|
|
Komparace bezpečnostněpolitických opatření USA v souvislosti s jaderným programem KLDR za vlád prezidentů George W. Bushe a Baracka Obamy
Vítková, Kateřina ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Anděl, Petr (oponent)
Práce Komparace bezpečnostněpolitických opatření USA v souvislosti s jaderným programem KLDR za vlád prezidentů George W. Bushe a Baracka Obamy sleduje reakce prezidentů G. W. Bushe a Baracka Obamy a jejich administrativ na jednotlivé severokorejské jaderné testy uskutečněné v letech 2006, 2009 a 2013. Snaží se identifikovat podobnosti a rozdíly mezi uvedenými administrativami a prokázat tezi, že kroky přijaté Spojenými státy americkými za Baracka Obamy nebyly ve výsledku efektivnější než ty přijaté za jeho předchůdce. Práce se soustředí na časové období počínaje situací před prvním severokorejským jaderným testem do podzimu 2014. Metodologie zahrnuje kvalitativní přístup a komparaci. Reakce jsou pro větší přehlednost rozděleny do několika skupin: rétorika, promítnutí do strategických dokumentů, legislativa, ekonomické aspekty apod. V závěru práce konstatuje, že přestože se postoj administrativ George Bushe a Baracka Obamy vůči severokorejským jaderným testům v některých aspektech podobal, lze identifikovat řadu faktorů, které je zřetelně odlišují. Barack Obama kladl ve sledovaném období na Asii větší důraz a jeho postoj ke KLDR se jevil mnohem vyrovnanější. Přesto ale ani on kýžený průlom v jednání nepřinesl.
|
|
|
American Foreign and Security Policy towards Iran: 2006-2010
Soukop, Daniel ; Raška, Francis (vedoucí práce) ; Bečka, Jan (oponent)
Téma: Americká zahraniční a bezpečnostní politika vůči Íránu: 2006-2010 Autor práce: Daniel Soukop Vedoucí práce: Doc. PhDr. Francis D. Raška, PhD. Rok obhajoby: 2014 Anotace Vztahy mezi Spojenými státy a Íránem lze dlouhodobě označit jako komplikované, napjaté a nepřátelské. Tato diplomová práce se zabývá americkou zahraniční politikou vůči Íránu v období 2006-2010. Tato časová perioda byla důležitá pro Americko-Íránské vztahy hned z několika důvodů. Zaprvé, americká rétorika vůči Íránu se silně vyostřila za vlády George W. Bushe. Začalo to Bushovou Osou zla ("Axis of Evil") a vyvrcholilo Národní bezpečnostní strategií z roku 2006, podle které Spojené státy hodlaly docílit kompletní změny íránského vnitrostátního i zahraničního chování a byly připraveny k tomu použít všech dostupných prostředků. Nejvyšší íránští státní zastupitelé následně propadli paranoie a ve strachu o svou vlastní moc postavili Írán do ještě defenzivnější pozice, ačkoliv by Spojené státy potřebovaly pravý opak. Zadruhé, v únoru 2006 předala Mezinárodní agentura pro atomovou energii (IAEA) záležitost íránského jaderného programu Radě bezpečnosti OSN. Tím Spojené státy získaly příležitost uvalovat multilaterální sankce na Írán. Zatřetí, na začátku roku 2009 čekala Spojené státy změna vedení v Bílém domě. Prezident Obama opakovaně...
|
|
|
American Foreign Policy towards Iran: 2006-2010
Soukop, Daniel ; Raška, Francis (vedoucí práce) ; Bečka, Jan (oponent)
Americká zahraniční politika vůči Íránu: 2006-2010 autor: Daniel Soukop datum: 16. května 2013 Anotace Vztahy mezi Spojenými státy a Íránem lze dlouhodobě označit jako komplikované, napjaté a nepřátelské. Tato diplomová práce se zabývá americkou zahraniční politikou vůči Íránu v období 2006-2010. Tato časová perioda byla důležitá pro Americko-Íránské vztahy hned z několika důvodů. Zaprvé, americká rétorika vůči Íránu se silně vyostřila za vlády George W. Bushe. Začalo to Bushovou Osou zla ("Axis of Evil") a vyvrcholilo Národní bezpečnostní strategií z roku 2006, podle které Spojené státy hodlaly docílit kompletní změny íránského vnitrostátního i zahraničního chování a byly připraveny k tomu použít všech dostupných prostředků. Nejvyšší íránští státní zastupitelé následně propadli paranoie a ve strachu o svou vlastní moc postavili Írán do ještě defenzivnější pozice, ačkoliv by Spojené státy potřebovaly pravý opak. Zadruhé, v únoru 2006 předala Mezinárodní agentura pro atomovou energii (IAEA) záležitost íránského jaderného programu Radě bezpečnosti OSN. Tím Spojené státy získaly příležitost uvalovat multilaterální sankce na Írán. Zatřetí, na začátku roku 2009 čekala Spojené státy změna vedení v Bílém domě. Prezident Obama opakovaně sliboval Íránu nový začátek, ale nakonec to byla jeho administrativa, která...
