Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 38 záznamů.  začátekpředchozí18 - 27dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.02 vteřin. 
Aerosolové a mikrobiální mikroklima čistých prostorů
Stojanová, Barbora ; Andrys, Petr (oponent) ; Rubina, Aleš (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá problematikou vnitřního mikroklima čistých prostorů. Experimentální část se zaměřuje na aerosolové a mikrobiální mikroklima. Na různých operačních a zákrokových sálech byla provedena měření a z nich pak bylo vyhodnoceno, zda by daný čistý prostor vyhověl normové třídě čistoty i v běžném provozu po předešlých validacích. Mikrobiálním vyšetřením různých čistých prostorů se zkoumalo, do jaké míry je přesná pasivní spadová metoda a její vyhodnocení v závislosti na čase spadu. Z naměřených dat se ověřoval správný návrh vzduchotechnického systému a jeho následná realizace a zaregulování. V teoretické části jsou popsány požadavky na čisté prostory dle SÚKL-LEK 17 a ČSN EN ISO 14644-1. Dále je zpracovaná podrobná metodika postupu realizace vzduchotechniky až po závěrečné validace a zkušební provoz čistých prostorů.
Centralizace operačních sálů z pohledu sestry
DRAŽANOVÁ, Monika
Cíl práce: Cílem diplomové práce je podrobně informovat o organizaci a provozu dnešních operačních sálů z pohledu sestry. Operační léčba vyžaduje vysoké nároky na technické a materiální vybavení, speciální vzdělávání personálu, dokonalé dodržování asepse, antisepse, sterility a také speciální organizaci práce. Diplomová práce má rovněž poukázat na nejpalčivější problémy současné situace managementu operačních sálů. Nejaktuálnější poznatky i osvědčené metody jsou sumarizovány do jednoduché a srozumitelné formy, která poslouží jako vodítko pro perioperační sestry. Metoda: Pro diplomovou práci bude použita metoda kvalitativní šetření formou polostrukturovaného rozhovoru, společně s metodou sněhové koule snowballig. Sledovaný soubor: Výzkum tvoří respondentky s ukončenou specializací v oboru instrumentování na operačním sále a stále aktivně pracující v daném operačním oboru. Současný stav: Organizace a provoz dnešních operačních sálů je koncipován do dvou fungujících modelů. Jedná se o model tzv. přísálové sterilizace versus centrální operační sály. Oba způsoby mají své klady a zápory, a to jak na provoz, pracovní vytíženost, vzdělávání všeobecných sester i na vedení operačních sálů. Přitom nejméně výhodnou variantou je kombinace obou perioperačních provozů. Výsledky: Z výsledků výzkumného šetření zaměřeného na centralizaci a management operačních sálů vyplývá, že typ přísálové sterilizace je brán jako způsob zastaralého modelu sterilizace nástrojů určené pro operační sály. Z výsledků dále vyplývá, že model centrálních operačních sálů se spojením centrální sterilizace je metodou modernější, hospodárně výhodnější, a to jak po stránce ekonomické, materiální tak i pracovní, a to ne jen pro sestry, ale pro veškerý zdravotní personál. Závěr: V souladu s cílem této práce je poukázat na problematiku centralizace operačních sálů, a to jak v rámci výstavby s nutností dodržování veškerých známých postupů v rámci dodržování aseptických podmínek, tak i nutností dobrého managementu či vzdělaností sester v daném oboru. Výsledky mohou být využity pro další zkoumání a jako další zdroj informací pro nelékařské zdravotní obory, hlavně perioperační péči.
