Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2,087 záznamů.  začátekpředchozí2078 - 2087  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.10 vteřin. 

Pracovní podmínky mladistvých
BRABENCOVÁ, Věra
Pro zpracování své bakalářské práce jsem si vybrala téma "Pracovní podmínky mladistvých". Tato problematika mi připadá zajímavá a velice aktuální. Za cíl práce jsem si zvolila získání informací o pracovních podmínkách mladistvých na vybraných středních odborných školách a středních odborných učilištích dotazníkovým šetřením a vyhodnocení tohoto šetření. Pro výzkum jsem použila metodu kvantitativního výzkumu, pro techniku sběru dat byl použit dotazník. Zvolené cíle byly naplněny podle mých představ, dotazníkové šetření se mi podařilo uskutečnit bez výrazných potíží. Hypotézy se týkaly vědomí zaměstnavatelů o legislativním omezení při zaměstnávání mladistvých, dostatečnosti pracovnělékařské péče poskytované mladistvým a spokojenosti mladistvých s pracovními podmínkami při odborných praxích. Všechny tři hypotézy byly potvrzeny. Druhá a třetí hypotéza však nebyla naplněna tak jednoznačně jako první, proto si dovoluji navrhnout opatření ke zlepšení pracovních podmínek mladistvých {--} důslednější dodržování povinnosti podrobit se nejen vstupní lékařské prohlídce, ale i pravidelným preventivním lékařským prohlídkám a kontrola plnění této povinnosti; oboustranná snaha o nekonfliktní a kolegiální jednání mezi učni a jejich mistry, práce s co nejkvalitnějšími pracovními pomůckami a nářadím a v neposlední řadě také větší ocenění práce.

Účetní a daňová evidence ordinace praktického lékaře
Chrobáková, Jana ; Janhubová, Jaroslava (vedoucí práce) ; Nováčková, Zdenka (oponent)
Práce se zabývá provozováním soukromé lékařské ordinace, povinnostmi při zakládání soukromého zdravotnického zařízení, vedením účetní a daňové evidence. Řeší problémy související s vedením účetnictví (např. evidence úhrad od zdravotních pojišťoven). Obsahuje porovnání vedení účetní a daňové evidence ve více ordinacích, včetně daňových souvislostí.

Negativní účinky radioterapie u pacientů s kolorektálním karcinomem
SYROVÁTKA, Radim
Nádorové onemocnění tlustého střeva a konečníku je jedním z nejčastějších onemocnění ve vyspělých zemích. Neustále dochází k nárůstu této diagnózy nejen v České republice, ale i v celém světě. V ohledu na toto onemocnění je důležitá informovanost, primární a sekundární prevence. Primární prevencí je myšlen zdravý životní styl zahrnující stravu s dostatkem vlákniny, fyzickou aktivitu a omezení či úplné vynechání alkoholu a cigaret. Sekundární prevence je screeningové vyšetření tlustého střeva a konečníku u rizikových pacientů a u jedinců starších 55 let. V dnešní době je možno si vybrat ze dvou metod, jednou z nich je test na skryté krvácení do stolice a druhou metodou je screeningová kolonoskopie. Obě metody jsou plně hrazeny pojišťovnou. Po průkazu onemocnění přesnými diagnostickými metodami pacient podstupuje radioterapeutickou léčbu. Nejčastěji se jedná o neoadjuvantní léčbu, v případě neoperabilního nádoru se jedná pouze o samostatnou kurativní radioterapii. Brachyterapie u kolorektálního karcinomu se v ČR téměř nevyužívá. Pokud je onemocnění v pokročilém stádiu a pacient v celkově špatném stavu, přistupuje se na paliativní léčbu. Prvním cílem této práce je popsání patologie tlustého střeva a konečníku, radioterapeutické léčby a negativních účinků radioterapie u pacientů s kolorektálním karcinomem. Tento cíl je zpracován v praktické části bakalářské práce. Druhým cílem je vyhodnocení dávek v kritických orgánech při radioterapii kolorektálního karcinomu v letech 2002 a 2013. V bakalářské práci je stanovena hypotéza: "Vlivem zdokonalení plánovacích systémů, verifikačních systémů a ozařovacích přístrojů došlo ke snížení negativních účinků v kritických orgánech při radioterapii kolorektálního karcinomu." Pro vyhodnocení dávek záření a posouzení hypotézy byl nutný sběr dat v Nemocnici České Budějovice, a.s. Soubor pacientů z roku 2002 činí 54 jedinců, kteří podstoupili kurativní radioterapii a 7 jedinců, kteří absolvovali paliativní léčbu. Soubor pacientů z roku 2013 čítá 69 jedinců léčených s kurativním záměrem a 12 jedinců léčených s paliativním záměrem. Tato získaná data nám poskytla informace, že mezi roky 2002 a 2013 klesla dávka na močový měchýř u pacientů při kurativní léčbě kolorektálního karcinomu. V případě paliativní léčby nedošlo k výraznému snížení dávky na tento kritický orgán.

