|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Rozšiřování NATO jako determinant vztahu s Ruskou federací
Čížková, Tereza ; Knotková, Vladimíra (vedoucí práce) ; Cibulková, Petra (oponent)
Tato práce se zabývá otázkou vlivu rozšiřování Severoatlantické aliance na vztahy s Ruskou federací. První část se věnuje okolnostem, které přinesl konec studené války, a diskusi o budoucnosti NATO s ohledem na rozšiřování. V druhé části práce zkoumá vývoj po roce 2000 a další vlnu rozšiřování o pobaltské státy. Třetí část analyzuje možnost vstupu Gruzie a Ukrajiny do NATO a ruský postoj k této otázce. Zároveň nastiňuje teoretický scénář -- Ruskou federaci jako kandidáta na vstup do Severo-atlantické aliance.
|
|
|
Theory of a Clash of Civilizations: Case study Kosovo
Kodrazi, Suzan ; Lehmannová, Zuzana (vedoucí práce) ; Novotná, Yvona (oponent)
Príklad kosovského konfliktu a následnej intervencie NATO v roku 1999 slúži ako prostriedok pre testovanie platnosti teórie "Stretu civilizácií" Samuela Huntingtona. Vzhľadom k tomu, že bol Balkán a konkrétne Kosovo uvedené ako príklad konfliktu na zlomovej línií samotným Samuelom Huntingtonom, cieľom tejto práce je verifikácia jeho tvrdenia o tom, že konflikt v Kosove bol náboženského charakteru. Konflikt bude rekonštruovaný na základe hypotéz a výrokov Samuela Huntingtona a interpretovaný na základe troch hypotéz. Po prvé, Kosovo mohlo predstavovať konflikt na zlomovej línií, čo by znamenalo verifikáciu Huntingtonovej teórie. Po druhé, intervenciou NATO sa do konfliktu zapojila tretia civilizácia, inak povedané demokratický Západ (NATO) zasiahol proti pravoslávnej civilizácií (Srbsko) v mene islamskej (Kosovo). Potvrdenie tejto teórie by implikovalo, že konflikt v Kosove bol síce konfliktom na zlomovej línií, ale medzi Západnou civilizáciou (s Kosovom ako jej súčasťou) a pravoslávnou, čím by bolo pôvodné Huntingtonove tvrdenie vyvrátené. Tretia hypotéza je založená na predpoklade, že intervencia NATO by mohla byť interpretovaná ako vojna Civilizácie v mene jej hodnôt. Takýmto spôsobom by sa konflikt v Kosove na základe teórie "Stretu civilizácií" vysvetliť dal, no falzifikovalo by to pôvodné Huningtonove tvrdenie o náboženskej podstate problémov Kosova.
|
|
|
Zapojení České republiky do postkonfliktní rekonstrukce v Afghánistánu
Motýlová, Ivana ; Havlová, Radka (vedoucí práce) ; Novotná, Yvona (oponent)
Tato práce pojednává o řešení současného konfliktu v jednom z nejchudších a nejnestabilnějších států světa, v Afghánistánu. Jsou zde připomenuty historické souvislosti tohoto konfliktu probíhajícího v zemi od roku 2001 a determinanty utvářející charakter afghánské společnosti. Dále se práce zabývá vývojem konfliktu samotného a postkonfliktní rekonstrukcí jako nástrojem jeho řešení. Do postkonfliktní rekonstrukce v Afghánistánu se zapojuje mnoho vnitřních i vnějších aktérů a jedním takovým vnějším aktérem v rámci mezinárodního společenství je Česká republika, jejíž přínos je podrobněji rozebrán v případové studii této práce.
|
|
|
Finsko-ruské vztahy po vstupu Finska do EU
Cvejnová, Barbora ; Zemanová, Štěpánka (vedoucí práce) ; Sršeň, Radim (oponent)
Diplomová práce se věnuje finsko-ruským vztahům po roce 1995, kdy Finsko vstoupilo do EU. Současné vztahy obou zemí jsou považovány za nadstandardní, a to i na základě negativní historické zkušenosti, kterou má Finsko se svým sousedem. Diplomová práce si klade za cíl analyzovat finsko-ruské vztahy a zmapovat jejich oblasti. Otázkou je, zda výborné vztahy vydží i nadále, či zda se neobjeví faktory, které by mohly narušit dosavadní vývoj vzájemných vztahů. Cílem práce je zjistit, zda existují možná rizika či nástrahy v budoucím vývoji vztahů, popřípadě jakou roli by mohla hrát historická zkušenost v některých problematických otázkách, jako například vstup Finska do NATO či otázka Karélie.
|
host ::
RSS.