|
|
Psychologické aspekty péče o seniory
LACINOVÁ, Irena
Práce se zabývá psychologickými aspekty péče o seniory v závěrečné fázi života. Zaměřuje se na pečující profesionály a pečující laiky. Teoretická část popisuje fyziologické stárnutí a jednotlivé psychologické aspekty, které se mohou během péče o seniory v závěrečné fázi života vyskytnout. V praktické části zaznívají krátké výpovědi pečujících profesionálů a pečujících laiků, kteří mají zkušenost s péčí o umírající seniory. Práce se věnuje negativní pocitům a stavům, které se u pečujících profesionálů i laiků mohou vyskytnout a mohou vést k syndromu vyhoření. Nabízí i možnosti řešení tak, aby péče v poslední fázi života přinášela všem pečujícím vedle ztráty i naději.
|
|
|
Prevence syndromu vyhoření u terénních sociálních pracovníků v Českých Budějovicích.
ŠMIDMAJEROVÁ, Edita
Tato diplomová práce se zabývá prevencí syndromu vyhoření u terénních sociálních pracovníků v Českých Budějovicích. V současné době je syndromem vyhoření zasažen velký počet terénních sociálních pracovníků z důvodu náročnosti terénní sociální práce a častého řešení těžkých životních situací s klienty. Toto téma jsem si vybrala z toho důvodu, že je velmi aktuální. Chtěla jsem zároveň zjistit, zda terénní sociální pracovníci z Českých Budějovic trpí tímto jevem, případně, zda znají jeho prevenci. Práce se skládá z praktické a teoretické části. Teoretická část zahrnuje šest hlavních kapitol. První kapitola charakterizuje pojem syndrom vyhoření, kam spadá akutní a chronický syndrom. Druhá kapitola zahrnuje příznaky syndromu vyhoření, tam zařazuji fyzické, emocionální, mentální vyčerpání a stres. Ve třetí kapitole se zabývám fázemi syndromu vyhoření, jež podrobněji popisuji. Čtvrtá kapitola je zaměřena na rizikové skupiny lidí, které nejčastěji syndrom vyhoření postihuje. Charakterizuji zde pojem osobnost a dále popisuji příznaky vyhoření v rámci osobnosti. V páté kapitole uvádím prevenci syndromu vyhoření. Popisuji zde základní metody a techniky prevence, kam patří sociální síť, preventivní opatření ze strany zaměstnance, ze strany zaměstnavatele a v neposlední řadě zde uvádím supervizi. V poslední šesté kapitole se zabývám terénní sociální prací v kontextu se zákonem o sociálních službách, základními principy, metodami a postupy terénní sociální práce. Zaměřuji se na rozdíl mezi terénní sociální prací a poskytovanými sociálními službami. V praktické části uvádím dva cíle. Zjistit, zda se vyskytuje u terénních sociálních pracovníků v Českých Budějovicích syndrom vyhoření a dále pak jaké metody a techniky prevence používají terénní sociální pracovníci v Českých Budějovicích proti syndromu vyhoření. Na základě stanovených cílů jsem si zvolila dvě výzkumné otázky, které vycházejí z cílů. Tyto výzkumné otázky se zabývají výskytem syndromu vyhoření u terénních sociálních pracovníků v Českých Budějovicích. Dále pak nejčastějšími využívanými metodami a technikami prevence u terénních sociálních pracovníků v Českých Budějovicích proti příznakům syndromu vyhoření. K realizaci praktické části jsem použila kvalitativní metodologii výzkumu. Data byla získaná pomocí polostrukturovaného rozhovoru. Výběrový soubor tvořilo 7 terénních sociálních pracovníků z Českých Budějovic. Využila jsem techniku záměrného výběru výzkumného vzorku. Z výsledků šetření vyplynulo, že 4 terénní sociální pracovníci ze 7 se osobně setkali s příznaky syndromu vyhoření. Nejčastější metody a techniky prevence syndromu vyhoření, které terénní sociální pracovníci využívají jsou, věnování se svým koníčkům, sociální podpora ze strany rodiny, přátel, kolegů, vedoucích organizace či supervizora. Dále pak snaha oddělit pracovní život od soukromého života a stanovit si pevné hranice práce, dostatečný odpočinek a samozřejmě supervize. Má diplomová práce by mohla být přínosem pro širokou veřejnost. Může být přínosem pro sociální pracovníky, kteří se setkali s příznaky vyhoření a chtějí se o syndromu vyhoření dozvědět více informací. Taktéž i pro sociální pracovníky, kteří se nesetkali s vyhořením a chtějí znát možné metody a techniky prevence syndromu vyhoření.
