|
|
Využití recyklátů do konstrukcí vozovek městských komunikací
Průdková, Hana ; Hýzl, Petr (oponent) ; Stehlík, Dušan (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce popisuje možnosti nakládání se stavebními a demoličními odpady. Zkoumá problematiku umísťování a hospodaření s těmito odpady a hodnotí možnosti jejich dalšího využití. Zabývá se výrobou a využitím recyklátů do konstrukcí městských komunikací a ekonomickou výhodností recyklátů oproti přírodnímu kamenivu. Dále práce rozebírá problematiku pórobetonu, jako moderního stavebního materiálu, který se v blízké době objeví ve stavebním a demoličním odpadu ve větší míře. Praktická část zkoumá vlastnosti směsných recyklátů s určitým množstvím cihelných a pórobetonových částic pomocí zkoušek objemové hmotnosti zrn a nasákavosti, odolnosti proti zmrazování a rozmrazování a odolnosti proti drcení.
|
|
|
Studium trvanlivosti betonů s betonovými a cihelnými recykláty
Voráč, Jiří ; Hela,, Vlastimil (oponent) ; Hela, Rudolf (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou recyklovaných betonů. V teoretické části je popsán proces recyklace stavebně demoličního odpadu a shrnutí požadavků na recyklované kamenivo a recyklovaný beton v České republice a některých členských států EU. Experimentální část je zaměřena na návrh betonu s náhradou přírodního hrubého kameniva betonovým a cihelným recyklátem.
|
|
|
Možnost využívání betonových recyklátů pro výrobu konstrukčních betonů
Pijáčková, Erika ; Křížová, Klára (oponent) ; Hela, Rudolf (vedoucí práce)
Bakalářská práce se věnuje tématu betonového recyklovaného kameniva a jeho využitím v oblasti konstrukčních betonů. Cílem práce byl popis možnosti úplného či částečného nahrazení přírodního kameniva betonovým recyklovaným kamenivem pro betony pevnostních tříd C16/20 až C30/37. Teoretická část je složená z poznatků jak tuzemských tak zahraničních výzkumů a legislativy, které byly využity pro zhodnocení možnosti četnějšího využívání betonového recyklovaného kameniva v pozemním stavitelství v ČR. Experimentální část je tvořena návrhem receptur betonů s přírodním i betonovým recyklovaným kamenivem a jejich ekonomickým zhodnocením.
|
|
|
Recyklátor filamentu pro FDM 3D tiskárny
Neuwirth, Karel ; Bayer, Robert (oponent) ; Jaššo, Kamil (vedoucí práce)
První část práce se zabývá různými druhy technologie 3D tisku, především technologii FDM, u které je možnost recyklace tisknutého materiálu. Následuje popis nejpoužívanějších materiálu pro tisk technologií FDM a popis výroby filamentu pomocí šnekových vytlačovacích strojů. Bylo zvoleno několik dostupných přístrojů určených k recyklaci a výrobě filamentu z odpadu FDM tisku, u kterých je popsán jejich technologický postup při recyklaci. Následně se práce věnuje vlastnímu návrhu zařízení pro tavení plastu za pomocí šnekového tavícího zařízení, včetně možnosti měření a regulace výstupu. V poslední části je podle návrhu zařízení sestaveno a následně otestováno.
|
|
|
Vliv okolních podmínek na recyklaci solárních modulů
Langer, Filip ; Vaněk, Jiří (oponent) ; Jandová, Kristýna (vedoucí práce)
Práce je soustředěna na experimenty, jejichž cílem je oddělit ochranné sklo z tenkovrstvého solárního modulu. To by mohlo vést k méně nákladné a více účinné recyklaci. Oddělení skla se snažíme dosáhnout roztavením ethylen vinyl acetátové fólie, která v modulu slouží jako izolace a pojivo. Experimenty probíhají ve vysokoteplotní sušičce a vysokoteplotní vakuové peci na vzorcích tenkovrstvého solárního modulu, který byl za účely experimentů nařezán vodním paprskem na stejně velké vzorky. Prvotní experimenty v sušičce a vakuové peci se snaží najít hodnotu tavení ethylen vinyl acetátu v testovaných vzorcích modulu. Tato hodnota je postupným měřením určena na 340 °C. Při vystavení této teplotě dojde k dostatečnému roztavení ethylen vinyl acetátu natolik, aby bylo možno sklo minimální fyzickou silou odebrat. Proces je doprovázen destrukcí hořením tedlarové vrstvy a tvorbou zplodin. Po určení teploty tání následují pokusy ve vakuu a dusíkové atmosféře, jejichž cílem je zjistit, jak se projeví na tavení ethylen vinyl acetátu. Vystavení vzorku teplotě 340 °C ve vakuu nevedlo k novým výsledkům. Vystavení vzorku teplotě 340 °C v dusíkové atmosféře předešlo hoření a dosáhlo stejného roztavení ethylen vinyl acetátu a způsobilo menší množství uvolněných zplodin. Ačkoliv nedošlo k hoření, tedlarová vrstva byla vysokou teplotou opět zničena. Dále se části vypařeného ethylen vinyl acetátu usadily na povrchu vzorku ve formě poprachu. Další experimenty pozorovaly nasákavost modulu a vliv dostupných rozpouštědel na proces tavení. Bylo zjištěno, že modul je schopen nasáknout přibližně 2 % acetonu, 0,4 % isopropyl alkoholu a 0,11 % destilované vody v poměru k vlastní hmotnosti. Měření rozpouštědly nasáklých modulů ve vakuové peci neprokázaly rozdíly v procesu tavení. Pozorování vzorků ethylen vinyl acetátu z modulu, rozteklé z modulu po pokusu ve vakuové peci a z poprachu usazeném na povrchu modulu po měření v dusíkové atmosféře prokázalo, že odebraný poprach je skutečně ethylen vinyl acetát.