Lékařský software pro vyúčtování dokladů
Pohl, Ondřej ; Veselý, Vladimír (oponent) ; Grégr, Matěj (vedoucí práce)
Cílem práce je rozšíření lékařského softwaru OpenDositech. Rozšířením je implementace rozhraní pro elektronickou komunikaci s webovými portály zdravotních pojišťoven do programu OpenDositech. Nejprve je popsán dostupný lékařský software spolu s datovým rozhraním pro předávání lékařských dokladů zdravotním pojišťovnám. Práce se poté zabývá předáváním dokladů přes Portál zdravotních pojišťoven. V závěru práce je popsána implementace rozhraní do programu OpenDositech.

Terminálně nemocný senior v nemocnici
KOZÁKOVÁ, Jitka
Práce se zabývá zajištěním lidsky důstojné péče o terminálně nemocné seniory jako úkolu sociální práce v prostředí nemocnice. Zdravotnická zařízení patří k místům, kde senioři nejčastěji umírají a kde je také nejvíce ohrožena jejich důstojnost. Podkladem pro zpracování je popsání pohledu na člověka jako bytosti celistvé a zároveň jedinečné, v čemž se nám ukazuje jeho důstojnost. Následující oddíl práce je věnován paliativní péči jako garantu zachování důstojného a kvalitního života až do jeho závěru. Pro poskytování paliativní péče je nezbytná znalost pojetí terminálně nemocného seniora, jeho potřeb a hodnot. Část práce pojednává o specifičnosti sociální práce v paliativní péči, profesních a osobnostních kompetencím sociálního pracovníka. V prostředí nemocnice je poskytování podpory terminálně nemocným a jejich blízkým zajištěno pouze částečně. Na podkladě shromážděných informací je práce věnována nastínění zajištění lidsky důstojné péče jako úkolu sociální práce. Sociální pracovník se může v roli doprovázejícího a poradce pro pozůstalé na uvedeném spolupodílet. V obou zmiňovaných rolích je sociální pracovník často blízko spirituální dimenzi člověka, jejíž možnost podpory je přiblížena v závěrečné části práce.

Úloha lékařské posudkové služby v systému sociálního zabezpečení
Čevela, Rostislav ; Zikmundová, Květuše (vedoucí práce) ; Seifert, Bohumil (oponent) ; Vurm, Vladimir (oponent)
ÚLOHA LÉKAŘSKÉ POSUDKOVÉ SLUŽBY V SYSTÉMU SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ Abstrakt Doktorandská disertační práce v oboru sociální lékařství MUDr. Bc. Rostislav Čevela Lékařská posudková služba podstatným způsobem ovlivňuje výdaje resortu práce a sociálních věcí. LPS zajišťuje posuzování zdravotního stavu v případě dávek, u nichž je nárok odvozen od podmínky nepříznivého zdravotního stavu (popř. v kombinaci s jinými podmínkami, jako je sociální situace, majetkové poměry, účast na pojištění apod.). Dopad činnosti LPS představuje 100 mld. Kč ročně ze státního rozpočtu. Proběhlé reorganizace LPS nedokázaly odstranit její největší problém a to je stálý nedostatek kvalitních odborníků. Od tohoto problému se odvíjí nedostatečná kvalita a efektivita činnosti. Z provedených dotazníkových šetření mezi posudkovými lékaři a lékaři ostatních specializací vyplývá, že je třeba změnit vnímání posudkového lékařství jak samotnými posudkovými lékaři, tak odbornou lékařskou veřejností jako oboru málo prestižního, vysoce administrativně zaměřeného a bez kontaktu s klinickou medicínou. Většina dotázaných lékařů uvedla, že se bez spolupráce s posudkovým lékařem neobejde. Hlavním motivačním prvkem, který by podpořil zájem lékařů jiných specializací o práci v oblasti sociálního zabezpečení je adekvátní finanční ohodnocení, kterého by bylo...

