|
| |
|
|
Kyperský konflikt v řecko-tureckých vztazích - dopady na fungování EU a NATO
Aulík, David ; Matějka, Zdeněk (vedoucí práce) ; Dubský, Zbyněk (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na vznik, vývoj a současný stav kyperského konfliktu v kontextu širších řecko-tureckých vztahů. Zvláštní pozornost je věnována důsledkům, jež tento mezinárodní problém působí při spolupráci Řecka a Turecka jako jeho sekundárních aktérů a při jejich zapojení do hlavních evropských integračních projektů - Evropské unie a NATO. Úvodní kapitola se zabývá historickou analýzou řecko-tureckých vztahů paralelně s děním na Kypru, stejně jako vybranými teoretickými aspekty kyperského konfliktu - nacionalismem a typologií konfliktů. Druhá kapitola sleduje zapojení Evropská unie do vztahů s jednotlivými subjekty kyperského konfliktu, včetně aktuálních mezinárodně-politických a ekonomických tendencí, které tyto vztahy utvářejí. Následující kapitola představuje roli, kterou hraje řecko-turecký kyperský spor při spolupráci NATO a EU na vytváření evropské bezpečnostní architektury. Závěrečná část shrnuje získané poznatky a na jejich základě předkládá schéma zobrazující vzájemné vazby mezi sledovanými subjekty angažovanými v situaci na Kypru a jejich charakter.
|
|
|
Proměny rakouské neutrality
Pastrňáková, Zuzana ; Dubský, Zbyněk (vedoucí práce) ; Kochan, Jan (oponent)
Tématem diplomové práce jsou proměny rakouské neutrality. Rakousko se stalo neutrálním v roce 1955, kdy se neutralita ukázala jako nejschůdnější variantou pro vznik nezávislého státu. Rakousko si své neutrality nesmírně cenilo, neboť se díky ní mohlo v podstatě nerušeně rozvíjet po celou dobu studené války. Pouze otázka evropské integrace zůstala do konce bipolárního konfliktu velice citlivým tématem. Po skončení studené války začalo Rakousko svoji neutralitu redefinovat tak, aby se mohla stát aktivním a angažovaným členem EU. Rovněž se zapojilo do programu Partnerství pro mír, pro vstup do NATO se nakonec nerozhodlo. V závěru práce jsou rovněž hodnoceny dopady Lisabonské smlouvy na rakouskou neutralitu a je nastíněn její možný budoucí vývoj.
|
|
|
Důvěra institucím EU a organizacím OSN a NATO
Ďurďovič, Martin
Do svého dubnového šetření CVVM zařadilo otázky týkající se důvěry občanů v instituce Evropské unie. Kromě důvěry v Evropskou unii jako celek byla předmětem dotazování důvěra občanů Evropské komisi, Evropskému parlamentu, předsedovi Evropské rady (tzv. prezidentovi unie) a představitelce pro společnou zahraniční politiku (tzv. ministryni zahraničí EU). Šetření zahrnovalo také otázky týkající se důvěry občanů Severoatlantické alianci a Organizaci spojených národů. Výzkum celkově přináší zjištění, že důvěra v instituce EU a v organizace OSN a NATO meziročně poklesla.
|
|
|
Analýza výdajů na obranu Spojeného království
Mašek, Karel ; Maaytová, Alena (vedoucí práce) ; Klazar, Stanislav (oponent)
Předmětem bakalářské práce "Analýza vývoje výdajů na obranu Spojeného království Velké Británie a Severního Irska" je zhodnocení obranných výdajů Spojeného království s přihlédnutím na změny vyvolané volbami a novou vládou v roce 2010. V první části jsou uvedeny teoretické pojmy a historický, branně ekonomický vývoj Spojeného království. V části druhé dochází k deskripci revizí obranných politik a jsou shrnuty závěry aktuální Bílé knihy. Nechybí analýza vývoje v čase, členění výdajů na obranu podle účelu, hodnocení působení jednotek Spojeného království ve vybraných zahraničních vojenských misích a postavení Spojeného království mezi členskými státy NATO s ohledem na plnění kritéria výdajů 2% HDP na obranu. V poslední části dochází k mezinárodní komparaci 15 zemí s nejvyššími výdaji na obranu.
