|
|
Konkurz v ČR a EU
PAVLISOVÁ, Lucie
V hospodářské a právní praxi dochází často k určitým situacím, při nichž porušení práv či nesplnění povinností není přiměřené postihnout obvyklými procesními prostředky. K nim patří především stav, při němž dlužník má závazky vůči řadě věřitelů a není v jeho reálných možnostech, aby je všechny splnil. Tento stav bývá označován jako úpadek a jeho řešení je upraveno dle zákona o konkurzu a vyrovnání. Konkurz je považován za poslední možnost uspořádání nepříznivých finančních a hospodářských vztahů mezi věřiteli a dlužníkem a vede k urovnání jejich vzájemných majetkových poměrů. Účelem a záměrem tohoto řízení je tedy to, aby v jediném řízení byly vyrovnány závazky mezi dotčenými subjekty a všichni věřitelé jednoho dlužníka, který je v úpadku, byli uspokojeni pokud možno rovnoměrně a spravedlivě. Likvidace nebo reorganizace nadnárodních společností, které se ocitly v úpadku, vyvolává celou řadu právních problémů. Rozvoj nadnárodních společností a také značný počet velkých úpadků s mezinárodním dopadem vyvolal diskuze o potřebě vytvoření systému, který by obsahoval řešení takových situací v nadnárodním měřítku.
|
|
| |
|
|
Právní argumentace Evropským soudním dvorem
Šejvl, Michal
Tento příspěvek se snaží postihnout racionalitu argumentace Evropským soudním dvorem. Zabývá se otázkou toho, jak argumentaci zkoumat, a snaží se najít typické postupy argumentace, které dle názoru autora Soud prožívá. Autor vychází ze svých osobních zkušeností s judikaturou soudu.
|
|
| |
|
|
Základ daně z přidané hodnoty z pohledu judikatury ESD
Juppová, Tereza ; Svátková, Slavomíra (vedoucí práce) ; Roženský, Vojtěch (oponent)
Práce se zabývá vymezením základu daně z přidané hodnoty. Vychází z tuzemského zákona o dani z přidané hodnoty a z evropské legislativy, reprezentované směrnicí 2006/112/ES a judikáty Evropského soudního dvora. Cílem práce je vyhodnotit sporné oblasti základu DPH, se kterými se členské státy obrátily na Evropský soudní dvůr a které byly zjištěny v průběhu analýzy příslušných právních předpisů.
|
|
|
Pravidla pro uplatňování nároku na odpočet daně z přidané hodnoty z pohledu judikatury ESD
Košová, Petra ; Svátková, Slavomíra (vedoucí práce) ; Čapek, Jan (oponent)
Práce se zaměřuje na základní pravidla pro uplatňování nároku na odpočet daně z přidané hodnoty. Tato pravidla vymezuje z pohledu tuzemského zákona o DPH a legislativy Evropské unie, která je v oblasti daně z přidané hodnoty představována Směrnicí Rady 2006/112/EHS. Při prosazování a interpretaci evropského práva pak hraje hlavní roli Evropský soudní dvůr a jeho judikáty. Cílem této práce je vyhodnotit pravidla pro uplatňování nároku na odpočet daně z přidané hodnoty a zjistit, do jaké míry je český zákon o DPH ve věcné shodě s právními normami Evropské unie. Dále zjistit, čím se liší a jaké to má dopady na plátce DPH.
|
|
| |
|
|
Překážky volného pohybu pracovníků v judikatuře Evropského soudního dvora
Mašková, Jitka ; Grmelová, Nicole (vedoucí práce) ; Filipinská, Lucie (oponent)
Cílem mé práce je analyzovat překážky volného pohybu pracovníků, a to jak v rovině teoretické, tak především ve vztahu k judikatuře Evropského soudního dvora. V teoretické části práce čtenáře stručně seznamuji s vývojem evropské integrace a obecnými zásadami volného pohybu osob. Dále se již věnuji samotnému volnému pohybu pracovníků. Pojednávám o právních předpisech, které tuto oblast upravují, dále o samotném pojmu pracovník, o obsahu volného pohybu pracovníků a rovněž o výjimkách ze svobody pohybu pracovníků. Čtenáře dále seznamuji s fungováním Evropského soudního dvora, jeho složením a nejčastějšími typy řízení, které před tímto soudem probíhají. V části analyticko-praktické se pak věnuji samotnému rozboru případů Evropského soudního dvora týkajících se překážek volného pohybu pracovníků. V této části vybírám významné případy, které měly na rozvoj volného pohybu pracovníků podstatný vliv.
|
|
|
Řízení o předběžné otázce v rámci evropského soudnictví
Zvárová, Daniela ; Pavlok, Jan (vedoucí práce) ; Koucká, Jiřina (oponent)
Diplomová práce se zabývá řízením o předběžné otázce. Je zde nastíněna nejen charakteristika a vývoj řízení o předběžné otázce, ale také výklad pojmu "soud členského státu" či problematika výjimek z povinnosti předložit předběžnou otázku. V následujících kapitolách práce pojednává o statistických zajímavostech tohoto řízení, faktorech ovlivňujících podání předběžné otázky či možnostech, jak zefektivnit řízení o předběžné otázce. V poslední kapitole je řízení o předběžné otázce analyzováno z pohledu českého práva. Je zde kladen důraz zejména na některé české instituce jako soudní orgány ve smyslu komunitárního práva, na procesněprávní aspekty tohoto řízení či na rozbor jednotlivých předběžných otázek podaných českými soudy. Není opomenuta ani judikatura Ústavního soudu České republiky, a to jak ve vztahu ke komunitárnímu právu samotnému, tak ve vztahu k řízení o předběžné otázce.
|
|
| |
host ::
RSS.