|
|
Telefonicky asistovaná neodkladná resuscitace
Pajkrtová, Veronika ; Hladká, Petra (vedoucí práce) ; Klokočková, Šárka (oponent)
Poskytování telefonicky asistované první pomoci má podle situace a možností instruovat volající nebo svědky k poskytnutí první pomoci postiženému přímo na místě události. Jde o jednu ze základních úloh zdravotnického operačního střediska a musí ji zvládat každý operátor. Tyto základní instrukce by měly být poskytnuty v mnoha různých situacích. Jednou z těchto situací je i náhlá zástava oběhu. Pokud ji operátor během hovoru odhalí, měl by neprodleně zahájit poskytování tzv telefonicky asistované neodkladné resuscitace (TANR). To znamená telefonickou asistenci a vedení zachránce na místě události k provádění neodkladné resuscitace. Hlavním cílem výzkumného šetření je zjistit, zda jsou operátoři zdravotnické záchranné služby schopni včas odhalit náhlou zástavu oběhu a adekvátně na tuto situaci reagovat, tzn. iniciovat volajícího k zahájení neodkladné resuscitace, motivovat ho, správně a jednoduše instruovat, uklidnit situaci a vést zachránce až do příjezdu posádky na místo. Zároveň jsou stanoveny tři dílčí cíle práce, jejichž úkolem je seznámit s prací zdravotnického operačního střediska, s náplní práce operátorů a s konceptem telefonicky asistované neodkladné resuscitace. Zvolenou metodou empirické části je kvalitativní výzkum, vedený formou přepisovaného telefonického rozhovoru a jeho následná...
|
|
| |
|
|
GSM monitorovací systém pro staré lidi
Ďurík, Maroš ; Kaczmarczyk, Václav (oponent) ; Bradáč, Zdeněk (vedoucí práce)
Táto práca pojednáva o návrhu zariadenia, ktoré má slúžiť na monitorovanie starých ľudí. Jej výsledný produkt má zaistiť ochranu zdravia a včasne upozorniť na krízovú situáciu a zároveň nemá byť pre staršieho človeka na príťaž. Navrhnuté zariadenie bude pripomínať pitný režim, užívanie liekov, privolávať pomoc na základe GSM hovoru a SMS správy, detegovať únik zemného plynu, poskytnúť informáciu o čase a dátume a zaručiť prevádzku aj pri výpadku el. energie.
|
|
|
Lokace volajícího při tísňových hovorech VoIP
Mrník, Martin ; Krajsa, Ondřej (oponent) ; Komosný, Dan (vedoucí práce)
Táto diplomová práca sa zaoberá problematikou určovania polohy volajúceho na tiesňovú linku so zameraním na hovory prenášane VoIP protokolom. Obsahuje všeobecne popísané hlavné aktívne a pasívne metódy, ktoré možno pre geolokáciu použiť, a vysvetľuje ich funkciu. V práci je analyzované zastúpenie jednotlivých VoIP klientov a popísaný spôsob fungovania programu Skype. Ťažiskovou témou práce je vytvorenie aplikácie na geolokáciu volajúceho pomocou analýzy VoIP prenosu. Aplikácia vyčítava IP adresu volajúceho zo zachytávaných paketov a zobrazuje jeho polohu na mape. Súradnice získava z databázy MaxMind GeoLite City ktorá bola hodnotením objektívnych paremetrov vybratá ako najvhodnejšia pre dané použitie.
|
|
|
Možnosti a potřeby využívání informačních a počítačových technologií v integrovaném záchranném systému
Milošic, Tomáš ; Polívka, Lubomír (oponent) ; Novák, Jaromír (vedoucí práce)
Tato práce popisuje a rozebírá zásadní teoretické i praktické problémy využívání informačních a počítačových technologií a analyzuje současný stav možností předávání informací a dat k mimořádným situacím směrem k nasazovaným silám a prostředkům integrovaného záchranného systému a mezi krajskými operačními středisky integrovaného záchranného systému navzájem. Svým obsahem je zaměřena na řešení a odstranění těchto problémů pomocí jejich modernizace, kterou lze provést přijetím projektů používajících nejmodernější počítačové a komunikační technologie. Zavádění těchto technologií pro všechna krajská operační střediska základních složek integrovaného záchranného systému je naprostou nezbytností. Informační a počítačové technologie by po implementaci společných moderních architektur umožnily naplňování cílů a smyslu integrovaného záchranného systému v budoucnosti.
