|
Tlakem poháněná mikrofluidika
Tesař, Václav
Mikrofluidika je nový obor generace a řízení proudění tekutin v malých rozměrech, umožňující fundamentální změny v některých oblastech techniky a biomedicinských oborech. Významné výhody přinášejí zejména mikrofluidická ústrojí pracující bez pohyblivých součástek – avšak při obvykle nízkých Reynoldsových číslech je obtížné využívat setrvačnosti tekutinových proudů, na níž je založena funkce klasické fluidiky. Příspěvek přináší – využitím popisu praktické aplikace – řešení: proudění podporované nebo přímo poháněné tlakovým spádem.
|
|
Náhodné instalace
Uljarevic, Branka ; Skalík, Tomáš (oponent) ; Ambrůz, Jan (vedoucí práce)
Pokousim se vyuzit vsechny moznosti, ktere mi dava sklo-tabulové sklo. Jake jsou moznosti skla, kdyz je napriklad sklenena tabule veliká 200 x 300 centimetru, kolik je potreba materialu, aby se tabule unesla, aby vydrzela pusobeni vnejsiho faktoru? Kolik lidí v určitém case stabilizuje tak velke sklenene tabule? Jak působí barevné sklo v opustenem prostoru fabriky? Jak reaguje na svetlo a na ostatni danosti, moznosti a nemoznosti? Z mnoha variant si vybiram to co je nejvhodnější a pro mne v dane situaci nejlepší. Kresebné moznosti zvoleným způsobem se mně zdály být nekonečné, ale vlastnosti skla jsou klicovým momentem v mých současných pracích. Při objevování pro mne nových moznosti skla vytvářím prostorové instalace, ktere mohou byt nahodné, reagující na konkrétní možnosti prostoru a vlastnosti samotného skla, které tak vytváří určitou interaktivační, proměnlivou schrumáž, kterou se snažím pro sebe oběvovat a zkoumat. Proto název "náhodná instalace“
|
|
Možnosti zvýšení efektivity profilů lopatek
Uruba, Václav
Bude představen fyzikální mechanismus vzniku silových účinků na lopatkové profily při\nobtékání. Dále bude naznačena cesta pro ovlivnění relevantních parametrů těchto profilů,\nzejména velikosti vztlakové a odporové síly a tlakových ztrát.
|
| |
|
Model čistící stanice pro potravinářské technologie řízené distribuovaným řídícím systémem na síti PROFIBUS.
Vyskočil, Jaromír ; Sobotka, Milan (oponent) ; Pásek, Jan (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá oživením modelu čistící stanice. K čištění sudů v potravinářském průmyslu. K čištění jsou použity dvě kapaliny louh a voda. V modelu čistící stanice je zapojeno několik druhů ventilů, které na přítoku vpouští louh nebo vodu a před výtokem je od sebe opět oddělují. V modelu čistící stanice je použito monitorování tlaku, průtoku, objemového průtoku hladiny louhu, apod. Tato zařízení převážně komunikují s PLC přes průmyslovou síť PROFIBUS-DP a PA. Dále je na síť PROFIBUS připojen distribuovaný řídicí systém od firmy Festo, u kterého je popsán postup oživení a konfigurace. Práce se zabývá zpracováním naměřených hodnot a popsáním činností operátorského panelu, přes který se ovládá a vizualizuje proces čistící stanice. Je vysvětlena jeho konfigurace, struktura obrazů a jeho nastavení pro plné využití v procesu čistící stanice. Ke konci práce jsou popsány jednotlivé obrazovky, které operátor používá pro reálné řízení čistící stanice. Zároveň je popsáno řízení čistící stanice, které může být manuální, poloautomatické a automatické. U automatického řízení je vysvětleno použití receptur a celá filozofie čištění, která je rozdělena do několika fází. Vlastní PLC řízení je prezentováno formou algoritmů ve vývojových diagramech a výsledný program v jazyku STEP 7 je přiložen na CD.
|
| |
|
Měření tvaru zatížené pneumatiky
Hlavatý, Jiří ; Vančura, Jan (oponent) ; Blaťák, Ondřej (vedoucí práce)
Tato práce se zaměřuje na měření tvaru převážně zatížené pneumatiky a hledání závislostí mezi tlakem uvnitř pneumatiky, zatížením a vlivem těchto parametrů na výsledný tvar pneumatiky. Data pro tyto závislosti byla získána za pomoci navrženého měřícího stanoviště a 3D optické techniky. Nalezené závislosti popisují změnu tvaru pneumatiky v konkrétních funkcích a posloužili k tvorbě parametrického modelu pneumatiky. Hlavním zjištěním této práce je, že pneumatika se skutečně chová podle závislostí popsaných různým stupněm polynomické funkce.
|
| |
|
Magnetická transformace metastabilních vrstev fcc Fe/Cu(100) pomocí fokusovaného iontového svazku
Gloss, Jonáš ; Cháb, Vladimír (oponent) ; Urbánek, Michal (vedoucí práce)
Metastabilní tenké vrstvy paramagnetického, plošně centrovaného kubického (fcc) Fe připravené na monokrystalu Cu(100) jsou dobrými kandidáty pro tvorbu magnetických struktur pomocí fokusovaného iontového svazku díky jejich magnetické a strukturní fázové transformaci na feromagnetické, prostorově centrované (bcc) Fe po ozáření ionty. Problémem bylo, že tenké vrstvy čistého fcc Fe se spontánně transformují, když jejich tloušťka přesáhne 10 monovrstev. Tato hranice může být posunuta na 22 monovrstev, když se depozice Fe provede v atmosféře CO. Ukázali jsme, že je možné růst mnohem tlustší vrstvy pomocí legovaní s Ni, který stabilizuje fcc fázi. Zjistili jsme množství Ni, které je potřebné k stabilizaci nemagnetického, metastabilního fcc Fe a popsali jsme jeho závislost na tlaku v komoře během depozice ve fázovém diagramu, který ukazuje metastabilní region. Rovněž jsme ukázali, že stabilizující efekt zvýšeného tlaku v komoře se může odstranit pomocí saturace povrchu O a proto mohou být metastabilní vrstvy připraveny také v depozičních systémech s vyšším základním tlakem. Nakonec jsme ukázali tvorbu mikro- a nanostruktur ve 44 ML hrubých vrstvách Fe legovaného s Ni na Cu(100) pomocí fokusovaného iontového svazku.
|
|
Měření napjatosti ve spirále vodní turbíny pomocí tenzometrů
Dokoupil, Pavel ; Pochylý, František (oponent) ; Habán, Vladimír (vedoucí práce)
Tato diplomová práce je zaměřena na měření napjatosti ve spirále vodní turbíny pomocí tenzometrů. Zpráva je rozdělena na dvě části a to na část teoretickou a část praktickou. V teoretické části je popsána teorie, která se vztahuje k zadanému tématu (kapitoly zabývající se základy mechaniky, měřením a vyhodnocením, tenzometrii, měřením tlaku , nejistotou měření) a dále pak kapitola, kde je popsáno vodní dílo Lipno nad Vltavou (podkapitoly zabývající se VE Lipno I její historii, problematikou a historii měření). V praktické části práce je proveden teoretický výpočet nejistot tenzometrického měření a zpracováno měření napjatosti na spirále Francisovy turbíny na vodní elektrárně Lipno I (soustrojí TG2). Měření je rozděleno na dvě části a to na měření před generální opravou a po generální opravě. V praktické části jsou popsány technická data jednotlivých spirál, popis měření, výsledky měření přetvoření a napjatosti včetně porovnání s tlakem ve spirále a výpočtem nejistot měření.
|
host ::
