|
|
Měření odolnosti dekorativních vrstev na povrchu hliníku
Redr, Martin ; Jandová, Kristýna (oponent) ; Chladil, Ladislav (vedoucí práce)
Tato předkládaná diplomová práce je zaměřena na anodickou oxidaci hliníkového povrchu s následným utěsněním povrchu využívající středo-teplotní metody utěsnění. Rešerše v teoretické části práce je provedena v oblasti povrchových úprav hliníku a hliníkových slitin, kdy je pozornost věnována především anodické oxidaci hliníku, neboť je to nejrozšířeněji používaná povrchová úprava. Druhým probíraným a zároveň stěžejním tématem je proces utěsnění anodicky vytvořené vrstvy, který má zásadní vliv na kvalitu korozní odolnosti výsledného povrchu. V praktické části práce byla provedena řada experimentů anodické oxidace s následným utěsněním vrstvy na připravených hliníkových vzorcích a jejich následné vyhodnocení podle normy ČSN EN ISO 3210. Experimenty středo-teplotního utěsnění pak byly zaměřeny zejména na využití triethanolaminu (TEA), který se zdá být velmi perspektivní co se výsledné kvality utěsnění týče.
|
|
|
Výroba hliníkových nano-šablon pomoci kontrolované anodizace v roztoku
Stehlíček, Kamil ; Dvořák, Petr (oponent) ; Lednický, Tomáš (vedoucí práce)
V této práci se zaměřujeme na optimalizaci výroby porézního oxidu hliníku (porézní aluminy) pomocí nových metod s důrazem na uspořádanost výsledné struktury. Teoretická část slouží jako rešerše daného tématu a také k nastolení počátečních podmínek pro experimenty. V experimentální části už hledáme optimální parametry pro tvorbu uspořádaných struktur porézní aluminy. Mimo to se práce zabývá i návrhem aparatury a zpracováním programu k jejímu ovládání.
|
|
|
Research and development of a technology of hard anodization of nonferrous alloys
Remešová, Michaela ; Kudláček,, Jan (oponent) ; Vidal, Salvador Pané (oponent) ; Kaiser, Jozef (vedoucí práce)
The thesis is focused on the research and development of the technological process for the preparation of hard anodic coatings on three different non-ferrous materials, namely (i) aluminium alloy (AA1050), (ii) pure magnesium (99.9% Mg), and (iii) zinc alloy (ZnTi2). Suitable combinations of anodizing conditions (voltage, current density, temperature and composition of the electrolyte, etc.) can produce anodic coatings with different properties. The effect of pre-treatment and anodizing conditions on the appearance, morphology, thickness and hardness of the produced anodic coatings was demonstrated in the present thesis. In order to increase tribological properties and hardness, the anodic coatings were directly doped with Al2O3 or with a mixture of Al2O3/PTFE particles during the anodizing process. The theoretical part describes the basic principles of anodization, the methods used in industry and the technological process. The experimental part is divided into three basic parts. The first part is devoted to anodizing of aluminium alloy. The second part is focused on anodizing of pure magnesium, and the last part is focused on anodizing of zinc alloy, which has not been researched as thoroughly as anodizing of aluminium.
|
|
|
Reflexe prostoru
Šrom, Samuel ; František,, Dvořák (oponent) ; Korbička, Pavel (vedoucí práce)
Diplomová práce Reflexe prostoru si klade za cíl změnit úhel pohledu na eloxování materiálu a posunout tento čistě technologický proces do umělecké roviny. První část textu stručně shrnuje proces anodizace a hledá její projevy v kulturní sféře. Druhá textová část popisuje vlastní záměr a výsledky bádání v rámci technologických zkoušek, které jsou prezentovány v obrazové části dokumentu.
|
|
|
Nanostrukturované senzory pro detekci organických látek
Šťávová, Karolína ; Fohlerová, Zdenka (oponent) ; Hrdý, Radim (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá přípravou citlivých vrstev složených z pole zlatých nanotyčinek a jejich modifikacemi. Nejdříve je vyrobena nanoporézní maska z vrstvy hliníku pomocí metody anodické oxidace. Následně je provedena elektrochemická depozice zlata a polypyrrolu a dále zlata a rtuti do této šablony. Citlivá vrstva je charakterizována pomocí rastrovací elektronové mikroskopie a dalších metod pro prvkovou analýzu. Senzor s touto citlivou vrstvou může být využit pro detekci různých organických látek.
