| |
|
Potřeby žen s vícečetným těhotenstvím
BLAŽKOVÁ, Barbora
V České republice se v posledních 15 letech zvyšuje počet mnohočetných těhotenství. Přirozeným faktorem pro jejich vznik je například postupně se zvyšující věk matky, výskyt vícečetného těhotenství je do značné míry ovlivněn i širšími možnostmi volby programu IVF u léčitelných sterilit. Tato bakalářská práce seznamuje čtenáře s tématem mnohočetného těhotenství po stránce nejen teoretické, ale i praktické, vycházející ze zkušeností matek čekajících dvojčata. Teoretická část je rozdělena na tři období, ve kterých jsou systematicky uvedeny jednotlivé fáze těhotenství, období porodu a po porodu. Pro snazší orientaci v dané problematice je každé období popsáno z pohledu medicínského a ošetřovatelského. V první části práce je tedy vymezena problematika vícečetné gravidity klasifikace vícečetného těhotenství, jeho diagnostika, ošetřovatelská péče v prenatálním období, při porodu a v poporodní době, jsou zde zmíněny přidružené komplikace a představeny teorie potřeb. V poslední kapitole jsou potřeby žen s vícečetným těhotenstvím rozebrány. Praktická část je zaměřena na zjištění biopsychosociálních potřeb žen ve všech třech obdobích v těhotenství, během porodu a v období po porodu. Výzkum proběhl v Ústavu pro matku a dítě v Praze Podolí. Cílem bakalářské práce bylo tyto potřeby analyzovat a zjistit rozdílnost v prožívání těhotenství, porodu a období po porodu. Byla zvolena metoda kvalitativního výzkumu prostřednictvím kazuistiky. Stanovený cíl byl realizován na základě tří výzkumných otázek jaké jsou biopsychosociální potřeby žen s vícečetnou graviditou během těhotenství, během porodu a v poporodní době. K výzkumu byly osloveny dvě ženy prvorodička (primipara) a žena těhotná podruhé (sekundipara). V praktické části BP bylo zjištěno, že vícečetné těhotenství žena prožívá velmi podobně jako těhotenství s jedním plodem. Na základě analýzy rozhovorů žen se ukazuje, že období těhotenství s vícečetnou graviditou nemusí být náročnější než u žen jednočetného těhotenství. Potřeby žen s vícečetnou graviditou jsou v mnoha ohledech shodné, nejčastěji popisovanými problémy těhotných jsou zvýšená únava, bolesti zad či zvýšené nucení na močení. Jako obtížnější ženy uvádí dýchání, zvýšenou bolestivost kloubů, omezenou možnost zaujetí vhodné polohy a s ním spojené nepohodlí při spánku. Důvodem je větší prostorová a váhová náročnost plodů. V otázce potřeb kazuistiky ukázaly, že kvůli obavám z průběhu vícečetné gravidity, císařského řezu a kvůli strachu ze zvládání následné péče o dvojčata, pociťovaly respondentky v průběhu všech tří fází těhotenství největší potřebu v dostatečné informovanosti a v komunikaci se zdravotnickým personálem. Samotný porod dvojčat vnímají ženy stejně jako porod jednoho dítěte a potřeby žen v této fázi jsou obdobné. Kazuistiky popisují případy dvou žen po císařském řezu. Období po porodu probíhá stejně jako po těhotenství s jedním plodem. Zásadní rozdílnost je v péči o novorozence a kojení. Z odpovědí respondentek je patrné, že je velmi důležitá edukace v této oblasti. Výzkumná část práce ukazuje, jak je nutná kvalitní ošetřovatelská péče, schopnost empatie, naslouchání a komunikace mezi zdravotním pracovníkem a klientem. Je důležité pěstovat pozitivní vztah mezi oběma stranami. Nejde jen o rutinní vykonávání ošetřovatelské péče klientek, ale i o zvolení lidského přístupu, vřelosti a empatii. Závěr práce obsahuje zvýraznění rozdílů mezi jednočetným a vícečetným těhotenstvím. Výsledek této práce by mohl sloužit zdravotnickému personálu (porodním asistentkám a novorozeneckým sestrám) v základní orientaci a pohledu na danou problematiku. A to především z toho důvodu, že vícenásobné těhotenství není tak běžné a tudíž těhotné ženy (a matky) mají do jisté míry rozdílné potřeby, na které je vhodné adekvátně reagovat z pozice právě zdravotnického personálu, který těmto ženám je vlastně nejblíž.
