|
|
Ošetřovatelská péče o dítě s onemocněním srdce na jednotce intenzivní péče
SMEJKALOVÁ, Jitka
Srdeční onemocnění u dětí se dělí na vrozené a získané srdeční vady. Získané srdeční vady se mohou dále dělit na získané srdeční vady, poruchy srdečního rytmu, mezi které bychom mohli také řadit hypertenzi, zánětlivá onemocnění srdce a také srdeční selhání. Onemocnění srdce se u dítěte může projevit v jakémkoliv věku, i když se jedná o vrozenou srdeční vadu, je-li méně závažná. Cílem práce bylo zjistit jaká jsou specifika ošetřovatelské péče u dětí s onemocněním srdce, které jsou hospitalizovány na JIP a zjistit nejčastější ošetřovatelské diagnózy podle taxonomie NANDA II. a jejich řešení u dětí s onemocněním srdce, které jsou hospitalizovány na JIP. Při realizaci výzkumné části bylo využito kvalitativního výzkumného šetření pomocí polostrukturovaných rozhovorů se sestrami, zúčastněného pozorování a metoda obsahové analýzy, která dodává ucelenější pohled na skladbu dětí s nemocněním srdce hospitalizovaných na JIP. Rozhovory byly vedeny se sestrami na dětské JIP, zde probíhalo také zúčastněné pozorování a metoda obsahové analýzy. Z výsledků výzkumného šetření vyplívá, že se ošetřovatelská péče v některých oblastech liší u kardiologicky nemocných dětí a jinak nemocných dětí, také potřeby se v některých oblastech odlišují. Ve výzkumné části bylo zjištěno, jaké jsou nejčastější ošetřovatelské intervence u těchto dětí a jak moc se liší od intervencí u dětí s jinými onemocněními, které jsou také hospitalizovány na JIP. Dále z výzkumného šetření vyplývá, že sestry mají na ošetřovatelské diagnózy negativní názor, avšak v dokumentaci jsou ošetřovatelské diagnózy používány. To bylo zjištěno nejen při polostrukturovaných rozhovorech se sestrami, ale i během zúčastněného pozorování a z obsahové analýzy dokumentací. Ve výzkumném šetření bylo také odhaleno, že některé ošetřovatelské diagnózy jsou specifické pro kardiologicky nemocné děti, ale například ošetřovatelská diagnóza riziko infekce v souvislosti s invazivním vstupem je používána u všech dětí hospitalizovaných na JIP. Diplomová práce by měla sestrám přiblížit problematiku ošetřovatelské péče u dětí s onemocněním srdce hospitalizovaných na JIP.
|
|
|
Ošetřovatelská péče o dítě s onemocněním srdce na jednotce intenzivní péče
SMEJKALOVÁ, Jitka
Srdeční onemocnění u dětí můžeme dělit na vrozené a získané srdeční vady. Získané srdeční vady se mohou dále dělit na získané srdeční vady, poruchy srdečního rytmu, mezi které bychom mohli také řadit hypertenzi, zánětlivá onemocnění srdce a také srdeční selhání. Onemocnění srdce se u dítěte může projevit v jakémkoliv věku, i když se jedná o vrozenou srdeční vadu, je-li méně závažná. Diplomová práce by měla sestrám přiblížit problematiku ošetřovatelské péče u dětí s onemocněním srdce hospitalizovaných na JIP. Cílem práce bylo zjistit specifika ošetřovatelské péče u dětí s onemocněním srdce, které jsou hospitalizovány na JIP a zjistit nejčastější ošetřovatelské diagnózy podle taxonomie NANDA II. a jejich řešení u dětí s onemocněním srdce, které jsou hospitalizovány na JIP. Při realizaci výzkumné části bylo využito kvalitativního výzkumného šetření pomocí polostrukturovaných rozhovorů se sestrami zúčastněného pozorování. A obsahová analýza dokumentace, která dodává ucelenější pohled na skladbu dětí s nemocněním srdce hospitalizovaných na JIP. Rozhovory byly vedeny se sestrami na dětské JIP, zde probíhalo také zúčastněné pozorování. Ve výzkumné části bylo zjištěno, jaké jsou nejčastější ošetřovatelské intervence u těchto dětí a jak moc se liší od intervencí u dětí s jinými onemocněními, které jsou také hospitalizovány na JIP. Dále jsme v práci také zjistili, jaké jsou nejčastější ošetřovatelské diagnózy u dětí s onemocněním srdce hospitalizovaných na JIP.