|
|
|
Přístup Bushovy administrativy k otázce iránského jaderného programu: od teorie k praxi
Štěpánková, Jitka ; Bečka, Jan (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
Íránský jaderný program představuje problém již mnoho let. Ačkoliv režim v Teheránu formálně nepřiznal, že usiluje o vytvoření jaderné zbraně, a toto nařčení popírá, mezinárodní společenství z postupu íránské vlády usoudilo, že snaha získat jadernou zbraň je opravdu jejím cílem. Spojené státy americké zareagovaly na vývoj íránského programu a snažily se jej buď omezit, nebo zastavit úplně. Bushova administrativa nebyla v tomto ohledu výjimkou. Ač se v průběhu let 2001 - 2009 v přístupu k Teheránu mnohé změnilo, jaderný program nadále postupoval a dodnes představuje velké nebezpečí. Otázku, jak nejefektivněji přistupovat k režimu a docílit toho, aby Írán nukleární zbraň nezískal, si kladli nejen američtí politici, ale i badatelé, odborníci a analytici. Tato práce porovnává koncepty navrhované akademickou komunitou s reálnou politikou praktikovanou Bushovou administrativou a zjišťuje, že se oba postupy poměrně lišily. Zatímco převážná část akademiků doporučovala administrativě ustoupit od ekonomických sankcí a agresivní rétoriky operující s možností vojenského zásahu, americká vláda sankce proti režimu naopak zpřísňovala a dále zvažovala možnosti intervence. Jelikož Írán nadále pokračuje ve svém programu, dá se usoudit, že přístup nedosáhl zamýšlených výsledků. Přinesl ovšem alespoň dílčí pozitivní...
|
|
|
Íránský jaderný program jako bezpečnostní dilema
Roleček, Ondřej ; Eichler, Jan (vedoucí práce) ; Dubský, Zbyněk (oponent)
Tato práce se zabývá rozdíly mezi realistickým a liberalistickým pohledem na svět a aplikací těchto pohledů na problematiku íránského jaderného programu. Práce si díky analýze teorií mezinárodních vztahů, historických a kulturních souvislostí klade za cíl hodnotit chování zůčastněných akterů a predikovat jejich chování do budoucna.
|
|
|
Na ceste k vytvoreniu zóny bez zbraní hromadného ničenia na Blízkom východe: Prípad iránskeho nukleárneho programu
Gmucová, Natália ; Eichler, Jan (vedoucí práce) ; Dubský, Zbyněk (oponent)
Cieľom tejto bakalárskej práce je poskytnúť teoretický koncept pre vytvorenie zóny bez zbraní hromadného ničenia na Blízkom východe, pričom táto práca skúma tri hlavné roviny. Prvá z nich si kladie za cieľ identifikovať všetky komponenty, ktoré by mali sa mali stať súčasťou danej zóny, zatiaľ čo druhá tvorí analýzu prekážok, ktoré je nutné prekonať, aby bolo možné dosiahnuť cieľ. Tretia sa zaoberá zhodnotením krokov regionálnych ako aj medzinárodných subjektov, ktoré prispeli k progresu vytvorenia danej zóny na Blízkom východe. Naviac jedna z kapitol sa venuje hlbšiemu skúmaniu práve iránskeho nukleárneho programu, ktorý je považovaný za jednu z hlavných prekážok vytvorenia zóny. Táto kapitola taktiež zahrňuje analýzu jadrových ambícií štátu, vývoj nukleárneho programu a posudzuje účel daného programu.
