|
|
Informovanost obyvatelstva o jaderné havárii ve Fukušimě v Kraji Vysočina
ČERNÁ, Tereza
Diplomová práce se zabývá informovaností obyvatelstva o jaderné havárii ve Fukušimě v Kraji Vysočina. Cílem práce je zjistit úroveň znalostí obyvatelstva o jaderné havárii a následně porovnat znalosti obyvatel ve věku 18-44 let a ve věku nad 45 let. V rámci práce byly stanoveny dvě hypotézy, H1: znalosti obyvatelstva o jaderné havárii ve Fukušimě se budou blížit normálnímu rozdělení a H2: osoby mladší 45 let budou mít statisticky významně vyšší znalosti než osoby starší. K dosažení vymezených cílů a k ověření hypotéz byl sestaven dotazník, proveden dotazníkový průzkum a následně pomocí metod deskriptivní a matematické statistiky vyhodnoceny výsledky. Předložený dotazník obsahoval 11 otázek. Výzkumný soubor tvořilo 100 obyvatel ve věku 18-44 let a 100 obyvatel ve věku nad 45 let. Z výsledků dotazníkového šetření vyplývá, že celková úspěšnost zodpovězených otázek byla 63,3 %, což lze považovat za mírně nadprůměrný výsledek. Obyvatelé ve věku 18-44 let odpověděli na všechny otázky v 66,1 % správně a obyvatelé ve věku nad 45 let v 60,6 % správně. Stanovených cílů bylo dosaženo a obě hypotézy byly potvrzeny. Přínosem diplomové práce je především získaný obraz o stavu informovanosti obyvatel o jaderné havárii ve Fukušimě v Kraji Vysočina. Získané výsledky mohou být využity i orgány krizového řízení v souvislosti s přípravou a zaměřením preventivně výchovné činnosti týkající se problematiky jaderné energetiky či ochrany před ionizujícím zářením.
|
|
|
Role komerčního pojištění při řešení důsledků jaderných rizik
Zindulka, Martin ; Ducháčková, Eva (vedoucí práce) ; Hoffman, Andrej (oponent)
Tato práce se zabývá řešením jaderných rizik pomocí komerčního pojištění. První část práce se zaměřuje na legislativní rámec jaderné odpovědnosti vycházející z mezinárodních úmluv. Představena je činnost Mezinárodní agentury pro atomovou energii a českého Státního úřadu pro jadernou bezpečnost. Následující kapitola práce se zabývá možnostmi pojištění jaderných rizik pomocí jaderných poolů, kdy jsou zároveň podrobněji rozebrány český a americký jaderný pojišťovací pool. Závěrečná část práce se soustředí na havárie jaderné elektrárny Three Mile Island a elektrárny Fukušima. Obě události jsou vysvětleny v širších souvislostech, včetně řešení a financování následků ze zdrojů komerčních pojištění tak i ze strany ostatních subjektů.
|
|
|
Přehled a analýza opatření provedených na základě výsledků zátěžových testů na jaderných elektrárnách u nás a ve světě
Ludvík, Lubomír ; bezpečnost, Ondřej Šťastný, Státní úřad pro jadernou (oponent) ; Katovský, Karel (vedoucí práce)
Práce se zabývá problematikou zátěžových testů, jakožto reakcí na události v jaderné elektrárně Fukušima. V první části se práce zabývá bezpečností na jaderných elektrárnách a způsobem řízení v různých režimech. Další kapitola rozebírá problematiku havárie v JE Fukušima a to během celého průběhu této události. Důležitost je upřena především na závěrečná poučení, na kterých jsou zátěžové testy stavěny. Hlavní částí této práce jsou samotné zátěžové testy, které byly provedeny na všech JE v Evropské unii. Rozsah testování byl soustředěn na odolnost vůči extrémním přírodním vlivům, úplné ztrátě bezpečnostních systémů a postupu při řešení těžkých havárií, včetně tavení AZ a následných efektů. Podrobněji jsou rozebrány pro české jaderné elektrárny, pro ty evropské jen okrajově. Nakonec jsou shrnuta doporučení, které budou v rámci několika let uskutečněny a tím posíleno zvládání nadprojektových událostí.
