|
|
Kazuistika fyzioterapeutické péče o pacienta s diagnózou nádorová triplicita s metastázami do mozku
Černá, Monika ; Nováková, Tereza (vedoucí práce) ; Dušánek, Tomáš (oponent)
Název: Kazuistika fyzioterapeutické péče o pacienta s diagnózou nádorová triplicita s metastázami do mozku. Cíle: Cílem této bakalářské práce je získání teoretických poznatků o nádorové triplicitě s metastázami do mozku a vypracování kazuistiky pacienta s nádorovou triplicitou s metastázemi do mozku, levostrannou parézou a poškozením mozečku. Souhrn: Bakalářská práce se skládá z obecné a speciální části. Obecnou část tvoří anatomické informace o CNS, dále charakteristika diagnózy a popis vzniku, symptomatologie, vyšetření a léčby daného onemocnění. Speciální část je tvořena kazuistikou pacienta s nádorovou triplicitou s metastázami do mozku a následnou CMP a poškozením mozečku, která se skládá z anamnézy, vstupního/výstupního kineziologického rozboru, krátkodobého a dlouhodobého plánu, terapií a zhodnocení efektu terapie. Klíčová slova:Nádorová triplicita, metastáza, fyzioterapie, kazuistika, CMP, mozeček
|
|
|
Manuál ADL u osob po cévní mozkové příhodě
Žďárská, Jana ; Čábelková, Alžběta (vedoucí práce) ; Uhlířová, Jaromíra (oponent)
BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Jméno: Jana Žďárská Vedoucí práce: Bc. Alžběta Rejmanová Oponent práce: Název bakalářské práce: Manuál ADL pro osoby po cévní mozkové příhodě Abstrakt bakalářské práce: Tato bakalářská práce si klade za cíl vytvořit "Manuál ADL (z anglického originálu Activity of Daily Living - dále jen ADL) pro osoby po cévní mozkové příhodě (dále jen CMP). Teoretická část bakalářské práce se zabývá CMP a především následky, které pacientům přináší. Představuje obor ergoterapie a jeho nezastupitelnou roli v procesu návratu pacienta do aktivního života. Objasňuje proces rehabilitace a jeho široké možnosti. Popisuje zkušenosti pacientů s dostupností souhrnných materiálů, zabývající se touto problematikou. Popisuje situaci na trhu, kde je celá řada materiálů, zabývajících se příčinami, etiologií a důsledky CMP, ale schází zde literatura, zabývající se možnostmi vyrovnání se s vzniklými trvalými následky. V praktické části bakalářské práce představuji vypracovaný "Manuál ADL pro osoby po cévní mozkové příhodě" včetně vložených souhrnných listů. Pro jednotlivé oblasti ADL jsou v manuálu zvoleny jak běžné, tak i netypické či zajímavé kompenzační pomůcky. Obsahem manuálu jsou také návody a postupy, jak se orientovat na trhu s kompenzačními pomůckami, kde zjistit podrobnosti o jednotlivých kompenzačních...
|
|
|
Schopnost seniorů poskytnout první pomoc ve stavech ohrožující život
Bernardová, Lenka ; Eislerová, Iva (vedoucí práce) ; Bourková, Kateřina (oponent)
Téma mé bakalářská práce zní "Schopnost seniorů poskytnout první pomoc ve stavech ohrožujících život". Cílem práce je zjistit reakce, vědomosti a způsob poskytnutí první pomoci u seniorské věkové skupiny obyvatel. Bakalářská práce je rozdělena do 2 částí - na teoretickou část a praktickou část. Teoretická část je věnována charakteristice postupu při poskytování první pomoc, laické první pomoci, postupu při poskytování první pomoci, neodkladné resuscitaci, stabilizované poloze, automatizovanému externímu defibrilátoru, centrální mozkové příhodě a akutnímu infarktu myokardu. V empirické části jsem zjišťovala úroveň znalostí seniorů v oblasti první pomoci a jejich schopnost poskytnou první pomoc u CMP a AIM. Výzkum jsem prováděla pomocí dotazníků, kterého se zúčastnilo 95 respondentů ve věku od 60 do 92 let. Výsledků jsem dosáhla prostřednictvím kvantitativního výzkumného šetření.