|
|
|
Vzduchotechnika pro jednotku intenzivní péče
Halaj, Andrej ; Uher, Pavel (oponent) ; Rubinová, Olga (vedoucí práce)
Bakalárska práca sa zaoberá návrhom vzduchotechnických zariadení pre jednotku intenzívnej starostlivosti a jej pridružené miestnosti. Systém je rozdelený na dva celky. Primárne zariadenie obsluhuje lôžkovú časť jednotky intenzívnej starostlivosti a sekundárne zariadenie obsluhuje pridružené priestory. Terciárne zariadenie sa stará o chladenie pomocou fancoilov. Teoretická časť sa venuje filtrácii vzduchu, vzduchovým filtrom a princípom odlučovania častíc.
|
|
|
Vzduchotechnika jednotky intenzivní péče
Cakl, Dominik ; Blasinski, Petr (oponent) ; Rubina, Aleš (vedoucí práce)
Cílem této bakalářské práce je návrh vzduchotechnických a klimatizačních systémů v prostorách JIP infekčního oddělení a zázemí zaměstnanců nemocnice. Návrh zařízení splňuje příslušné normy, hygienické a provozní požadavky. Výpočtová část se zabývá celkovou analýzou objektu, tepelnými bilancemi, průtoky vzduchu v rovině zvýšených hygienických požadavků a požadavků pro teplovzdušné vytápění. Výpočtová část se dále zabývá distribucí, úpravami vzduchu a dalšími návrhy, které jsou nedílnou součástí správně navrženého zařízení. Teoretická část se zabývá zpětným získáváním energie z odpadního vzduchu ve vzduchotechnických výměnících v komfortních aplikacích pomocí tepelného čerpadla. Samotný projekt je zpracován na úrovni prováděcího projektu.
|
|
|
Trombofilie a trombotické komplikace u nemocných se závažnou sepsí.
Zenáhlíková, Zuzana ; Kvasnička, Jan (vedoucí práce) ; Maruna, Pavel (oponent) ; Malý, Jaroslav (oponent)
Úvod: Trombotické příhody patří mezi nejzávažnější komplikace v průběhu sepse a k nejčastějším příčinám mortality a morbidity nemocných se sepsí. K profylaxi těchto komplikací je v současné době u pacientů se závažnou sepsí doporučeno podávání nízkomolekulárních heparinů (LMWH). Tato profylaxe však často selhává. Cíle studie: Jedním z cílů naší studie bylo sledovat změny hemostázy ve vztahu k zánětlivé reakci v průběhu patnácti dní závažné sepse. Dalším úkolem bylo zjistit, zda u těchto pacientů dochází ke správné profylaktické inhibici faktoru Xa (F Xa) v rozmezí 0,4 IU/ml, pokud je u nich prováděna doporučená profylaxe LMWH. Zároveň jsme zaznamenávali i dynamiku změn inhibice F Xa v průběhu celého sledovaného období. Také jsme se pokusili identifikovat faktory, které mohou ovlivnit antitrombotickou účinnost subkutánně podávaného enoxaparinu. Soubor pacientů a metody: Do studie bylo zařazeno 35 pacientů jednotky intenzivní péče (JIP) splňujících kritéria závažné sepse. Pouze 16 z nich bylo možno sledovat po celou dobu patnácti dní. Pacienti byli léčeni dle současných doporučení včetně profylaxe LMWH k této studii byl použit enoxaparin (4 mg/den). Sledování a odběry žilní krve pro laboratorní vyšetření proběhly 1., 2., 3., 6., 9., 12. a 15. den hospitalizace na JIP. Z odebraných vzorků byla...
