|
|
Územní plánování v záplavovém území řeky Dědiny
Petříčková, Zuzana ; Perlín, Radim (vedoucí práce) ; Matoušková, Milada (oponent)
Územní plánování v záplavovém území řeky Dědiny Abstrakt Vymezování nových zastavitelných ploch v záplavovém území řeky patří mezi kroky vedoucí ke zvyšování povodňového rizika. Cílem předložené diplomové práce je odhalit, zda a z jakých důvodů dochází v obcích k vymezování nových zastavitelných ploch v území ohroženém povodní. Současně práce sleduje roli starosty, zejména jeho kompetence spojené se správou povodňového rizika, které plynou z této funkce. Teoretické ukotvení vychází z diskuze vývoje součinnosti společnosti s přírodním prostředím a koncepty správy povodňového rizika, tzv. flood risk managementu, zejména vztahu povodňového rizika s procesem územního plánování a organizací veřejné správy. Analýza územního plánování v 5 obcí resp. 14 místních částí ležících na toku řeky Dědiny v Královéhradeckém kraji využívá vymezení záplavového území provedené Výzkumným ústavem vodohospodářským T. G. Masaryka a hlavní výkresy územních plánů vybraných obcí. Výsledky vychází z kombinace vytvořených grafických výstupů a následné rešerše textové části územních plánů. Konkrétní doplňující informace byly získány během řízených rozhovorů s pěti dotčenými starosty studovaných obcí. Lze konstatovat, že v zájmovém území dochází k vymezování nových zastavitelných ploch v území ohroženém povodní, jehož využití územní plán...
|
|
|
Postavení starosty v systému orgánů obce
Kolářová, Jana ; Kopecký, Martin (vedoucí práce) ; Millerová, Ivana (oponent)
Hlavním cílem této práce je poskytnutí informací o právním postavení a činnosti starosty obce. S tím souvisí i rozebrání organizace obce a vztahu jejích jednotlivých orgánů dle současně platné právní úpravy, či zhodnocení postavení starosty v různých situacích, do nichž se v souvislosti s výkonem své funkce dostává. Tuto práci lze rozdělit na několik částí, z nichž jedna část se stává z prvních dvou kapitol, které se věnují vývoji územní samosprávy a její současné zákonné úpravě. Za další část lze označit kapitolu třetí až pátou, věnující se konkrétní úpravě funkce starosty obce, jeho práv a povinností v jednotlivých situacích, vzniku a zániku mandátu a postavení zástupce starosty obce, tedy místostarosty. Poslední částí je pak kapitola šestá a sedmá, jež se věnuje právní úpravě místní samosprávy na Slovensku a volbě starosty obce. Především je pak v kapitole sedmé řešen problém týkající se změny způsobu volby starosty v České republice z volby nepřímé na přímou. Tato diplomová práce je tedy snahou o ucelení informací týkajících se daného tématu. Dotýká se různých sfér působení starosty obce, právní úpravy této funkce, jež se prolíná nemalou částí zákonů, a také aktuální otázky spojené s volbou starosty. Ta je pak v závěru této práce shrnuta.
|
|
|
Jindřich Šolc a jeho činnost v čele pražské obecní samosprávy
Bendlová, Markéta ; Velek, Luboš (vedoucí práce) ; Svatošová, Hana (oponent)
Cílem předkládané diplomové práce je prostřednictvím pražského starosty Jindřicha Šolce zmapovat poměry panující na staroměstské radnici mezi lety 1887 a 1893. Úvodní pasáže se zabývají rozvojem hlavního města Království českého ve druhé polovině devatenáctého století a osobním i veřejným životem Jindřicha Šolce. Hlavní pozornost je soustředěna na práci s pramenným materiálem uloženým v Archivu hlavního města Prahy a dobovým tiskem reflektujícím každodenní dění. Pojednání klade důraz na rozbor událostí vzbuzujících zájem veřejnosti a usiluje o vytyčení nejpalčivějších problémů i nejvýznamnějších úspěchů tehdejší samosprávy. Líčí starostův ne zcela běžný nástup do úřadu a na příkladu dvou afér se snaží poukázat na jeho nelehké postavení. Sleduje realizaci vybraných obecních podniků, zachycuje obtíže spojené s jazykovou otázkou a zkoumá vývoj vztahů mezi staročeskou většinou a mladočeskou opozicí. Přibližuje průběh volebních bojů vedoucích k odchodu Jindřicha Šolce z komunální politiky a uzavření radničního kompromisu, který zajistil Národní straně svobodomyslné výraznější zastoupení v městské radě. Klíčová slova: Jindřich Šolc, Praha, obecní samospráva, starosta, sbor obecních starších, městská rada, staroměstská radnice, staročeši, mladočeši
|
|
|
Obecní samospráva v České republice (konkretizace na příkladu obce Kralupy nad Vltavou)
Koberová, Michaela ; Stracený, Josef (vedoucí práce) ; Sádovský, Stanislav (oponent)
Cílem práce na téma Obecní samospráva v České republice (konkretizace na příkladu obce Kralupy nad Vltavou) je souhrnně zpracovat jak teoreticky, tak i prakticky, rámec fungování obecní samosprávy, a dále popsat, jakým způsobem je možné tyto poznatky didakticky zpracovat. Proto je práce z hlediska struktury rozdělena na část teoretickou, praktickou a didaktickou. Teoretická část zodpovídá otázky Co je samospráva? Kde a kým je vykonávána? Kdo ji kontroluje? Praktická část následně staví na vysvětlené teorii a ukazuje, jak jednotlivé aspekty samosprávy fungují na příkladě města Kralupy nad Vltavou. Třetí část práce ukazuje příklad didaktického využití dané problematiky v rámci učiva střední školy.