|
| |
|
Význam mléka a mléčných výrobků ve výživě člověka
Maroušková, Nela ; Hejtmánková, Alena (vedoucí práce) ; Michlová, Tereza (oponent)
Mléko a mléčné výrobky jsou nedílnou součástí lidské stravy a patří k základním potravinám. Mléko je důležité především svým obsahem plnohodnotných bílkovin. Mléčný tuk je lehce stravitelný. Zdrojem energie je disacharid laktóza. Z minerálních látek je zastoupen nezbytný vápník a fosfor, dále obsahuje draslík, sodík, hořčík, chlór a síru. V mléce je obsažena i řada stopových prvků, například železo, zinek, jód, selen, mangan, fluor, chrom, kobalt a molybden. Mléko je bohatým zdrojem vitaminů. Z hydrofilních vitaminů obsahuje především vyšší množství vitaminů skupiny B a vitaminu C. Z řady lipofilních vitaminů jsou v mléce zastoupeny vitaminy E, A, v menším množství i vitaminy K a D.
Mléko a mléčné výrobky jsou bohatým zdrojem vápníku a jeho nedostatek ve stravě je jedním z hlavních příčin onemocnění osteoporózy. Pravidelná konzumace mléka a mléčných výrobků může působit jako prevence proti vzniku rakoviny. Přesto nadměrné zastoupení plnotučných výrobků, které obsahují hodně nasycených tuků, může vést ke vzniku některých forem rakoviny, kardiovaskulárních onemocnění a metabolického syndromu. V mléce jsou obsaženy i složky, které riziko vzniku těchto onemocnění snižují.
Mléko je jediným zdrojem potravy pro novorozence a kojence. V období, kdy jsou zvýšené nároky na organismus, jsou mléko a mléčné výrobky také vhodným zdrojem živin, například během těhotenství, kojení a stáří. Doporučuje se především konzumace výrobků s nízkým obsahem tuku. Děti potřebují více tuku než dospělí. Proto je pro ně vhodnější mléko plnotučné.
Mezi hlavní mlékárenské produkty patří konzumní mléka a smetany, kysané mléčné výrobky, máslo, podmáslí, sýry, syrovátka, tvarohy, koncentráty syrovátkových bílkovin, mražené smetanové krémy, smetana, kondenzovaná a sušená mléka. Velkým přínosem pro zdraví člověka jsou kysané mléčné výrobky. Tyto výrobky jsou zdrojem plnohodnotných bílkovin, vápníku, fosforu a vitaminů, převážně skupiny B. Obsahují méně laktózy, proto je v menším množství mohou konzumovat i lidí trpící laktózovou intolerancí. Procesem fermentace jsou tyto výrobky lépe stravitelnější, dochází také ke zvýšení trvanlivosti a mikrobiologické bezpečnosti.
Konzumace mléka a mléčných výrobků může také negativně ovlivnit zdraví. Nedostatek nebo nízká aktivita enzymu laktázy v tenkém střevě se projevuje jako laktózová intolerance. Mléko může být dále příčinou potravinové alergie na bílkovinu kravského mléka.