|
|
|
Vliv kineziotapu v oblasti kolenního kloubu na lokomoční aktivitu u pacientů po CMP
Trčálková, Pavla ; Chalupská, Tereza (vedoucí práce) ; Brožová, Kamila (oponent)
Název bakalářské práce: Vliv kinesio tapu v oblasti kolenního kloubu na lokomoční aktivitu u pacientů po CMP Abstrakt bakalářské práce: Tato práce je zaměřena na hodnocení vlivu kinesio tapu na lokomoční aktivitu pacientů po cévní mozkové příhodě. Cílem je porovnat kvalitu stereotypu chůze u těchto pacientů před a po aplikaci kinesio tapu v oblasti kolenního kloubu. V teoretické části jsou zahrnuty podrobné informace o kinesio tapu, jeho vlastnostech, účincích na lidský organismus a možnostech využití v praxi. Problematika cévní mozkové příhody je nastíněna pouze okrajově, především je popsán klinický obraz pacientů s tímto onemocněním. Patologie chůze těchto pacientů je podrobněji popsána v následující kapitole, která se věnuje chůzi, její neurofyziologii a kineziologii. Následující část je věnována anatomii kolenního kloubu a opět je zde popsána problematika v této oblasti u pacientů po cévní mozkové příhodě. Praktická část využívá poznatků z části teoretické. Obsahuje tři kazuistiky pacientů, kterým byl aplikován kinesio tape ze zadní strany kolenního kloubu, v podkolenní jamce, a na ventrální straně stehna, přes m. vastus lateralis. Doba aplikace byla dvacet čtyři hodin, po tuto dobu pacient neabsolvoval žádný jiný typ terapie. Hodnocení jejich stereotypu před a po aplikaci kinesio tapu vychází...
|
|
|
Možnosti funkčního hodnocení stavu pacientů po prodělané akutní CMP v ČR
Cvrčková, Iveta ; Říha, Michal (vedoucí práce) ; Neuwirthová, Svatava (oponent)
Název: Možnosti funkčního hodnocení stavu pacientů po prodělané akutní cévní mozkové příhodě v ČR Cíle: Hlavním cílem této práce bylo popsat problematiku funkčního hodnocení pacientů po CMP. Dalším cílem bylo zjistit a porovnat vlastnosti nejčastěji používaných funkčních testů určených pro hodnocení pacientů po CMP u nás. Metody: Tato práce je teoreticko - výzkumnou prací, kdy se v teoretické části v době od září 2012 do června 2013 při vyhledávání dat z literárních zdrojů postupovalo cíleně za pomoci klíčových slov a jejich kombincí v databázích založených na EBM. Praktickou část tvořila dotazníková studie, kdy byla za pomoci dotazníkové studie získávána data potřebná pro hodnocení klinické vhodnosti, a to v době od května 2013 do července 2013. Po získání potřebných dat z teoretické i praktické části byla tato data ohodnocena a analyzována dle standartní metodiky pro hodnocení funkčních testů pro spinální pacienty (Chapman, et al, 2007) a výsledky jednotlivých testů byly vzájemně konfrontovány. Výsledky: V teoretické části jsme z dostupných zdrojů zjistili vysokou objektivitu všech tří hodnocených testů, kdy test Barthel index a Funkční test soběstačnosti získaly nejvyšší možný výsledek a modifikovaný Rankinův test měl drobné nedostatky. V praktické části jsme mohli po zhodnocení získaných dat...