|
|
|
Stres v souvislosti s péčí o seniory.
KOREJSOVÁ, Kateřina
Tématem této bakalářské práce je péče o seniory a případný stres doprovázející pečovatelskou činnost. Úvodní kapitola teoretické části pojednává o tématu stárnutí a stáří. Následující kapitola se věnuje tématu pečovatelství a ošetřovatelství. Poskytuje náhled do historie těchto oborů, charakterizuje jejich význam a cíle, popisuje osobnost pečovatele/ošetřovatele a představuje holistický přístup v pečovatelství/ošetřovatelství. V dalších kapitolách se zabýváme stresem a syndromem vyhoření, jeho projevy, příčinami jeho vzniku a prevencí či případnou léčbou. Důležitou část práce tvoří kapitola shrnující různé možnosti péče o seniory, popisuje jak různé formy zdravotní péče, tak i formy péče sociální. Jedna z podkapitol této kapitoly uvádí přehled zařízení péče pro seniory existujících v České republice. Poslední kapitola teoretické části spojuje téma péče o seniory s tématem stresu. Popisuje nejčastější stresory, které se v souvislosti s péčí o seniory objevují. Ve výzkumné části práce jsou popsány cíle, metody a výsledky výzkumu, jehož cílem bylo zjistit, jak se osoby pečující o seniory cítí, zda se potýkají se stresem, co ho způsobuje a jak se s ním vyrovnávají. Je zde použita kvantitativní dotazníková metoda, přičemž jsou vytvořeny dva typy dotazníků jeden pro osoby pečující o seniory (své rodinné příslušníky) v přirozeném prostředí domácnosti, a druhý pro pracovníky pečující o seniory v odborných zařízeních. Ve výzkumu bylo zjištěno, že pečovatelé "laici", pečující o svého rodinného příslušníka v domácnosti, jsou sice často vyčerpaní, ale nedomnívají se, že by podlehli syndromu vyhoření tzn., že péče pro ně není tak velkou zátěží, aby ji už nemohli nebo nechtěli dále vykonávat. Pozitivní je zjištění, že se tito lidé ve většině případů rozhodli pečovat o své blízké staršího věku čistě z vlastní vůle, ne z donucení vnějšími okolnostmi. Stresujícími faktory jsou podle výzkumu vyšší stupeň závislosti/nesamostatnosti seniora, dlouhotrvající péče (více než deset let), nepřizpůsobení domácnosti zdravotnímu stavu seniora a fakt, zda pečující pečuje úplně sám, či zda mu v péči někdo pomáhá (rodina, přátelé, odborná zařízení). Na základě druhého typu dotazníku jsme dospěli k poněkud znepokojujícímu zjištění. Nejen, že se dvacet šest respondentů ze třiceti cítí po pracovním dni vyčerpáno, ale navíc se polovina z nich domnívá, že podlehli syndromu vyhoření (pociťují dlouhodobou vyčerpanost a únavu, nechuť k práci apod.). Jelikož se však téměř všichni respondenti domnívají, že jsou s jejich prací senioři, o které pečují, spokojení, domníváme se, že důvodem pro toto "vyhoření" bude sama náročnost péče, a případně také fakt, že jejich práce není dostatečně finančně ohodnocena. Na druhou stranu však musíme uvést, že i přesto, že se pracovníci odborných zařízení péče o seniory cítí vyčerpaní a "vyhoření", mají svou práci rádi.
|
|
|
Syndrom vyhoření a jeho prevence u zdravotních sester zaměstnaných v nemocnici.