|
|
Problematika extrémně nezralých novorozenců
Konečná, Blanka ; Haškovcová, Helena (vedoucí práce) ; Korvasová, Alexandra (oponent)
Předkládaná magisterská práce se zabývá problematikou extrémně nezralých novorozenců. Práce je po formální stránce členěna na dvě části. První část se zaměřuje na teoretický popis problematiky nezralých novorozenců. Druhá část se věnuje vlastnímu výzkumnému šetření. V teoretické části je popsán historický vývoj oboru neonatologie, klasifikaci novorozenců, současné možnosti léčby nezralých novorozenců. Zabývá se problémy, které přináší zachraňování extrémně nezralých novorozenců a také dopady tohoto zachraňování na zachráněné, zachraňující (sestry) a případně společnost. Praktická část je věnována výzkumnému šetření, které jsem provedeno na oddělení intenzivní a resuscitační péče a dvou oddělení fyziologických novorozenců na Gynekologicko-porodnické klinice, která je součástí Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Výzkumné šetření bylo zaměřené na postoj zdravotních sester k hranici viability nezralých novorozenců. Základním problémem se ukázala neznalost hranice viability ze strany zdravotních sester. Přesto se objevila shoda, aby se hranice viability nezralých novorozenců nadále nesnižovala. Další část získaných informací dobře ilustruje problematiku péče o extrémně nezralé novorozence. A je třeba se jí v budoucnu věnovat.
|
|
Problematika tělesného kontaktu u předčasně narozených dětí
Dvořáčková, Lucie ; Pavlíková, Pavla (vedoucí práce) ; Houšťková, Hana (oponent)
Diplomová práce se komplexně zabývá problematikou tělesného kontaktu u předčasně narozených dětí. Tím, že se miminko narodilo předčasně, se kontakt s matkou přerušil náhle a nečekaně. Jedna z prvních možností, jak rodiče mohou děťátku pomoci a obnovit s ním spojení, je láskyplný dotek. Práce se skládá se z teoretické a empirické části. V teoretické části jsou stručně a přehledně zpracovány vybrané kapitoly z neonatologie a problematika tělesného kontaktu. Tato část je uspořádána do souvislého textu pro důkladné seznámení s danou problematikou. Praktická část se snaží zmapovat aktivní zapojování matek do péče o nedonošené dítě. Dále se zaměřuje na klokánkování, zda je sestrami podporováno a umožňováno matkám nezralých novorozenců. Zjišťuje míru informovanosti sester o motýlích masážích a jejich využití v praxi. Výzkumná část porovnává výsledky šetření v pěti perinatologických centrech ČR. Zvolenou metodou ke zjištění potřebných údajů a ověření hypotéz byl dotazník. Stanovila jsem si osm hypotéz, z nichž pět se vztahuje na sestry pečující o předčasně narozené novorozence a tři na matky nezralých dětí. Výzkumný vzorek tvořilo 166 respondentek - sester pracujících na novorozenecké jednotce intenzivní péče a 22 respondentek - matek předčasně narozených dětí. Výsledky výzkumu jsou vyhodnoceny v absolutní...
|
|
Péče o nezralého novorozence dříve a dnes
Kopřivová, Lenka ; Kulhavá, Miluše (vedoucí práce) ; Smíšek, Jan (oponent)
v českém jazyce Diplomová práce se zabývá péčí o nedonošené novorozence. Struktura práce je rozdělena do několika kapitol, které se zaměřují na definici oboru neonatologie a vývoj neonatologické péče u nás i ve světě, dále na definici nedonošených novorozenců i jejich nejčastější choroby, podstatná část je věnována vývoji péče o nedonošeného novorozence a jejímu současnému stavu. Poslední část práce je věnována rozhovorům se sestrami, které dlouhodobě pracují na neonatologické jednotce intenzivní a resuscitační péče. Diplomová práce je tvořena metodou deskripce a jsou v ní využity písemné i elektronické zdroje. Cílem diplomové práce je přehled vývoje péče o nezralého novorozence v minulosti a současnosti. Klíčová slova: Neonatologie, vývoj neonatologie, oxygenoterapie, klokánkování, historie inkubátorů, Virginie Apgar, klasifikace novorozence, resuscitace novorozence, vrozené vady, historie gynekologicko - porodnické kliniky VFN, historie Ústavu pro péči o matku a dítě, novorozenecký screening, výživa novorozence.
