|
| |
|
|
Vztah tělesného složení k endokrinní orbitopatii
Nová, Veronika ; Hána, Václav (vedoucí práce) ; Krátký, Jan (oponent)
V teoretické části čtenáře stručně zasvěcuji do současného stavu dané problematiky, popisuji štítnou žlázu, její funkci, důležitost v organismu a také možný vliv výživy na tento orgán. Další kapitoly pojednávají o endokrinní orbitopatii. Endokrinní orbitopatie je chronické oční onemocnění, které se vyskytuje převážně u pacientů s Graves - Basedowovou chorobou. Zaměřuji se nejen na epidemiologii a příčiny vzniku této choroby, ale také na hodnocení závažnosti a léčbu endokrinní orbitopatie. Praktická část byla zaměřena na výzkum s cíli zmapovat tělesné složení a životní styl u pacientů s endokrinní orbitopatií a posoudit možný vliv složení těla na endokrinní orbitopatii. Zároveň byly stanoveny 4 hypotézy. První hypotéza předpokládala, že vyšší % tělesného tuku a vyšší BMI může ovlivňovat průběh endokrinní orbitopatie. Druhá, že pacienti s endokrinní orbitopatií závislí na nikotinu převažují nad jedinci, kteří tuto návykovou látku neužívají. Ve třetí hypotéze jsem se domnívala, že pacienti ve zkoumaném vzorku budou mít další přidruženou civilizační chorobu. A poslední, tedy čtvrtá hypotéza porovnávala vliv konzumace ryb na hladinu selenu v krvi. Ke sběru dat jsem použila dotazníky zaměřené na životní styl, další přidružená onemocnění a rodinnou anamnézu respondentů. Ke zmapování tělesného složení byla...
|
|
|
Štítná žláza telat
GRÉK, Miloš
Práce se zabývala sledováním vybraných parametrů štítné žlázy telat. Pokus byl prováděn na 4 býčcích plemene holštýn v průběhu prvních 3 měsíců jejich života. Zkoumaly se hladiny hormonů štítné žlázy a jejich vztah k TSH, dynamika obsahu Ca, Mg, P, bílkovin, močoviny, triglyceridů a enzymu gama-glutamyltransferázy (GMT) v krevní plazmě, délka, šířka a obvod folikulů štítné žlázy a výška tyreocytů. Průměrný celkový obsah T4 byl 72,56+-17,76 nmol/l, T3 3,22+-1,04 nmol/l a TSH 0,94+-0,32 ng/ml. Mezi hormony a jejich volnými frakcemi byl kladný vztah, stejně tak mezi TSH a T3. U T4 byl s věkem pozorován vzestup obsahu, u T3 naopak pokles. Obsah plazmatických bílkovin a močoviny s věkem stoupal, naopak obsah triglyceridů a GMT klesal. Obsah prvků Ca, P a Mg se s věkem se příliš neměnil. Ve štítné žláze telat převažovaly folikuly malé a střední velikosti. Průměrná délka folikulů činila 86,24+-45,36 mikronů. Průměrná výška tyreocytů pak byla 7,95+-1,30 mikronů. Všechny morfometrické parametry byly velmi individuální, kromě výšky tyreocytů.
|
|
|
Ošetřovatelská péče o pacientku s onemocněním štítné žlázy
Drnek, Jan ; Pírková, Vendula (vedoucí práce) ; Kulhavá, Miluše (oponent)
Tématem této bakalářské práce je "Ošetřovatelská péče o pacientku s onemocněním štítné žlázy". Práce je členěna do dvou částí, teoretické a praktické. Teoretická část obsahuje základní informace o štítné žláze - její anatomii, histologii a funkci v lidském organismu. Dále se zde věnuji popisu strumy, což je nejčastější onemocnění vedoucí k operačnímu zákroku štítné žlázy. Konkrétně příčinám, příznakům, četnosti výskytu, diagnostice, léčbě, komplikacím a v neposlední řadě prognóze pacientů trpících tímto onemocněním. Poslední část literární rešerše je věnována ošetřovatelskému procesu u pacienta s plánovaným chirurgickým výkonem v krční oblasti, kde je důraz kladen zejména na úlohu sestry v předoperační přípravě a pooperační péči. Praktická část je napsána formou ošetřovatelské kazuistiky. Je zde popisován případ 53-leté pacientky s výše uvedenou diagnózou od počátku zjištění onemocnění až po definitivní chirurgické řešení. Vzorem pro zpracování kazuistiky byl ošetřovatelský model Marjory Gordonové, který akcentuje biologické a psychosociální potřeby klientky. Po uvedení základních údajů o pacientce, diagnostice, léčbě jejího onemocnění a průběhu hospitalizace je práce zaměřena zejména na potřeby klientky, stanovení ošetřovatelských diagnóz, vytyčení ošetřovatelských cílů a plánů, jejich realizace a...
|
|
| |
|
|
Nádory štítné žlázy a jejich molekulárně genetické příčiny.
