|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Vzájemné rozlišování kategorií výrobků se zdravotními účinky v právním řádu EU
Vavrečka, Jan ; Švarc, Zbyněk (vedoucí práce) ; Boháček, Martin (oponent) ; Jakl, Ladislav (oponent)
Disertační práce je zaměřena na teoretickou problematiku rozlišování výrobků se zdravotními účinky v právním řádu EU a reflexi této problematiky v aplikační správní praxi a v obchodním právu. Práce rozvíjí dosud podaný soudní výklad o vědecký výklad některých klíčových a rozhodných problémů a otázek, které od sebe vzájemně oddělují režimy regulace: humánních léčivých přípravků, potravin, kosmetických přípravků, zdravotnických prostředků a biocidních prostředků. Určení správného režimu regulace pro konkrétní výrobek je přitom generálním základem jeho legálnosti na vnitřním trhu EU. Jde tedy o problém významný nejen po stránce právní, ale také ekonomické. Práce se vymezuje velmi kriticky k současné praxi na lokálních trzích členských států EU, zejména České republiky a na mnoha příkladech dokumentuje neoptimální aplikaci tohoto práva v široké praxi.
|
|
|
Ochrana spotřebitele v oblasti potravin
Osvaldová, Denisa ; Neděla, Radek (vedoucí práce) ; Pastorčák, Jan (oponent)
Předmětem této bakalářské práce je zmapování legislativních předpisů týkajících se ochrany spotřebitele v oblasti potravin a jejich dodržování v České republice. Cílem práce je zjistit, zda jsou legislativní akty v této oblasti ze strany výrobců a prodejců opravdu dodržovány a na jaké úrovni se ochrana spotřebitele v oblasti potravin v současné době nachází. Text této práce je rozdělen do dvou větších celků. První část je věnována teoretickému vytyčení zákonných požadavků na ochranu spotřebitele v oblasti potravin. Druhá část je zaměřena na výsledky průzkumu, který se snažil odhalit, jak to s ochranou spotřebitele v oblasti potravin na pultech potravinářských řetězců ve skutečnosti vypadá.
|
|
|
Český zahraniční obchod s potravinami a potravinová soběstačnost České republiky
Dlouhý, Michael ; Bolotov, Ilya (vedoucí práce) ; Kopecký, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce si klade za cíl analyzovat vývoj českého zahraničního obchodu s potravinami v letech 1993-2012 a potravinovou soběstačnost České republiky. Je rozdělena do tří kapitol. První kapitola obecně definuje kritéria a východiska práce. Druhá kapitola se věnuje samotné analýze zahraničního obchodu s důrazem na vliv vstupu České republiky do Evropské unie. Ve třetí kapitole dochází ke zhodnocení míry soběstačnosti u vybraných potravin.
|
|
|
Problematika dodávek zemědělských produktů do vybraných provozoven účelového stravování
ŠMÍD, David
Diplomová práce se zabývá problematikou dodávek zemědělských produktů do vybraných provozoven účelového stravování. Teoretická část je zaměřena na vývoj a formy společného stravování, stravovací služby a jejich klasifikaci. Kapitola účelového stravování se věnuje konkrétně školnímu a vysokoškolskému stravování, které je doplněno aktuální legislativou. Empirická část byla vypracována pomocí dvou výzkumných metod. V kvalitativním výzkumu byly pokládány otázky vedoucím vybraných účelových stravovacích provozů s cílem zjistit odlišnosti v těchto provozovnách. V rámci vybraných provozoven probíhal též kvantitativní výzkum pomocí dotazníkového šetření, jehož cílem bylo posoudit objektivní požadavky strávníků.
|
|
|
Hodnocení úrovně stravování u vybraných skupin obyvatelstva
MACH, Karel
Cílem diplomové práce bylo vyhodnotit úroveň stravování u vybrané skupiny obyvatelstva a dále posoudit informovanost v otázkách spojených s výživou a základními složkami v potravě. Za tímto účelem byl zpracován dotazník, v jehož první části odpovídala skupina respondentů na otázky spojené s jejich preferencemi v oblasti stravování, ve druhé byly otázky zjišťující úroveň informovanosti. Celkem bylo získáno 389 dotazníků, které byly předkládány osobně a vyplňovány pod dohledem vyučujícího. Na základě zaznamenaných odpovědí bylo zjištěno, že dotazované osoby se při nákupu potravin řídí nejčastěji jejich kvalitou (37 %). Bylo také zjištěno, že 40 % osob upřednostňuje domácí potraviny před zahraničními. Respondenti odpověděli, že jen ve 13 % případů preferují vždy nebo téměř vždy biopotraviny. Lze také říci, že 3 nejoblíbenějšími mléčnými produkty jsou jogurty (80 %), mléko (72 %) a sýry (72 %). Naopak nejméně konzumovaným mléčným výrobkem jsou kysané nápoje (43 %). Mezi 3 nejoblíbenější druhy masa zařadili respondenti maso kuřecí (83 %), vepřové (73 %) a hovězí (47 %). Nejméně oblíbeným masem bylo zvoleno maso skopové a jehněčí (35 %). Bylo zjištěno, že 27 % dotazovaných osob sleduje údaje uvedené na obalech potravin, ale také, že 16 % respondentů tyto údaje nesleduje vůbec. Dle zaznamenaných četností výskytu součtu správných odpovědí lze říci, že nejčastěji studenti zodpověděli 4 otázky. Nejčastěji odpovídali lidé správně na otázku "Co je to biopotravina?" (94 % správných odpovědí). Nejhůře odpovídali na otázku, ve které měli vybrat potravinu s nejvyšším obsahem vitamínu C (7 %). Na základě zaznamenaných odpovědí je možné konstatovat, že konzumace potravin byla ovlivněna typem školy, kterou respondenti studovali, neboť s tím souvisí i věk a jejich možnost rozhodovat o vynaložených finančních prostředích na nákup potravin. Otázky, které zkoumaly úroveň informovanosti, prokázaly, že celkové procento správných odpovědí se zvyšovalo v závislosti na věku respondenta. Vliv pohlaví na procenta celkových součtů správných odpovědí nebyl prokázán.
|
host ::
RSS.