Právní úprava posuzování zdravotního stavu občanů v sociálním zabezpečení
Došlá, Kateřina ; Zemanová, Jana (vedoucí práce) ; Vysokajová, Margerita (oponent)
Posuzování zdravotního stavu občanů je velice významnou složkou práva sociálního zabezpečení. Posudkové lékařství prošlo velmi dlouhým historickým vývojem a na našem území splývá s prvními pokusy společnosti o vytvoření institutů zaměřených na ovlivnění následků poruch zdraví jednotlivce na straně jedné a jejich případného návratu do pracovního procesu na straně druhé. Pomoc zdravotně postiženým lidem vedla od dobrovolné formy pojištění, přes obligatorní pojištění u některých specifických zaměstnání až k všeobecnému nemocenskému pojištění a sociálnímu zabezpečení ze zákona nebo vlastním plněním. Posuzování zdravotního stavu občana v sociálním zabezpečení je prováděno zejména lékaři lékařské posudkové služby České správy sociálního zabezpečení (resp. lékaři okresních správ sociálního zabezpečení) jejichž počet není, i přes využití institutu smluvních lékařů, optimální. Posouzení zdravotního stavu občanů v rámci přezkumného řízení soudního provádějí lékaři posudkových komisí Ministerstva práce a sociálních věcí a v souvislosti s výkonem služby toto posouzení vykonávají i posudkoví lékaři působící na Ministerstvu obrany, Ministerstvu vnitra a Ministerstvu spravedlnosti. Lékařská posudková služba se i přes nepříznivou personální situaci musí přizpůsobit zvyšujícím se nárokům na objem a kvalitu...

