|
|
Znalosti obyvatelstva vybraného regionu o následcích havárie na jaderné elektrárně v Černobylu
PRAŽÁK, Marek
Černobylská jaderná havárie, ke které došlo 26. dubna 1986, je největší jadernou havárií v historii lidstva. Během pokusu na 4. reaktoru došlo k jeho výbuchu a během následného požáru uniklo do životního prostředí obrovské množství radionuklidů. Radioaktivním spadem byla zamořena značná část Evropy včetně tehdejší ČSSR (Československá socialistická republika). Vzdušné proudy kontaminované výbuchem zamířily následující dny po havárii nad Evropu. Ze zdravotního hlediska byly nejškodlivějšími radioaktivními látkami způsobující radioaktivní zamoření cesium 137Cs a jód 131I. Ze strany tehdejší vlády občané neobdrželi objektivní a pravdivé zprávy a havárie byla médii vykreslována jako bezvýznamný incident. Za cíle své práce jsem si stanovil: a) Vypracovat přehled okamžitých a zejména dlouhodobých následků havárie. b) Analyzovat znalosti obyvatelstva Jihočeského kraje o následcích černobylské havárie v závislosti na věku respondentů. Pro naplnění vymezených cílů jsem si stanovil následující hypotézy: H1) teoretické rozdělení znalostí obyvatelstva bude mít normální rozdělení, H2) osoby starší 45 let budou mít statisticky významně vyšší znalosti než osoby mladší. Dané téma jsem zpracoval pomocí shromažďování dostupné odborné literatury, internetových zdrojů a publikací vydaných dotčenými institucemi. V úvodní části popisuji výstavbu elektrárny, základní technické parametry použitého reaktoru a průběh a příčiny samotné havárie. Další kapitola je zaměřena na následky havárie v jednotlivých časových etapách okamžité, po 10 a po 20 letech. Věnuji se jak následkům na životech a zdravích lidí, tak následkům ekologickým, sociálně ekonomickým a psychologickým. Dále popisuji stav v tehdejší ČSSR a postupu tehdejší vlády při informování obyvatelstva. Poslední kapitola teoretické části je věnována současnému stavu černobylské oblasti a elektrárny. Při zpracování výzkumné části práce jsem provedl sběr dat mezi obyvateli Jihočeského kraje v rámci dotazníkového šetření, při kterém bylo osloveno celkem 280 respondentů, z toho 140 dotazníků bylo vyplněno respondenty mladšími 45 let a 140 dotazníků respondenty staršími 45 let. Dotazník obsahoval celkem 15 otázek týkajících se základních, nikoliv odborných, znalostí v dané problematice. Pro dotazníkové šetření jsem si Jihočeský kraj rozdělil dle okresů. Výběr jednotlivých měst v rámci dotazníkového šetření byl proveden prostřednictvím náhodného výběru a to losováním. Celkem bylo vyplněno 280 dotazníků, z toho 140 dotazníků bylo vyplněno respondenty mladšími 45 let a 140 dotazníků respondenty staršími 45 let. Z těchto vyplněných dotazníků jsem náhodným losováním vybral 100 dotazníků z každé věkové skupiny. Test stanovených hypotéz a statistické vyhodnocení je provedeno pomocí deskriptivní a matematické statistiky. Statistické hodnocení jsem provedl testováním normality použitím X2-testu dobré shody. Vzájemné porovnání znalostí mezi sledovanými skupinami jsem provedl testováním za pomoci dvou výběrového t-testu na základě odhadu empirických parametrů z každé skupiny. Statistickým šetřením jsem došel k závěru, že rozdělení teoretických znalostí obyvatelstva má normální rozdělení, čímž se potvrdila první hypotéza. Výsledky výzkumu taktéž jednoznačně prokázaly, že znalosti obyvatelstva u věkové skupiny nad 45 let statisticky významně převyšují znalosti obyvatel mladší věkové skupiny. V celkovém zhodnocení průměrný počet správných odpovědí u starší věkové skupiny dosáhl 71 %, zatímco mladší věková skupina odpověděla správně pouze ve 44 %, čímž výsledky dotazníkového šetření potvrdily i druhou zadanou hypotézu.
|
|
|
Aktuální stav důsledků havárie černobylského jaderného reaktoru z agroekologického pohledu se zaměřením na kontaminaci zemědělské půdy
Ondračka, Tomáš
Bakalářská práce se zabývá problematikou aktuální kontaminace zemědělské půdy radionuklidy, jako následek havárie jaderného reaktoru v Černobylu roku 1986. Práce je zpracována formou literárního přehledu na danou problematiku. V práci jsou uvedeny fyzikálně chemické vlastnosti vybraných antropogenních radionuklidů. Vzhledem k fyzikálnímu poločasu přeměny se práce nadále zabývá pouze radionuklidy s dlouhým poločasem přeměny, jejich transferu v životním prostředí se zaměřením na chování těchto radionuklidů v půdním systému. V závěru této práce je zpracován přehled ostatních důležitých půdních kontaminantů a jejich srovnání s radiokontaminanty.