ELLINGEROVÁ, Klára
Cílem této práce je zhodnotit zkušenosti zdravotních sester se syndromem vyhoření a jeho prevencí. Zhodnotit, jaké množství zdravotních sester se se syndromem vyhoření setkalo, do jaké míry, jaké mají zkušenosti a jak se staví k prevenci tohoto psychického stavu. Teoretická část popisuje náplň práce a zátěž při výkonu povolání všeobecné zdravotní sestry. Následně se zaměřuje na syndrom vyhoření, jeho rizikové faktory, příčiny, stádia a prevenci. V neposlední řadě seznamuje s jednotkou intenzivní péče a standardním oddělením v nemocnici. Empirická část je zaměřena na porovnávání stupně syndromu vyhoření u sester pracujících na jednotkách intenzivní péče a sester pracujících na standardních odděleních. Dále zkoumá zkušenosti zdravotních sester se syndromem vyhoření a jeho prevencí. Jako výzkumná metoda byl použit dotazník.
|
|
|
Syndrom vyhoření v terénní sociální práci
JILEČKOVÁ, Alena
Práce se zabývá syndromem vyhoření v terénní sociální práci. V první kapitole teoretické části charakterizuje terénní sociální práci, její cíle, cílové skupiny a činnosti vykonávané terénním sociálním pracovníkem. Dále popisuje zátěžové aspekty spojené s výkonem této profese. Druhá kapitola pojednává o syndromu vyhoření. Tento jev zde definuje, popisuje rizikové faktory, které mohou mít vliv na vznik tohoto syndromu, jeho typické příznaky, vývoj a možnosti, jak mu předcházet. Praktická část prezentuje výsledky kvantitativního výzkumu provedeného formou dotazníkového šetření, zaměřené na zjištění míry ohrožení terénních sociálních pracovníků syndromem vyhoření, mapování prevence a zjištění, v čem vnímají terénní sociální pracovníci svou profesi náročnou.
|
|
|
Syndrom vyhoření u učitelů středních škol
KLIMEŠOVÁ, Michaela
Anotace Diplomová práce se zabývá problematikou syndromu vyhoření (burnout syndrome) u učitelů středních škol. V úvodní teoretické části je charakterizován pojem syndrom vyhoření a pojmem stres, který je se syndromem vyhoření spjat. Dále se práce zaměřuje na příčiny syndromu vyhoření, na fáze syndromu vyhoření, na rizikové faktory, na prevenci. Následující část je zaměřena na povolání učitele v souvislosti se syndromem vyhoření. V praktické části jsou analyzována data získaná z dotazníkového šetření. Cílem bylo zjistit, v jaké míře učitelé pociťují příznaky syndromu vyhoření ve čtyřech rovinách (kognitivní, citové, tělesné a sociální) z hlediska pohlaví a délky praxe.
|
|
|
Vyhodnocování, zvládání a snižování stresu
Hacajová, Karolína ; Marsinová, Daniela (oponent) ; Franková, Emilie (vedoucí práce)
Diplomová práca „Vyhodnocování, zvládaní a snižování stresu“ je venovaná problematike pracovného stresu, ktorý sa v súčasnej dobe častejšie vyskytuje na pracoviskách firiem a môže výrazne ovplyvňovať výkonnosť zamestnancov. Teoretická časť sa zameriava na základné pojmy z oblasti stresu a všeobecných techník jeho zvládania a znižovania. Praktická časť sa zaoberá meraním úrovne pracovného stresu v spoločnosti Henkel Slovensko, spol. s r.o. prostredníctvom dotazníkového prieskumu. V závere práce sú navrhnuté odporúčania na zníženie pôsobenia stresových faktorov a prevencia pred vznikom pracovného stresu.
