|
|
Rozdíly v životním stylu mužů a žen - studentů JU
KIMMER, David
Životní styl představuje z hlediska ovlivnění zdraví jeden z nejvýznamnějších faktorů. V dnešní době je však životní styl u většiny lidí poněkud alarmující. Vědci se shodují, že více než 60 % všech onemocnění je způsobeno špatným životním stylem. Práce je rozdělena na teoretickou a empirickou část. V teoretické části se zabývám definicí životního stylu a dalších faktorů, které životní styl ovlivňují (výživa, pohybová aktivita, užívání návykových látek, relaxace, sex, stres, spánek). V empirické části jsou vyhodnoceny výsledky realizovaného výzkumu, který byl zaměřen na porovnání životního stylu u mužů a žen ? studentů JU. Pro kvantitativní výzkum jsem použil metodu dotazníku, který měl celkem 33 otázek. Dotazník byl rozdán 420 respondentům. Návratnost dotazníků byla 87 %. Domnívám se, že tato práce najde své uplatnění ve výživových poradnách, ve výukových programech a v neposlední řadě i u laické populace, které není lhostejný její životní styl.
|
|
|
Změny tělesné hmotnosti u žen pracujících na operačních sálech v průběhu roku v závislosti na cirkadiánní typologii.
KOVÁŘOVÁ, Jana
Tato bakalářská práce se zabývá mírou vlivu cirkadiánní typologie žen pracujících na operačních sálech na změny jejich tělesné hmotnosti. Cílem této práce je zhodnotit, nakolik se na změnách tělesné hmotnosti podílí ranní a večerní typologie. Zároveň zde zohledňuji vliv směnného provozu a tím narušeného cirkadiánního rytmu. V doplňujícím šetření zkoumám vliv typologie na stravovací zvyklosti, využití volného času a spánkové návyky dotazovaných žen. Pozorování se zúčastnilo 21 respondentek ve věku 31-57 let. V průběhu roku jsem u nich monitorovala změny tělesné hmotnosti a tyto hodnoty dávala do souvislosti s výsledky dotazníků. Proběhlým šetřením se nepotvrdil předpoklad větší přítomnosti žen večerního typu ve sledované skupině. V průběhu monitorovacího období všechny typy vykazovaly podobnou křivku kolísání tělesné hmotnosti včetně termínu horní kulminace. Oproti našim předpokladům jsme zaznamenali největší váhové výkyvy u ranního typu. Vliv typologie na stravování je patrný v četnosti příjmu potravy a ve skladbě snídaně. Směnný provoz zvládají všechny typy bez výraznějších rozdílů. Volný čas v souladu s našimi předpoklady tráví aktivněji ranní typy před večerními.
|
|
|
Změny tělesné hmotnosti v průběhu roku v závislosti na cirkadiánní typologii u adolescentů
KRANKUŠ, Lubomír
Práce se zabývá sledováním změn tělesné hmotnosti adolescentů mužského pohlaví ve věku 15 až 20 let v průběhu jednoho kalendářního roku v kontextu k ročnímu období a k typologii osobnosti v oblasti cirkadiánního rytmu, kdy jsou probandi obrazně rozdělení na "skřivany", u nichž je aktivita nejvyšší v ranních hodinách a "sovy", což jsou lidé, aktivnější spíše v odpoledních a večerních hodinách. Teoretická část se snaží o objasnění klíčových pojmů celého výzkumu a celé práce, v praktické části jsou pak vysvětleny a popsány konkrétní postupy, metody, výsledky, cíle a praktická doporučení celého projektu.
|
|
| |
|
|
Změny tělesné hmotnosti v průběhu roku v závislosti na cirkadiánní typologii u adolescentek
BERANOVÁ, Kateřina
Tato diplomová práce se zabývá změnami tělesné hmotnosti v průběhu roku v závislosti na cirkadiánní typologii u adolescentek. Teoretická část práce je zaměřena na specifikaci vývojového období adolescence, tělesné hmotnosti, biorytmů a spánku. Výzkumná část práce se zabývá zejména oscilací tělesné hmotnosti adolescentek v průběhu období jednoho kalendářního roku v závislosti na vlivech jednotlivých ročních období. Dílčím předmětem výzkumného šetření je vztah mezi BMI a chronotypem jedince. Konkrétně bylo zkoumáno, zda má chronotyp skřivan nižší průměrnou hodnotu BMI v průběhu období jednoho kalendářního roku, než chronotyp sova. Výzkumná část dále přináší poznatky v oblasti složení a přijímání potravy chronotypů, a to z hlediska racionality a pravidelnosti stravování. Jedním z předmětů práce je rovněž vliv chronotypu na stravovací návyky jedince, konkrétně na jejich nevhodnost.
|
|
|
Hlavní trendy zdravého životního stylu a jejich odraz v médiích
DOLÉNKOVÁ, Petra
Má diplomová práce by měla upozornit na hlavní trendy zdravého životního stylu a naopak informovat o faktorech, které zdraví negativně ovlivňují. Konkrétně se práce zabývá racionální výživou, pohybovou aktivitou, spánkem, rizikovými faktory životního stylu, stresem, civilizačními chorobami a médii, které nejčastěji tento zdravý životní styl propagují. Výzkumná část práce je realizována formou dotazníků, které se zaměřují na zhodnocení životního stylu dospívajících.