|
|
SPECIFIKA FYZIOTERAPIE U PACIENTŮ PŘEKLÁDANÝCH PO ORTOPEDICKÝCH OPERACÍCH PŘÍMO NA tzv. LÁZEŇSKÉ LŮŽKO
JOHANUSOVÁ, Lucie
Tato bakalářská práce se zabývá specifikami fyzioterapie u pacientů překládaných po ortopedických operacích na tzv. lázeňské lůžko. Mezi nejčastější ortopedické operace patří totální endoprotézy kolenního a kyčelního kloubu. Příčinou implantací kloubních náhrad je většinou artróza. Je to bolestivé a život znepříjemňující onemocněním, které velmi ovlivňuje kvalitu života pacienta. Aby pacient snížil riziko revizní operace kloubů, je nutná včasná a bezodkladně zahájená rehabilitace, která musí být intenzivní a odborně řízená. Dnešním osvědčeným trendem rehabilitační léčby je časná komplexní péče, která probíhá v lázních formou přímého překladu "z lůžka na lůžko", kdy je pacient z nemocničního lůžka přepraven přímo do lázeňského střediska. Do lázeňského zařízení se často dostávali pacienti se zpožděním, kteří už měli přidružené vertebrogenní a jiné potíže. Práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. V teoretické části je popsána anatomie kolenního a kyčelního kloubu, v další části jsou popsány kloubní náhrady včetně indikací a kontraindikací, dále jednotlivé typy kolenních a kyčelních náhrad a možné komplikace po operaci. Nejdůležitější témata teoretické části jsou popsána v posledních kapitolách, kde jsou rozebrány a podrobně popsány jednotlivé léčebné rehabilitační postupy vhodné pro pozitivní ovlivnění zdravotního stavu pacienta po operaci včetně lázeňské léčby a fyzikální terapie. V praktické části byla použita kvalitativní výzkumná strategie, technika osobní případové studie (kazuistika) s využitím sekundární analýzy dat. Tato strategie byla uskutečněna na 3 vybraných pacientech, kterým po ukončení hospitalizace navazovala ihned časná pooperační léčba tzv. přímý překlad z nemocničního lůžka do lázní. Výzkum byl realizován v Bertiných lázních Třeboň, kam byli pacienti přeloženi desátý den po zákroku. Všem pacientům na první terapii, byla odebrána anamnéza doplněná daty ze zdravotní dokumentace, vstupní kineziologický rozbor, který zahrnoval aspekční, palpační, goniometrické a antropometrické vyšetření v oblasti kolenního a kyčelního kloubu. Dále byl proveden svalový test a vyšetření zkrácených svalových skupin souvisejících s kolenním a kyčelním kloubem dle Jandy, vyšetření chůze, stereotypů a neurologické vyšetření. Po vyhodnocení vstupních dat proběhlo seznámení pacientů s krátkodobým terapeutickým postupem. Při poslední terapii byl odebrán výstupní kineziologický rozbor pro zhodnocení výsledků. V rámci rehabilitace v lázeňském zařízení pacienti navštěvovali každý den různé procedury, byla jim věnována zvýšená pozornost a péče ze strany lékařů, sester a fyzioterapeutů. Během každé terapie jsme se nejprve snažili zaměřit na odstranění aktuálních obtíže a teprve poté korigovat ostatní chyby. Po ukončení terapie pacienti udávali ústup bolesti a větší stabilitu končetiny i celého těla. Z vybraných dat u všech pacientů vyplývá i zlepšení svalové síly, ústup otoku, zvětšení rozsahu pohybu. Těchto výsledků se nám podařilo docílit díky komplexní rehabilitaci a pozitivního přístupu ze strany pacientů.
