|
|
Analýza přístupu a chování obyvatelstva k provádění evakuace ve městě Písek
ANDĚLOVÁ, Adriana
Bakalářská práce se zabývá oblastí ochrany obyvatelstva a zaměřuje se zejména na jeden z jejích hlavních úkolů - evakuaci. Teoretická část vychází především z odborné literatury a právních předpisů, které jsou nedílnou součástí tohoto tématu. V úvodu této části je stručně popsána historie a vývoj ochrany obyvatelstva. Následuje vymezení pojmu "integrovaný záchranný systém", popis jeho složek a dokumentace. Dále jsou zde důkladně charakterizovány základní úkoly ochrany obyvatelstva. V závěru teoretické části je rozebrána i problematika povodní, včetně prvních záznamů ve městě Písek, která se váže k výzkumné části této bakalářské práce. Cílem výzkumné části této práce byla důkladná analýza odpovědí od 27 respondentů na předem připravený rozhovor a následné vyhodnocení a komparace zjištěných odpovědí. Bylo posuzováno chování a znalosti obyvatel žijících v záplavovém území města Písek během evakuace při povodních. Rozhovor se skládal ze dvou částí, kdy v první informativní části byli respondenti seznámeni s tématem rozhovoru a byly zde zaznamenány údaje o pohlaví respondentů, jejich věkové kategorii a zda zažili povodně ve městě Písek v roce 2002. Druhá část, výzkumná, obsahovala 8 otázek týkajících se evakuace při povodních. Všechny otázky byly sestaveny tak, aby byly pro každou tázanou osobu srozumitelné a mohla na ně odpovědět na základě svých zkušeností. Veškeré rozhovory byly anonymní a respondentům nebyly v průběhu pokládány žádné doplňující dotazy. Komparace odpovědí a jejich následné zhodnocení je uvedena v diskusi. Bylo zjištěno, že obyvatelé města Písek nejsou dostatečně obeznámeni, jak postupovat a chovat se při povodních. Jejich vědomosti nejsou dostačující a bylo by dobré povědomí o evakuaci při povodních zvýšit - například odborně vedenými přednáškami pro veřejnost či větším důrazem na výuku této oblasti ve školách. Závěr obsahuje další možné využití bakalářské práce v praxi.
|
|
|
Krizové situace v chráněném bydlení pro lidi s mentálním postižením v době nouzového stavu na jaře 2020 z pohledu klientů a zaměstnanců
ŠÍPKOVÁ, Lucie
Tématem bakalářské práce jsou "Krizové situace v chráněném bydlení pro lidi s mentálním postižením v době nouzového stavu na jaře 2020 z pohledu klientů a zaměstnanců." Cílem práce je identifikovat tyto krizové situace ve službě chráněného bydlení při průběhu nouzového stavu na jaře roku 2020 z pohledu klientů a zaměstnanců a možnosti jejich předcházení či lepšího zvládání. Bakalářská práce má teoretickou část, v níž se zaměřuji na problematiku krizových situací a jejich zvládání. Popisuji sociální službu chráněné bydlení a představuji několik forem mentálního postižení. Výzkumná část probíhala formou dotazování se vybraných klientů a pracovníků v sociálních službách Domova PETRA Mačkov.
