|
Sulfidická mineralizace v okolí bílinského zlomu
Markes, Jan ; Zachariáš, Jiří (vedoucí práce) ; Goliáš, Viktor (oponent)
Neoidní sulfidická mineralizace vyskytující se v terciérních sedimentech Lomu Bílina v lokalitě bílinského zlomu je hydrotermálního původu. Mineralizace je vázána na zlomové systémy oháreckého riftu. Teplota krystalizačních fluid se pohybovala kolem 50řC. Mineralizace bílinského zlomu je dosti jednotvárná, většinou se vyskytuje markazit bez stopových příměsí, dále čistý pyrit. Byly ale také zaznamenány zóny s obsahy stopových příměsí, především arsenu a niklu. Obsahy As obohacených růstových zón kolísaly od 0,2 - 5,4 hm. %, Ni bohaté zóny se pohybovaly v rozmezí 1,6-5,9 hm. %. Růstové zóny v agregátech se zvýšeným obsahem As a Ni byly velmi tenké, přínos fluid obohacených As a Ni zřejmě probíhal ve velmi krátkých časových periodách. Ve vzorcích markazitu byly dále nalezeny pórovité zóny mikroinkluzí jílových minerálů. Tyto zóny zvýšeného obsahu Al a Si kopírovaly růstové zóny jednotlivých krystalů. Disulfidy se na lokalitě vyskytují v hojném množství a to jak rozptýlené v uhelné sloji, tak vázané na tektonickou zónu bílinského zlomu. Pyrit a markazit rozptýlený v uhelné sloji geneticky nesouvisí se sulfidy vázanými na bílinský zlom.
|
| |
|
Pikritické horminy Českého středohoří
Šnellerová, Zuzana ; Jelínek, Emil (vedoucí práce) ; Ulrych, Jaromír (oponent)
Předkládaná práce má v první části rešerní charakter, kde se zabývám geologií oblasti Českého středohoří. V části druhé byly podrobně studovány pikritické horniny. Diskutuji obecné aspekty chemického a minerálního složení tohoto typu hornin a otázky klasifikace pikritů. Kromě kompilační části předložená práce přináší rovněž makro a mikroskopické charakteristiky hornin. Z výsledků makroskopického i mikroskopického studia vyplývá, že studované subvulkanické horniny z Českého Středohoří mají pikritický charakter. Tento fakt však nepotvrdily chemické analýzy hornin. Jako pikrity s.s. lze označit pouze dva vzorky (S-39 a S-40). Ostatní, které se vyznačují obdobným minerálním složením, však mají vyšší podíl alkálií a proto je lze označit jen jako bazické subvulkanity pikritického charakteru.
|
|
Začlenění mineralogického učiva do školních vzdělávacích programů
Kálalová, Anna ; Matějka, Dobroslav (vedoucí práce) ; Ziegler, Václav (oponent)
Tato bakalářská práce je zaměřena na problematiku výuky geologie a především mineralogie na čtyřletých gymnáziích a na vyšším stupni víceletých gymnázií. Pro účely této práce byl sestaven dotazník, jehož cílem bylo zjistit informace o řešení organizace výuky geologie a především mineralogie na těchto typech škol a jejich zařazení do školních vzdělávacích programů. Z výsledků dotazníků vyplynulo, že jednotlivá gymnázia se velmi liší organizací výuky geologie. Mineralogie je nejčastěji vyučována v prvním ročníku čtyřletého, nebo odpovídajícího ročníku víceletého studia. Na některých školách je mineralogie probírána pouze v ročnících odpovídajících základní škole. Volitelný seminář, ve kterém je geologie vyučována, si mohou zvolit žáci pouze na necelých čtyřiceti procentech dotázaných škol. Na výuku geologie jsou používány nejrůznější materiály - učebnice pro ZŠ i SŠ, vysokoškolská skripta, odborné knihy a internetové zdroje. Mezi nejběžnější pomůcky používané při výuce geologie patří sbírky vzorků. Velmi časté jsou také modely krystalů a geologické mapy. Méně zastoupeny jsou obrazy, fotografie a filmy s geologickou tématikou. Nejméně běžné jsou pomůcky na mikroskopování a geologický kompas. 48 % gymnázií zařadilo do výuky laboratorní práce i geologickou či mineralogickou exkurzi, 4 % pouze...
|
| |
| |
| |
| |
| |
|
Geologie uhelných pánví - česko - polská konference /10/
Ruppenthalová, Lucie
Department of Laboratory Research on Geomaterials of the Institute of Geonics AS CR has organized the Czech - Polish conference about geology of coal basins since 1993. This year the 10th jubilee of conference is held. Traditionally, at the conference meet experts especially from the Czech Republic and Poland, dealing with the development and research of coal deposits, geology of the coal basins, tectonics and coal petrography. However, with new trends in the use of coal, there are also presented the results of research in physical and chemical properties of coal and coal mass, pyrolysis and combustion processes or geosequestration of CO2 into coal seams.
|