|
|
|
NATO očima české veřejnosti
Tabery, Paulína
V lednu 2012 byly do výzkumu Naše společnost zařazeny otázky týkající se NATO a obrany státu. Zkoumány byly názory na aktuální potřebnost Severoatlantické aliance jako vojenskopolitické organizace a na to, jak existence a jednání NATO působí na bezpečnost členů, na vztahy uvnitř a vně organizace, mír a stabilitu a na řešení hrozby terorismu.
|
|
|
Panorama vztahů Ukrajina-NATO (ukrajinský pohled)
Osypenko, Anna ; Druláková, Radka (vedoucí práce) ; Dubský, Zbyněk (oponent)
Bakalářská práce se zabývá analýzou spolupráce Ukrajiny a NATO. Hodnotí rozvijení vztahu a předkládá informaci ohledně vztahu ze strany Ukrajiny. Na základě analýzy vývoje vztahů Ukrajina - NATO, práce poskytuje pro čtenáře přehled o problemech, se kterýma se setkavájí Ukrajina na cestě integraci do NATO. Zároveň jsou zkoumané vnitřní a vnější faktory, které brání dané integraci. Práce poskytuje informaci o účasti Ukrainy v činnosti NATO na různých úrovních spolupráce. Zvlaštni pozornost věnuji postoju ke vstupu ze strany občanů Ukrajiny, a také politických síl Ukrajiny. Bakalařská práce zahrňuje otázku o vlivu Ruska v daných vztazích.
|
|
|
Vztahy NATO - Rusko v novém tisíciletí
Konecký, David ; Kotyk, Václav (vedoucí práce) ; Krines, Vlastimil (oponent) ; Eichler, Jan (oponent)
Primárním cílem disertační práce je test platnosti tvrzení: "Konfrontační stránka vztahů NATO -- Rusko znemožňuje jakoukoliv významnější spolupráci NATO -- Rusko, jež by byla přínosem pro obě strany". Sekundárním cílem je z primárních pramenů vybudovat referenční základnu k určité etapě vztahů NATO - Rusko využitelnou jak pro případné další fáze autorova výzkumu, tak pro jiné badatele, studenty či zájemce o oblast mezinárodních vztahů. Disertační práce začíná Úvodem vysvětlujícím autorovy akademické i profesní pohnutky k volbě tématu. Popisuje také vědeckou práci autora předcházející této práci. První kapitola definuje cíle práce, teoretický rámec, hypotézy, časový záběr práce, metodologii a postup zpracování, literaturu a její limity. Teoretický rámec práce vychází z realistické myšlenkové školy, již charakterizuje určitý společný jmenovatel obecných myšlenek. Jejich aplikací na téma této práce vzniká několik problémů, s nimiž se autor vyrovnává mimo jiné použitím myšlenek tzv. obranného realismu. Práce se totiž zabývá otázkou možnosti spolupráce v mezinárodních vztazích, které jsou podle realistické školy primárně místem konfliktu, a navíc jeden z aktérů není národní stát, ale mezinárodní instituce. Následují tři kapitoly analyzující koncepční východiska vztahů a také výzvu, kterou pro Rusko představuje NATO coby mezinárodní instituce. Koncepční východiska jsou vtělená do klíčových strategických dokumentů platných v okamžiku uzavření práce z pohledu pramenů k 31. prosinci 2007. Na straně NATO se jedná o Stategickou koncepci Aliance z roku 1999. Na straně Ruska jde o tři dokumenty z roku 2000 - Koncepci národní bezpečnosti, Koncepci zahraniční politiky, Vojenskou doktrínu. Páta kapitola doplňuje koncepční analýzu vztahů o rovinu poměru konvenčních a také jaderných ozbrojených sil. Poměr je analyzován jak staticky, tak dynamicky z pohledu jeho vývoje. U konvenčních sil jde o pět klíčových druhů zbraní pro překvapivý útok a počet příslušníků ozbrojených sil. Analýzu doplňuje modelový pohled využívající autorem definovanou hypotetickou linii kontaktu NATO Rusko vytvořenou tak, jakoby mezi NATO a Ruskem neexistoval žádný třetí stát. Skutečný