|
|
Jaderné havárie
Mik, Martin ; Suk, Ladislav (oponent) ; Vojáčková, Jitka (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce je rešerše zabývající se jadernými haváriemi a nehodami ve světě i u nás. Práce je rozdělena do několika částí. První část se zabývá dozorem nad jadernou bezpečností v České republice. Ve druhé části je popsána mezinárodní stupnice INES. Poslední a největší část se zabývá samotnými haváriemi a nehodami.
|
|
|
Ochrana obyvatelstva před a při radiační havárii
Červinka, Petr ; Hradil, Jaroslav (oponent) ; Mika, Otakar Jiří (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá ochranou obyvatelstva před a při radiační havárii. V první části je popsáno jaké nebezpečí představují radiační havárie. Dále jsou uvedeny zdroje rizika a klasifikace havárií v jaderných elektrárnách. Je uvedena legislativa ČR týkající se této oblasti a zásady ochrany obyvatelstva. Součástí této práce je stručná studie havárie v Černobylu a návrh kapesní příručky pro obyvatelstvo.
|
|
|
Mezinárodní obchod s uranem a jeho vliv na světovou politiku
Štětkář, Matěj ; Černá, Iveta (vedoucí práce) ; Bolotov, Ilya (oponent)
Svojí bakalářskou práci jsem vypracoval na téma Mezinárodní obchod s uranem a jeho vliv na světovou politiku. Hlavním cílem je zhodnotit vývoj mezinárodního obchodu s uranem včetně jeho vlivu na mezinárodní politické dění ve světě. Statistické i nestatistické údaje jsem získával především z oficiálních informačních stránek World Nuclear Organization a ze statistických přehledů OECD a IAEA. Na základě výzkumu jsem rozebral strany nabídky a poptávky mezinárodního obchodu s uranem včetně uvedení hlavních oblastí těžby. Uran je díky svému významu v energetickém a vojenském průmyslu důležitá strategická surovina, která měla v minulosti velký význam na poli mezinárodních vztahů. Jsou s ním spojena regulatorní opatření, jejichž výkon je zajišťován mezinárodními jadernými organizacemi. Přínosem této práce je přiblížení vlivu uranu na světově dění za posledních 50 let, včetně zhodnocení vývoje mezinárodního obchodu s touto surovinou do budoucnosti. Přestože se uran jeví jako čím dál významnější energetický zdroj budoucnosti, je s ním stále spojováno mnoho kontroverzních otázek.
|
|
|
Studie o problematice radioaktivity a záření a jejich chápání laickou veřejností
DVOŘÁKOVÁ, Romana
Záření, radiace, radioaktivita, tato slova v mnohých z nás vzbuzují pocit nejistoty, neznáma a někdy i obav. Málokdo z nás je skutečně správně a dostatečně informován o této problematice, kterou sice považujeme za velice důležitou, ale také složitou a těžce pochopitelnou. Podle mého názoru většina veřejnosti, která profesionálně nepřichází do styku s informacemi z oblasti týkající se jakéhokoli využívání ionizujícího záření a radioaktivity, má nedostatečné znalosti, z čehož pramení jejich obava a strach ze záření. V bakalářské práci byla pro výzkum stanovena hypotéza, zda se laická veřejnost obává nejvíce lékařských zdrojů záření. K získání celkového obrazu problematiky a k eliminaci nejednoznačných výsledků jsem dále stanovila několik podhypotéz. K dosažení cílů a ověření hypotéz byla zvolena kvantitativní forma výzkumu. Použitá technika sběru dat byla. dotazníková anketa. Pro účely dotazníkového šetření byla zvolena jako statistický soubor laická veřejnost, a to pacienti Mulačovy nemocnice s.r.o v Plzni. Cílem práce bylo zjistit úroveň obav spojených s různými druhy využívání radioaktivity a ionizujícího záření, dále přinést objektivní a ucelený pohled na stav informovanosti laické veřejnosti v této oblasti, a na základě získaných statisticky zpracovaných údajů navrhnout nejúčinnější způsob předávání informací k rozšíření celkového povědomí. Bakalářskou práci bych ráda poskytla jako informační zdroj pro širokou veřejnost, dále bych výsledky této práce nabídla organizacím, které se touto problematikou zabývají a v neposlední řadě jako výukový materiál pro studenty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.