|
|
|
Význam tísňových linek pro krizové řízení a ochranu obyvatelstva
Obadalová, Kristýna ; Rosická, Zdena (oponent) ; Mika, Otakar Jiří (vedoucí práce)
Pro bakalářskou práci byla zpracována rozsáhlá literární rešerše, jak z domácích, tak i zahraničních literárních zdrojů. Použité literární zdroje jsou v bakalářské práci důsledně citovány. Bakalářská práce se zabývá významem tísňových linek pro krizové řízení a ochranu obyvatelstva. Práce je zaměřena na mapování problematiky tísňových linek v České republice (zejména telefonní linky 112). Bakalářská práce popisuje systém linek tísňového volání, telefonní centra tísňového volání – jejich rozdělení, význam, kvalifikační požadavky na operátory TCTV 112. Cílem práce bylo posoudit současný stav v oblasti tísňových linek a jejich efektivního využití pro ochranu a záchranu lidských životů, lidského zdraví, majetku a životního prostředí. Získané teoretické znalosti autorky práce byly systematicky ověřeny v praxi na stáži TCTV 112 v Brně. Autorka si ověřila význam a fungování tísňových linek na výše zmíněných odborných pracovištích. Do bakalářské práce byly vytvořeny a zahrnuty vlastní návrhy na zvýšení efektivnosti TCTV 112. Významným prvkem práce byla možnost řízených rozhovorů s operátory tísňových linek, tím byly získány jedinečné informace. Součástí zpracované bakalářské práce byl také krátký průzkum občanů ohledně jejich znalostí a dovedností v souvislosti s tísňovým voláním.
|
|
|
Příjem tísňového volání a vzájemná komunikace operačních středisek základních složek IZS.
LEBEDOVÁ, Klára
Vlivem narůstajícího množství hrozeb, které každodenně ovlivňují a lidské životy a zdraví, úměrně vzrůstá i potřeba jejich ochrany. Společnost je charakteristická svým rozvojem, regulací a snahou o zkvalitňování všech oblastí života prioritou jsou však právě život a zdraví. Součinnost a potřeba spolupráce při zdolávání událostí nejrůznějšího charakteru, si vyžádaly nutnost společného legislativního zajištění. Integrovaný záchranný systém nelze chápat jako pevnou instituci, ale je vyjádřením pravidel spolupráce, nástrojem pro vzájemnou součinnost a koordinaci jeho složek. Mimořádné události, které zasáhly území České republiky, ať již se jednalo o rozsáhlé povodně, větrné smrště, hromadné dopravní nehody nebo narušování veřejného pořádku, podrobily připravenost všech záchranných složek velké zkoušce a upozornily na problematické oblasti při zdolávání těchto událostí. Prvotní roli při odezvě na žádost o poskytnutí pomoci hrají operační střediska jednotlivých základních složek IZS. Tísňové volání tvoří jeden ze základních způsobů přijetí hlášení o vzniku mimořádné události a vyžádání pomoci složek IZS. Prostřednictvím této služby je zajišťována ochrana základních lidských práv: ochrana života a zdraví, přijatelné životní prostředí a ochrana majetku. V úvodu teoretické části práce je provedeno vymezení jednotlivých pojmů z prostředí integrovaného záchranného systému a problematiky operačního řízení na úrovni operačních středisek základních složek IZS. Dále je uveden systém příjmu tísňových volání a historický vývoj telefonních center tísňového volání 112. Další kapitola popisuje způsob zajištění interoperability v operačním řízení IZS. Poslední kapitola je věnována zavádění Projektu informačních systémů IZS. Hlavním úkolem tohoto projektu je zlepšení spolupráce mezi základními složkami a to zejména v oblasti příjmu tísňového volání. Tohoto zlepšení se dosáhne zejména modernizací informačních a komunikačních