|
|
|
Ovlivnění spacticity u pacientů po CMP
Burdová, Karolína ; Savková, Pavlína (vedoucí práce) ; Němečková, Michaela (oponent)
Autor: Karolína Burdová Instituce: Rehabilitační klinika Fakultní nemocnice Hradec Králové Název práce: Ovlivnění spasticity u stavů po CMP Vedoucí práce: Mgr. Pavlína Savková Počet stran: 74 Počet příloh: 3 Rok obhajoby: 2012 Klíčová slova: spasticita, cévní mozková příhoda, rehabilitace Bakalářská práce pojednává o způsobech ovlivnění spasticity u pacientů po cévních mozkových příhodách. Cílem bylo vytvoření textu, který shrne teoretické i praktické informace, které se týkají terapie pacientů s CMP, u kterých je jedním z klinických příznaků spasticita. Prví část - teoretická - je zaměřena na anatomické a fyziologické údaje, týkající se řízení motoriky, spasticity a cévní mozkové příhody. Řízení motoriky je rozděleno do podkapitol dle úrovně nervového systému, od nejnižší úrovně - spinální, až po nejvyšší - korovou. Kapitola Cévní mozková příhoda je rozdělena podle vzniku na cévní mozkovou příhodu hemoragickou a ischemickou. V kapitole Spasticita je uvedena patofyziologie, klinické formy a její terapie. Terapii spasticity je věnována většina teoretické části. Druhá část - praktická - v ní jsou uvedeny příklady pacientů po cévní mozkové příhodě, u kterých je jednou z komplikací spasticita. Je vyhotovena v podobě kasuistik. Bachelor thesis discusses the influence of spasticity in patients after...
|
|
|
MediaDiff - diff pro statické obrázky
Brothánek, Jan ; Mlích, Jozef (oponent) ; Chmelař, Petr (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na porovnávání dokumentů v digitální podobě, zejména statických obrázků. Představuje algoritmy, které je možno použít k obecnému porovnávání i algoritmy specializované na obrazová data. Jsou uvedeny možnosti, které nyní uživatel má, pokud potřebuje dokumenty porovnávat. Na základě této současné situace je navržen a implementován prototyp modulární aplikace MediaDiff pro porovnávání různých typů dokumentů. Jsou popsány jednotlivé etapy vývoje aplikace, nalezené problémy a jejich řešení. Jsou diskutovány i budoucí možnosti vývoje aplikace.
|
|
|
Užití teorie deficitu sebepéče klienta CMP
PAULÍKOVÁ, Martina
Teoretická východiska Cévní mozková příhoda patří mezi cévní onemocnění mozku, které u téměř poloviny pacientů způsobuje různě závažnou invaliditu a poruchu soběstačnosti. Ošetřovatelství se zaměřuje na respektování individuality každého jedince, na podporu, navracení a upevňování zdraví, podporuje soběstačnost a vyhledává potřeby nemocného. Koncepční model D. E. Oremové předpokládá, že člověk má schopnost sám o sebe pečovat. Pokud jen částečně, nebo vůbec není schopen sebepéče, pak je nutné tento deficit zajistit ošetřovatelskou péčí. Cíle práce Prvním cílem bylo zjistit možnosti nápravy deficitu sebepéče u pacientů po cévní mozkové příhodě. Druhým cílem bylo zjistit, zda prostředí, ve kterém pacient žije, má vliv na rozvoj sebepéče. Výzkumné otázky V1: Je domácí prostředí stimulem k rychlejšímu návratu sebepéče pacientů po cévní mozkové příhodě? V2: Vnímá respondent problematiku svého postižení stejně jako jeho okolí? V3: Je pro pacienta přínosnější vykonávání sebepéče s deficitem, nebo perfektní provedení činnosti jeho okolím? V4: Vnímá pacient následnou léčbu (rehabilitace, ergoterapie) jako rychlejší způsob návratu sebepéče? Metodika Výzkumná část diplomové práce byla realizována kvalitativním šetřením, které bylo prováděno individuálním polostrukturovaným rozhovorem ve dvou skupinách respondentů, jednu skupinu tvořili pacienti po cévní mozkové příhodě a druhou skupinu pečující osoby. Bylo osloveno 8 pacientů respondentů, 4 mužského pohlaví a 4 ženského pohlaví, a výzkum probíhal ve třech setkáních vždy v časovém rozmezí čtyř až šesti týdnů. Získané informace byly zpracovány metodou otevřeného kódování, analytickou