|
|
|
Syndrom vyhoření u zaměstnanců společnosti THOME Lighting
Opltová, Daniela ; Kašparová, Eva (vedoucí práce) ; Ticháková, Zuzana (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na syndrom vyhoření u zaměstnanců výrobního oddělení ve společnosti THOME Lighting. Podstata práce spočívá ve zjištění, zda jsou zaměstnanci ohroženi syndromem vyhoření, nebo zda jím již trpí. Teoretická část se zabývá popisem syndromu vyhoření, jeho příznaky, rizikovými faktory, jednotlivými fázemi, prevencí a léčbou. Na teoretickou část navazuje praktická část, která shrnuje výzkumné šetření. Pro výzkum byla zvolena metoda dotazníkového šetření, využit byl dotazník Beverly A. Potterové, označovaný jako BPQ dotazník. Po detailním vyhodnocení dotazníků jsou hodnoceny hypotézy, které zkoumají, zda má burnout syndrom souvislost s pohlavím, věkem či dobou působení ve firmě. Dále je zkoumáno povědomí zaměstnanců o problematice syndromu vyhoření.
|
|
|
Potřeby zvyšování psychologických kompetencí pracovníků IZS, návrh vzdělávacích aktivit.
VAŠÁTKOVÁ, Klára
Bakalářská práce se orientuje na potřeby zvyšování psychologických kompetencí pracovníků integrovaného záchranného systému a následně na návrh vzdělávacích aktivit. První část práce se týká teorie kompetence, je zde charakteristika a definice kompetence a také její třídění a dělení. Následující podkapitola se zabývá mechanismy psychické adaptace na zátěžové situace, se kterými se pracovníci IZS mohou při výkonu své práce setkat. Další podkapitola je orientována na fungování psychiky v zátěžových situacích a na její jednotlivé fáze jako je především fáze aktivizace, fáze zvládání psychické zátěže a fáze důsledková. V podkapitole policejní stres je zmínka o psychické zátěži při vyšetřování násilné trestné činnosti, kde jde o extrémní mrtvoly, smrt dítěte nebo smrt za tragických okolností. Dále je pozornost věnována psychologickým důsledkům použití střelné zbraně, pracovnímu stresu policistů a zvládání stresových situací v policejní praxi. Psychohygiena pracovníků IZS popisuje odolnost pracovníků IZS vůči zátěžovým situacím, také ochranu psychického zdraví těchto pracovníků a v neposlední řadě také syndrom vyhoření. Práce zároveň nabízí jednoduchý přehled o možnostech psychologické péče o pracovníky IZS a účinných prostředcích k předcházení posttraumatickým stresovým příznakům u osob pracujících v IZS. Hlavní možností předcházení je krizová intervence - odborná metoda práce s člověkem v situaci, kterou prožívá z vlastního pohledu jako zátěžovou, případně ohrožující.Další možností je supervize - poradenská metoda, která napomáhá pracovníkům v jejich profesním rozvoji, směřuje ke zvýšení jejich profesionality. Samostatná podkapitola se orientuje na komunikaci s lidmi a její pravidla. Podrobněji jsou rozpracovány zásady jednání s duševně narušenými jedinci, zásady jednání s obětí trestného činu, také jednání se sebevrahem, komunikaci se seniory, zásady sdělování nepříjemné zprávy a komunikaci s agresorem. Posední podkapitola teoretické části se týká krizové komunikace, tedy komunikace se zasaženými osobami a specifik krizové komunikace v bezpečnostních sborech Policie České republiky, Hasičského záchranného sboru České republiky a Zdravotnické záchranné služby. Výzkumná část začíná kapitolou Cíle práce, kde jsou stanoveny tři základní cíle, kterých má práce dosáhnout. Prvním cílem je charakteristika vzdělávacího systému Policie České republiky