|
|
Ekofyziologický význam houbových symbióz kořenů středomořských trav
Borovec, Ondřej ; Vohník, Martin (vedoucí práce) ; Gryndler, Milan (oponent)
Mořské trávy, jediná skupina trvale ponořených cévnatých rostlin v mořském prostředí, tvoří důležitou složku ekosystému mořského dna. Hrají významnou roli v primární produkci, jsou schopny akumulace a následně i redistribuce uhlíku v prostředí, mění dynamiku proudění vody u mořského dna a symbioticky asociují s celou řadou organismů. Ačkoli bylo během posledních let vypracováno několik studií týkajících se symbióz mořských trav s různými organismy včetně endofytických hub a bakterií, naše znalosti v tomto poli jsou dosud velmi omezené. Obecně se předpokládá, že kořenové systémy mořských trav na rozdíl od většiny terestrických rostlin neasociují s mutualistickými mykorhizními houbami a že houbové endofyty netvoří žádné specifické asociace se svými hostitelskými rostlinami. Nedávno jsme však v kořenech endemického druhu mořské trávy z oblasti Středozemního moře posidonie Neptunovy (Posidonia oceanica L. (Delile) objevili endofytickou houbu, která svou morfologií připomínala dark septate endophytes (DSE). Provedli jsme odběr vzorků kořenů posidonií na mnoha lokalitách po celém Středomoří. S využitím mikroskopie, kultivace hub a jejich molekulární detekce jsme identifikovali oblast rozšíření a taxonomickou příslušnost endofytické houby. Posidonie Neptunovy jsou v rozsáhlém areálu od jihovýchodního...
|
|
|
Lze pomocí anatomicko-morfologického porovnání kořenových systémů mořských trav předpovídat jejich kolonizaci symbiotickými houbami?
Bulínová, Marie ; Vohník, Martin (vedoucí práce) ; Votrubová, Olga (oponent)
Mořské trávy jsou úzkou ekologickou a taxonomickou skupinou cévnatých rostlin, které se vyvinuly ze suchozemských předků asi před 100 milióny lety. Na rozdíl od většiny suchozemských rostlin jsou tradičně považovány za skupinu netvořící mykorhizní symbiózy ani specifické kořenové endofytické asociace. Tento názor je ale nepochybně ovlivněn velmi malým množstvím prací zabývajících se touto problematikou. Nedávno byla kupříkladu ve Středozemním moři objevena v rámci mořských trav anatomicky a morfologicky unikátní houbová endofytická symbióza v kořenech posidonie Neptunovy (P. oceanica), která je považována za jeden z nejlépe prozkoumaných druhů. Zdá se tak, že další výzkum může přinést podobné výsledky, tj. objevy nových houbových asociací v kořenech mořských trav, což by mohlo mít velký dopad na naše názory týkající se nejen minerální výživy těchto rostlin. Cílem této bakalářské práce proto je 1) shrnout dosud publikované práce o houbových asociacích v kořenech mořských trav, 2) sumarizovat základní poznatky o anatomii, morfologii a ekofyziologii kořenů jednotlivých skupin mořských trav, a tímto 3) umožnit predikci skupin, u kterých lze s vyšší pravděpodobností přítomnost houbových asociací předpokládat. Zvláštní důraz bude přitom kladen na rod Posidonia, který má evoluční původ při jihovýchodním...
|
|
|
Význam mykorhizních hub v primární sukcesi
Nevěčná, Michaela ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Püschel, David (oponent)
Primární sukcese je poměrně dlouhodobý proces osídlení určitého území, které dosud nikdy nebylo ovlivněno žádnou biotickou složkou prostředí. Existuje mnoho faktorů ovlivňujících primární sukcesi. Jedním z nich jsou mykorhizní houby. Právě vytvoření mykorhizní symbiózy, tedy mutualistického vztahu mezi rostlinami a mykorhizními houbami, může být důležitým faktorem usnadňujícím vytvoření vegetačního pokryvu. Pro rostliny tato symbióza znamená zlepšený příjem živin, ochranu před toxickými těžkými kovy nebo výhodu v konkurenčním boji s nemykorhizními rostlinami. Houby jako nefotosyntetizující organismy získávají od rostlin asimiláty. Usměrňování primární sukcese pomocí přidávání mykorhizních hub může mít v budoucnu velký význam při rekultivaci těžbou zasažených území a má potenciál nahradit alespoň částečně technické rekultivace.
