|
|
Sociální, ekonomické a sociokulturní aspekty fenoménu CouchSurfing
Kolišová, Anna ; Tyslová, Irena (vedoucí práce) ; Dianová, Markéta (oponent)
Bakalářská práce na téma "Sociální, ekonomické a sociokulturní aspekty fenoménu CouchSurfing" je věnována cestovnímu ruchu na prahu 3. tisíciletí a odkazuje především k aktuálním cestovním trendům současné mladé generace, u kterých bylo zjištěno, že v mnohém odpovídají tomu, jak funguje a co nabízí právě zmíněný fenomén soudobě nejrozšířenější cestovatelské online sítě - CouchSurfing. Primárním cílem bakalářské práce však rozhodně není zevrubný popis CouchSurfingu, ale snaha přiblížit fenomén skrze uvažování veškerých sociálních, ekonomických či sociokulturních aspektů, a to v kontextu příčinném (proč vlastně CouchSurfing vznikl), tak i dopadovém (co všechno s sebou přináší a co nebo koho ovlivňuje).
|
|
|
Motivace ke graffiti a pohled (názor) společnosti na tuto problematiku
HAZUKOVÁ, Michaela
V teoretické části je nejprve uveden termín subkultura její definice a vymezení pojmu graffiti. Věnuji se jak současnému, tak historickému vývoji v Čechách i ve světě. Vysvětluji specifické výrazy pro danou subkulturu. Dále se zabývám motivací, tvořivostí a vandalismem. V neposlední řadě věnuji pozornost jednání sprejerů v rámci právního pořádku České republiky. Cílem výzkumné části je zjistit, jaké jsou hlavní nejsilnější důvody pro tvorbu graffiti a jaký názor má na tvoření sprejerů naše společnost. .Pro realizaci výzkumné části práce jsem zvolila kvalitativní typ výzkumu, metodu dotazování, techniku polořízených rozhovorů. Výzkum probíhal v Českých Budějovicích v období od ledna do března 2011. Pro výběr respondentů jsem zvolila metodu snowball sampling (nabalování). Celkem jsem oslovila jedenáct respondentů, z toho výzkumu se nakonec bylo ochotno zúčastnit sedm z nich. Výzkumný soubor č. 1 tvořili sprejeři ve věku od osmnácti do třiatřiceti let. Jednalo se o kvalitativní rozhovory v minimální délce jeden a půl hodiny. Doplňkový soubor č. 2 tvořilo sedmdesát respondentů ve věku šestnáct až pětapadesát let. Respondenti v tomto souboru byli požádáni o vyplnění krátkého dotazníku. Všichni respondenti bydlí v Českých Budějovicích nebo v jeho blízkém okolí. Výsledky výzkumu ukázaly, že sprejery ke své činnosti nejvíce motivují tyto důvody: osobní zájem o výtvarné umění a činnost s ním spojenou, vyjádření svých vnitřních pocitů, možnost šokovat, získat uznání, realizovat své fantazie, svobodně se projevovat a v neposlední řadě je to adrenalin a dobrodružství, které doprovází především nelegální tvorbu graffiti. Uvedenou bakalářskou práci je možno využít v institucích, které pracují se subkulturami a rizikovou mládeží. Využití může najít i v otázce prevence. Především je tato práce věnována všem, kteří chtějí pochopit a porozumět činnosti, jednání a vyjádření sprejerů.