|
|
|
Aktuální stav důsledků havárie černobylského jaderného reaktoru se zaměřením na kontaminaci zemědělských oblastí v nejbližším okoli JE Černobyl
Melnichuk, Alena
Abstrakt Základním cílem předložené práce bylo podrobně prozkoumat všechny aspekty černobylské havárie a její důsledky v nejbližším okolí. V souladu s cílem byly nastaveny následující úkoly: - Zpracovat literární přehled zahrnující poznatky k zadanému tématu. - Na základě získaných informací charakterizovat míru kontaminace specifikovaných oblastí ekologicky významnými radionuklidy. - Analyzovat agroekologický význam radiokontaminace v nejbližším okolí JE a po srovnatelných nehodách jaderných zařízení. V důsledku černobylské havárie došlo k obrovské regionální emisi radionuklidů do atmosféry s následnou radioaktivní kontaminací životního prostředí. Radioaktivní znečištění postihlo okolí JE, ale i mnoho evropských států. Po havárii bylo zcela vyloučeno především v nejbližších oblastech ze zemědělského využití asi 5 milionů hektarů půdy, byla vytvořena 30 kilometrová "vyloučená" zóna, zničeny a znepřístupněny stovky malých sídel. V současné době je ekologická situace dána působením několika radioaktivních izotopů. K nim zvláště patří -- cesium Cs137 a stroncium Sr90, a v menší míře i plutonium Pu238, Pu 239, Pu 240, Pu 241 a americium Am241. Otázky týkající se radiační ochrany občanů a životního prostředí vystavených záření v důsledku černobylské havárie se řeší v Bělorusku, Ukrajině a Ruské federaci státními programy.
|
|
|
Jaderné havárie
Mik, Martin ; Suk, Ladislav (oponent) ; Vojáčková, Jitka (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce je rešerše zabývající se jadernými haváriemi a nehodami ve světě i u nás. Práce je rozdělena do několika částí. První část se zabývá dozorem nad jadernou bezpečností v České republice. Ve druhé části je popsána mezinárodní stupnice INES. Poslední a největší část se zabývá samotnými haváriemi a nehodami.
|
|
|
Ochrana obyvatelstva před a při radiační havárii
Červinka, Petr ; Hradil, Jaroslav (oponent) ; Mika, Otakar Jiří (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá ochranou obyvatelstva před a při radiační havárii. V první části je popsáno jaké nebezpečí představují radiační havárie. Dále jsou uvedeny zdroje rizika a klasifikace havárií v jaderných elektrárnách. Je uvedena legislativa ČR týkající se této oblasti a zásady ochrany obyvatelstva. Součástí této práce je stručná studie havárie v Černobylu a návrh kapesní příručky pro obyvatelstvo.
|
|
|
Mezinárodní obchod s uranem a jeho vliv na světovou politiku
Štětkář, Matěj ; Černá, Iveta (vedoucí práce) ; Bolotov, Ilya (oponent)
Svojí bakalářskou práci jsem vypracoval na téma Mezinárodní obchod s uranem a jeho vliv na světovou politiku. Hlavním cílem je zhodnotit vývoj mezinárodního obchodu s uranem včetně jeho vlivu na mezinárodní politické dění ve světě. Statistické i nestatistické údaje jsem získával především z oficiálních informačních stránek World Nuclear Organization a ze statistických přehledů OECD a IAEA. Na základě výzkumu jsem rozebral strany nabídky a poptávky mezinárodního obchodu s uranem včetně uvedení hlavních oblastí těžby. Uran je díky svému významu v energetickém a vojenském průmyslu důležitá strategická surovina, která měla v minulosti velký význam na poli mezinárodních vztahů. Jsou s ním spojena regulatorní opatření, jejichž výkon je zajišťován mezinárodními jadernými organizacemi. Přínosem této práce je přiblížení vlivu uranu na světově dění za posledních 50 let, včetně zhodnocení vývoje mezinárodního obchodu s touto surovinou do budoucnosti. Přestože se uran jeví jako čím dál významnější energetický zdroj budoucnosti, je s ním stále spojováno mnoho kontroverzních otázek.