Prevence vzniku kožních lézí v perioperační péči
POHLOVÁ, Lucie
Cíl práce: Diplomová práce se zabývá problematikou prevence vzniku kožních lézí v perioperační péči. V teoretické části jsou prezentovány poznatky z problematiky identifikace dekubitů, vzhledem k trvajícím reálným problémům v diferenciální diagnostice v klinické praxi. Dále se práce zabývá oblastí vlhkých a termických lézích, které se v rámci perioperační péče také vyskytují. V empirické části diplomové práce bylo prvním cílem zjistit četnost dokumentovaného výskytu dekubitálních lézí v souvislosti s operačním výkonem v Jihlavské nemocnici za období jednoho roku. Druhým cílem práce bylo zjistit, zda a jaké existují bariéry při používání konkrétních preventivních opatření. Posledním, třetím cílem diplomové práce bylo srovnání efektivity preventivních opatření z pohledu perioperačních sester a sester z lůžkových ošetřovatelských jednotek. Ke splnění cílů práce byly formulovány tři hypotézy. Způsob dosažení cíle: Stanovených cílů bylo dosaženo formou retrospektivní analýzy dat nemocničního informačního systému a pomocí kvantitativního dotazníkového průzkumu. Zkoumaný soubor zahrnoval všeobecné sestry pracující na chirurgii, ortopedii, traumatologii, jednotkách intenzivní péče a perioperační sestry v nemocnici Jihlava. Celkový počet respondentů činil 140. Vědecké přínosy práce: Z celkového výzkumu vyplývá, že používání profylaktických pomůcek v rámci předoperační přípravy významně přispívá ke snížení rizika vzniku kožních lézí. Oslovený soubor všeobecných sester neuváděl žádné závažné bariéry při jejich aplikaci a naopak jej považují za velice účinné. Výsledky práce mohou být využity pro praxi, zejména v konkrétním zdravotnickém zařízení pro další zkvalitnění péče. Získané poznatky a závěry: Ve sledovaném souboru jsme ověřili, že se liší deklarované využívání preventivních strategií v oblasti prevence lézí v perioperační péče podle typu a zaměření pracoviště (p = 0,000) nejméně často deklarovaly využití všeobecné sestry z ortopedie, ale nelišily se využívané postupy (p = 0,220). Dále jsme zjistili, že se statisticky významně liší názor na efektivitu profylaktických krytí v prevenci lézí (p = 0,001, nejhůře hodnotili opět respondenti z ortopedie), ale přitom negativní zkušenost s jejich užívání uvedli pouze 2 respondenti.
Zdravotnické středisko Hlinsko
Pilný, Ondřej ; Burianová, Lenka (oponent) ; Kacálek, Petr (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá návrhem a vypracováním projektové dokumentace zdravotnického střediska ve městě Hlinsko. Novostavba se nachází v severní části města v lokalitě určené pro výstavbu veřejné infrastruktury. Jedná se o čtyřpodlažní, částečně podsklepený objekt s šikmou mansardovou a plochou vegetační střechou. Objekt je založen na základových pasech a patkách z železobetonu. Nosné obvodové a vnitřní zdivo je navrženo z vápenopískových cihel KALKSANDSTEIN. V místech, kde je navržena otevřená dispozice je poté použito průvlaků a sloupů. Stropní konstrukce je navržena nad 1.PP jako monolitická železobetonová z důvodů zajištění požární bezpečnosti. Zbytek stropních konstrukcí je navržen z předpjatých stropních panelů SPIROLL s výjimkou 4.NP, které je zakončeno šikmou střechou zhotovenou ze systému masivních střech YTONG KOMFORT, který je ukládán na soustavu ocelových a železobetonových rámů. Obvodové stěny 1.PP jsou zhotoveny ze ztraceného bednění, které je zatepleno pomocí extrudovaného polystyrenu. Stěny v nadzemních podlažích jsou poté zatepleny kombinací vnějšího kontaktního zateplovacího systému a provětrávané fasády s fasádními obkladovými deskami CEMBRIT SOLID a PATINA. Objekt je funkčně rozdělen na několik částí. Kavárna, lékárna, zdravotnická záchranná služba a zdravotnické středisko, každá s vlastním vstupem. Lékárna je vybavena prodejnou, mísírnou léčiv a skladem. Záchranná služba je vybavena garážovým stáním, zázemím pro zaměstnance, místností krizové připravenosti a operačním centrem. Středisko je vybaveno pohotovostí, RTG, operačním sálem, rehabilitacemi a dalšími druhy vyšetřoven. Každá vyšetřovna je poté vybavena čekárnou. Pro větší pohodlí zaměstnanců je objekt vybaven opět vlastním zázemím pro zaměstnance. Celý objekt je navržen s nucenou výměnou vzduchu. Navržený objekt je řešen bezbariérově. Před objektem jsou navržena parkoviště pro osobní automobily, motocykly a sanitky. Celkem je navrženo 74 míst, z toho 5 jako bezbariérových.
Vzduchotechnika operačních sálů
Stojanová, Barbora ; Andrys, Petr (oponent) ; Rubina, Aleš (vedoucí práce)
Cílem této bakalářské práce je návrh vzduchotechnických systémů na operačních sálech a prostorách, které jsou nezbytně nutné k zajištění provozu těchto sálů. Navržené zařízení splňuje příslušné normy a hy-gienické, provozní požadavky. Výpočtová část je zpracovaná na úrovni prováděcího projektu. Teoretická část je zaměřena na čisté prostory, jejich uvedení do provozu a závěrečné validace.