|
|
|
Historie Sokola I. Smíchov
Doubrava, Michal ; Kašpar, Ladislav (vedoucí práce) ; Mojžíš, Otakar (oponent)
Název: Historie Sokola I. Smíchov Anotace: Tato bakalářská práce se zabývá historií Sokola I. Smíchov od jejího vzniku až do roku 1940. Jejím cílem je nejen hlavně zachytit dějinný vývoj a činnost Sokola na Smíchově, ale i stručně popsat tělovýchovnou organizaci Sokol. Součástí práce je rovněž historie města, která se ke smíchovské jednotě nepochybně vztahuje. Práce pojmenovaná Historie Sokola I. Smíchov byla napsána na základě studia pramenů a literatury k danému tématu. Nejvíce jsem se opíral o archivní materiál Oddělení dějin tělesné výchovy a sportu Národního muzea a archiv Sokola I. Smíchov. Jde-li o literaturu, východiskem mi byly knihy související s historií Smíchova, dále pak díla zabývající se Sokolem, jeho dějinami a zakladateli. Práce se skládá ze tří hlavních částí. První část se dělí na úvod do tématu bakalářské práce s rozborem pramenů a literatury a metodami práce. Následující část obsahuje dějiny Smíchova, dále dějiny Sokola se zachycením života Miroslava Tyrše a Jindřicha Fügnera a samotnou historii Sokola I. Smíchov, která je vymezena ve třech obdobích. V závěru se pak nalézá shrnutí celé práce, za kterým je připojen seznam zkratek, seznam literatury a pramenů a obrazové přílohy. Klíčová slova: Sokol, jednota, župa, člen, cvičitel, starosta, cvičení, slet
|
|
|
Vývoj místní samosprávy ve městě Klatovy
Kaisr, Jiří ; Čopík, Jan (vedoucí práce) ; Věra, Věra (oponent)
Tématem diplomové práce je Vývoj místní samosprávy ve městě Klatovy. Hlavním cílem práce je analýza místní komunální politiky a politických mechanismů ve zdejší místní samosprávě s důrazem na volební období 2014 až 2018 a zjištění místních specifik v této oblasti. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část se zaměřuje na vymezení základních pojmů vztahujících se k obci, aktérům místní samosprávy, komunálnímu volebnímu procesu, tvorbě koalic, občanské a politické participaci. Následující praktická část se zaměřuje na město Klatovy, popis jeho socioekonomických ukazatelů, souhrn volebních výsledků od roku 1994, charakteristiku zdejší komunální politiky ve volebním období 2014 až 2018, její aktéry a vztahy mezi nimi, její specifika, a součinnost s chodem obce. Zároveň se práce věnuje současným problémům ve zdejší komunální politice a uvádí i jejich možná řešení.
|
|
|
Územní samospráva v ČR - přímá volba starostů
Hyšková, Sylva ; Kopřiva, Radek (vedoucí práce)
Východiskem diplomové práce je diskuse o přímé volbě starostů v České republice. Cílem práce je v této souvislosti posoudit, zda je přímá volba starostů v normativním nastavení územní samosprávy českých municipalit vhodná, a popř. za jakých okolností. Dílčím cílem práce, který má vést ke splnění cíle hlavního, je popis formálního postavení starostů v samosprávě obcí, popis způsobu ustanovení starostů do funkce a dále popis zakotvení postavení a volby starostů obcí ve vybraných zemích Evropy. Dalším dílčím cílem je popis východisek k přímé volbě starostů, které pramení z postojů starostů vybraných municipalit.