|
|
|
Mimořádná událost v praxi zdravotnického záchranáře
ŠEBEST, Jakub
Poskytovatelé zdravotnické záchranné služby jsou základní složkou integrovaného záchranného systému. Zdravotničtí záchranáři, kteří pracují u zdravotnické záchranné služby, se podílejí na řešení mimořádných událostí ve spolupráci s dalšími složkami integrovaného záchranného systému. Oproti běžným výjezdům zdravotnické záchranné služby je při mimořádných událostech potřeba provádět záchranné a likvidační práce v souladu se stanovenými pravidly integrovaného záchranného systému. Nezbytnou součástí práce zdravotnických záchranářů je nácvik činností při různých mimořádných událostech. Cílem diplomové práce je seznámit čtenáře s pojmem mimořádná událost a se zapojením zdravotnických záchranářů do řešení mimořádných a krizových událostí. Práce dále poukazuje na časté nedostatky ve znalostech zdravotnických záchranářů a upozorňuje na chyby, jež se mohou objevovat přímo při zásahu. Měla by přispět ke zlepšení vzdělávacího systému zdravotnických záchranářů, kteří se podílejí na řešení mimořádných událostí. K tomuto cíli jsem stanovil dvě výzkumné otázky a dvě hypotézy. Výzkumná otázka 1: Jak zdravotničtí záchranáři vnímají mimořádnou událost? Výzkumná otázka 2: Jaké zkušenosti s řešením mimořádných událostí mají zdravotničtí záchranáři? Hypotéza 1: Znalosti zdravotnického záchranáře o postupech při mimořádných událostech ovlivňuje délka praxe. Hypotéza 2: Znalosti zdravotnického záchranáře o postupech při mimořádných událostech ovlivňují zkušenosti s jejich řešením. Výzkumnou část tvoří rozhovory s deseti zdravotnickými záchranáři, kteří vykonávají své povolání minimálně jeden rok. Dále pak dotazníkové šetření se 106 respondenty, kteří pracují jako zdravotničtí záchranáři minimálně stejnou dobu. Soubor respondentů a informantů tvoří někteří členové zdravotnických záchranných služeb krajů České republiky a jiných/soukromých poskytovatelů zdravotnické záchranné služby. Z výsledků práce je možné vypozorovat nedostatky ve znalostech zdravotnických záchranářů v oblasti integrovaného záchranného systému, ale i při spolupráci s jeho ostatními složkami, zejména v koordinaci činnosti při mimořádných událostech. Výsledky přinášejí poznatek, že s vyšší délkou praxe u zdravotnické záchranné služby a s většími zkušenostmi z řešení mimořádných událostí se znalosti a mnohdy i komunikační a koordinační dovednosti zdravotnických záchranářů nezlepšují. Slabými místy jsou oblasti terminologie, fungování a struktury integrovaného záchranného systému a jejich aplikace do praxe. Práce pak naplno ukazuje, že při zásazích profesionálních složek integrovaného záchranného systému u mimořádných událostí dochází k chybám v koordinaci a komunikaci. Stává se, že stanovené kompetence jednotlivé složky nedodržují
|
|
|
Výuka předmětu Ochrana člověka za mimořádných událostí na základních školách na území okresu Cheb
KOZÁKOVÁ, Barbora
Ochrana člověka za mimořádných událostí je preventivně výchovná činnost zaměřená na seznámení žáků s vybranými tématy ochrany obyvatelstva, především s druhy hrozících nebezpečí a mimořádných událostí, jejich prevencí a s postupy, které vedou k ochraně života a zdraví. Cílem této práce je analýza a následné porovnání obsahu a formy výuky předmětu "Ochrana člověka za mimořádných událostí" na základních školách a nižších stupních víceletých gymnázií na území okresu Cheb. Teoretická část obsahuje popis vzdělávacího systému České republiky, rámcových a školních vzdělávacích programů, v nichž je Ochrana člověka za mimořádných událostí začleněna a podrobněji rozpracována. Dále jsou v ní uvedeny základní informace týkající se ochrany obyvatelstva a jejího vývoje. Práce se zabývá také způsoby vzdělávání stávajících i budoucích pedagogů v Ochraně člověka za mimořádných událostí, projekty, učebními materiály a podklady k její výuce na základních školách. Zmíněna jsou i další bezpečnostní témata, s nimiž je Ochrana člověka za mimořádných událostí úzce spojena. Ve výzkumné části se nachází rozbor školních vzdělávacích programů a výsledků kvalitativního výzkumu, který probíhal formou dotazníkových šetření. Po vyhodnocení těchto výsledků byla zodpovězena výzkumná otázka "Jakou formou probíhá výuka předmětu "Ochrana člověka za mimořádných událostí" na základních školách a nižších stupních víceletých gymnázií na území okresu Cheb?". V současné době je výuka začleněna v rámci jiných vyučovacích předmětů napříč celým základním vzděláváním. Na prvním stupni se jedná nejčastěji o předměty Prvouka, Vlastivěda a Přírodověda, na druhém stupni jsou to Výchova k občanství, Přírodopis, Fyzika, Chemie a Tělesná výchova. Výklad učitelů ve školách bývá často doplňován projektovými dny a besedami se složkami integrovaného záchranného systému, na nichž jsou žákům prezentovány názorné ukázky správného postupu v situacích, kdy se stanou přímými účastníky nebo svědky mimořádné události. V praxi bude práce nabídnuta školám, které se zúčastnily dotazníkového šetření, pro účely zhodnocení stávající situace a jako možná inspirace pro zavedení určitých změn do výuky pro její zkvalitnění.
