenstvo znečištěného úseku Labe na Pardubicku
Švanyga, J. ; Valová, Zdenka ; Janáč, Michal ; Bialek, M. ; Machala, M. ; Jurajda, Pavel
V červenci 2005 byl proveden ichtyologický průzkum na čtyřech mezijezových úsecích středního toku Labe, a to od obce Vysoká po obec Řečany. Celkem bylo vzorkováno 12 stanovišť (4 úseky po 3 lokalitách), na kterých bylo odloveno 2951 kusů adultních a 3459 kusů 0+ juvenilních jedinců. Ve vzroku adulních ryb bylo zaregistrováno 22 druhů, ale pouze 3 druhy tvořily dominantní část společenstva: ouklej obecná, jelec tloušť a plotice obecná. Hustota směrem po proudu pozvolna klesala, a to jak mezi jednotlivými úseky, tak po většině mezijezových úseků. Výskyt plůdku byl prokázán u 14 druhů ryb, přičemž u většiny z nich šlo pouze o ojedinělé nálezy. Ve vzorku dominovala ouklej obecná, kterou v jednotlivých úsecích významně doplňovali hořavka duhová, jelec tloušť či cejn velký. Druhová pestrost adultních 0+ juvenilních ryb se mezi úseky významně nelišila. Rybí společenstvo sledovaného úseku je poměrně chudé s minimální přirozenou reprodukcí.
|
host ::
RSS.