|
|
Očekávání matek hospitalizovaných na oddělení šestinedělí v oblasti péče o novorozence
KÁLALOVÁ, Andrea
Bakalářská práce na téma {\clqq}Očekávání matek hospitalizovaných na oddělení šestinedělí v oblasti péče o novorozence`` má výzkumný charakter. Práce je rozdělena do dvou částí, na část teoretickou a praktickou. Teoretická část je rozčleněna do sedmi hlavních kapitol. První kapitola je věnována psychomotorickému vývoji novorozence. Druhá kapitola je věnována ošetřovatelské péči o novorozence na porodním sále.Ve třetí a čtvrté kapitole se věnuji ošetřovatelské péči na novorozeneckém oddělení a potřebám novorozence. Pátá a šestá kapitola je věnována kojení a umělé výživě. Poslední kapitola je věnována propuštění a domácí péči. Praktická část se věnuje výzkumu. Cílem práce bylo zmapovat očekávání matek hospitalizovaných na oddělení šestinedělí v oblasti péče o novorozence. Zároveň zjistit míru spokojenosti matek po porodu s ošetřovatelskou péčí o novorozence. Pro potvrzení či vyloučení hypotéz jsem použila metodu dotazníku, který měl 16 otázek. Celkem bylo rozdáno 115 dotazníků, ze kterých se vrátilo 105 dotazníků. Návratnost byla 91%. Výsledky byly zpracovány do grafické podoby. Výzkumný soubor pro dotazníkové šetření tvořily matky od 3. dne po porodu hospitalizované v systému rooming-in a konečný soubor tvořilo 100 matek. V první hypotéze jsem předpokládala, že matky očekávají získání základních informací v poskytování základních potřeb v péči o novorozence a to především po stránce praktické. Po zpracování získaných dat bylo zjištěno, že matky dávají přednost individuálnímu teoretickému pohovoru s praktickými ukázkami, první hypotéza tedy potvrzena nebyla. U druhé hypotézy jsem předpokládala, že matky jsou spokojeny s poskytovanou ošetřovatelskou péčí v oblasti péče o novorozence. Druhá hypotéza byla potvrzena, matky jsou spokojeny s poskytovanou ošetřovatelskou péčí. S výsledky svého výzkumu bych ráda seznámila dětské sestřičky na novorozeneckém oddělení.
|
|
Ošetřovatelské postupy v péči o kůži novorozence a kojence v domácím prostředí
GENGELOVÁ, Gabriela
Hygiena hraje v našem životě velmi významnou roli. Bývá ovlivňována rodinnými, sociálními, kulturními i individuálními faktory, stejně tak znalostmi o zdraví a hygieně. Pokožka dítěte je velmi citlivá, jemná, a proto vyžaduje ohleduplnou a šetrnou péči po celé období dětství, zejména pak v novorozeneckém a kojeneckém věku. Péče o kůži novorozence a kojence je základním atributem péče o zdraví dítěte. V péči o dětskou pokožku se jedná o individuální záležitost a bude vždy záležet na rodinných podmínkách, ve kterých dítě žije a na vhodném, správném přístupu rodičů i zdravotníků. Cílem diplomové práce bylo zjistit úroveň znalostí matek a jejich využití v péči o kůži novorozence a kojence v domácím prostředí. Druhým cílem bylo vypracovat edukační materiál pro matky. Diplomová práce je zpracována metodou dotazování technikou dotazníku. Ke zpracování bylo použito 274 dotazníků. Dotazník byl distribuován matkám novorozenců a kojenců, které pečují o kůži těchto dětí v domácím prostředí. Šetření probíhalo v ordinacích dětských praktických lékařů v jihočeském a plzeňském kraji. Výsledky výzkumného šetření jsou zpracovány pomocí grafů a některé výsledky statisticky zhodnoceny chí kvadrát testem. Byly stanoveny 2 hypotézy. Hypotéza č. 1: Matky mají dostatek informací týkající se ošetřování kůže novorozence a kojence v domácím prostředí. Hypotéza č. 2: Matky správně využívají získané informace týkající se péče o kůži novorozence a kojence. Obě hypotézy se nám ve výzkumném šetření podařilo zodpovědět. Z analýzy a vyhodnocení dotazníků vyplývá, že matky mají znalosti v problematice ošetřování kůže v novorozeneckém a kojeneckém období. Podařilo se nám ale prokázat, že některé informace ze strany rodičů jsou rozporuplné s odbornou literaturou. Byl vytvořen edukační materiál pro matky zaměřující se na ošetřování kůže u novorozence a kojence. Edukační brožura může být využita v ordinacích dětských praktických lékařů.
|
host ::