technologií, tak aby došlo ke sjednocení úrovně informačních systémů všech operačních středisek. Projekt je spolufinancován Evropskou unií v rámci Integrovaného operačního programu. I když je určen prioritně operačním střediskům základních složek, velkým přínosem bude i pro občany. Cílem práce je poukázat na důležitost a přínosy zavedení Projektu informačních systémů IZS pro operační střediska základních složek IZS a zároveň upozornit na, z nich vyplývající, zkvalitnění služeb poskytovaných obyvatelstvu. Dále bylo provedeno zhodnocení prostředí příjmu tísňového volání a komunikace IZS před a po zavedení projektu. Výzkumná otázka byla stanovena na základě zvolených cílů, ve znění: Dojde zavedením Projektu informačních systémů IZS pro operační střediska ke zkvalitnění vzájemné spolupráce operačních středisek IZS a zároveň služeb poskytovaných obyvatelstvu? Výzkum problematiky probíhal formou kvalitativního výzkumu ve dvou částech. První částí bylo provedení rešerše dostupné literatury a platných legislativních norem. Vyvozené teoretické výsledky byly prakticky ověřovány prostřednictvím rozhovorů s vedoucími pracovníky operačních středisek jednotlivých základních složek IZS. Rozhovory byly zaměřeny na získání informací týkajících se jednak změn již proběhlých, nebo aktuálně probíhajících a to v rámci operačního řízení složky a zároveň operačního řízení v rámci IZS daného území. Tato praktická část je dále doplněna o přehledy tabulek, grafů a fotodokumentaci, které informují o současném technickém stavu operačních středisek a přehledy spolupráce integrovaného záchranného systému. Ze získaných výsledků byly zpracovány SWOT analýzy, které přehledně popisují stav operačního řízení před a po zavedení IS IZS. Zkoumaný soubor operačních středisek základních složek byl omezen na prostředí integrovaného záchranného systému na území Jihočeského kraje.
|
|
|
Operační a krizové řízení v rámci Policie ČR
ŠVÉDA, David
Obsahem diplomové práce je problematika operačního a krizového řízení v podmínkách Policie ČR. Je zde shrnuta organizační struktura a personální obsazení operačních středisek a pracovišť krizového řízení coby úzce souvisejících policejních činností, s důrazem na odpovědnost za plnění úkolů vyplývajících zejména z interních aktů řízení Policie ČR jako základní složky integrovaného záchranného systému. Dále problematika odbavování tísňového volání a s tím spojené komunikace mezi základními složkami integrovaného záchranného systému, konkrétně mezi Policií ČR a Hasičským záchranným sborem ČR, neopomínaje technologické a materiálně technické vybavení operačních středisek Policie ČR. Empirická část směřuje přímo do prostředí ?moderního? integrovaného operačního střediska krajského ředitelství policie kraje Vysočina prostřednictvím dotazníků určeným pracovníkům (policistům) tohoto organizačního článku Policie ČR, přičemž předmět zkoumání je rozdělen do tří částí. První část je zaměřena na problematiku IZS, dotazy je zjišťována vědomostní úroveň a orientace v této oblasti a dále názory k součinnosti složek IZS. Druhá část je zaměřena na problematiku krizového řízení, respektive zjišťuje vědomostní úroveň respondentů v této oblasti. Třetí část dotazníku směřuje zcela výhradně ke získání informací a poznatků z praktické činnosti zainteresovaných pracovníků v daném oboru. V diskuzi a závěru práce je zmíněn postupný vývoj a integrace operačních středisek včetně možného a nejvýhodnějšího způsobu (systému) operačního a krizového řízení v rámci Policie ČR.