základní odborná příprava a možnosti následného dalšího vzdělávání. Je zde zmínka o Etickém kodexu Policie České republiky, kterým se mají všichni policisté řídit. Následujícím cílem je charakteristika vzdělávacího systému italské policie, která je rozdělena do tří modulů - bezpečnost a obrana, zbraně a jejich oprávněné použití, doprava a dopravní předpisy. Součástí vzdělávání policistů v Itálii je také speciální modul, který se dále dělí na pět podmodulů - komunikace mezi policistou a občanem nebo skupinou občanů, komunikační proces, neverbální komunikace, komunikační problémy a řízení úzkosti a stresu. Posledním cílem je návrh vzdělávacích aktivit, který byl vytvořen na základě komparace vzdělávacích systémů policie ČR a Itálie. První je zaměřen na komunikaci nácvik složitých komunikačních situací pomocí modelových situací a také výcvik čtení neverbální komunikace. Druhý návrh se týká zvýšení vzdělanosti policistů v oblasti etnických rozdílů mezi osobami žijícími na území České republiky. Posledním návrhem je edukace policistů v oblasti znakového jazyka základní znaky pro počáteční komunikaci a domluvu se sluchově postiženými občany. Tyto návrhy mohou být použity pro praxi policejního vzdělávání.
|
|
|
Syndrom vyhoření se zaměřením na kurátory pro děti a mládež
MANDÁTOVÁ, Kateřina
Bakalářská práce se zabývá problematikou syndromu vyhoření se zaměřením na kurátory pro děti a mládež. Cílem práce bylo zmapovat, zda se cítí kurátoři pro děti a mládež ohroženi syndromem vyhoření, jak jsou o této problematice informováni a jakým způsobem dbají na prevenci proti vyhoření. Teoretická část je zaměřena na stručné objasnění činnosti kurátora pro děti a mládež vymezení pojmu syndrom vyhoření. Velká pozornost byla věnována především specifikům práce kurátora s rizikovou mládeží a prevenci syndromu vyhoření. Pro výzkum byla použita kvalitativní výzkumná strategie s použitím metody dotazování a techniky polostrukrutovaného rozhovoru. Data byla analyzována metodou vytváření trsů. Výběrový soubor tvořilo osm kurátorů pro děti a mládež, vybraných na základě dostupnosti. Pro zmapování výše zmíněné problematiky byla použita výzkumná otázka: Jsou kurátoři pro děti a mládež ohroženi syndromem vyhoření? Z výsledků výzkumu vyplynulo, že většina osob na pozici kurátora pro děti a mládež se cítí být ohrožena syndromem vyhoření zejména z důvodů stresových faktorů, které na ně při práci působí. Nejčastějším stresorem byla u dotazovaných uvedena především přemíra administrativy a narůstající dokumentace, velký počet klientů na pracovníka, laxní přístup klientů nebo nedostatečný pocit uznání či podpory ze strany nadřízených a spolupracovníků. Supervize, jako účinného nástroje v prevenci proti syndromu vyhoření, je možno využívat na všech pracovištích, ve kterých dotazovaní respondenti působí, často však byla hodnocena jako neuspokojivá. I přes to, že je problematika syndromu vyhoření v současné době velmi aktuální a to především v pomáhajících profesích, což je i profese kurátora pro děti a mládež, je vhodné další zkoumání této problematiky. Práce přibližuje konkrétní důvody ohrožení kurátorů pro děti a mládež syndromem vyhoření, zabývá se otázkou, zda dbají dostatečně na prevenci, více se věnuje otázce supervize na pracovišti. Práce může být použita jako podklad pro další zkoumání a výsledky mohou být použity při práci instituce, ve kterých kurátoři pro děti a mládež pracují.
|
host ::
RSS.