Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 391 záznamů.  začátekpředchozí190 - 199dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Polyfunkční objekt Malá Amerika
Jašková, Tereza ; Muroň, Ivo (oponent) ; Ležatka, Lukáš (vedoucí práce)
Bakalářská práce navazuje na ateliérový projekt vytvořený v zimním semestru 3. ročníku bakalářského studia. Za cíl se považuje návrh novostavby polyfunkčního domu v městské části Brno - Střed. Pozemek je umístěn na rohu křižovatky Nové Sady, Nádražní, Úzká a Hybešova. Poblíž se nachází budovy Malá Amerika a Titanium. Novostavba respektuje urbanistický koncept a budovy výškově dorovnávají současné stavby. Polyfunkční objekt se skládá ze tří nadzemních částí, který každý z nich má svoji veřejnou funkci. Nárožní budova slouží jako obchodní centrum s administrativou, budova vedle Titania je určena pro showroomy a administrativní část a v poslední nejnižší budově se nachází kavárna s multifunkčním prostorem a knihovnou. Celý pozemek sjednocuje podzemní parkoviště, do kterého jsou vjezdy ze severozápadní a severovýchodní strany. Tvar budov lemuje křižovatku a vytváří pomyslnou hradbu, kde mezi Malou Amerikou a polyfunkčním objektem vzniká náměstí. Parter objektů tvoří betonové oblouky připomínající historický viadukt, který se zde nacházel. Vyšší podlaží jsou obložena lícovou cihlou. Řešený objekt obsahuje atrium, které prosvětluje jinak hluboké dispozice. Hlavním záměrem bylo vytvoření příjemného obyvatelného prostoru v této části města.
Autocentrum VW Mikulov
Kováčik, Branislav ; Bílek, Zdeněk (oponent) ; Dýr, Petr (vedoucí práce)
Cieľom tejto bakalárskej práce bolo vytvoriť dokumentáciu pre stavebné povolenie a dokumentáciu pre prevedenie stavby objektu, ktorého základný kompozičný a architektonický návrh vychádza z už skôr spracovanej architektonickej štúdie v rámci predmetu AG033 – Ateliér výrobných stavieb. Jedná sa o projekt návrhu Autocentra Volkswagen Group v Mikulove. Zadaný pozemok určený k zástavbe sa nachádza v najzápadnejšej časti mesta Mikulov v katastrálnom území mesta Mikulov, jedná sa o priemyselnú zónu mesta. Okolitá zástavba je z veľkej časti tvorená nízkopodlažnou veľkorozlohovou zástavbou výrobnými halami, skladovacími priestormi alebo poľnohospodárskymi objektami a k nim prislúchajúcim príslušenstvom. V rámci územného plánu je uvedené územie priliehajúce z južnej strany k ulici Jiráskova, evidované ako brownfield. Tvar pozemku predurčuje navrhovanej stavbe pozdĺžny tvar hĺbkového charakteru, keďže pozemok je pretiahnutý v smere sever – juh a má tvar postupne sa zužujúceho lichobežníka. Terén je mierne svažitý a klesá smerom na juh. Z južnej strany prilieha k riešenému areálu objekt čističky odpadných vôd. Bakalárska práca sa tiež zaoberá riešením vonkajších úprav areálu, vrátanie dopravnej infraštruktúry, rozvrstvenia a počtu parkovacích stání. Zásadnú časť tvorí tiež rozmiestnenie a charakter vzrastnej a nižšej zelene, umiestnenie a tvar plôch určených pre predvádzacie vozidlá. V neposlednom rade sa práca zaoberá riešením inžinierských sietí v rámci technických zariadení budov a technickej infraštruktúry, hospodárením s odmadmi apod. Navrhnutý objekt rešpektuje pôdorysne vymedzené hranice pozemku, v prvom rade zachovaním rovnobežnosti obvodových stien s týmito hranicami. Ústredným prvkom hmotovej kompozície je extravagantne riešená elipsa slúžiaca ako hlavný výstavný priestor, otvorený veľkoplošným zaobleným zasklením do vstupného priestoru exteriéru. Zvyšné hmoty objektu sú tvorené kvádrami rôznej výškovej úrovne, čím je dosiahnutý kompozičný princíp gradácie. Vcelku jednotvárna hmota výrobnej haly je v každom druhom poli prelomená masívnym svetlíkom obliehajúcim stavbu po celom obvode jej rezu. V budove sa nachádzajú priestory pre skladové hospodárstvo, administratívne činnosti, výstavné priestory, technické zázemie a priestory náležiace odborným pracoviskám automechanikov. Všetky hmotové segmenty stavby sú navzájom prepojené vnútornými priechodmi. Celý objekt má rýdzo industriálny charakter, ktorý vychádza z charakteru a účelu užívania stavby a má spojitosť s automobilovým priemyslom. Hlavnými materiálmi využitými pri stavbe tejto budovy sú konštrukčná oceľ, betón a tepelnoizolačné obvodové panely. Fasáda zdôrazňuje materiálovým riešením podstatu elipsy, ktorá je z veľkej časti presklená, zatiaľ čo skladové a výrobné priestory sú ukryté v zadnej časti a ich pohľadová vrstva je tvorená plechom v sivej, resp. bielej farbe.