|
|
|
Stav a limity výstavby jaderných elektráren ve světě
Novák, Martin ; Šťastný, Ondřej (oponent) ; Katovský, Karel (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá rozborem výstavby jaderných elektráren od počátku jaderné energetiky až po současnou výstavbu. V úvodu této práce jsou uvedeny historické události, které přispěly ke vzniku současné jaderné energetiky. Dále je zde shrnut současný stav jaderné energetiky ve světě a její podíl na celkové výrobě elektrické energie. V úvodu je také provedeno obecné rozdělení jaderných elektráren do generačních stupňů. V rámci výstavby dnes již trvale odstavených, ale také v současnosti provozovaných jaderných elektráren je provedeno rozdělení do dvou generačních stupňů s podrobnějším pohledem na vývoj a výstavbu jednotlivých typů jaderných reaktorů. V práci je charakterizován pojem první jaderná éra s vyhodnocením faktorů ovlivňujících vývoj a výstavbu v různých zemích. Dále je uveden celosvětový stav výstavby jaderných elektráren v současnosti se srovnáním s výstavbou v minulosti. V další části práce je zhodnoceno stáří trvale odstavených a provozovaných jaderných reaktorů s ohledem na jejich obměnu. Jsou zde uvedeny možnosti zvyšování kapacity a délky provozu u jaderných elektráren v provozu. Dále jsou zde uvedeny všechny projekty, které jsou v současné době ve výstavbě. V této práci jsou podrobně rozebrány příčiny zdržení výstavby dvou evropských jaderných elektráren Olkiluoto 3 ve Finsku a Flamanville 3 ve Francii. Vývoj událostí v jednotlivých projektech je zde chronologicky uveden až do současného stavu a je poukázáno na příčiny jejich zpoždění. Součástí podrobného rozboru je i charakterizace jednotlivých aktérů v projektu a jejich rolí. V závěrečné části práce autor popisuje výstavbu některých dalších projektů jaderných elektráren ve světě.
|
|
|
Návrh schématu zajištěného napájení jaderného bloku pro řešení projektových i nadprojektových havárií
Žák, Tomáš ; Šťastný, Jiří (oponent) ; Katovský, Karel (vedoucí práce)
Tato diplomová práce si dává za cíl navržení evolučního schématu zajištěného napájení u jaderných elektráren s reaktory typu VVER 440 při projektových i nadprojektových haváriích. V úvodních kapitolách se tato práce zaměřuje zejména na vymezení pojmů v oblasti hloubkové ochrany jaderného reaktoru, provozních režimů bloku, stejně jako i typy a možnosti elektrického napájení, elektrická schémata bloku. I když je práce zaměřena obecně na VVER 440, je v ní kladen zvláštní důraz na lokalitu Dukovan, kde jsou tyto reaktory v provozu a na možnosti zvýšení hloubkové ochrany právě v této lokalitě. Samotnou rozdílnou definicí station blackoutů před a po Fukushimě se věnuje druhá část této práce, ve které je kromě hledisek rozdílného hodnocení situací i navržen způsob řešení, resp. koncepce řešení při projektových i nadprojektových haváriích. Do koncepce byly vybrány prostředky z několika uvedených možností na základě hodnocení jak spolehlivosti, dostupnosti tak i ekonomičnosti celé úpravy.
|
|
|
Jaderné havárie
Mik, Martin ; Suk, Ladislav (oponent) ; Vojáčková, Jitka (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce je rešerše zabývající se jadernými haváriemi a nehodami ve světě i u nás. Práce je rozdělena do několika částí. První část se zabývá dozorem nad jadernou bezpečností v České republice. Ve druhé části je popsána mezinárodní stupnice INES. Poslední a největší část se zabývá samotnými haváriemi a nehodami.
|
|
|
Mezinárodní obchod s uranem a jeho vliv na světovou politiku
Štětkář, Matěj ; Černá, Iveta (vedoucí práce) ; Bolotov, Ilya (oponent)
Svojí bakalářskou práci jsem vypracoval na téma Mezinárodní obchod s uranem a jeho vliv na světovou politiku. Hlavním cílem je zhodnotit vývoj mezinárodního obchodu s uranem včetně jeho vlivu na mezinárodní politické dění ve světě. Statistické i nestatistické údaje jsem získával především z oficiálních informačních stránek World Nuclear Organization a ze statistických přehledů OECD a IAEA. Na základě výzkumu jsem rozebral strany nabídky a poptávky mezinárodního obchodu s uranem včetně uvedení hlavních oblastí těžby. Uran je díky svému významu v energetickém a vojenském průmyslu důležitá strategická surovina, která měla v minulosti velký význam na poli mezinárodních vztahů. Jsou s ním spojena regulatorní opatření, jejichž výkon je zajišťován mezinárodními jadernými organizacemi. Přínosem této práce je přiblížení vlivu uranu na světově dění za posledních 50 let, včetně zhodnocení vývoje mezinárodního obchodu s touto surovinou do budoucnosti. Přestože se uran jeví jako čím dál významnější energetický zdroj budoucnosti, je s ním stále spojováno mnoho kontroverzních otázek.
