|
| |
|
|
Demografické stárnutí dle standardních a alternativních ukazatelů ve vybraných státech Evropy a jejich regionální diferenciace na úrovni NUTS2
Klapková, Michaela ; Šídlo, Luděk (vedoucí práce) ; Kučera, Tomáš (oponent)
Demografické stárnutí dle standardních a alternativních ukazatelů ve vybraných státech Evropy a jejich regionální diferenciace na úrovni NUTS2 Abstrakt Demografické stárnutí populace je často označováno jako fenomén 21. století. Nicméně se jedná o přirozený proces, který sami více či méně vědomě ovlivňujeme. Stárnutí populace je totiž výsledkem zlepšování zdravotního stavu populace a obecného zvyšování kvality lidského života, které započaly již v průběhu 18. století v rámci demografické revoluce. Nynější obavy o udržitelnosti národních sociálních systémů v souvislosti se stárnutím populace jsou samozřejmě na místě, ale tyto obavy vychází ze standardních charakteristik věkové struktury, které často používají fixní věkovou hranici vstupu do poslední etapy života. Avšak s prodlužováním lidského života se přirozená hranice stáří mění. Alternativní ukazatele stanovené na základě konceptu prospektivního věku nejsou založeny na počtu let, které daná osoba již prožila, nýbrž na počtu let, které daná osoba pravděpodobně ještě prožije. Práce porovnává vývoj standardních a alternativních ukazatelů v Česku, Švédsku a Německu v letech 2000-2013 a soustředí se též na regionální diferenciaci na úrovni NUTS2 ve vybraných regionech severní, západní, východní a jižní Evropy. Klíčová slova: prospektivní věk, alternativní...
|
|
|
Dostupnost zdravotní péče v ČR v závislosti na geodemografických charakteristikách obyvatelstva
Novák, Martin ; Šídlo, Luděk (vedoucí práce) ; Kraus, Jaroslav (oponent) ; Hnilicová, Helena (oponent)
Dostupnost zdravotní péče v ČR v závislosti na geodemografických charakteristikách obyvatelstva Abstrakt Veřejné zdravotnictví je téma, které se dotýká každého občana. Zdraví a zdravotní stav obyvatelstva je jedním z hlavních měřítek vyspělosti dané země. Proto je také problematika zdravotnictví tolik diskutovaným tématem. Zdravotní stav obyvatel ovlivňuje řada atributů. Jednak to může být péče jedince o vlastní zdraví. Stravovací návyky, dostatek fyzické aktivity či dbání na prevenci, to jsou atributy, jež může ovlivnit každý jedinec sám. Na druhé straně však existují determinanty, které čerpání adekvátní zdravotní péče ovlivňují. Náklady na zdravotní péči, technické zabezpečení, ale i dostupnost zdravotní péče, jež je tématem této práce, jsou atributy ovlivňující zdravotní stav populace. Povinností všech zainteresovaných aktérů veřejného zdravotnictví je vliv těchto determinantů omezit. Jednou z hlavních překážek čerpání zdravotní péče je její dostupnost. Od 1. 1. 2013 nabylo účinnosti nařízení vlády č. 307/2012 Sb., které poprvé kvantifikuje dostupnost zdravotní péče. Zmíněná legislativní úprava definuje tzv. místní a časovou dostupnost, která zabezpečuje dostupnost odpovídajícího typu zdravotní péče na základě maximální dojezdové, resp. čekací doby. Problematika dostupnosti je však širším tématem, nežli...
|
|
|
Dostupnost zdravotní péče v ČR v závislosti na geodemografických charakteristikách obyvatelstva
Novák, Martin
Dostupnost zdravotní péče v ČR v závislosti na geodemografických charakteristikách obyvatelstva Abstrakt Veřejné zdravotnictví je téma, které se dotýká každého občana. Zdraví a zdravotní stav obyvatelstva je jedním z hlavních měřítek vyspělosti dané země. Proto je také problematika zdravotnictví tolik diskutovaným tématem. Zdravotní stav obyvatel ovlivňuje řada atributů. Jednak to může být péče jedince o vlastní zdraví. Stravovací návyky, dostatek fyzické aktivity či dbání na prevenci, to jsou atributy, jež může ovlivnit každý jedinec sám. Na druhé straně však existují determinanty, které čerpání adekvátní zdravotní péče ovlivňují. Náklady na zdravotní péči, technické zabezpečení, ale i dostupnost zdravotní péče, jež je tématem této práce, jsou atributy ovlivňující zdravotní stav populace. Povinností všech zainteresovaných aktérů veřejného zdravotnictví je vliv těchto determinantů omezit. Jednou z hlavních překážek čerpání zdravotní péče je její dostupnost. Od 1. 1. 2013 nabylo účinnosti nařízení vlády č. 307/2012 Sb., které poprvé kvantifikuje dostupnost zdravotní péče. Zmíněná legislativní úprava definuje tzv. místní a časovou dostupnost, která zabezpečuje dostupnost odpovídajícího typu zdravotní péče na základě maximální dojezdové, resp. čekací doby. Problematika dostupnosti je však širším tématem, nežli...