Areál pro malé a střední podnikání, Uherské Hradiště
Čížková, Petra ; Kotek, Jakub (oponent) ; Boleslavská, Yvona (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá návrhem nového pronajímatelného průmyslového areálu v Uherském Hradišti. Celý areál je definován jednoduchými liniemi a tvary, to zároveň umožňuje stoprocentní funkčnost a efektivitu. Výrazným prvkem v návrhu je potom designová fasáda, která ale stále zachovává koncept linií (horizontály a vertikály). Přáním vedení města bylo navrhnout pronajímatelný areál s výrobními, ale také administrativními či výstavními prostory. Zároveň má architektura tvořit dominantu celé průmyslové oblasti a má zaujmout při vjezdu do města Uherské Hradiště. Výrobní buňky jsou variabilní a dají se skládat a rozšiřovat podle požadavků investora. Třípodlažní objekt s výstavními prostory nabízí firmám prezentovat svoje produkty a jednat s případnými zájemci. Nosný systém je kombinovaný, na kterém jsou uloženy monolitické stropní desky. Objekt je zastřešen plochou střechou uloženou na nosných stěnách a průvlacích.
Centrum transferu technologií VUT
Špačková, Tereza ; Maar, Radek (oponent) ; Boleslavská, Yvona (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá návrhem průmyslové budovy s administrativní částí pro Vysoké učení technické v Brně. Vychází z architektonické studie vypracované v rámci předmětu AG034 Ateliér architektonické tvorby 4. Budova je určena pro studenty a absolventy univerzity, kteří mají inovativní nápad a potřebují prostředky a prostory k jeho realizaci. Bylo nutné vytvořit multifunkční prostory, jelikož prostory můžou využívat studenti různých oborů a zaměření. Pozemek se nachází v areálu VUT mezi Fakultou elektrotechnickou a Kolejemi pod Palackého vrchem. Budova se nachází na severozápadním rohu pozemku na části, která je nejvíce rovná, nebo alespoň dle možností, které velmi strmý pozemek nabízí. Hlavní vstup do objektu se nachází na severu z ulice Technická. Na západní straně objektu je situován vjezd pro zásobování hal. Objekt je třípodlažní s plochou zelenou střechou a zaujímá tvar U. Tímto tvarem je rozdělen na 3 části, haly, administrativu a další haly. Administrativa je spojující částí obou seskupení hal. Objekt je tvořen sloupovým nosným systémem z železobetonových sloupů a trámů. Jako výplňové zdivo jsou použity keramické tvárnice Porotherm s omítkou a někde jsou opatřeny provětrávanou vzduchovou mezerou s betonovými fasádními panely. Podsklepená část je navíc opatřena železobetonovou stěnou držící terén.
Průmyslový areál Uherské Hradiště
Šimůnek, Radim ; Vostrejž, Dušan (oponent) ; Boleslavská, Yvona (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá návrhem nového pronajímatelného průmyslového areálu v Uherském Hradišti. Stávající průmyslový areál nedostačuje požadavkům města, a proto je na vedlejší rozvojové lokalitě navržen nový areál. Navržený areál časem může expandovat na území stávajícího areálu a plně ho nahradit. Přáním vedení města bylo vytvořit pronajímatelný areál, který svou architekturou, bude také tvořit dominantu při vjezdu do města Uherské Hradiště. Vybavení a služby areálu jsou nadimenzovány tak, aby je mohly využívat i okolní firmy. Tyto hlavní požadavky zastupuje převážně budova A průmyslového areálu , která je předmětem této práce. Budova připomíná svou hmotou komín a tvoří dominantu při vjezdu. V osmipodlažní budově se nachází jídelna, zasedací sál, pronajímatelné kanceláře různých velikostí, správa areálu a kavárna. Nosný systém je obousměrný železobetonový skelet se ztužujícím jádrem. Objekt je zastřešen plochou vegetační střechou, na které se nachází vyhlídková zahrada.