|
|
|
Profesionální řidiči a první pomoc
KŘÍŽOVÁ, Radmila
Bakalářská práce na téma {\clqq} Profesionální řidiči a první pomoc `` je věnována problematice znalostí profesionálních řidičů o poskytování první pomoci a vzdělávání profesionálních řidičů v této oblasti. Podle statistik dochází každé 3 minuty k dopravní nehodě a každých 8 hodin při nehodě umírá člověk. V případě této akutní situace jsou pro záchranu života rozhodující první okamžiky. Během svého profesního života je řidič pravidelně vzděláván v oblasti dopravních předpisů a nařízení, ale zdravotní příprava v těchto školeních zpravidla není zahrnuta nebo je zahrnuta pouze okrajově. Jednalo se kvantitativní výzkum, byly stanoveny cíle a hypotézy. Metodou sběru dat byl anonymní dotazník, který obsahoval 29 otázek. Dotazníky byly rozdány profesionálním řidičům několika dopravních společností v okresech Jihlava a Znojmo. Výzkumný soubor obsahoval 112 respondentů a ve výzkumu převažují řidiči nákladních vozidel. Z výsledků výzkumu vyplývá, že řidiči znají tísňová čísla. Výzkumem bylo také zjištěno, že profesionální řidiči sice mají znalosti o poskytování první pomoci, ale nejsou dostatečně seznámeni s novinkami, které jsou zejména v oblasti postupů neodkladné resuscitace. Většina řidičů se domnívá, že by pravidelné školení v oblasti poskytování první pomoci mělo být součástí pravidelného profesního školení a také, že vzdělávání řidičů není dostatečné. Pro praxi z tohoto výzkumu vyplývá nutnost, zvýšit vzdělávání v problematice poskytování PP nejen u profesionálních řidičů, ale i u ostatní veřejnosti.
|
|
|
Psychická zátěž dispečerů zdravotnické záchranné služby
HUDEČKOVÁ, Karolína
Bakalářská práce se zabývá psychickou zátěží dispečerů zdravotnických záchranných služeb. Zaměřila jsem se v ní na postižení této problematiky, její následnou analýzu a popis na základě výzkumu. Prvním cílem bylo zmapovaní názorů dispečerů operačních středisek na psychickou náročnost jejich práce. Druhým pak jejich mínění o otázce - zda počet dispečerů ve službě jedné směny má vliv na jejich psychickou zátěž. Výzkum vychází z dotazníkového šetření a výzkumným objektem bylo 40 pracovníků operačních středisek v celém jihočeském kraji. (Pozn. Celorepublikový výzkum by byl technicky těžko proveditelný vzhledem k nepravděpodobné návratnosti rozeslaných dotazníků). V úvodních kapitolách stručně popisuji operační středisko, činnosti, které dispečeři každodenně vykonávají a snažím se formulovat zásady správné komunikace, jež by měla být vedena během hovoru s volajícím na tísňové lince. Popisuji také obecné znaky stresu, faktory, které k němu vedou a stavy, propukající při jeho dlouhodobém působení na člověka. Konkrétně v práci popisuji posttraumatickou stresovou poruchu, syndrom vyhoření a zmiňuji se také o prevenci, jak se těmto rizikovým faktorům bránit. V druhé části práce jsem se zaměřila na výsledky výzkumu, který byl proveden kvantitativní technikou, rozdáním 45 dotazníků, z nichž bylo zpětně zpracováno 40. Výzkum a výsledky tvoří podstatnou část práce a přináší důkazy o tom, že pracovníci operačních středisek prožívají psychickou zátěž, na níž má vliv mnoho faktorů, z nichž některé jsou do jisté míry ovlivnitelné a s jejich uvědoměním lze alespoň částečně tuto zátěž snížit. Práce využívá rovněž komparační metody s možností porovnání psychické zátěže mezi jednotlivými dispečery. V neposlední řadě obsahuje také inspiraci k zamyšlení nad touto problematikou a osobní návrhy, jak by bylo možno pozitivně přispět ke snížení této zátěže a vůbec k dalšímu rozvoji řešení tohoto problému.
|
host ::
RSS.