|
|
|
Energetická politika Japonska: vnitřní a vnější dopady
Roštínský, Jakub ; Jeníček, Vladimír (vedoucí práce) ; Vošta, Milan (oponent)
Hlavním cílem této práce je podat ucelený přehled o vývoji japonské energetické politiky a zjistit, jaký vliv měla jaderná havárie ve Fukušimě na současnou energetickou politiku Japonska. Diplomová práce je rozdělena do pěti částí. V první části autor klade důraz na období 2. poloviny 20. století, během kterého došlo v Japonsku k formování hlavních stavebních kamenů jeho energetické politiky. V této části jsou identifikovány hlavní tendence energetické politiky Japonska ve sledovaném období. V druhé části práce následuje analýza vývoje energetické politiky Japonska v prvním desetiletí 21. století, kdy došlo k jejímu komplexnímu vymezení a vytvoření struktury pro její aktualizaci. V této části jsou představeny vládní energetické koncepce definující směr energetické politiky Japonska v tomto období, přičemž největší prostor je zde věnován analýze třetího Základního energetického plánu z roku 2010, který představoval nejaktuálnější stanovisko vlády k její energetické politice před katastrofou ve Fukušimě v březnu roku 2011. Ve třetí části se autor zabývá vlivem havárie ve Fukušimě na současnou energetickou politiku Japonska. Důraz je kladen na identifikaci významných změn a to především v postoji vlády k pozici jaderné energie v energetickém mixu země. Čtvrtá část práce obsahuje analýzu dopadů jaderné katastrofy ve Fukušimě na hlavní pilíře japonské energetické politiky -- ekonomiku, energetickou bezpečnost a životní prostředí. V poslední části práce se autor soustředí na vnější dopady jaderné havárie ve Fukušimě, tedy na její vliv na energetickou politiku ve světě. V kontextu postoje k jaderné energii jsou zde přiblíženy bezprostřední reakce jednotlivých zemí na události ve Fukušimě. Tuto část a zároveň i celou diplomovou práci uzavírá analýza aktuálního světového trendu v jaderné energii.
|
|
|
Vnímání obyvatel ČR o radiačních rizicích vyplývajících z havárie jaderné elektrárny Fukušima
ORTHOVÁ, Nikola
Fukušimská havárie se jistě řadí mezi jednu z největších jaderných havárií v dějinách lidstva. Tato havárie byla klasifikována nejvyšším stupněm mezinárodní stupnice pro klasifikaci radiačních událostí, protože došlo k masivnímu úniku radionuklidů do životního prostředí, zejména do ovzduší a podzemních vod, které se přirozeně prosakují do vod mořských. Stejný stupeň, tedy sedmý, měla i jaderná havárie v Černobylu. Tuto havárii způsobilo zemětřesení mořského dna a následná vlna tsunami, která vyřadila z provozu chlazení a napájení tří reaktorů. I když zde nedošlo k úmrtí vlivem ozáření, a dokonce u nikoho nebyla prokázána nemoc z ozáření, tak se stejně, jako po Černobylské havárii, i po této začalo diskutovat o jaderné energii po celém světě. V úvodní části jsem se věnovala vypracování přehledu možných zdrojů ozáření obyvatel, přehledu významných jaderných a radiačních havárií a podrobně jsem rozebrala Fukušimskou havárii a její následky. V další kapitole jsou vypracovány přehledy jednotlivých radiobiologických účinků ionizujícího záření na organismus člověka a dále jsem zde uvedla přehled zdravotních potíží a onemocnění způsobených radiačním ozářením. Poslední kapitola této bakalářské práce se věnuje základním systémům radiační ochrany. Zjištění stavu znalostí a mínění obyvatel žijících v České republice o radiačních rizicích vyplývajících z havárie jaderné elektrárny Fukušima jsem provedla za pomoci dotazníkového šetření, které probíhalo online, pomocí sociálních sítí. Všechny odpovědi respondentů jsem vyhodnotila a sestavila do tabulek. Získané výsledky vyhodnotila a statisticky zpracovala za pomoci 2 testu dobré schody, Dále jsem provedla vyhodnocení a porovnání této analýzy ve vztahu k bydlišti respondentů. Jednotlivé náhodně vybrané kraje jsem testovala za pomoci dvouvýběrového t-testu. Na základě těchto výsledků musím prohlásit, že znalosti obyvatel České republiky vykazují hrubé nedostatky. A je nutné prohlásit, že znalosti obyvatel České republiky se statisticky významně liší. Mohu prohlásit, že jsem splnila všechny předem stanovené cíle této bakalářské práce. Ale dané hypotézy byly vyvráceny.
|
|
|
The Position of the EU to Nuclear Energy after Fukushima: Reactions of Germany and the Czech Republic
NEUMANNOVÁ, Nicole
Práce se zabývá postojem Evropské unie resp. postojem Spolkové republiky Německo a České republiky k jaderné energii po katastrofě ve Fukušimě. Hlavním cílem práce je popsání a srovnání reakcí těchto dvou států na vzniklou situaci a to s ohledem na historický postoj států k jaderné energii před nehodou, ale zejména na politický a společenský vliv po nehodě. V první, teoretické, části autorka představuje základní informace o jaderné energii, její výhody a nevýhody. Dále je představen systém na hodnocení jaderných katastrof spolu s příklady těch nejvýznamnějších nehod v dějinách. V textu jsou také představeny instituce a orgány, které se v rámci EU jadernou energií zabývají a také základní texty, které určují oficiální postoj a politiku EU k tomuto tématu. Ve druhé, praktické, části jsou důkladně rozebrány reakce na nehodu ve Fukušimě ze stran SRN a ČR. Autorka sleduje vývoj vnímání jaderné energie v obou státech a následný vliv na společné vztahy těchto dvou zemí.
|
host ::
RSS.