|
|
| |
|
|
Vybrané módní styly mládeže související s rizikovým chováním
RIGANOVÁ, Veronika
Název mé bakalářské práce je Vybrané módní styly mládeže spojené s rizikovým chováním. U mládeže je hodně důležitá úprava zevnějšku. Úprava zevnějšku je prostředek k vyjádření identity, tímto způsobem dospívající sděluje svému okolí, kým se cítí být. Jelikož se mladí lidé chtějí odlišovat jak od svých vrstevníků, tak dospělých, vyjadřují to nejenom určitým stylem oblečení ale i chováním. Díky tomu mládež často vstupuje do různých subkultur. Subkultura se dá charakterizovat jako kultura dílčí skupiny, která se více nebo méně odlišuje od převládající, většinové a ?oficiální? kultury. Subkulturu tvoří skupiny lidí, kteří sdílejí zvláštní hodnoty a normy, v nichž se rozcházejí s dominantní nebo mainstreamovou společností. Se subkulturami bývá často spojeno různé rizikové chování. Rizikové chování je jev ohrožující společnost napříč všemi kulturami. Ohrožuje zdraví vývoj mladistvého, jak po stránce biologické, psychické a sociální. Cílem mé bakalářské práce je popsat vybrané módní styly mládeže, jejich specifika a znaky v návaznosti na rizikové chování jednotlivých subkultur. V teoretické části jsou popsány vybrané subkultury mládeže, jejich historie, životní styl, hodnoty, typické oblečení Také je zde stručně popsáno rizikové chování, které se v subkulturách vyskytuje. V praktické části jsou vymezeny cíle práce a je zde popsán vlastní výzkum, včetně diskutování zjištěných výsledků s poznatky jiných autorů, které uvádí teoretická část. Vlastní výzkum byl proveden kvalitativně metodou dotazování formou polostrukturovaného rozhovoru s respondenty z řad subkultur mládeže. Z výsledků bakalářské práce lze rozpoznat, že rizikové chování se ve vybraných subkulturách vyskytuje. Ve všech subkulturách se vyskytuje zneužívání návykových látek, jednalo se především o alkohol a marihuanu, která se ovšem vůbec nevyskytovala v subkultuře emo. V subkultuře skinhead se někteří respondenti hlásili k pravicovému extremismu a násilnému chování. Oproti tomu v punkové subkultuře byly příklony k levicovému extremismu a násilnému chování daleko menší. Co se týče hip hopové subkultury a graffiti. Z vybraného vzorku se pouze 1 respondent graffiti věnuje a doposud neměl problémy s policií. Lze tedy usuzovat, že hip hop a graffiti již spolu tolik nesouvisí, jak tomu bylo na začátku, kdy sem tento styl začal pronikat. U gothic subkultury se nepotvrdilo, že sebepoškozování existuje, jako subkulturní norma. V této subkultuře se objevili více než v ostatních subkulturách tělomodifikující praktiky, také se zde vyskytoval satanismu, respondenti ale odmítají jakékoliv spojení s násilnými praktikami, které bývají se satanismem spojovány (týrání zvířat apod.). U emo subkultury se potvrdilo sebepoškozování. 3 respondenti ze 4 s ním mají zkušenosti. Z nichž 2 respondenti začali se sebepoškozováním díky tzv. emo pravidlům, Které se snažili dodržovat, když s tímto stylem začínali. Všichni ze subkultury dodávají, že sebepoškozování se stylem nijak nesouvisí, sebepoškozování není jednou z norem subkultury a také dále vyjadřují odpor vůči těmto tzv. emo pravidlům. Je nutné dodat, že tyto emo pravidla vytvořil člověk, který nepatří do subkultury. Všichni respondenti, kteří se účastnili výzkumu, udávají větší či menší problémy kvůli svému stylu a to i v běžném životě (škola, práce, rodina). Myslím si, že je to díky zkresleným informacím převážně z medií. Výsledky mé práce mohou posloužit jako podklad pro další výzkum, mohou být použity při výuce této problematiky a samozřejmě mohou být využity v rámci efektivní primární prevence.
|
|
|
Hodnotový svět současné mládeže
TRHLÍNOVÁ, Zuzana
V bakalářské práci na téma Hodnotový svět současné mládeže se v teoretické části zaměřuji na obecný teoretický výklad hodnot, hodnocení, hodnotové orientace, osobnostní a hodnotový vývoj mládeže v období pubescence a adolescence, preference hodnot a postojů současné mládeže, vlivu hodnotového systému na vzhled, image. Souvislost vrstevnických skupin {--} subkultur, jejich vliv na mládež. V praktické části metodou dotazníku se zaměřuji na zjištění hodnotové preference současné mládeže, vliv hodnot na celkový vzhled mládeže a jak působí image jednotlivých subkultur na mládež
|
|
|
Subkultura graffiti. Primitivní vyjádření ulice.