Pracovní zátěž u sester v perioperační péči
POLÁKOVÁ, Ivana
Základní teoretická východiska: Je známo, že profese sestry je fyzicky i psychicky velice náročná. To platí i pro sestry na operačním sále. Práce sester na operačních sálech je vysoce specializované a náročné povolání, které vyžaduje zvláštní schopnosti a vědomosti především proto, že prostředí operačních sálů je velmi specifické a klade vysoké nároky na technické a materiální vybavení, bezchybnou organizaci práce a na co nejdokonalejší dodržování zásad asepse a antisepse. Jde zde o náročnou, různorodou činnost, zahrnující přípravu operačního materiálu, pomůcek, přístrojů, nástrojů a sterilizaci. Správné vykonávání všech těchto činností řadí toto povolání mezi profese s časovým tlakem, fyzickou zátěží a nepravidelným rytmem života a je profesí, u níž vyčerpání psychických a fyzických rezerv znamená nejen ohrožení sester samotných, ale i zdraví pacienta. Cíle práce: Pro splnění hlavního záměru práce byly stanoveny dva cíle. Prvním cílem je zjistit, jaký typ pracovní zátěže u sester v perioperační péči převládá. Druhým cílem je porovnat rozdíly pracovní zátěže u začínajících a dlouhodobě pracujících sester v perioperační péči.Hypotézy: V závislosti na stanovených cílech byly určeny čtyři hypotézy. H1: Výskyt psychické zátěže u sester v perioperační péči převládá nad výskytem fyzické zátěže. H2: U sester pracujících méně než tři roky v perioperační péči je výskyt psychické zátěže vyšší než u sester služebně starších. H3: U sester pracujících více než tři roky v perioperační péči je výskyt fyzické zátěže vyšší než u sester s menší délkou praxe. H4: Pracovní zátěž sester v perioperační péči se neliší od normy vycházející z Meisterovy metody hodnocení pracovní zátěže. Metodika: Výzkumné šetření probíhalo metodou kvantitativního výzkumu s využitím standardizovaného dotazníku doplněného o vlastní otázky. Dotazník byl zcela anonymní a účast respondentů na výzkumu byla dobrovolná. Byly použity dva standardizované dotazníky. První byl zvolen dotazník dle Maistera, který hodnotí vliv pracovní činnosti na psychiku jedince. Jako druhý byl použit dotazník pracovní aktivity dle Baeckeho, který slouží k měření fyzické aktivity. Cílovou skupinou byly sestry pracující v perioperační péči. Celkem bylo osloveno devět nemocnic v ČR. Všechny vybrané nemocnice souhlasily s provedením výzkumného šetření k této diplomové práci. Získané výsledky byly statisticky zpracovány. Závěr: Práce poskytuje informace o tom, jaký typ pracovní zátěže u sester v perioperační péči převládá a o rozdílech pracovní zátěže u začínajících a dlouhodobě pracujících sester v perioperační péči. Výsledky diplomové práce mohou být využity jak vedením zdravotnických zařízení při identifikaci pracovní zátěže u sester v perioperační péči, tak samotnými perioperačními sestrami. Z dosažených výsledků je zřejmé, že problematika psychického a především fyzického zatížení sester na operačním sále je velmi aktuální téma a je důležité věnovat se projevům tohoto zatížení. Proto byl k této diplomové práci vytvořen informační materiál o prevenci pracovní zátěže a metodách její eliminace.