Šmídová, Barbora ; Dvořáková, Šárka (vedoucí práce) ; Soták, Matúš (oponent)
Cílem této práce je vypracovat aktuální literární rešerši a zpracovat nejnovější poznatky o genetických příčinách vzniku karcinomů štítné žlázy. Karcinomy štítné žlázy představují nejčastější endokrinní malignitu a jejich incidence neustále stoupá. Práce se zabývá jednotlivými typy karcinomů štítné žlázy, které se od sebe liší v původu buněk a stupněm diferenciace. V práci jsou popsány hlavní genetické změny v nádorové tkáni medulárního, papilárního, folikulárního a anaplastického karcinomu štítné žlázy. Karcinomy štítné žlázy se vyskytují většinou sporadicky, vzácně jako familiární onemocnění. Jsou zde shrnuty také příčiny familiárních forem karcinomů štítné žlázy a popsány hlavní mutace v zárodečné DNA. Klíčová slova: genetika, karcinomy, mutace, štítná žláza
|
|
|
Nádory štítné žlázy a jejich molekulárně genetické příčiny.
Šmídová, Barbora ; Dvořáková, Šárka (vedoucí práce) ; Koudelková, Lenka (oponent)
Cílem této práce je vypracovat aktuální literární rešerši a zpracovat nejnovější poznatky o genetických příčinách vzniku karcinomů štítné žlázy. Karcinomy štítné žlázy představují nejčastější endokrinní malignitu a jejich incidence neustále stoupá. Práce se zabývá jednotlivými typy karcinomů štítné žlázy, které se od sebe liší v původu buněk a stupněm diferenciace. V práci jsou popsány hlavní genetické změny v nádorové tkáni medulárního, papilárního, folikulárního a anaplastického karcinomu štítné žlázy. Karcinomy štítné žlázy se vyskytují většinou sporadicky, vzácně jako familiární onemocnění. Jsou zde shrnuty také příčiny familiárních forem karcinomů štítné žlázy a popsány hlavní mutace v zárodečné DNA. Klíčová slova: genetika, karcinomy, mutace, štítná žláza
|
|
|
Vliv hormonů štítné žlázy a nadledvinek na psychické funkce
Augustinová, Jana ; Šivicová, Gabriela (vedoucí práce) ; Špinka, Marek (oponent)
Tato práce se zabývá působením hormonů štítné žlázy a nadledvin na psychické funkce, konkrétně tedy kognitivní funkce a emoce. V případě hormonů nadledvin navíc syndromem vyhoření a stresem, jež sice nespadají pod psychické funkce, ale jsou úzce propojeny s psychikou i danými hormony. Text je členěn do dvou částí. První, teoretická, pojednává o anatomických a histologických strukturách těchto dvou orgánů, zabývá se hormony, jež produkují, jejich vlivem na celkový tělesný stav a patologií. Stěžejní pasáž teoretické části tvoří popis působení hormonů obou orgánů na výše vyjmenované psychické funkce. Práce vychází převážně z výzkumů dřívějších i současných, ale především zahraničních. Ve druhé, empirické části je předložen návrh na longitudinální výzkum hladin kortizolu a tyroxinu při léčbě deprese. Klíčová slova: hormony, štítná žláza, nadledviny, psychické funkce, kognitivní funkce, emoce, stres, kortizol, tyroxin
|
|
|
Laboratorní vyšetření funkce štítné žlázy
Kopetschková, Kateřina ; Dršata, Jaroslav (vedoucí práce) ; Boušová, Iva (oponent)
Autor: Kopetschková Kateřina Název bakalářské práce: Laboratorní vyšetření funkce štítné žlázy Studijní obor: Zdravotní laborant, kombinovaná forma Bakalářská práce se zabývá všeobecně štítnou žlázou. Je rozdělená na 2 části: teoretickou a praktickou. Teoretická část se zabývá anatomií štítné žlázy, vyšetřovacími postupy, hormony a nemocemi včetně diagnostiky. Praktická část se zabývá zpracováním výsledků hormonu TSH ve 2 nejmenovaných laboratořích v Ostravě. Mým cílem bylo zhodnotit a srovnat rozdílné hodnoty TSH a zjistit, proč tomu tak je. Veškeré výsledky jsou doplněny v tabulce a zobrazeny v grafech.
|
|
|
Testování embryotoxicity thyroxinu na zárodku kuřete.
Petrušková, Michaela ; Peterka, Miroslav (vedoucí práce) ; Novotná, Božena (oponent)
Thyroxin je hlavním hormonem štítné žlázy. Stav, kdy jej žláza nesecernuje do krevního oběhu dostatek - hypothyreóza, je spojen s celou řadou zdravotních komplikací a je tedy nutné podstupovat substituční léčbu tímto hormonem v adekvátních dávkách. U těhotných žen je obzvláště důležité udržovat hladinu thyroxinu v krvi v normě, neboť jak její snížení, tak zvýšení, má nejen nepříznivý vliv na zdravotní stav matky, ale hlavně na normální vývoj dítěte. Cílem mé diplomové práce bylo popsat malformační spektrum thyroxinu, zjistit jeho začátek pásma embryotoxicity pro kuřecí embrya a tuto hodnotu přepočítat pro embrya lidská, díky čemuž lze posoudit, zda může být substituční léčbou zvýšená hladina thyroxinu pro člověka embryotoxická. Experimentální částí práce bylo alternativní metodou testování embryotoxicity využívající zárodek kuřete in ovo - CHEST, otestovat embryotoxický potenciál hormonu thyroxinu. Embryotoxicita je vlastnost zevního faktoru působícího na zárodek, může se manifestovat jako letalita, růstová retardace nebo teratogenita, což je schopnost zevního faktoru vyvolat vývojovou vadu. Nejfrekventovanějším projevem embryotoxicity v tomto experimentu byla letalita, z vývojových vad se nejčastěji objevoval srdeční defekt mezikomorové přepážky, dále pak vyhřeznutí břišních orgánů, transpozice...
|
host ::
RSS.