|
|
| |
|
|
Studie o problematice radioaktivity a záření a jejich chápání laickou veřejností
DVOŘÁKOVÁ, Romana
Záření, radiace, radioaktivita, tato slova v mnohých z nás vzbuzují pocit nejistoty, neznáma a někdy i obav. Málokdo z nás je skutečně správně a dostatečně informován o této problematice, kterou sice považujeme za velice důležitou, ale také složitou a těžce pochopitelnou. Podle mého názoru většina veřejnosti, která profesionálně nepřichází do styku s informacemi z oblasti týkající se jakéhokoli využívání ionizujícího záření a radioaktivity, má nedostatečné znalosti, z čehož pramení jejich obava a strach ze záření. V bakalářské práci byla pro výzkum stanovena hypotéza, zda se laická veřejnost obává nejvíce lékařských zdrojů záření. K získání celkového obrazu problematiky a k eliminaci nejednoznačných výsledků jsem dále stanovila několik podhypotéz. K dosažení cílů a ověření hypotéz byla zvolena kvantitativní forma výzkumu. Použitá technika sběru dat byla. dotazníková anketa. Pro účely dotazníkového šetření byla zvolena jako statistický soubor laická veřejnost, a to pacienti Mulačovy nemocnice s.r.o v Plzni. Cílem práce bylo zjistit úroveň obav spojených s různými druhy využívání radioaktivity a ionizujícího záření, dále přinést objektivní a ucelený pohled na stav informovanosti laické veřejnosti v této oblasti, a na základě získaných statisticky zpracovaných údajů navrhnout nejúčinnější způsob předávání informací k rozšíření celkového povědomí. Bakalářskou práci bych ráda poskytla jako informační zdroj pro širokou veřejnost, dále bych výsledky této práce nabídla organizacím, které se touto problematikou zabývají a v neposlední řadě jako výukový materiál pro studenty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.
|
|
| |
|
|
Hodnocení efektivity ochranných opatření přijímaných po černobylské havárii
ROTREKLOVÁ, Tereza
Využívání jaderné energie s sebou, jako každá lidská činnost, nese riziko vzniku nehod a havárií. K největší průmyslové havárii při mírovém využívání jaderné energie došlo v sobotu 26. dubna 1986 brzy ráno na čtvrtém bloku jaderné elektrárny v ukrajinském Černobylu. Jejím důsledkem byl rozsáhlý únik radioaktivních látek do širokého okolí. Havárie takového rozsahu nebyla dříve vůbec uvažována a překvapila národní autority odpovědné za havarijní připravenost prakticky ve všech zemích provozujících jaderné elektrárny. K omezení ozáření osob a životního prostředí v důsledku černobylské havárie bylo nezbytně nutné připravit a zavést řadu ochranných opatření. Nejvíce postiženými zeměmi jsou dnešní Bělorusko, Rusko a Ukrajina. I když před černobylskou havárií existovaly mezinárodní návody a kritéria pro zásahová opatření, tak zkušenosti s jejich aplikací byly velmi omezené. Je třeba říci, že některá neodkladná ochranná opatření byla zanedbána či nedostatečně provedena. Obyvatelstvo nebylo o havárii včas informováno a k ukrytí tudíž došlo pozdě. Také jódová profylaxe nebyla zahájena včas, což vedlo ke zbytečně vysokým dávkám na štítnou žlázu. Evakuace byla z hlediska snížení externích dávek v rámci možností provedena efektivně. Pokud jde o následná ochranná opatření, týkající se nejen likvidace následků havárie v prostoru jaderné elektrárny, nýbrž zejména dekontaminačních prací v sídlištních jednotkách a na kontaminovaných půdách, regulace potravních řetězců a přesídlení osob ze zasaženého území, preventivní a léčebné péče o obyvatele žijící na kontaminovaném území; byla tato opatření masivní a v zásadě většinou zdůvodněná a účinná. Bohužel účinnost některých z těchto opatření byla poněkud znehodnocena skutečností, že byla zaváděna plošně (pouze na základě povrchové kontaminace a nikoli odhadu dávek z celotělových měření), ne zcela zdůvodněně a později musela být z ekonomických důvodů odvolávána. Při plánování a aplikaci ochranných opatření (zejména dlouhodobých) nehrají důležitou roli pouze faktory ekonomické. Je bezesporu nutné zajistit, aby na kontaminovaných územích mohla být opatření aplikována z hlediska jejich účinnosti v dostatečné míře po dostatečně dlouhou dobu a po důkladném zhodnocení všech pro a proti, nákladů a přínosů. Stejně tak je ale potřeba brát v úvahu vliv sociálních a psychologických faktorů, v čemž se prozatím v praxi příliš nepokročilo. Řada průzkumů dokázala, že zavádění ochranných opatření má vliv na růst psychosociálního napětí mezi lidmi, kterých se opatření týká. Tento záporný postoj vychází z neinformovanosti veřejnosti o radiaci a možnostech její redukce, a z toho plynoucího strachu a úzkosti z nejistoty s ohledem na budoucnost. Vzhledem k utajování informací o černobylské havárii v jejich počátcích zůstává problémem i nedůvěra občanů k úřadům. Přístup veřejnosti je však z hlediska efektivity ochranných opatření velmi důležitý. Aby byla opatření co nejlépe přijata, je třeba zajistit odpovídající vzdělávací programy a zapojit veřejnost do diskuzí a rozhodování o zaváděných opatřeních.
|
host ::
RSS.