Komparace ošetřování chronických ran v ambulanci praktického lékaře pro dospělé a ambulanci chirurgie
ŠUPLEROVÁ, Michaela
Současný stav:Péče o chronické rány představuje komplexní proces, který je aplikován rozdílnými intervencemi sestrou od praktického lékaře pro dospělé a sestrou z chirurgické ambulance. Způsob péče je ovlivněn rozdílným vybavením ordinací, zájmem implementovat moderní metody a samozřejmě nízkou participací pojišťoven k danému problému. Péče o chronické rány by měl provázet kompletní ošetřovatelský proces ve všech jeho fázích. Je nezbytný zájem vzdělávat se v dané problematice. Zkvalitňování a zavádění vlhkého hojení je většinou nakonec levnější, poněvadž zkracuje celkovou dobu léčení vedoucí ke spokojenosti pacienta. Cíle práce:Cílem diplomové práce bylo zhodnocení realizace ošetřovatelského procesu v péči o chronické rány v ambulanci praktického lékaře pro dospělé a chirurgické ambulanci a zmapování vlivu vzdělání sester v péči o chronické rány. Výzkumné šetření analyzovalo kompetence sester v hojení chronických ran a zároveň metodu, jakou by si sestry vybraly pro ošetřování chronické rány tak, aby péče byla ve prospěch pacienta, v případě, kdyby jim tato kompetence náležela. V neposlední řadě jsme zmapovali okolnosti přijetí sestry specialistky jako partnera lékaře v péči o chronické rány a překážky realizace použití vlhkého hojení chronických ran v ambulanci praktického lékaře pro dospělé a chirurgické ambulanci. Metodika:Ke komparaci ošetřování chronických ran v ambulanci praktického lékaře pro dospělé a chirurgické ambulanci, bylo provedeno kvalitativní výzkumné šetření. Technikou sběru dat byl hloubkový rozhovor s předem připravenými otevřenými otázkami. Rozhovory byly zaznamenány na diktafon, doslovně přepsány a následně analyzovány. Při analýze transkripce rozhovorů byla použita metoda otevřeného kódování, technikou "tužka a papír". Text rozhovorů byl redukován a segmentován na jednotlivé kódy. Kódy byly seskupeny podle podobnosti do analytických jednotek. Kategorie odpovědí byly prostřednictvím programu SmartArt v Microsoft Office Word 2007 uspořádány do přehledných schémat. Výsledky byly interpretovány za použití techniky "vyložení karet". V první části byly dotazovány sestry pracující u praktického lékaře pro dospělé a privátní chirurgické ambulanci. Druhou část tvořili praktičtí lékaři pro dospělé a ambulantní chirurgičtí lékaři. Výzkumný soubor:Výzkumný soubor byl tvořen 12 respondenty ze třech zdravotnických zařízení v Českých Budějovicích. První soubor tvořily tři sestry pracující v ordinaci praktického lékaře pro dospělé a tři sestry pracující v chirurgické ambulanci. Druhý soubor zahrnoval tři praktické lékařky pro dospělé, dva ambulantní chirurgy a jednu ženu chirurgickou lékařku. Šlo o záměrný výběr, který byl závislý na ochotě oslovených respondentů, se výzkumného šetření účastnit a byl ukončen v okamžiku teoretické saturace. Výsledky: Výzkumným šetřením bylo zjištěno, že realizace moderního vlhkého hojení chronických ran probíhá více v ordinacích praktického lékaře pro dospělé než v ambulancích chirurgie. Lékaři a sestry z chirurgické ambulance nemají dostatek času na pravidelné převazy chronických ran. Spíše delegují preskripci na praktického lékaře. Chirurgická ambulance je aseptická a chtějí minimalizovat možné infekční nákazy. Mimo vlhké hojení lékaři používají i další moderní způsoby léčby jako je biostimulace laserem, biostimulační polarizované světlo a přístrojová lymfodrenáž. V ordinacích praktického lékaře je časový prostor pro dlouhodobou terapii chronických ran. Vzdělávání sester v péči o chronické rány neprobíhá na akademické půdě. Jen dvě sestry jsou vysokoškolsky vzdělané a ostatní sestry poznávají nové informace formou komerčních farmaceutických přednášek od farmaceutických reprezentantů.Tyto sestry mají absenci objektivního posouzení základních i specifických parametrů rány a následného postupu v péči o ně.Závěrem práce bylo vytvoření Ošetřovatelského plánu s mentální mapou péče při převazu chronické rány v ambulanci s použitím dokumentace, která je přehledná a dostupná na stránkách ČSLR.

Kontrola imisí na lékařském pracovišti.
Macková, Pavlína ; Fedra, Petr (oponent) ; Jehlička, Karel (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá možnostmi měření a kontroly imisí na lékařském pracovišti. Seznamuje s plynnými imisemi vyskytujícími se především na operačních sálech a zaměřuje se na možné způsoby detekcí těchto plynů. Dále jsou v práci přiblíženy detekční techniky nabízené firmami Brüel &Kjar a LumaSense Technologies. Pro srovnání je uvedena i možnost detekcí užitím analyzátorů firmy Geotechnical Instruments. Závěr práce je věnován návrhu systému měření plynných imisí na lékařském pracovišti – operačním sále.

Stavebně technologický projekt zdravotnické záchranné stanice v Brně
Šmeidler, Jakub ; Kopecký, Lukáš (oponent) ; Diaz, Yvetta (vedoucí práce)
Diplomová práce je zaměřena na stavebně technologický projekt zdravotnické záchranné stanice na ulici Kamenice v Brně. Tento stavebně technologický projekt obsahuje technikou zprávu, studii realizace hlavních technologických etap, koordinační situaci stavby se širšími vztahy dopravních cest, objektový časový a finanční plán stavby, projekt zařízení staveniště, návrh stavebních strojů a mechanizmů, časový plán hlavního stavebního objektu, bilanci zdrojů, technologický předpis pro provedení vnějšího opláštění objektu, kontrolní a zkušební plán pro vnější opláštění objektu, ekologii a bezpečnostní rizika, návrh smlouvy o dílo a položkový rozpočet.