|
|
|
Využití obnovitelných a recyklovatelných surovin pro přípravu nových polymerních materiálů
Horák, Pavel
Tato diplomová práce se zabývá optimalizací recyklace měkké polyurethanové pěny za použití přírodních polyolů na bázi řepkového a rybího oleje a zkoumá použití získaného polyolového produktu při přípravě nových polyurethanových materiálů. Depolymerační experimenty ukázaly, že oba testované přírodní oleje (řepkový a rybí) lze použít jako účinné reagenty pro recyklaci polyurethanu. Reakční podmínky rozkladu byly optimalizovány na modelové měkké polyurethanové pěně a úspěšně aplikovány na reálné odpadní polyurethanové pěně. Depolymerací lze získat jednofázové nízkoviskózní (do 1500 mPa.s) kapalné polyolové produkty o obsahu hydroxylových skupin cca 3 mmol/g, které lze dálel použít k přípravě nových polyurethanových materiálů. První aplikací bylo využití těchto polyolů v pěnových polyurethanových systémech. Optimalizací receptury byla připravena nízkohustotní polotvrdá pěna se stoprocentním obsahem recyklovaného polyolu. Tyto pěny odpovídají svými vlastnostmi komerčně dostupným výplňovým pěnám. Pro přípravu homogenního kompaktního polyurethanového materiálu na bázi recyklovaných polyolů bylo nutné do systému přidat vhodné rozpouštědlo, čímž se omezil rozsah možných aplikací. Proto byly tyto systémy testovány spíše za účelem studia vytvrzovací polyadiční reakce a následných vlastností materiálu. V těchto testech...
|
|
| |
|
| |
|
|
Využití recyklátů z vozovek do pozemních komunikací
Furdaničová, Alice ; Šperka, Pavel (oponent) ; Stehlík, Dušan (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá využitím asfaltového recyklátu s příměsí kameniva ve směsích stmelených hydraulickým pojivem. Směs se využívá v horní či spodní podkladní vrstvě vozovky. Teoretická část diplomové práce popisuje podkladní vrstvy vozovek, výrobu recyklátů ze stavebně demoličního odpadu, získávání a zpracování asfaltového recyklátu a jeho opětovné využití do vozovek. Práce je obohacena příspěvkem realizace pokládky asfaltového recyklátu do podkladní vrstvy komunikace firmou SKANSKA a.s. a ČNES a.s. V další kapitole jsou pak podrobněji popsané zkušenosti s recyklátem v zahraničí. Práce dále obsahuje popis laboratorních zkoušek, které jsou důležité pro zhodnocení vlastností směsí z asfaltového recyklátu. Praktická část ověřuje vhodnost směsi z asfaltového recyklátu a kameniva do podloží vozovek pomocí zkoušek pevnosti v příčném tahu, pevnosti prostém v tlaku a odolnosti proti mrazu a vodě. Použité směsi jsou shledány jako vhodné do podkladních vrstev vozovek.
|
|
|
Využití asfaltových a betonových recyklátů do pozemních komunikací
Žďára, Zbyněk ; Šperka, Pavel (oponent) ; Stehlík, Dušan (vedoucí práce)
Tato diplomová práce je rozdělena na dvě části, a to na teoretickou a praktickou. V teoretické části jsou rešeršní formou zpracovány dostupné informace o možnostech využití asfaltových a betonových recyklátů do pozemních komunikací. V rámci jednotlivých kapitol se práce zabývá popisem recyklovaných materiálů, výrobou těchto materiálů a možnostmi využití těchto materiálů do konstrukčních vrstev vozovek. V dalších kapitolách je věnována pozornost také problematickým vlastnostem recyklátů a zahraničním zkušenostem s jejich využitím. V praktické části byly provedeny zkoušky laboratorních vzorků asfaltových a betonových recyklátů a jejich směsí stmelených cementem se zaměřením na stmelené podkladní vrstvy vozovek. Hlavním cílem bylo ověřit použitelnost těchto materiálů do stmelených podkladních vrstev a také porovnat, jak se budou lišit jednotlivé vlastnosti směsí s různým zastoupením jednotlivých složek a různým dávkováním cementu. Následně byly vybrány dvě nejlepší směsi, u kterých byl experimentálně stanoven modul pružnosti pro možnost nahrazení současně používaných podkladních vrstev a bylo provedeno ekonomické zhodnocení tohoto návrhu.
|
host ::
RSS.