SLAMKOVÁ, Petra
Práce se zabývá subkulturou graffiti v České republice, konkrétně v Českých Budějovicích. V první části seznamuje s pojmem a historií graffiti. Hlavní část je věnována podrobnému popisu subkultury: kdo je writer a crew se kterou maluje, jak se mladý člověk dostane ke graffiti a proč. Dále popisuje vztah subkultury a společnosti, jak na sebe vzájemně reagují a jak se vůči sobě vymezují. Na základě teorie přechodových rituálů (rites de passage) Arnolda van Gennepa, řeší čtvrtá kapitola otázku graffiti jako rituálu. Následujícím dílčím tématem je gender v subkultuře graffiti, protože graffiti není jen čistě mužskou záležitostí. Předmětem polsední části práce je street art a graffiti a umění. Obě témata jsou na hranici subkultury a mainstreamu a z části zasahují až do sféry komerce a obchodu.
|
|
|
Subkultura mládeže v online prostředí
SUCHANOVÁ, Jana
Internet se během posledních deseti let stal významným informačním a komunikačním prostředkem všech věkových a sociálních skupin společnosti, specifické postavení má však mezi mladšími generacemi. Diplomová práce pojímá internet jako virtuální prostředí, které podporuje vznik nových subkultur mládeže a usnadňuje komunikaci subkultur stávajících. Teoretická část vymezuje základní pojmy a koncepty (mládež, socializace, identita, kultura, subkultura, kontrakultura), které souvisejí s orientací ve zkoumaném prostředí. Dále charakterizuje virtuální prostředí, počítačové hry a psychosociální aspekty těchto světů. Praktická část je postavena na kvalitativním výzkumném šetření (hloubkové rozhovory) subkultury hráčů online počítačových her. Data získaná pomocí hloubkových rozhovorů jsou zpracována na základě metod zakotvené teorie.
|
|
|
Možnost aplikace modelu Leiningerové v ošetřovatelské péči o bezdomovce
VLKOVÁ, Ludmila
Možnost aplikace modelu Leiningerové v ošetřovatelské péči o bezdomovce Práce se zabývá životním stylem bezdomovců a následně problematikou ošetřovatelské péče o ně specifickou právě pro jejich životní styl. Dále se práce zaobírá modelem Madeleine Leiningerové a modelem Joyce Newman Gigerové a Ruth Davidhizarové spadající pod transkulturní ošetřovatelství jako možné cesty překlenutí rozdílů mezi subkulturou ošetřovatelskou a subkulturou bezdomovců v ošetřovatelském procesu. Rozhodly jsme se v této práci zkoumat možnost aplikace modelu Leiningerové v ošetřovatelské péči o bezdomovce z pohledu sester, pomocí kvantitativní metody, techniky dotazníku. Pro výzkumné šetření bylo stanoveno 5 cílů: Cíl 1 - Zjistit, jaký mají sestry přístup k bezdomovcům. Cíl 2 - Získat informace od sester o tom, jak probíhá péče o bezdomovce. Cíl 3 - Zkoumat, zda sestry ve vybraných nemocničních zařízeních mohou používat model dle Leiningerové při ošetřování bezdomovců. Cíl 4 - Přesvědčit se, zda si sestry uvědomují odlišnosti životního stylu bezdomovců. Cíl 5- Pátrat kam, podle názoru sester, odcházejí bezdomovci při propuštění ? do domácího ošetřování?. Cíle byly splněny. Hypotéza 1 - Sestry hodnotí negativně životní styl bezdomovců - byla potvrzena. Hypotéza 2 - Ošetřovatelská péče o bezdomovce probíhá jako u jiných klientů - nebyla potvrzena. Hypotéza 3 - Sestry s vyšším vzděláním než středoškolským znají model Leiningerové - byla potvrzena. Hypotéza 4 - Sestry považují aplikaci modelu Leiningerové v ošetřovatelské péči o bezdomovce za přínosnou - byla potvrzena. Hypotéza 5 - Sestry zohledňují odlišnosti životního stylu bezdomovců - byla potvrzena. Hypotéza 6 - Sestry neví, kam bezdomovci odcházejí při propuštění ? do domácího ošetřování? - nebyla potvrzena. Z analýzy sebraných dat vyplynula Hypotéza 7 - Sestry užijí přednostně model Joyce Newman Gigerové a Ruth Davidhizarové před modelem Madeleine Leiningerové v ošetřovatelské péči o bezdomovce -, která se potvrdila. Doporučuji však pro její ověření cílenější výzkumné šetření. Výstupem práce pro praxi je možnost zjištěné poznatky aplikovat do ošetřovatelské péče o bezdomovce pro minimalizaci potencionálních konfliktů, pro důstojnější a cílenější práci s bezdomovci bez pocitů marnosti nad podanou péčí.