|
|
|
Dlouhodobá péče o seniory v České republice a evropských zemích v kontextu demografického stárnutí
Nerušilová, Hana ; Rychtaříková, Jitka (vedoucí práce) ; Kraus, Jaroslav (oponent)
Dlouhodobá péče o seniory v České republice a evropských zemích v kontextu demografického stárnutí Abstrakt Dlouhodobá péče představuje škálu služeb potřebných pro osoby se sníženou funkční kapacitou - soběstačností, v jejímž důsledku jsou dlouhodobě závislé na pomoci ve všedních aktivitách každodenního života. Osobní péče je často poskytována současně se základními zdravotními službami a pomocnými sociálními službami. Dlouhodobá péče může být poskytována v institucionálním nebo domácím prostředí - neformálními (neplacenými) nebo formálními poskytovateli. EU prohlásila, že DP představuje jednu z hlavních výzev spojených s probíhajícími demografickými změnami. Hlavní cíl práce spočívá ve zmapování poskytování DP napříč evropskými zeměmi. Zvláštní pozornost byla věnována zabezpečení péče v Česku, kde se nejasnosti spojené s kompetencemi (rozdělenými mezi Ministerstvo práce a sociálních věcí a Ministerstvo zdravotnictví), financováním i definováním obsahu této péče v poslední době staly poměrně častým předmětem veřejných debat. Klíčová slova: demografické stárnutí, dlouhodobá péče, zdravotní a sociální služby, domácí péče, Česko, mezinárodní srovnání
|
|
|
Rezidenční spokojenost seniorů na vybraných pražských sídlištích
Slezáková, Alena ; Temelová, Jana (vedoucí práce) ; Šiftová, Jana (oponent)
Cílem této práce je zhodnotit a porovnat rezidenční spokojenost seniorů ve věku 65 a více let na třech pražských panelových sídlištích - Invalidovna, Háje a Nové Butovice, která se kromě jiného liší obdobím výstavby. Výzkum realizovaný na přelomu května a června 2011 metodou polo-strukturovaných rozhovorů zjišťuje spokojenost seniorů v několika oblastech - základní obchody a služby, volnočasové aktivity, sociální vztahy, doprava a mobilita, veřejné prostory a zelené plochy, bydlení, bezpečnost. Kromě toho je hodnocena rezidenční stabilita seniorů a celková rezidenční spokojenost.
|
|
|
Početní stav a věková struktura lékařů v českém zdravotnictví
Dostálová, Eva ; Šídlo, Luděk (vedoucí práce) ; Kurtinová, Olga (oponent)
Předkládaná práce se zabývá vývojem početního stavu a věkové a pohlavní struktury lékařů podle specializací v období 2000-2010 v České republice. Cílem práce je zhodnotit, které lékařské obory jsou již v současnosti z hlediska početního stavu a věkového složené problematické nebo se do budoucna mohou potýkat s nedostatkem lékařů a demografickým stárnutím, a naopak identifikovat obory, jež jsou mezi mladými lékaři oblíbené. Nejprve je představen systém českého zdravotnictví a jednotlivé skupiny pracovníků ve zdravotnictví, poté následuje analýza početního stavu a věkové a pohlavní struktury lékařů podle specializací. Pro názornější přehled byly vytvořeny pomocí shlukové analýzy skupiny zahrnující lékařské specializace s podobnými charakteristikami vývoje početního stavu a struktury. Ve druhé části je pozornost zaměřena na čtrnáct vybraných nejpočetnějších oborů, u nichž je ohled brán i na počty absolventů lékařských fakult, počty udělených atestací ve vybraných specializacích ale také na vývoj vytíženosti lékařů co do počtu provedených ambulantních ošetření a nemocničních hospitalizací.
|
|
|
Změny demografických struktur obyvatelstva ČR podle dat sčítání lidu 1930-2001 v souvislostech s vývojem plodnosti
Švástová, Lada ; Bartoňová, Dagmar (vedoucí práce) ; Kocourková, Jiřina (oponent)
Změny demografických struktur obyvatelstva ČR podle dat sčítání lidu 1930-2001 v souvislostech s vývojem plodnosti Abstrakt Cílem této práce je popsat a zhodnotit základní změny demografických struktur České republiky v letech 1930-2001. Mezi ně patří struktury obyvatelstva podle věku, pohlaví a rodinného stavu. V první části práce je naznačen vývoj plodnosti žen. Následující kapitola vystihuje hlavní trendy ve struktuře obyvatelstva podle pohlaví a věku, především upozorňuje na současný fenomén stárnutí populace. Změny struktur obyvatelstva podle rodinného stavu jsou předmětem poslední kapitoly. Ve zmíněných demografických strukturách se promítá vliv úrovně plodnosti, ve struktuře podle rodinného stavu navíc vliv sňatečnosti, rozvodovosti a taktéž úmrtnosti obyvatel. Klíčová slova: demografické struktury, věk, pohlaví, rodinný stav, plodnost, demografické stárnutí, sčítání lidu
|
|
|
Senioři v České republice z pohledu demografie v regionálním kontextu
Vaňo, Lukáš ; Hulíková Tesárková, Klára (oponent) ; Šídlo, Luděk (vedoucí práce)
Tato práce se zaměřuje především na seniory (osoby starší 65 let), ale také na starší seniory (osoby starší 80 let) v jednotlivých regionech České republiky v 21. století. Úvod práce pojednává o demografickém stárnutí, jehož příčinou je mimo jiné počet seniorů a jejich zastoupení v populaci, a jehož důsledky se projevují v různých regionech odlišně. Hlavním cílem práce je pak poskytnutí analýzy o rozmístění seniorů v České republice, vymezení relativně mladých a starých regionů, zdůvodnění příčin současného stavu a nastínění budoucího vývoje. V závěrečné části je pak řeč o sociálních službách zaměřené na seniory a porovnání jejich dostupnosti.
|
|
| |
host ::
RSS.