|
|
|
Israeli Security and Existential threats in 21. Century
Podracká, Petra ; Havlová, Radka (vedoucí práce) ; Dubský, Zbyněk (oponent)
Diplomová práce se zabývá novodobými existenčními bezpečnostními hrozbami pro Izrael - židovskou zemi uprostřed muslimského regionu, jejíž zánik si přeje nejedna zúčastněná strana. Autorka popisuje sofistikované bezpečnostní systémy země, jejich efektivitu a neoficiální jaderný program Izraele. Mezi státy nejvíce vyniká Írán, který se díky své rétorice, podpoře teroristickým skupinám a jadernému programu dostal na přední místo vnímaných hrozeb v Izraeli. Izrael je často aktérem v asymetrických konfliktech, kde stojí proti nestátním aktérům jako Hamás a Hizballáh. Potenciální hrozbou se může stát i nová extrémistická skupina současnosti Islámský stát. Má Izrael důvody obávat se o svou existenci? Přineslo Arabské jaro pozitiva, negativa, anebo nové příležitosti? Na tyto otázky autorka v této práci odpoví.
|
|
|
Multilaterální řešení bezpečnosti na Korejském poloostrově
Šturmová, Tereza ; Dubský, Zbyněk (vedoucí práce) ; Trávníčková, Zuzana (oponent)
Diplomová práce se zabývá Šestistrannými rozhovory se Severní Koreou o jejím jaderném programu mezi USA, Čínskou lidovou republikou, Ruskou federací, Japonskem, Korejskou republikou a Korejskou lidově demokratickou republikou. V první kapitole jsou představena teoretická východiska, kterými jsou multilateralismus a režim nešíření jaderných zbraní. Ve druhé kapitole je analyzována situace v Severní Koreji z hlediska politického režimu a jaderného programu. V poslední kapitole jsou přestaveny nejvýznamnější diplomatické iniciativy, jejichž cílem mělo být ukončení severokorejského jaderného programu s největším důrazem na Šestistranné rozhovory. V závěru práce je navržena změna přístupu k Severní Koreji s ohledem na změnu priorit, která by mohla vést k úspěšnějším diplomatickým jednáním v budoucnosti.
|
|
|
Účinnost ekonomických sankcí: případová studie Írán
Šmídová, Pavlína ; Druláková, Radka (vedoucí práce) ; Zemanová, Štěpánka (oponent)
Hlavním cílem práce je zhodnotit účinnost ekonomických sankcí na příkladu Íránu. Práce porovnává různé druhy ekonomických sankcí podle vysílajícího subjektu či podle charakteru sankcí a hodnotí jejich účinnost. První kapitola práce je věnována teorii ekonomických sankcí. Ve druhé kapitole je zpracována účinnost ekonomických sankcí. Důraz je kladen především na kritéria účinnosti sankcí. Třetí kapitola se zabývá aplikací teoretických poznatků o sankční politice na konkrétní příklad sankční politiky proti Íránu. Po stručné historii Íránu a jeho jaderného programu se práce zabývá sankčními politikami Evropské unie, Spojených států a OSN. Po této části se práce věnuje zhodnocení dopadu ekonomických sankcí na Írán na základě vývoje makroekonomických ukazatelů. V závěru hodnotí práce na základě výsledků účinnost konkrétních ekonomických sankcí na Írán a zamýšlí se nad možným vývojem íránského jaderného programu.
|
|
|
Postavení KLDR v současných mezinárodních vztazích (na základě determinujícího aspektu ideologie Čučche)
Žáková, Tereza ; Volenec, Otakar (vedoucí práce) ; Knotková, Vladimíra (oponent)
Práce seznamuje s ideologií čučche a zkoumá její dopady na severokorejský režim. Hlavním cílem je zhodnocení postavení KLDR v současném systému mezinárodních vztahů právě s přihlédnutím k ideologii čučche. Vzhledem k faktu, že vzájemných vztazích KLDR a druhých zemí je velmi komplikované nalézt přímou souvislost s myšlenkami proklamované ideologie, je tak alespoň zdůrazněna rovina, která je pro danou dvojici zemí dominantní. Postupně jsou rozebrány vzájemné vztahy s pěticí zemí, které se společně KLDR účastnily šestistranných rozhovorů (procesu odzbrojování je věnován samostatný úsek práce). Stranou však nezůstává ani Evropská Unie, neboť v budoucnosti by se EU mohla stát z několika důvodů důležitým partnerem KLDR.
|
host ::
RSS.