|
|
|
Freetekno a komerční technoscéna z pohledu odlišnosti preferovaných drog
KLEČACKÁ, Aneta
Freetekno nebo komerční technopárty jsou často velmi slučovány s názory, že se jedná o takový typ párty, ve kterém dochází ke spojení mladiství - droga. V této práci se zaměřím v teoretické části na značné rozdíly mezi freeteknem a komerční technoscénou, jakožto postmoderními subkulturami, které jsou často spojovány jako celek, kde často ani samotní návštěvníci vůbec neznají rozdíly mezi oběma subkulturami, historii nebo původ symbolů. V druhé, výzkumné části identifikuji jaké typy drog jsou upřednostňovány na freetekno párty a jaké na komerční technoscéně a jaké jsou příčiny rozdílnosti užívaných typů drog na popisovaných scénách, od kolika let, jak často a s kým účastníci navštěvují párty, jejich motivace návštěvy k podobným akcím, zda konzumují na párty psychotropní látky a distribuování drog na párty. Smyslem této práce by mělo být získání informací od účastníků obou typů párty, jejich důkladné zpracování a interpretování, které by mělo posloužit veřejnosti jako klíč k pochopení jejich specifického životního stylu. Chtěla bych veřejnost seznámit s tím, že ne všichni účastníci jdou na párty za drogou, nýbrž rovněž za hudbou a přáteli, jako je tomu v případě jiných hudebních akcí. Vzhledem k atypické a nekonformní cílové skupině využiji kvalitativního typu výzkumu. Jako výzkumné techniky použiji zúčastněné pozorování a techniku polostandardizovaného rozhovoru s otevřenými otázkami. Základní výzkumný soubor bude tvořen účastníky freetekno párty a komerční technoscény pořádaných v různých regionech České republiky. V cíli práce byly stanoveny výzkumné otázky, z nichž vyplývá, že na obou typech párty se užívají odlišné drogy, kdy na freeteknu převládají halucinogeny a cannabinoidy, kdežto komerční párty ovládají stimulanty a extáze. Motivace k návštěvě párty je také u obou subkultur rozdílná, zatímco na freeteknu převládá volnost, svoboda, stmelenost. Motivací návštěvníků komerční párty je hudba. Dále i motivace k užívání drog je zcela odlišná. Většina respondentů sice ve svých odpovědí tvrdí, že dobrá párty se bez drog užít dá, ale vzápětí dodávají, že právě drogy dodají párty tu pravou atmosféru.
|
|
|
Sociální práce s příslušníky neformálních subkultur - sprejeři v Českých Budějovicích
JERSÁKOVÁ, Klára
Fenomén graffiti je v současné době stále často diskutovaný a medializovaný jev. Běžně prezentovaným profilem sprejera je mladistvý jako součást subkultury graffiti, naplňující touto formou svou potřebu adrenalinu, obvykle ve spojení s dalšími sociálně patologickými jevy jako je drobná kriminalita či zneužívání drog. V této práci se zaměřím na vysvětlení samotného pojmu subkultura spolu s jejím původem a funkcí, na prohloubení a pochopení znalostí o graffiti, jak ve smyslu umění, tak i patologických jevů. Důležitým prvkem této práce je vysvětlení vztahu motivace ke tvorbě graffiti. Cílem práce je zmapovat a kvalitativně popsat subkulturu sprejerů a sprejerek v Českých Budějovicích v kontextu systému preventivních a represivních opatření. Jako výzkumná metoda bude použito kvalitativní šetření pomocí strukturovaného interview s cílovými skupinami, doplněné o pozorování. Dále bude použita sekundární analýza dat (literatura). Hlavní cílový soubor bude tvořen sprejery působícími v Českých Budějovicích a bude vybírán pomocí techniky snowball. Doplňkový soubor bude tvořen odbornou veřejností, která přichází s cílovým souborem do kontaktu. Hypotézy byly vzhledem ke kvalitativní povaze výzkumu stanoveny až na základě výsledků. Z nich vyplývá, že základní motivací k tvorbě graffiti je potřeba sebevyjádření a sebeurčení. Velký význam zde představuje skupina, která poskytuje důvěru a přátelské vztahy. Sociální patologie se ve subkultuře vyskytují nikoli však v přímé souvislosti s graffiti. Pochopení motivace a prožívání samotných sprejerů je zásadním bodem této práce. Mohlo by přispět k zlepšení komunikace mezi oběma stranami {--} sprejery a represivními složkami. Než člověk vysloví své výroky, které jsou nejčastěji negativního významu, měl by o tomto tématu vědět alespoň základy.
|
host ::
RSS.