|
|
Lapped scarf joints for reconstruction of historical structures
Kunecký, Jiří ; Fajman, P. ; Hasníková, Hana ; Kuklík, P. ; Kloiber, Michal ; Sebera, V. ; Tippner, J.
This paper presents a description of the repair of timber structures using a prosthesis scarf\njoint designed for the replacement of damaged parts of beams. This new scarf joint makes use\nof the strutting effect of inclined contact faces where the forces are transmitted through\nwooden coupling elements - wooden dowels or keys. The scarf can be modified in four\nvariants according to the relevant stress and is suitable for historically valuable timber\nstructures. It meets both functional and aesthetic requirements. The designer - structural\nengineer will learn in the methods the load bearing capacity or stiffness of the beam with the\ndesigned joint, its recommended dimensions and detailed geometry. The contractor will\nappreciate the description of the execution and maintenance of the joint.
|
|
| |
|
| |
|
|
Porovnání systému Octave a Matlab na úrovni základní matematiky
Zahradník, Radek ; Grepl, Robert (oponent) ; Krejčí, Petr (vedoucí práce)
Jak lidstvo stárne, tak se prohlubuje i poznání přírody, ve kterém žije. Bohužel na moderní problémy už lidský mozek jako takový nestačí a musíme si pomoci počítačem a moderními výpočetními metodami. Samotný počítač ovšem problém nevyřeší, k tomu je nutné adekvátní softwarové vybavení počítače. Cílem této práce je srozumitelně porovnat systémy Octave a Matlab z hlediska zaměnitelnosti v možných řešeních praktických problémů.
|
|
|
Aktivace příměsí do betonu
Eger, Lukáš ; Hela, Vlastimil (oponent) ; Hela, Rudolf (vedoucí práce)
Cílem této práce je shrnutí a pohled na příměsi do betonu. Jedná se o příměsi aktivní i inertní, které mají pozitivní vlastnosti na čerstvý i zatvrdlý beton. Především pak možné zvýšení jejich vazného potenciálu, pro co nejvyšší využití jejich pojivých vlastností, a to jak mechanickou tak chemickou cestou, popřípadě jejich kombinací, či jinou metodou. Dále pak posouzení fyzikálně – mechanických vlivů na čerstvý i zatvrdlý beton ve stáří až 60 dní, při částečné náhradě cementu příměsí odlišného charakteru.
|
|
|
Využití celodřevěných tesařských spojů při opravách historických konstrukcí
Kloiber, Michal ; Kunecký, Jiří ; Hasníková, Hana ; Sebera, V. ; Tippner, J. ; Fajman, P. ; Růžička, P. ; Stejskal, D.
Památkový postup popisuje způsob využití protézovacího plátového celodřevěného spoje při rekonstrukcích historických dřevěných konstrukcí. Tento nový plátový spoj využívá rozpíravého efektu šikmých čel a síly v něm jsou přenášeny pomocí dřevěných spojovacích prostředků - dřevěných kolíků či dřevěných hmoždíků. Postup se skládá z několika kapitol popisujících diagnostiku původního materiálu a opravované konstrukce, návrh spoje a jeho provádění. Obsahuje také příklady úspěšných rekonstrukcí, které byly provedeny s jeho využitím.
Plný tet: 0459383_2015_Kloiber_et_al_Vyuziti_celodrevenych_tesarskych_spoju_pri_opravach_historickych_konstrukci_PP_NAKI-004_AVV -  PDF
Plný text: content.csg - PDF
|
|
|
Celodřevěné plátové spoje pro opravy historických konstrukcí
Kunecký, Jiří ; Fajman, P. ; Hasníková, Hana ; Kuklík, P. ; Kloiber, Michal ; Sebera, V. ; Tippner, J.
Publikace se věnuje popisu oprav dřevěných konstrukcí za užití protézovacího plátového spoje nově navrženého pro nahrazení poškozených částí nosníků. Tento nový plátový spoj využívá rozpíravého efektu šikmých čel a síly v něm jsou přenášeny pomocí dřevěných spojovacích prostředků - dřevěných kolíků či dřevěných hmoždíků. Plát je modifikován ve čtyřech variantách dle způsobu namáhání a je vhodný pro historicky hodnotné dřevěné konstrukce. Splňuje jak funkční, tak estetické hledisko. V metodice se projektant - statik dozví, jaká je únosnost či tuhost nosníku s navrženým spojem, jeho doporučené rozměry a detailní geometrie. Zhotovitel naopak ocení popis výroby a údržby spoje.