poměr sil u hypotetické linie kontaktu je porovnán s modelovým poměrem vypočteným na základě příslušných územních limitů z Dohody o adaptaci Smlouvy o konvenčních ozbrojených silách v Evropě podepsané roku 1999 (A SKOS). Šestá a sedmá kapitola detailně přibližují obohacení smluvní základny NATO - Rusko na přelomovém summitu v květnu 2002 včetně cesty k němu vedoucí. Klíčovým faktorem změny bylo deklarování boje proti terorismu po 11. září 2001 za společný zájem. Podrobně je popisováno, jak bylo dosaženo změny formy vztahů NATO - Rusko, co tato změna zahrnuje, v čem se liší oproti předchozí formě. Osmá kapitola se zabývá obsahem vztahů a je pro cíle práce klíčová. Podrobně přibližuje aktivity, které od ustavení Rady NATO -- Rusko v květnu 2002 probíhají v jednotlivých oblastech spolupráce. Oblasti spolupráce jsou kategorizovány podle ustavujícího dokumentu Rady NATO -- Rusko nazvaného "Vztahy NATO -- Rusko: Nová kvalita". Devátá kapitola načrtává možnou budoucnost vztahů NATO - Rusko. Nejprve se zabývá subjekty vztahu odděleně. Následně je z důvodu větší přehlednosti jejich možný budoucí vztah postupně nahlížen ze tří různých hledisek -- z hlediska formy, z hlediska obsahu, z hlediska vnějšího prostředí. Závěr práce spojuje všechny dílčí závěry s cílem naplnit primární cíl disertační práce včetně testu hypotéz uvedených v první kapitole práce.
|
|
|
Úloha NATO v transatlantické vazbě
Šindelář, Tomáš ; Dubský, Zbyněk (vedoucí práce) ; Konecký, David (oponent)
Práce analyzuje dopady postojů Severoatlantické rady na vnímání vztahů mezi USA a Evropou v 21. století. Úvodní kapitola nejprve ozřejmí, za jakých okolností organizace vznikla a jakou roli, respektive role, v následujících pěti dekádách sehrála. Text naznačuje existenci čtyř dlouhodobějších konstant ve vztazích mezi Spojenci. Jádro práce spočívá v analytické časti, která zkoumá v prvé řadě krátkodobé dopady (vojenské, ekonomické, politické a jiné) konkrétních postojů Severoatlantické rady a jejich promítnutí na percepci transatlantických vztahů, a to jak veřejností, tak v oficiální rovině. Analýza se zaměří celkem na šest situací: 1) reakci Aliance na teroristické útoky z 11. září 2001, 2) roztržku v předvečer americké invaze do Iráku v roce 2003, 3) počátek aliančního angažmá v Afghánistánu v roce 2003, 4) reformy vojenských schopností schválené na pražském summitu v roce 2002, 5) postoj Aliance k protiraketové obraně na summitu v Bukurešti v roce 2008 a konečně 6) návrat Francie do vojenských struktur NATO v roce 2009. V samotném závěru pak bude aplikace poznatků o současné úloze NATO v transatlantické vazbě demonstrována na příkladu nové strategické koncepce NATO, přijáté v listopadu 2010 v Lisabonu.
|
|
|
Visegrad countries within NATO
Danišová, Katarína ; Dubský, Zbyněk (vedoucí práce) ; Havlová, Radka (oponent)
Cílem této práce je nalézt východiska, která vyústila ve spolupráci těchto čtyř středoevropských zemí na jejich cestě do NATO. Vzhledem k takto stanovenému cíli je práce rozdělena do pěti částí. První část rozebírá změny, kterými NATO prošlo od konce studené války. Druhá a třetí kapitola rozebírájí jednak tři důležité historické události dvacátého století, které významně ovlivnily historii států V4 na příštích více než čtyřicet let a měly koneckonců vliv také na samotné rozšíření NATO. Čtvrtá část hodnotí spolupráci NATO a EU v bezpečnostních otázkách a závěrečná kapitola je věnována Visegrádské skupině a jejím kooperačním aktivitám před vstupem do NATO.
|
host ::
RSS.