|
|
| |
|
|
Tracheostomie z pohledu klienta
Martinů, Kateřina ; Hošťálková, Monika (vedoucí práce) ; Mrákava, Vlastimil (oponent)
Bakalářská práce se zabývá problematikou tracheostomovaných klientů. Teoretická část je z počátku věnována vysvětlení anatomických a fyziologických poměrů hrtanu a průdušnice. Další, poměrně velká část pojednává o tracheostomické kanyle, snaží se shrnout informace od prvních pokusů otevření průdušnice, druhů tracheostomických kanyl s jejich výhodami a nevýhodami, až po toaletu dýchacích cest a správné ošetřovatelské péči. Tyto základy by měly napomoci k lepšímu chápání ošetřování tracheostomie klientům v domácím prostředí. Další důležitá část nás seznámí s edukačním procesem klienta od počátku hospitalizace až po dispenzární péči. Praktická část je věnována kvantitativnímu výzkumnému šetření zaměřenému na dostatečnou informovanost klientů před operačním výkonem spojeným s tracheostomií a zjištění, v jaké míře klientům vadí negativa na tracheostomické kanyle a jak se je snaží kompenzovat. Ze získaných dat bylo zjištěno, že 65,00 % klientů dostalo od zdravotní sestry informace o postupu léčby i s názornou ukázkou tracheostomické kanyly, 35,00 % dostalo informaci o postupu léčby. Dále bylo zjištěno, že omezení verbální komunikace vnímá jako výrazný problém 55,00 % dočasně tracheostomovaných klientů. Klíčová slova v ČJ Tracheostomie Otorinolaryngologie Jednotka intenzivní péče Ošetřovatelská péče...
|
|
|
Problematika ošetřovatelské péče při přechodu pacienta z jednotky intenzivní péče na standardní oddělení chirurgie
CHMELÍKOVÁ, Kateřina
Na chirurgickém oddělení je mnoho pacientů po rozsáhlém operačním výkonu hospitalizováno na jednotce intenzivní péče. Po stabilizaci stavu jsou překládáni na standardní oddělení. Je zřejmé, že se ošetřovatelská péče na těchto dvou odděleních liší. Rozdílnost můžeme shledat převážně ve výkonech, ale také v dostupnosti ošetřovatelského personálu a zajištění soukromí. Cílem této bakalářské práce bylo zjistit, v jakých oblastech shledává sesterský personál problémy u pacientů, kteří jsou přeloženi z jednotky intenzivní péče na standardní oddělení, a také zmapovat rozdíly ošetřovatelské péče na těchto dvou odděleních. K výzkumnému šetření byla použita kvalitativní metoda formou polostrukturovaných rozhovorů. Výzkumný soubor tvořilo šest sester pracujících na standardním oddělení chirurgie a pět pacientů splňujících kritérium překladu z JIP na standardní oddělení. Analýzu poskytnutých informací jsme prováděli pomocí metody "tužka a papír", kdy jsme si jednotlivé rozhovory očíslovali a hledali v nich podobné odpovědi. Z šetření vyplynulo, že sestry vnímají velmi negativně brzký překlad pacienta na standardní oddělení, protože ve většině případů je péče o tyto pacienty časově náročná. Dalším faktem je nedostatečná informovanost pacienta ohledně pooperační rehabilitace a neschopnost vstřebání informací podaných sestrou. Pacienti shledávají rozdílnost především v dostupnosti ošetřujícího personálu, dále v kontinuální monitoraci fyziologických funkcí a v neposlední řadě také v zajištění soukromí.Výsledky tohoto výzkumného šetření by mohly sloužit jako podklad pro seminář vedený o této problematice a do budoucna by následně mohly vést ke zkvalitnění ošetřovatelské péče těchto dvou odděleních.