Plný tet: 0459382_2016_Kunecky_et_al_Celodrevene_platove_spoje_pro_opravy_historickych_konstrukci - PDF
Plný text: content.csg - PDF
|
|
|
Ošetřovatelská péče o klienty po endoprotéze ramenního kloubu
HÖFEROVÁ, Eva
Tato bakalářská práce se snaží specifikovat a určit rozdíly v péči o klienta po endoprotéze ramenního kloubu. Ramenní kloub je složitý kloub pletence ramenního, který může být postižen mnoha onemocněními a zhoršovat celkovou sebepéči klienta. Pokud dojde k poškození nebo onemocnění ramenního kloubu, může se klient stát nesoběstačným a závislým na pomoci druhých. Bakalářská práce je rozdělena na dvě části. První část je teoretická zabývající se tím, jak se endoprotézy dělaly dříve a jak vypadaly ve srovnání s dnešní dobou a dnešními možnostmi léčby. Na anatomii musí navazovat další důležité informace, ty se týkají indikací a důvodů k provedení endoprotézy. Pokud jsme se zmiňovali o indikacích, musíme se také zmínit o kontraindikacíc. Když projdeme i kontraindikace, dostaneme se ke kapitole vyšetření, kde se zmiňujeme o celkovém vyšetření ramenního kloubu a jak se vyšetřuje ramenní kloub před operací. Důležitou součástí této bakalářské práce je předoperační péče, která se vztahuje k celkové přípravě klienta na operaci. Pooperační péče začíná na jednotce intenzivní péče, kam je klient převezen z operačního sálu. Na oddělení JIP je klient monitorován a jsou sledovány všechny nežádoucí situace, které by se mohly objevit. Druhá část se vztahuje k výzkumnému šetření a cílům bakalářské páce. Výzkumné šetření bylo prováděno na podkladě polostrukturovaného rozhovoru se sestrami na oddělení ortopedie JIP v Nemocnici České Budějovice a.s. Rozhovory byly dělány od ledna do března 2013. Všechny rozhovory byly v psané podobě a později upraveny do elektronické podoby. Otázky se vztahovaly k ošetřovatelské péči o klienta před a po operaci ramenního kloubu, poloze horní končetiny po operaci a celkové péči o klienta. Z výsledků rozhovorů vyplývá, že všechny respondentky ovládají a znají péči o klienty po operaci ramenního kloubu. Mezi hlavní následnou péči patří uložení klienta do správné polohy a podložení horní končetiny, kontrola krevních odběrů, a kontrolní RTG snímek a nasazení Gilchristovy ortézy. Druhá část rozhovoru byla zaměřena na informovanost klientů před operací a po operaci a kdo, kdy a jaké informace klientovi podává a v jakém rozsah je klient informován. Všechny rozhovory byly vyhodnoceny a srovnány do kategorií. Výzkumné otázky, vztahující se k této práci, byly stanoveny dvě. Výzkumná otázka, jaké jsou zásady v ošetřování klientů s endoprotézou ramenního kloubu? Jakým způsobem probíhá předávání informací klientům s endoprotézou ramenního kloubu? Výzkumné otázky byly zodpovězeny. Na otázku číslo jedna bylo zodpovězeno, že mezi hlavní zásady patří poloha operované končetiny, poloha klienta ve Fowlerově poloze a důležitý je kontrolní RTG snímek a nasazení Gilchristovy ortézy a provedení krevních odběrů a kontrola klientova celkového stavu a důsledná a pečlivá rehabilitace. Na druhou otázku nám respondentky také odpověděly. Sdělily, že informace jsou klientovi sdělovány ústně a v okamžiku, kdy je z operačního sálu převezen na oddělení JIP. Nejprve ale klienta o následném průběhu informují sestry na standardním oddělení ortopedie. Z našeho výzkumu ale vyplývá, že nejvíce informací získají klienti od sester a rehabilitačních pracovníků, hned po operaci a v následujících dnech. Sestry klientům sdělují, jak bude probíhat následující ošetřovatelská péče, jak dlouho budou na oddělení JIP, na co musí být připraveni po operaci, co se u klientů sleduje. Informace od lékaře mu jsou sdělovány hned po operaci. Klienti si bohužel z podaných informací mnoho nepamatují a ptají se znovu. Na své otázky často nedostávají odpověď od lékaře ale sestry, ke které mají většinou i bližší vztah.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.