|
|
|
Připravenost obce Úněšov na řešení mimořádných událostí
KOTĚŠOVEC, Tomáš
Tématem diplomové práce je téma připravenosti obce Úněšov na řešení mimořádných událostí. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části je rozebrána problematika obcí, řešení mimořádných událostí a jednotek požární ochrany. Zde jsou také rozebrány důležité pojmy jako je varování a evakuace, které hrají důležitou roli v řešení mimořádných událostí. V praktické části došlo ke sběru dat z rozhovorů se starostkou obce, velitelem jednotky sboru dobrovolných hasičů obce a s obyvateli obce Úněšov. Výsledná data byla následně vyhodnocena pomocí SWOT analýzy, která se zaměřuje na silné a slabé stránky zkoumaného souboru a jeho příležitosti a hrozby. Pro práci byly zvoleny tři cíle a to: "Zjistit připravenost orgánů obce na řešení mimořádných událostí.", "Analyzovat připravenost a akceschopnost JSDHO na řešení mimořádných událostí.", "Zjistit připravenost obyvatel na řešení mimořádné události.". Výsledky ukázali že orgány obce jsou vhodně připravené na řešení mimořádných událostí a že jediným problém je ve varování obyvatel, kvůli chybějícímu rozhlasu. Dalším výsledky ukázaly že jednotka je připravena a akceschopná pro řešení mimořádných událostí. V případě připravenosti obyvatelstva bylo zjištěno, že obyvatelé neznají varovný signál "Všeobecná výstraha", který je má varovat před hrozícím nebezpečím a dále nevědí, jak se v této situaci zachovat. Práce se zaměřuje na problematiku řešení mimořádných událostí menších obcí, které se doposud nesetkali s žádnou mimořádnou událostí a ukazuje jejich slabiny na, na které je nutné se zaměřit. Práce může být využita k celkovému zlepšení připravenosti obcí pro řešení mimořádných událostí.
|
|
|
Městská nemocnice v Brně
Seďa, Ondřej ; Hybská, Bohumila (oponent) ; Sedláček, Michal (vedoucí práce)
Předmětem diplomové práce je návrh nemocnice na Kraví hoře v Brně. Návrh nové městské nemocnice v Brně nahrazuje funkce dvou stávajících městských nemocnic, Nemocnice Milosrdných bratří a Úrazové nemocnice, jejichž technologie neodpovídají medicínským požadavkům 21. století. V nemocnici jsou navrženy standardní provozy nemocnice městského typu, a to ambulantní zdravotní provozy včetně denních stacionářů, centrální odběry krve, urgentní příjem, operační a zákrokové sály, centrální sterilizaci, anesteziologicko-resuscitační oddělení, jednoty intenzivní péče, porodnici a neonatologické oddělení, vyšetřovací komplement, laboratoře, rehabilitační oddělení, lůžková oddělení chirurgických a interních oborů, nezdravotnické a komerční prostory, personální zázemí, technické zázemí a parkování. Nemocnice je navržena jako 10podlažní objekt. Hlavní myšlenkou návrhu bylo vytvoření nemocnice, jejíž forma bude umožňovat výhledy nejen do parkových ploch ale i na panorama Brna.
|
|
|
Vývoj a současný stav Policie ČR v rámci IZS v ČR.