Bariérová ošetřovatelská péče na chirurgických operačních sálech
BOŠKOVÁ, Marie
Tato práce je zaměřena na zásady a provádění ošetřovatelské bariérové péče na operačních sálech. V teoretické části práce jsou popsány principy hygienického režimu a aseptické zásady v průběhu perioperační péče, dále organizace a koordinace provozu operačních sálů, legislativa, řízení, kontrola kvality poskytované perioperační péče a jednotlivé bariérové postupy, ve kterých může docházet k nejčastějším pochybením ze strany sester. Ve druhé, empirické části práce, bylo cílem ověřit dodržování zásad hygienického režimu na chirurgických operačních sálech perioperačními sestrami, zjistit jejich znalosti o zásadách bariérové ošetřovatelské péče a hledat nejčastější příčiny jejich porušování. Pro výzkumnou část práce byly stanoveny tyto cíle: 1. Zjistit znalosti a informovanost perioperačních sester o zásadách bariérové ošetřovatelské péče na operačních sálech. 2. Na vybraných pracovištích ověřit dodržování zásad bariérové ošetřovatelské péče perioperačními sestrami. 3. Zjistit případnou problematiku v dodržování zásad bariérové ošetřovatelské péče z pohledu perioperačních sester. Jaké vytvářejí zdravotnická zařízení podmínky perioperačním sestrám pro dodržování zásad bariérové ošetřovatelské péče a jaký mají vliv sociologická data jednotlivých sester, především délka praxe, kvalifikační a specializační vzdělání na vznik chyb při dodržování hygienického režimu, jsme zjišťovali pomocí kvalitativního výzkumu s využitím zúčastněného, skrytého pozorování a polostandardizovaných rozhovorů se sestrami, které zároveň tvořily výzkumný soubor pro skryté pozorování. Pomocí rozhovorů jsme se od jednotlivých sester dozvěděli, jak vnímají problematiku dodržování zásad bariérové ošetřovatelské péče, a do jaké míry ji ony samy mohou ovlivnit. Výsledky výzkumného šetření poukazují na vznik a nejčastější příčiny chyb při dodržování zásad bariérové ošetřovatelské péče perioperačními sestrami. Kombinace obou výzkumných metod nám umožnila srovnání mezi teoretickými znalostmi, tvrzeními jednotlivých sester a jejich skutečným chováním při dodržování zásad bariérové ošetřovatelské péče při práci na operačním sále.
Návrh větrání jednoho podlaží nemocniční budovy
Křenek, Ondřej ; Štětina, Josef (oponent) ; Charvát, Pavel (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá návrhem klimatizace dvou operačních sálů a zázemí operačních sálů. V práci je zpracován úvod do problematiky větrání prostor s definovaným stavem prostředí. Diplomová práce se skládá z výpočtového a projekčního řešení klimatizace daného prostoru. Výpočtová část zahrnuje stanovení množství přiváděného vzduchu do místností, výpočet tepelných ztrát operačních sálů, výpočet tepelné zátěže, psychrometrický výpočet letního a zimního provozu zařízení a nadimenzování potrubních rozvodů. Návrhová část obsahuje návrh přívodních a odvodních elementů, zakreslení tras vedení potrubí a návrh vzduchotechnické jednotky. Součástí diplomové práce je výkresová dokumentace.
Psí útulek s veterinárním zázemím
Hulenková, Barbora ; Oravec, Pavel (oponent) ; Fišarová, Zuzana (vedoucí práce)
Cílem této zpracované diplomové práce je návrh uzavřeného areálu útulku pro psy s veterinárním zázemím a správou útulku v konkrétní lokalitě v okrajové části města Bystřice pod Hostýnem, v ulici Meziříčská. Jedná se o stavbu občanské vybavenosti. Kromě vlastního projektu je součástí práce specializace - zdravotně technické instalace a přípojky. Práce byla zpracována v návaznosti na bakalářskou práci. Záměrem je vytvořit funkční zařízení s každodenním nepřetržitým provozem, který bude zajišťován 7 zaměstnanci. Vzhledem k tomu, že v tomto regionu není takovéto zařízení zastoupeno, jeho realizací budou uspokojeny požadavky a nároky občanů města ale i okolních obcí. Kapacita útulku je navržena na základě požadavků zadavatele s možností umístění domácích zvířat v max. množství 50 psů, 50 koček a 16 drobných zvířat. Pokud nebude kapacita naplněna, lze toto zařízení využívat i jako zvířecí hotel. Při vlastním návrhu byl kladen důraz na celkový architektonický ráz a na konstrukční řešení. Objekty v areálu jsou navrženy z konstrukčního systému KM BETA s kontaktním zateplovacím systémem.
Systémy techniky prostředí pro udržitelnou výstavbu
Švub, Oldřich ; Rubina, Aleš (oponent) ; Rubinová, Olga (vedoucí práce)
Diplomová práce pojednává o vztahu mezi trvalou udržitelností staveb a vnitřním prostředí budov. Cílem diplomové práce bylo navrhnout vzduchotechnický systém pro operační sály. V experimentální části bylo cílem stanovit celkový počet mikroorganismů a počet mikromycet na odebraných vzorcích filtrů. Práce je rozdělena na tři části, teoretickou, projekt a experiment.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 38 záznamů.   začátekpředchozí18 - 27dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.