Gmont Cable Brno
Valešová, Kateřina ; Vostrejž, Dušan (oponent) ; Boleslavská, Yvona (vedoucí práce)
Bakalářská práce zabývající se dokumentací pro DSP A DPS novostavby výrobní haly GMONT CABLE. Práce vychází z dříve vypracované studie v předmětu AG035 Ateliér výrobních staveb. Navrhovaná stavba se nachází v Brně v městské části Slatina na adrese Tuřanka 115. Parcela je aktuálně vedena jako brownfield a je určena rozvoji v oblasti průmyslu. Parcela se nachází na relativně rovinatém terénu, na jihovýchodní straně dochází ke změně výškové úrovně postupně o 3 metry. Na severovýchodní hranici pozemku se nachází terénní zlom s převýšením také 3 metry. Nadmořská výška pozemku se pohybuje kolem 234,7 m.n.m.B.p.v. Pro navrhovanou stavbu byla využita pouze severozápadní část pozemku, zbylá část pozemku je určena pro další možný rozvoj. Objekt se skládá z dvoupodlažní administrativní budovy, dvou výrobních hal a skladového prostoru. Celý objekt je nepodsklepený. Celý objekt je navržený jako skelet, administrativní část je železobetonová a výrobní haly a sklad ocelový. Výrobní haly jsou osvětleny střešními šedovými světlýky. Administrativní část je založena na železobetonových patkách. Administrativní část má přibližný tvar písmene L a nachází se v přední části pozemku. Stropy administrativní části jsou vykonzolovány před fasádu. Velká okna umístěna na fasádě jsou stíněna dřevěnými lamelami. Fasáda je omítnuta bílou barvou. Výrobní haly a sklad jsou obloženy bílými fasádními deskami a spoje těchto desek jsou překryty dřevěnými prvky.
Gmont Cable Brno
Hudečková, Simona ; Mikeš, Stanislav (oponent) ; Nový, Alois (vedoucí práce)
Cílem bakalářské práce bylo zpracování jednotlivých částí projektové dokumentace – Dokumentace pro stavební povolení a Dokumentace pro povolení stavby. Projektová dokumentace byla zpracovávaná na základě architektonické studie vypracované v předmětu AG035. Zadáním bakalářské práce bylo navrhnout průmyslovou halu G-mont Cable, kde se budou vyrábět kabely. Pozemek řešeného územní se nachází v městské části Brno-Slatina. Rozprostírá se na Černovických terasách, je to největší průmyslová zóna v České republice. V současné době je pozemek zapsán jako brownfield bývalé slévárny Roučka. Důležitým aspektem při navrhování průmyslové haly bylo propojení současné komunikace pro zásobování na novou komunikaci vedoucí k průmyslové hale a vhodná orientace stavby ke světovým stranám. Stavba bude rozdělena na administrativní část a průmyslovou část. Tyto dvě části budou spojeny zázemím pro zaměstnance. Všechny objekty budou zastřešeny slunolamy, které budou opticky spojovat jednotlivé části do celku. Administrativní část budu tvořit dvě dvoupodlažní budovy v odlišných výškách. Kolem obou staveb budou umístěny sloupy, které budou zastřešeny stínícími slunolamy. Spojovací budova s průmyslovou halou bude pouze jednopodlažní a před ní bude k dispozici terasa pro zaměstnance. Průmyslová část bude tvořena třemi halami ve stejné výšce jako administrativa. Kolem průmyslové části povede komunikace sloužící pro nákladní dopravu.
Centrum transferu technologií VUT
Hrach, Martin ; Suchánek, Petr (oponent) ; Nový, Alois (vedoucí práce)
Předmětem bakalářské práce je návrh Centra transferu technologií VUT. Řešený areál se nachází v městské části Brno – Královo Pole v oblasti Technologického parku VUT. V okolí se nachází fakulty strojní, elektrotechnická a podnikatelská VUT, dále studentské koleje a sportoviště CESA. Pozemek je ze západní, severní a východní strany lemován komunikacemi. Na západní straně pozemku za komunikací Technická se nachází členitý park přiléhající ke Sportovnímu areálu Pod Palackého vrchem. K severní části pozemku přiléhá také komunikace Technická, za kterou se nachází zatravněná plocha u které se nachází zahrádkářská osada. Východně od pozemku se nachází ulice Kolejní lemovaná zdí a kancelářskými a obytnými budovami nacházejícími se za ní. Jižní část pozemku přiléhá k budově Vědeckotechnického parku prof. Lista a parkovací plochou, za kterými se nachází fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. Centrum transferu technologií VUT, je komplex výrobních buněk pro potřeby studentů a zaměstnanců VUT vytvoření podmínek velkovýroby u jejich projektů. K výrobní části přiléhá i zpracovávaná pětipodlažní administrativní budova s plochou vegetační střechou. Konstrukce objektu je navržena jako železobetonový skelet s modulem 6 m, po obvodu vyplněný keramickým zdivem a