|
|
Dovolání v civilním procesu
Polánský, Adam ; Winterová, Alena (vedoucí práce) ; Smolík, Petr (oponent)
Shrnutí Oficiální název mé diplomové práce je Dovolání v civilním procesu. Hlavní cílem této práce je popsat vývoj institutu dovolání v historických souvislostech vývoje civilního procesu na území České republiky až k dnešní právní úpravě, zejména se zaměřením na podmínky přípustnosti a náležitosti dovolání. Diplomová práce se skládá ze tří kapitol. První kapitola má uvést čtenáře do kontextu historického vývoje institutu dovolání od jeho počátku v 18. století až do dneška. Zejména je pak zdůrazněno přelomové rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 29/11 na konci této kapitoly. Druhá kapitola se věnuje aktuální právní úpravě dovolání v OSŘ. Hlavním cílem je pak popsat institut dovolání jako celek. Tato kapitola také poskytne čtenáři hlubší analýzu některých kontroverzních rysů současné úpravy, spojených zejména s podmínkami přípustnosti dovolání a jeho náležitostmi vyžadovanými zákonem. Závěrem tato kapitola ukazuje postoj vrcholných orgánů soudní moci k těmto problematickým rysům současné úpravy. Třetí kapitola obsahuje stručné vysvětlení interakce mezi Nejvyšším soudem a Ústavním soudem, respektive popisuje vztah dovolání a ústavní stížnosti. Tato kapitola také obsahuje konečné zhodnocení současné právní úpravy a na ní navazující rozhodovací praxe výše zmíněných soudů. Závěr mé diplomové práce pak...
|
|
|
Mimořádné opravné prostředky v trestním řízení
Fejklová, Lucie ; Gřivna, Tomáš (vedoucí práce) ; Tlapák Navrátilová, Jana (oponent)
Resumé Opravné prostředky v trestním řízení mají zejména odstraňovat a napravovat omyly a chyby, které se vyskytly v průběhu řízení, slouží tedy k přezkumu a nápravě právních i skutkových vad. Dělí se na řádné a mimořádné. Mezi řádné opravné prostředky patří odvolání, stížnost a odpor, do skupiny mimořádných opravných prostředků patří dovolání, stížnost pro porušení zákona a obnova řízení. Základním předpokladem stability pravomocných rozhodnutí v trestním řízení je jejich nezměnitelnost. Nelze vyloučit závažné pochybení, jež má za následek takovou vadu pravomocného rozhodnutí orgánu činného v trestním řízení, že setrvávat na jeho závaznosti a nezměnitelnosti by bylo narušením spravedlivého a správného rozhodování. K průlomu do právní moci by mělo docházet zcela výjimečně, a jen pokud je to nezbytné a nelze trvat na stabilitě rozhodnutí. Dovolání bylo zavedeno do českého právního řádu novelou trestního řádu v roce 2001. Tento mimořádný opravný prostředek směřuje k nápravě taxativně vyjmenovaných vad nejzávažnějších typů rozhodnutí soudů nebo pro přezkum uloženého trestu odnětí svobody na doživotí. Dovoláním je možné odstranit jen právní vady pravomocných soudních rozhodnutí a jeho předmětem může být jen rozhodnutí soudu ve věci samé, pokud soud rozhodl ve druhém stupni a zákon to připouští. Stížnost pro...
|
|
|
Rozhodování Ústavního soudu ČR a jeho vliv na civilní soudní řízení
Bartoš, Jan ; Winterová, Alena (vedoucí práce) ; Frintová, Dita (oponent)
Resumé Text, který se Vám dostává do rukou, "Rozhodování Ústavního soudu ČR a jeho vliv na civilní soudní řízení," se skládá ze tří odlišných částí. Každá z nich přináší vlastní téma a dohromady je spojují zásahy Ústavního soudu (dále též "ÚS"). První kapitola je věnována lehce kontroverznímu, široce společensky diskutovanému případu odnětí a přikázání věci. Jde o striktně procesní téma, které reflektuje možnost vyšších soudů odejmout projednání věci soudu nižšího stupně a přidělit ji jinému soudci/senátu. Ačkoliv je tento postup za určitých specifických podmínek přípustný, ve sledovaném případě dospěl až k Ústavnímu soudu pro podezření z porušení čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Ve svém textu se snažím se shrnout argumenty, které mohou do budoucna ospravedlňovat tento zásah. Druhá kapitola sleduje zásahy do ÚS do občanského soudního řádu za posledních deset let, především do úpravy institutu dovolání. V první části popisuji důvody, proč došel ÚS k závěru, že je možnost Nejvyššího soudu neodůvodňovat usnesení o zamítnutí dovolání protiústavní a co jej vedlo k tomu, že následně zrušil odpovídající ustanovení občanského soudního řádu. Ve druhé části analyzuji dlouhodobé rozpory v judikatuře ÚS a Nejvyššího soudu v otázce přípustnosti "nenárokového" dovolání, které vyústily ve zrušení celé...
|
host ::
RSS.