|
|
|
Komparace cirkadiánních rytmů u pubescentní mládeže na gymnáziu a středním odborném učilišti
KRATOCHVÍLOVÁ, Lenka
Předkládaná práce monitoruje z odborného hlediska oblast zdraví a zdravého životního stylu, cirkadiánních rytmů, stravovacích návyků a volnočasových aktivit pubescentů současného století. Práce je zaměřena především na spánkový režim, který má nesmírný vliv na chování a jednání jedinců, na jejich zdraví a úzce souvisí s dalšími biologickými rytmy. CÍLE: Cílem práce bylo porovnání skupiny edukantů na dvou různých typech škol, působení v oblasti výchovně vzdělávací při vyplňování dotazníků a určité formování edukantů po stránce zdravotní, psychické, fyzické i sociální. Cílem práce je také monitorování zdravotních návyků této věkové skupiny a případně návyky celé rodiny. METODA: Pro výzkumnou část byla zvolena metoda použití souboru dotazníků. Celkový počet účastníků byl 40 studentů na gymnáziu a 40 studentů na škole učňovského charakteru ve věkovém rozmezí 15 - 17 let. Pro zaujetí edukantů byla předložena prezentace oboru Výchova ke zdraví a byl dán i prostor pro jejich dotazy. Oblast výchovy ke zdraví je na obou typech škol zavedena a prakticky realizována. VÝSLEDKY: Srovnání těchto dvou škol prokázalo, že mezi skupinami studentů existují významné rozdíly ve spánkovém režimu, stravovacích návycích i trávení volného času. Také bylo zjištěno, že většina respondentů trpí nedostatkem spánku a má tendenci spánek posunovat do pozdějších hodin, u studentů učiliště je tato tendence ještě o něco výraznější než u gymnazistů. ZÁVĚRY: Bylo zjištěno, že většina respondentů výrazným způsobem porušuje zásady zdravého životního stylu včetně spánkového režimu a stravování. Měl by být kladen větší důraz na poučení mladých lidí o důležitosti přizpůsobení se přirozeným rytmům a vysvětlení, jakým způsobem by z lepšího přizpůsobení mohli profitovat.
|
|
|
Spánkový režim a diurnální rytmy u věkových skupin mužů do 30 let.
SEBERA, Jaromír
Tato bakalářská práce se zabývá spánkem, spánkovými stavy a procesy, jenž se odehrávají v mozku během spánku a cirkadiánními rytmy člověka. Hlavní úlohou této práce má být přiblížení spánkových rytmů u současné populace mužů do 30 let. Vycházím z poznatků současného výzkumu. Nejdříve byl tento výzkum uskutečněn v Japonsku, na univerzitě v Kochi a poté proběhl v České republice na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích na katedře Výchovy ke zdraví.
|
|
|
Hospodářský cyklus a míra úmrtnosti v silničním provozu
Hátle, Lukáš ; Houdek, Petr (vedoucí práce) ; Jaklín, Jiří (oponent)
Práce ověřuje hypotézu o vztahu hospodářského cyklu a úmrtnosti v silničním provozu. Analýza závislosti byla provedena pomocí lineární regrese s pevnými efekty na panelových datech pro 20 členských zemí Evropské unie v období let 1995--2008. Výsledky (s omezenou signifikancí) naznačují, že nárůst nezaměstnanosti o jeden procentní bod je spojen s procentním poklesem míry úmrtnosti v silniční dopravě. Efekt je způsoben především zvýšenou intenzitou dopravy a změnami v chování řidičů, které hospodářský růst doprovázejí (např. více spotřebovávaného množství alkoholu). Výsledky dále naznačují, že síla této závislosti se odlišuje pro jednotlivé věkové skupiny. Nejsilněji reaguje na hospodářský cyklus zaměstnanost (a patrně důchody) skupiny mladých obyvatel ve věku 15--29 let. V této skupině je pak nárůst nezaměstnanosti o jeden procentní bod spojen s 1,77% poklesem míry úmrtnosti v silničním provozu.
|
|
|
Intervenční výchovný program pro optimalizaci cirkadiánních rytmů u dětí 1. a 2. tříd ZŠ
WEISFEITOVÁ, Věra
Bakalářská práce se zabývá cirkadiánními rytmy ve vztahu k výchově ke zdraví s akcentem na děti mladšího školního věku a jejich rodiče. Teoretická část práce shrnuje poznatky o cirkadiánních rytmech a jejich významu v životě člověka. Další její část je zaměřena na spánek a spánkovou hygienu a samostatná kapitola je věnována charakteristice a rizikovým faktorům cirkadiánní rytmicity dětí mladšího školního věku. Výzkumná část hodnotí získané výsledky z dotazníkového šetření univerzity Kochi v Japonsku u náhodně vybraných dětí a rodičů českobudějovického regionu. Výzkumná část se dále zabývá získanými výsledky a daty z intervenčního programu zaměřeného na optimalizaci cirkadiánních rytmů, který byl sestaven a následně ověřen v praxi školní družiny. Ve výzkumné části jsou prezentovány všechny výsledky, ke kterým bylo možno v rámci intervenčního programu dojít a ve kterých bylo prokázáno narušování hygieny cirkadiánních rytmů, sníženou kvalitou spánku, nevyváženou a nepravidelnou výživou, nedostatkem pohybu a zvýšenou intenzitou hraní displejových her. Získané výsledky byly zpracovány jako metodický materiál pro harmonizaci cirkadiánních rytmů.
|
host ::
RSS.