|
|
|
Hodnocení efektivity ochranných opatření přijímaných po černobylské havárii
ROTREKLOVÁ, Tereza
Využívání jaderné energie s sebou, jako každá lidská činnost, nese riziko vzniku nehod a havárií. K největší průmyslové havárii při mírovém využívání jaderné energie došlo v sobotu 26. dubna 1986 brzy ráno na čtvrtém bloku jaderné elektrárny v ukrajinském Černobylu. Jejím důsledkem byl rozsáhlý únik radioaktivních látek do širokého okolí. Havárie takového rozsahu nebyla dříve vůbec uvažována a překvapila národní autority odpovědné za havarijní připravenost prakticky ve všech zemích provozujících jaderné elektrárny. K omezení ozáření osob a životního prostředí v důsledku černobylské havárie bylo nezbytně nutné připravit a zavést řadu ochranných opatření. Nejvíce postiženými zeměmi jsou dnešní Bělorusko, Rusko a Ukrajina. I když před černobylskou havárií existovaly mezinárodní návody a kritéria pro zásahová opatření, tak zkušenosti s jejich aplikací byly velmi omezené. Je třeba říci, že některá neodkladná ochranná opatření byla zanedbána či nedostatečně provedena. Obyvatelstvo nebylo o havárii včas informováno a k ukrytí tudíž došlo pozdě. Také jódová profylaxe nebyla zahájena včas, což vedlo ke zbytečně vysokým dávkám na štítnou žlázu. Evakuace byla z hlediska snížení externích dávek v rámci možností provedena efektivně. Pokud jde o následná ochranná opatření, týkající se nejen likvidace následků havárie v prostoru jaderné elektrárny, nýbrž zejména dekontaminačních prací v sídlištních jednotkách a na kontaminovaných půdách, regulace potravních řetězců a přesídlení osob ze zasaženého území, preventivní a léčebné péče o obyvatele žijící na kontaminovaném území; byla tato opatření masivní a v zásadě většinou zdůvodněná a účinná. Bohužel účinnost některých z těchto opatření byla poněkud znehodnocena skutečností, že byla zaváděna plošně (pouze na základě povrchové kontaminace a nikoli odhadu dávek z celotělových měření), ne zcela zdůvodněně a později musela být z ekonomických důvodů odvolávána. Při plánování a aplikaci ochranných opatření (zejména dlouhodobých) nehrají důležitou roli pouze faktory ekonomické. Je bezesporu nutné zajistit, aby na kontaminovaných územích mohla být opatření aplikována z hlediska jejich účinnosti v dostatečné míře po dostatečně dlouhou dobu a po důkladném zhodnocení všech pro a proti, nákladů a přínosů. Stejně tak je ale potřeba brát v úvahu vliv sociálních a psychologických faktorů, v čemž se prozatím v praxi příliš nepokročilo. Řada průzkumů dokázala, že zavádění ochranných opatření má vliv na růst psychosociálního napětí mezi lidmi, kterých se opatření týká. Tento záporný postoj vychází z neinformovanosti veřejnosti o radiaci a možnostech její redukce, a z toho plynoucího strachu a úzkosti z nejistoty s ohledem na budoucnost. Vzhledem k utajování informací o černobylské havárii v jejich počátcích zůstává problémem i nedůvěra občanů k úřadům. Přístup veřejnosti je však z hlediska efektivity ochranných opatření velmi důležitý. Aby byla opatření co nejlépe přijata, je třeba zajistit odpovídající vzdělávací programy a zapojit veřejnost do diskuzí a rozhodování o zaváděných opatřeních.
|
host ::
RSS.