zateplený expandovaným polystyrenem. Tvarové řešení budovy je jednoduchý kvádr, kde nejvyšší podlaží je v jihovýchodní ploše ustoupeno o jeden modul. Na administrativní budovu navazuje třípodlažní budova garáží zapuštěná do země. V nejnižším podlaží administrativní budovy se nachází vstupní hala, schodiště s výtahem a hygienické a technologické zázemí. Ve vyšším podlaží je navržena u schodiště technická místnost a vstupní hala, na kterou navazují místnost bezpečnostní služby a hygienické zázemí. V posledním podzemním podlaží nalezneme u schodiště technologické zázemí a vstupní halu, naproti schodišti poté chodbu vedoucí do hygienického zázemí a laboratoří. V prvním nadzemním podlaží je navržen showroom, archiv, a denní místnost po pravé straně chodby nacházející se naproti schodišti. Po levé straně nalezneme hygienické zázemí a sklad a dílnu údržby. V nejvyšším podlaží se nachází kanceláře a zasedací místnost, u schodiště je výstup na venkovní terasu. Fasáda je navržena v bílém odstínu RAL 9010 s dřevěným obkladem
Centrum transferu technologií VUT
Landová, Michaela ; Suchánek, Petr (oponent) ; Nový, Alois (vedoucí práce)
Tématem bakalářské práce je návrh průmyslové stavby - Centrum transferu technologií VUT. Práce vychází z dříve vypracované architektonické studie z předmětu AG034. Řešený pozemek se nachází v městské části Brno-Královo Pole, konkrétně u areálu Technologického Parku, v blízkosti Palackého vrchu. Jedná se o dosud nezastavěný pozemek, který má velice specifický terénní reliéf. Navržený průmyslový areál je situován na východním okraji pozemku, kvůli umožnění dalšího případného využití zbytku pozemku. Centrum transferu technologií by mělo sloužit především jako testovací a ověřovací centrum pro pracovníky a studenty VUT v Brně. Areál je rozdělen na tři hlavní části. První část, je vstupní objekt, kde se nachází administrativní část a prostor laboratoří. Druhou část tvoří otevřené třípodlažní parkoviště s technickou částí. Oba tyto objekty jsou přístupné z ulice Kolejní. Poslední část areálu tvoří výrobní (testovací) haly. Těchto pronajímatelných hal je v projektu navrženo šest a každá hala má své hygienické zázemí a kancelářský prostor. Vjezd na pozemek pro zásobování, je navržen z ulice Technická. Je zde vytvořena nová komunikace, která je zakončena obratištěm. Výrobní haly jsou řešeny tak, aby byly co nejvíce prosvětlené. Proto byl na obvodový plášť použit lehký obvodový plášť z profilitu. Na všech objektech jsou navrženy extenzivní zelené střechy s možností umístění fotovoltaických panelů. Zelené střechy by měly působit přirozeně a propojovat objekt s okolím. Celý areál je řešen tak, aby zde byly jasně oddělené funkce a provozy jednotlivých objektů.
Gmont Cable Brno
Hendrychová, Adriana ; Mikeš, Stanislav (oponent) ; Nový, Alois (vedoucí práce)
Předmětem této práce bylo zhotovení projektové dokumentace, skládající se z dokumentace pro stavební povolení, dokumentace pro provádění stavby a návrhu architektonického detailu. Bakalářská práce vychází z architektonické studie vypracované v rámci ateliérové tvorby předmětu AG035. Předmětem návrhu je novostavba výrobní haly firmy Gmont Cable, s.r.o., zaměřující se na výrobu a montáž kabelových svazků, kabelů a vodičů. Stávající pronajímatelné prostory nevyhovují rozvíjející se firmě. Realizací nového areálu se přesune výroba ze stávajících prostor a umožní se tak navýšení výroby. Navržený objekt má být umístěn v Brně na ulici Tuřanka na místě současného brownfieldu. Při návrhu objektu byl kladen důraz na využití nejužší části brownfieldu, a to nejen pro možnost budoucího využití zbývající části pozemku, ale zejména pro prezentování a zviditelnění stavby a společnosti již od hlavní komunikace. Půdorys tvaru objektu vychází z hranic řešeného brownfieldu. Zásadní pro výraz objektu jsou šedové střechy nad výrobními halami doplněné o pochozí zelenou střechu. Výrazným prvkem u části administrativy jsou pilastry, které zajišťují členění a stínění prosklených ploch. Z hlediska funkce je objekt členěn na dvoupodlažní administrativní a jednopodlažní výrobní část se skladovacími prostory a expedicí. Mezi částí administrativní a částí výrobní se nachází atrium, sloužící jako místo odpočinku pro pracovníky. Návrh pojednává jak o samostatné stavbě, tak i o návaznosti na přilehlé okolí.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 391 záznamů.   začátekpředchozí190 - 199dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.