Objektem studia bude normativní nastavení pozice starostů v územní samosprávě v ČR a zároveň způsob jejich volby. Objektem studia budou hodnotové postoje vybraných starostů, které se týkají problematiky jejich formálního postavení a volby. Data k hodnotovým postojům starostů budou získána technikou fucus group. Kritériem výběru respondentů bude velikost obce. Smyslem práce je získaná data zobecnit a posoudit na základě převládajícího názoru.
|
|
|
Územní samospráva v ČR - přímá volba starostů
Hyšková, Sylva ; Kopřiva, Radek (vedoucí práce)
Východiskem diplomové práce je diskuse o přímé volbě starostů v České republice. Cílem práce je v této souvislosti posoudit, zda je přímá volba starostů v normativním nastavení územní samosprávy českých municipalit vhodná, a popř. za jakých okolností. Dílčím cílem práce, který má vést ke splnění cíle hlavního, je popis formálního postavení starostů v samosprávě obcí, popis způsobu ustanovení starostů do funkce a dále popis zakotvení postavení a volby starostů obcí ve vybraných zemích Evropy. Dalším dílčím cílem je popis východisek k přímé volbě starostů, které pramení z postojů starostů vybraných municipalit.
Objektem studia bude normativní nastavení pozice starostů v územní samosprávě v ČR a zároveň způsob jejich volby. Objektem studia budou hodnotové postoje vybraných starostů, které se týkají problematiky jejich formálního postavení a volby. Data k hodnotovým postojům starostů budou získána technikou fucus group. Kritériem výběru respondentů bude velikost obce. Smyslem práce je získaná data zobecnit a posoudit na základě převládajícího názoru.
|
|
|
Vývoj místní samosprávy v obci Chanovice
Pivodová, Markéta ; Kubálek, Michal (vedoucí práce) ; Daniela, Daniela (oponent)
Diplomová práce se zabývá vývojem obce Chanovice ležící v Plzeňském kraji na západním okraji okresu Klatovy. Má šest místních částí, s jejichž historií se zde seznámíme. V části demografického vývoje obce je zobrazen vývoj populace a její pohyb. Urbanistická struktura charakterizuje blíže vzhled obce a informace o ekonomické aktivitě doplňují náhled na zaměstnanost v tomto regionu. Následuje část, kde je představena struktura Obecního úřadu včetně zastupitelů a starosty obce, kteří jsou hlavními aktéry místní politiky a udávají tak směr ve vývoji obce. Můžeme nahlédnout i do rozpočtu obce v jednoduchém přehledu příjmů a výdajů. Nemalou roli v obcích malé velikosti hrají místní sdružení a spolky, kterých je v Chanovicích bezpočet a tak jsou zde představeny ty, které mají na chod obce největší vliv. Důležitou částí práce je představení politických aktérů a rozbor jednotlivých volebních období počínaje porevolučním rokem 1990 až do roku 2014. V rámci této části jsou zmíněny i některé konflikty, se kterými se obec setkává a čelí jim. Nejvíce informací bylo získáno z polostandardizovaných rozhovorů, které byly vedeny s představiteli místních politických hnutí a bývalými lokálními politiky a na základě metody chápajícího rozhovoru pak interpretovány do této práce.
|
|
|
Politické aspekty územní samosprávy – politický systém obcí okresu Klatovy
Černá, Zdeňka ; Kopřiva, Radek (vedoucí práce) ; Lenka, Lenka (oponent)
Diplomová práce je zaměřená na ověření uplatnitelnosti teorie vycházející ze závěrů práce Stanislava Balíka, která zobecňuje volební chování při volbách do zastupitelstev obcí a je postavena na analýze volebních dat obcí okresů Šumperk a Jeseník. Cílem práce je ověřit, zda jsou závěry uvedené teorie aplikovatelné při interpretaci výsledků volebního chování a charakteru stranických systémů obcí jiného okresu České republiky. Práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. V teoretické části jsou rozpracována teoretická a legislativní východiska a práce Stanislava Balíka. Vlastní práce začíná základní charakteristikou okresu Klatovy, jeho územně správním a demografickým členěním. Jádrem práce je analýza dat Českého statistického úřadu týkající se volebních aktů z let 1994 až 2014. Pozornost je věnována volební účasti v komunálních volbách v závislosti na různých faktorech, dále jsou podrobně rozpracovány výsledky voleb z hlediska navrhujících stran a zastoupení žen v komunální politice. Závěrečné kapitoly obsahují souhrn poznatků za okres Klatovy, srovnání s výsledky práce Stanislava Balíka a posouzení uplatnitelnosti jeho teorie v jiném okresu České republiky.
|
host ::
RSS.