|
|
|
Wood wide web - myceliální propojení rostlin
Antl, Tomáš ; Vohník, Martin (vedoucí práce) ; Kolaříková, Zuzana (oponent)
Mykorhizní mycelium může tvořit kontinuální síť (tzv. myceliální síť) a propojovat řadu rostlin nebo i celé společenstvo v daném ekosystému. Sdílené myceliální sítě mají v rostlinném světě řadu důležitých fyziologických a ekologických důsledků. Předkládaná práce si klade za cíl vytvořit přehled o současných poznatcích týkajících se myceliálního propojení rostlin. Dalším cílem je zhodnotit závěry jednotlivých pozorování a experimentů, které byly na toto téma uskutečněny. Úvodní kapitoly 1 a 2 popisují jednotlivé typy mykorhizních symbióz (arbuskulární, orchideoidní, ektomykorhiza, erikoidní a monotropoidní mykorhizní symbióza), jejich charakteristiky a schopnost tvořit myceliální propojení rostlin. V následujících kapitolách 3 a 4 jsou popsány ekofyziologické důsledky myceliálního propojení rostlin, jako např. udržování stability rostlinných populací, parazitování invazních rostlin na CMN, hypotéza rostlinných společenstev a meta sítí. Skrze mycelium mykorhizních hub může docházet k přenosu různých látek mezi dvěma a více rostlinami. Jsou to jednak minerální látky (zejména dusík a fosfor), ale třeba i uhlíkaté organické látky, voda, signální látky apod. Myceliální sítě umožňují vznik ekologických fenoménů jako je mixotrofie a mykoheterotrofie, epiparazitizmus či efekt chůvy. Poslední část práce...
|
|
|
Využití mykorhizy při vegetativním množení dřevin bylinnými řízky
Králová, Olga
V této diplomové práci se zjišťoval efekt mykorhizních hub při množení dřevin bylinnými řízky. Množilo se ve dvou termínech čtyři druhy rostlin. Syringa meyeri 'Palibin', Forsythia x intermedia 'Maluch', Cornus alba a Berberis thunbergii 'Rose Glow'. Pokus byl založen ve dvou variantách (první kontrolní a druhá s mykorrhizními houbami) po třech opakováních. Rostliny se nijak neošetřovaly. Většina výsledků je neprůkazná, z důvodu vysokých ztrát. U druhu Syringa meyeri 'Palibin' byl prokázán vysoký vliv mykorhizních hub. Také byly rozdíly v termínech. Překrytí fólií mělo pozitivní vliv pouze u Cornus alba. U druhů Cornus alba a Forsythia x intermedia 'Maluch' byl druhý termín úspěšnější. Při množení má mykorhiza vysoký potenciál.
|
|
|
Vliv mykorhizní symbiózy na zeleninovou sadbu
Grégrová, Dana
Cílem této práce bylo zjištění účinnosti mykorhizních hub na růstové parametry modelových kultur zeleninové sadby. Jako modelové kultury byly zvoleny okurka salátová (Cucumis sativus L.) a rajče tyčkové (Lycopersicon esculetnum Mill.). Pro inokulaci substrátu, do kterého byly vysety semena těchto plodin, byly zvoleny tři druhy arbusko-mykorhizních hub rodu Glomus. Glomus claroideum BEG210, Glomus intraradices BEG140 a Glomus mosseae BEG95. Experiment, který byl v rámci této diplomové práce proveden, probíhal částečně ve skleníku a částečně v klimakomoře. Oba tyto prostředky jsou majetkem ZF v Lednici, Mendelovy univerzity v Brně. Při hodnocení byla zaměřena pozornost na růstové parametry a to, velikosti rostlin, šířku kořenového krčku a listové plochy rostlin. Mimo tyto parametry byly také porovnávány hmotnosti rostlin. Zjištěné výsledky byly statisticky vyhodnoceny pomocí programu STATISTICA 12 a jsou rovněž zahrnuty v diplomové práci. Z výsledků můžeme usuzovat, že pozitivní vliv mykorhizy se projevil jak u velikostí rostlin, tak u hmotností nadzemních částí, což znamená nárust čerstvé biomasy. U těchto parametrů existovaly statisticky průkazné rozdíly oproti kontrolní variantě. Mykorhizní ošetření mělo rovněž pozitivní vliv na nárust listové plochy a tedy zvětšení fotosyntetického aparátu rostlin. I zde byly výsledky podloženy statisticky průkaznými rozdíly oproti kontrole. Z tohoto tedy plyne, že ošetření mykorhizními přípravky má na růstové parametry rostlin velmi pozitivní vliv.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.