|
|
|
Mikrosenzory plynů založené na samouspořádaných 3D nanovrstvách oxidů kovů
Pytlíček, Zdeněk ; Husák, Miroslav (oponent) ; Kolařík, Vladimír (oponent) ; Prášek, Jan (vedoucí práce)
Tato disertační práce se zabývá vývojem a výrobou mikrosenzorů plynů s využitím nové trojrozměrné (3D) nanostrukturované polovodivé vrstvy z oxidů kovů, která efektivně využívá výhod anorganických materiálů připravených snadno dostupnými elektrochemickými výrobními technikami bez použití litografie. Citlivá vrstva je vytvořena anodizací kovové dvojvrstvy Al/Nb naprášené na SiO2/Si substrátu skrze masku z porézní anodizované aluminy. Běžně se skládá z 200 nm tlusté vrstvy NbO2 propojující pole k ní kolmo orientovaných a prostorově oddělených Nb2O5 nanosloupků o šířce 50 nm, délce až 900 nm a celkovým počtem přibližně 8109 sloupkůcm-2. Nanosloupky fungují jako polovodivé nanokanálky jejichž rezistivita je vysoce citlivá na reakce probíhající na povrchu a rozhraní vrstvy. V rámci nového uspořádání senzoru byly na povrchu pole nanosloupků připraveny Pt nebo Au strukturované elektrody realizované pomocí běžných mikrotechnologických nebo elektrochemických depozičních technik, následované selektivním odleptáním vrstvy aluminy. Pro charakterizaci detekčních schopností byla struktura senzoru upevněna do standardního pouzdra TO-8 a elektricky propojena s využitím techniky drátového kontaktování. Elektrické charakterizace 3D nanovrstvy z oxidů niobu odhalily asymetrickou závislost vodivosti způsobenou Schottkyho bariérou vzniklou na rozhraní Pt/Nb2O5 nebo Au/Nb2O5. Při detekci vodíku a amoniaku byl zkoumán vliv struktury a složení citlivé vrstvy na elektrické a detekční schopnosti se zaměřením na citlivost, selektivitu, detekční limity a rychlost odezvy/zotavení. Rychlá a intenzivní odezva na H2 potvrdila potenciál využití 3D nanovrstvy z oxidů niobu jako citlivé vrstvy pro senzorické aplikace. Na počítači provedené mikrofluidní simulace difuze plynů do 3D nanovrstvy předpovídají možnost značného zlepšení detekčních schopností použitím perforované horní elektrody, a to optimalizací morfologie vrstvy, úpravou krystalické struktury a vhodnou úpravou návrhu elektrody. Předběžné experimenty prokázaly, že i další 3D nanovrstvy připravené z kovových dvojvrstev jako Al/W mají vysokou perspektivu při využití v pokročilých senzorických aplikacích. Techniky a materiály využité v této práci jsou vhodné pro vývoj technologicky jednoduchého, ekonomického a pro životní prostředí ohleduplného řešení mikro- a nanozařízení, kde použití definovaných nanokanálků pro nosiče náboje a povrchové reakce může přinést značné výhody.
|
|
|
Elektrochemické metody přípravy kovokeramických oxidačně odolných vrstev
Šťastná, Eva ; Pouchlý, Václav (oponent) ; Jan, Vít (vedoucí práce)
Na vzorcích z čistého hliníku (99,99+ %, VÚK čisté kovy, s. r. o.) a na vzorcích čistého titanu (99,95 %, Goodfellow) s vrstvou naprášeného hliníku (99,99 %, VÚK čisté kovy, s. r. o.) byl proveden technologický postup s cílem připravit oxidačně a tepelně odolnou kovokeramickou vrstvu. Na vzorcích byla prostřednictvím anodizace v kyselině šťavelové připravena oxidická vrstva s jemnými, hexagonálně uspořádanými póry o průměru 30 nm. Během dalšího zpracování vzorků byla struktura uzpůsobena pro elektrochemickou depozici mědi do pórů. Cílem elektrodepozice bylo vytvoření měděných nanodrátů nanesených do pórů oxidické vrstvy. Proces probíhal v roztoku síranu měďnatého a kyseliny sírové ve vodě. Řídícím parametrem depozice bylo napětí, jež mělo výrazně asymetrický průběh periody, kterou bylo nutné pro úspěšné vytvoření drátů optimalizovat. Výsledkem celého procesu byla struktura s oxidickou matricí, jejíž póry byly z velké části zaplněny mědí.
|
|
|
Nanoelektrody pro biofyzikální měření
Márik, Marian ; Hrdý, Radim (oponent) ; Hubálek, Jaromír (vedoucí práce)
Cílem projektu je návrh nanoelektrody na zadanou křemíkovou desku s dopředu určenými přísadami a tenkovstvými technikami v kombinaci litografie a nanotechniky, vyvinutými v LabSensNano. Práce se zabývá hlavně procesem litografie a před procesní přípravou křemíkové desky. Dále je uveden stručný návrh elektrod, návrh pro realizaci a stav praktické experimentace.
|
|
|
Technologie galvanické anodizace neželezných kovů a slitin
Remešová, Michaela ; Hadraba,, Hynek (oponent) ; Čelko, Ladislav (vedoucí práce)
Diplomová práce se zaměřuje na teoretický popis technologie anodické oxidace hliníku, hořčíku, zinku a jejich slitin. V práci jsou podrobně popsány metody tvorby oxidické vrstvy a chemické procesy, ke kterým během anodizace dochází. Experimentální část práce se zabývá tvorbou oxidických vrstev na hliníku, hořčíku a zinku o vysoké čistotě za různých podmínek. U všech tří materiálů byly vytvořeny oxidické vrstvy různých tlouštěk. Hliník byl anodizován v lázni 10% H2SO4, hořčík v lázni 1 mol/dm3 NaOH a zinek 0,5 mol/dm3 NaOH. Procesy probíhaly za laboratorní teploty. Na hliníku byla vytvořena souvislá oxidická vrstva. Dále bylo ověřeno pravidlo „312“, které lze orientačně použít pro výpočet tloušťky vzniklé oxidické vrstvy na hliníku. V případě hořčíku použitím nižšího proudu 0,08 a 0,2 A vznikají tmavě zabarvené vrstvy než při volbě vyššího proudu 0,5 A. S rostoucím napětím dochází u hořčíku ke vzniku členitější struktury oxidické vrstvy. Dále bylo u hořčíku pozorováno, že výsledná vrstva se skládá ze dvou subvrstev. U zinku lze vytvořit černě zabarvenou vrstvu při použití napětí 20 V a proudu 0,4–0,5 A. Ve vrstvě byly pozorovány opět dvě subvrstvy. Za nižšího proudu a napětí (0,05 A, 0,17 V) nedochází u zinku ke tvorbě vrstvy, ale dochází ke krystalografickému leptání.
|
|
| |
host ::
RSS.