|
|
|
Problematika ošetřování pacienta s polytraumatem
DVOŘÁKOVÁ, Barbora
Polytrauma je poranění jednoho a více orgánových systémů nebo tělních oblastí, jejichž vzájemná kombinace a rozsah zranění může vést k bezprostřednímu ohrožení života. Polytraumata jsou v žebříčku úmrtnosti na prvním místě ve věku 1 45 let. Významnou roli u polytraumat hraje nejen včasná neodkladná péče, ale také kvalitní ošetřovatelská péče. Ošetřování pacienta s polytraumatem vyžaduje kvalitně provedenou fyzicky i psychicky náročnou ošetřovatelskou péči. Cílem práce bylo zjistit: 1. Zda mají sestry na ARO, JIP a standardním oddělení znalosti v ošetřování pacienta s polytraumatem. 2. Jaká jsou specifika práce sestry na ARO, JIP a standardním oddělení při ošetřovatelské péči u pacienta s polytraumatem. 3. Jaký je rozdíl při ošetřovatelské péči u pacienta s polytraumatem na ARO, JIP a standardním oddělení. Výzkumné otázky: 1. V čem vidí sestry ARO největší problémy v ošetřovatelské péči u pacienta s polytraumatem? 2. V čem vidí sestry JIP největší problémy v ošetřovatelské péči u pacienta s polytraumatem? 3. V čem vidí sestry standardního oddělení největší problémy v ošetřovatelské péči u pacienta s polytraumatem? 4. Jak sestry ARO pečují o potřeby u pacienta s polytraumatem? 5. Jak sestry JIP pečují o potřeby u pacienta s polytraumatem? 6. Jak sestry standardního oddělení pečují o potřeby u pacienta s polytraumatem? 7. Jaké mají sestry ARO možnosti se vzdělávat v oblasti péče o pacienta s polytraumatem? 8. Jaké mají sestry JIP možnosti se vzdělávat v oblasti péče o pacienta s polytraumatem? 9. Jaké mají sestry standardního oddělení možnosti se vzdělávat v oblasti péče o pacienta s polytraumatem? Ke zpracování bakalářské práce bylo použito kvalitativní výzkumné šetření. Technikou sběru dat byly nestrukturované rozhovory a zúčastněné pozorování. Výzkumné šetření bylo realizováno na anesteziologicko-resuscitačním oddělení, jednotce intenzivní péče úrazového oddělení a standardním oddělení úrazové chirurgie. Šetření bylo anonymní. Z výzkumného šetření vyplynulo, že sestry na ARO, JIP a standardním oddělení mají znalosti v ošetřování pacienta s polytraumatem. Bylo vypozorováno, že pečují o potřeby pacienta a veškeré činnosti, které provádí, jsou v souladu se standardy ošetřovatelské péče. Mají přehled o komplikacích, které u polytraumatizovaného pacienta mohou nastat. Dále bylo zjištěno, že ke specifikům mezi jednotlivými, výše zmíněnými odděleními patří především rozdíl v komunikaci s pacientem. Také je z výsledků patrné, že na ARO a JIP je pacientovi s polytraumatem poskytována péče akutní, zatímco na standardním oddělení se jedná spíše o péči následnou. Zjistili jsme, že rozdílem při ošetřovatelské péči u pacienta s polytraumatem na ARO, JIP a standardním oddělení je komunikace s pacientem. Na ARO je komunikace s pacientem minimální, převažuje práce s monitory. Na JIP a standardním oddělení se sestry potýkají s jinými problémy. Jedná se o nedostatek prostoru a přístrojového vybavení na JIP. Péče o pacienta s polytraumatem na standardním oddělení, který je například nesoběstačný, vyžadující neustálou péči a pozornost sestry, je tady fyzicky a psychicky náročná. Podle sester není úplně dostatečná. Jako důvody uvádí velké množství pacientů, nedostatek lůžek, zvýšený dohled u některých pacientů a v neposlední řadě přibývající sesterskou dokumentaci. Tím vzniká problém související s komunikací sestry s pacientem na standardním oddělení. Sestry tady si uvědomují, že efektivní komunikace pozitivně přispívá k uzdravení pacienta tím, že tlumí strach a zmatek, pomáhá při úzkosti a stresu, pomáhá zmírňovat bolest, snížit počet komplikací a urychluje rekonvalescenci. Na podkladě bakalářské práce by bylo zajímavé připravit seminář pro ošetřující personál ARO, JIP a standardního oddělení pro zdokonalení v návaznosti ošetřovatelské péče o pacienta s polytraumatem.
|
|
|
Syndrom vyhoření a jeho prevence u zdravotních sester zaměstnaných v nemocnici.
ELLINGEROVÁ, Klára
Cílem této práce je zhodnotit zkušenosti zdravotních sester se syndromem vyhoření a jeho prevencí. Zhodnotit, jaké množství zdravotních sester se se syndromem vyhoření setkalo, do jaké míry, jaké mají zkušenosti a jak se staví k prevenci tohoto psychického stavu. Teoretická část popisuje náplň práce a zátěž při výkonu povolání všeobecné zdravotní sestry. Následně se zaměřuje na syndrom vyhoření, jeho rizikové faktory, příčiny, stádia a prevenci. V neposlední řadě seznamuje s jednotkou intenzivní péče a standardním oddělením v nemocnici. Empirická část je zaměřena na porovnávání stupně syndromu vyhoření u sester pracujících na jednotkách intenzivní péče a sester pracujících na standardních odděleních. Dále zkoumá zkušenosti zdravotních sester se syndromem vyhoření a jeho prevencí. Jako výzkumná metoda byl použit dotazník.
|
host ::
RSS.