Janeček, Libor ; Fiala, Miloš (vedoucí práce) ; Vilášek, Josef (oponent)
Název práce: Vývoj a současný stav Policie ČR v rámci IZS v ČR Cíle práce: popsat vývoj a současný stav Policie České republiky v rámci Integrovaného záchranného systému v České republice se zaměřením na platnou legislativu ve vztahu k Policii České republiky jako samostatnému subjektu a legislativu, která upravuje činnost této složky v rámci integrovaného záchranného systému v České republice. Stručně charakterizovat činnost Obecní policie. Vyjádřit vzájemný vztah mezi integrovaným záchranným systémem a Policií České republiky. Popsat strukturu řízení a velení složek integrovaného záchranného systému včetně krizového a havarijního plánování. Stručně charakterizovat typové činnosti na jejichž plnění se Policie České republiky podílí v rámci integrovaného záchranného systému v České republice. Metoda: z dostupných pramenů utřídit informace k činnosti a úkolům Policie České republiky v rámci integrovaného záchranného systému v České republice. Klíčová slova: mimořádná událost, záchranné a likvidační práce, krizové řízení, typové činnosti, velitel zásahu, krizové a havarijní plánování, Ministerstvo vnitra.
|
|
|
Připravenost poskytovatelů zdravotních služeb na hromadné neštěstí
Opltová, Kateřina ; Prošková, Eva (vedoucí práce) ; Hošťálková, Monika (oponent)
Příjem velkého počtu zraněných do zdravotnického zařízení následkem hromadného neštěstí nebo katastrofy klade na zdravotníky vysoké nároky. Tento stav nelze zvládat improvizací, ale je nezbytně nutné, aby byly vytvořeny jednotné organizační postupy, které definují složení zdravotnických týmů a jejich činnosti během hromadného příjmu postižených do zdravotnického zařízení. Cílem teoretické části bakalářské práce bylo poskytnout ucelený pohled na současný stav krizové připravenosti ve zdravotnických zařízeních. V části empirické jsem chtěla přiblížit připravenost poskytovatelů zdravotních služeb na hromadné neštěstí na území hlavního města Prahy. Jako metodu získávání dat jsem zvolila strukturovaný rozhovor s otevřenými otázkami. Na základě provedeného šetření jsem dospěla k závěru, že připravenost zdravotnických zařízení na území hlavního města Prahy je velmi rozdílná. Pro zlepšení situace při příjmu pacientů v případě hromadného postižení zdraví bych doporučila zřídit telefonní linku, kde budou nahlašovány pouze mimořádné události, aktivní účast zdravotnických zařízení na cvičení v rámci integrovaného záchranného systému, určit a jasně označit místa pro příjem pacientů z místa hromadného neštěstí. Klíčová slova: hromadné neštěstí, krizové řízení, mimořádná událost, katastrofa, traumatologický...
|
|
|
Typologie mimořádných událostí a jejich řešení složkami IZS.
Váňa, Ladislav ; Fiala, Miloš (vedoucí práce) ; Vilášek, Josef (oponent)
Název: Typologie mimořádných událostí a jejich řešení složkami IZS. Cíle: Cílem této bakalářské práce je popsat činnost Integrovaného záchranného systému České republiky a rozdělení mimořádných událostí, doplněné o konkrétní případy, které postihly Českou republiku. Metody: Bakalářská práce byla vypracována za použití deskripce a rešerše relevantních dokumentů, zejména platné legislativy. Výsledky: Ucelený popis Integrovaného záchranného systému a mimořádných událostí. Klíčová slova: událost, typologie, záchrana, systém
|
|
|
Charakteristika neantropogenních mimořádných událostí v ČR
Jandáková, Simona ; Fiala, Miloš (vedoucí práce) ; Vilášek, Josef (oponent)
Název Charakteristika neantropogenních mimořádných událostí v ČR. Cíle Cílem této bakalářské práce je přehledně utřídit a charakterizovat vybrané neantropogenní mimořádné události a shrnout tyto události v historickém kontextu. Úkoly Úkolem této práce je vyhledat vhodné literární prameny, vybrat z nich důležitá fakta a přehledně zpracovat problematiku vybraných neantropogenních mimořádných událostí v České republice s důrazem na historický kontext událostí. Metody V této práci jsou využity metody komparace a kompilace literatury, která souvisí s charakteristikou vybraných neantropogenních mimořádných událostí a popisů událostí, které se staly v minulosti. Klíčová slova Mimořádná událost, neantropogenní, integrovaný záchranný systém, přírodní, hrozba
|
host ::
RSS.