|
Digital library 2015
Pejšová, Petra ; Žižková, Štěpánka
Konference Digital Library poskytla svým účastníkům širokou možnost konfrontace s trendy a posledními informacemi k tématu zajištění EIZ pro VaVaI, Open Acces, šedé literatuře, digitálních knihoven, digitalizace, dlouhodobého uložení a efektivního zpřístupnění digitálního obsahu. Program byl zahájen dvěma předkonferenčními bloky, jednak diskusním večerem k tématu vědecká big data a jednak diskusí k novému projektu NISPEZ IV. Součástí akce byla prezentace firem. Na konferenci byl i dostatečný časový prostor pro osobní setkání s jednotlivými účastníky, přednášejícími a zástupci vystavujících firem.
Plný text:  PDF
|
|
Náhradní rodinná péče pohledem homosexuálů
VODRÁŽKOVÁ, Pavlína
Bakalářská práce pojednává o tom, jaký pohled mají homosexuálové na problematiku náhradní rodinné péče, a to nejen z hlediska své sexuální orientace. V teoretické části bakalářské práce je věnován prostor různým aspektům homosexuality, problematice náhradní rodinné péče a výchově dítěte homosexuálně orientovanými osobami. Pro výzkumnou část bakalářské práce byl zvolen kvalitativní výzkum, konkrétně fenomenologické zkoumání. Sběr dat byl realizován prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů. Výzkumný soubor tvořilo osm komunikačních partnerů. Tito komunikační partneři byli bezdětní gayové ve věkovém rozmezí 20 až 35 let, kteří byli vybíráni na základě techniky sněhové koule. Cílem bakalářské práce je zjistit, jaký postoj zaujímají muži homosexuálové k náhradní rodinné péči z hlediska své sexuální orientace a následně jakým způsobem vnímají celkový systém náhradní rodinné péče v České republice. K naplnění těchto cílů byly vytvořeny dvě výzkumné otázky. První výzkumná otázka zní, zda muži s homosexuální orientací shledávají na systému náhradní rodinné péče v České republice nějaká negativa. Druhá výzkumná otázka hledá odpověď na to, zda muži s homosexuální orientací touží po tom stát se rodičem. Výsledky výzkumu vyjadřují, že názory gayů na výchovu dítěte jsou velmi různorodé. Většina komunikačních partnerů se spíše přiklání k tomu stát se rodičem. Některé osoby však neví, zda by chtěly pečovat o dítě nebo by již dítě vychovávat nechtěly. Mezi nejčastěji zmiňované osobní překážky, které brání komunikačním partnerům v péči o dítě, patří zejména nedostatek času a nedostatek finančních prostředků, rovněž také skutečnost, že nemají partnera, věk a mnohé další. Co se týká systému náhradní rodinné péče v České republice, komunikační partneři shledávají největší nedostatek v tom, že si homosexuálové nemohou osvojit dítě, ale problém však také spatřují ve výběru heterosexuálních náhradních rodičů, v definování opravdového zájmu biologických rodičů o dítě a v možnosti odebrání dítěte z pěstounské péče.
|
|
Ateliér Ladislava Šalouna v Praze na Vinohradech
Slachová, Markéta ; Novotná, Eva (vedoucí práce) ; Pech, Milan (oponent)
RESUMÉ V této bakalářské práci se zabývám objektem ateliéru Ladislava Šalouna v Praze na Vinohradech. Mou snahou bylo přiblížit vznik a osud této stavby. Nezaměřila jsem se na podrobné zpracování sochařova života ani díla, uvádím však důležitá fakta a okolnosti, které s jeho ateliérem souvisejí. V době, kdy se Šaloun rozhodl pro realizaci vlastního ateliéru, byl zaměstnán svou největší zakázkou, vytvořením pomníku Mistra Jana Husa pro Staroměstské náměstí. Ačkoliv neměl architektonické vzdělání, navrhl si objekt ateliéru sám podle své představy. Pracovní prostor pro sochařskou tvorbu pojal téměř jako svatyni, doplněnou symboly a sochařskou výzdobou reflektující jeho zájmy a myšlenky. Zahrada a vybavení interiéru se samotným ateliérem vytvářely umělecký celek. Snažila jsem se zjistit a v této práci uvést vlivy, které ho v pojetí podoby ateliéru ovlivnily. Ať to byly osobní vztahy s architekty Janem Kotěrou a Antonínem Pfeifferem, cesty do Itálie, či zájmy o starověké kultury, je patrné, že dospěl ke svému individuálnímu vyjádření. Neobvyklý je typ stavby, jako samostatného ateliéru, postaveného roku 1911 původně bez spojení s obytnou funkcí. Až o dvě desetiletí později, roku 1934 se Ladislav Šaloun rozhodl stavbu rozšířit o obytnou přístavbu. Na návrhu spolupracoval se svým zetěm, architektem Josefem Černým....
|
|
Proces asimilace Evenků na území Evenckého autonomního okruhu (Centrální Sibiř) od 30. let dvacátého století až po rozpad Sovětského svazu a počátky národně obrozeneckých tendencí (do r. 2001)
Brzáková, Pavlína ; Vrhel, František (vedoucí práce) ; Uherek, Zdeněk (oponent) ; Pargač, Jan (oponent)
Ve své práci jsem záměrně dala prostor výpovědím informátorů, které považuji za velmi cenné už jen proto, že většina z nich nežije. Tato poslední generace pamětníků zemřela v průběhu 90. let 20. století. V souvislosti s asimilací ze strany ruského obyvatelstva a silným alkoholismem Evenkové jako menšinové etnikum procházejí bouřlivým a bolestným vývojem, který směřuje k jejich zániku. Snahy několika málo jedinců o národní obrození nemají přílišnou podporu, jsou osamocené, spíš jen útržkovitě navazují na to, co bylo ruskými etnografy zapsáno v 50. až 60. letech 20. století. Vytvářejí tak neexistující realitu, kterou je možné prezentovat pouze na folklorních festivalech (viz Příloha 5). Autory četných vyprávění, které zde cituji, uvádím pod jejich skutečnými jmény pouze v případě, že již nežijí. U ostatních informátorů používám smyšlená jména (ovšem jména, jež někdy předtím existovala), abych ochránila jejich osobní údaje. Považuji to za nutné, neboť v oblasti, kde jsem se pohybovala, je natolik nízká hustota osídlení, že by nebylo těžké dotyčné vypátrat. Tento postup jsem zvolila po dohodě s nimi. Z uvedených příběhů se dozvíme mnohé o jejich způsobu myšlení, vnímání světa a o realitě, kterou museli tito "lesní lidé" zažívat a zažívají. V poslední kapitole srovnávám evencké pokusy o národní obrození s...
|
host ::