indukcí a zpracovány technikou vyložení karet a narativní analýzou. Výsledky Pomocí dat získaných z rozhovorů od respondentů bylo možné odpovědět na výzkumné otázky. První výzkumná otázka zjišťovala, zda domácí prostředí stimuluje pacienta po cévní mozkové příhodě k rychlejšímu návratu sebeobsluhy. Z rozhovorů a z objektivního hodnocení výsledků testů bylo zjištěno, že domácí prostředí zlepšilo celkový stav a návrat sebepéče byl rychlejší. Ačkoli následná péče poskytovala dostatek ošetřovatelské a rehabilitační péče, pro pacienty byla velice důležitá i psychická stimulace, kterou poskytovalo právě domácí prostředí. Druhá výzkumná otázka byla zaměřena na to, zda respondent vnímá své postižení stejně jako ho vnímá jeho okolí. Z rozhovorů vyplynulo, že většinou pacient vnímal svůj zdravotní stav a následné postižení lépe než jeho okolí. Třetí výzkumná otázka zjišťovala, zda je pro pacienta přínosnější vykonávat sebepéči s deficitem, nebo zda je přínosnější perfektní provedení činností jeho okolím. Z výsledků rozhovorů vyplynulo, že přínosnější byl nácvik sebeobslužných činností s chybami, které podporovaly zkoušení, a tím opakování a upevňování činností. Většina respondentů dokonce pomoc okolí odmítala. Čtvrtá výzkumná otázka byla zaměřena na postoj pacienta k následné léčbě, rehabilitaci, ergoterapii jako ke způsobu rychlejšího návratu sebepéče. Z rozhovorů vyplynulo, že respondenti si neuvědomovali význam následné péče, protože ji považovali za běžnou součást léčby. Přesto pro ně zvýšená fyzioterapie znamenala rychlejší úpravu soběstačnosti. Závěr V diplomové práci je zpracován časový vývoj soběstačnosti pacientů po cévní mozkové příhodě a také postoje pečujících osob. Výsledky jsou zpracovány do myšlenkové mapy, kterou je možné použít k podpoře sebepéče pacientů po cévní mozkové příhodě ošetřovatelským personálem, nebo i laickými pečovateli při domácím ošetřování.
|
|
|
Práce sestry na iktové jednotce
BROŽÁKOVÁ, Žaneta
Téma bakalářské práce ?Práce sestry na iktové jednotce? bylo zvoleno z důvodu zajímavé problematiky rozvoje lékařského oboru neurologie, který je spojen s výstavbou iktových jednotek. Tyto nové jednotky poskytují moderní léčbu a ošetřovatelskou péči především pacientům s akutní cévní mozkovou příhodou (iktem). S rozvojem těchto jednotek je spojeno i zvyšování nároků na sestru v oblastech vědomostních i praktických. Teoretická část práce se zabývá celkovou problematikou iktu v podobě projevů, diagnostiky i léčby. Dále nás seznamuje s organizací cerebrovaskulární péče v České republice a s kompetencemi sestry ve vybraných ošetřovatelských výkonech. Také jsou zde vystiženy intervence sestry při akutním příjmu pacienta s iktem a především komplexní ošetřovatelská péče na iktové jednotce spolu s ošetřovatelskými diagnózami, které se vyskytují u pacienta s iktem. Cíle práce bylo zjistit specifika práce sestry na iktové jednotce z pohledu sestry a zmapovat znalosti sestry na iktové jednotce z pohledu sestry. K dosažení obou cílu pomohlo zodpovězení výzkumných otázek VO1: Jaké ošetřovatelské postupy jsou specifické pro práci sestry na iktové jednotce? VO2: Jaké ošetřovatelské diagnózy jsou specifické pro pacienty na iktové jednotce? VO3: Jakými znalostmi musí disponovat sestra na iktové jednotce? VO4: Jak sestra získává potřebné znalosti k práci na iktové jednotce? Praktická část práce poskytuje mnoho informací o práci sestry na iktové jednotce z pohledu sestry. Tyto podrobné informace byly získány výzkumným šetřením, kvalitativní metodou v podobě rozhovorů se sestrami na vybraných iktových jednotkách. Výsledky výzkumné práce jsou použity při zpracování ošetřovatelského standardu péče o pacienta s iktem během trombolytické terapie. Tento standard poskytuje sestrám komplexní informace a zajišťuje tak pacientovi kvalitní a bezpečnou ošetřovatelskou péči.
|
|
|
Diagnostika a endovaskulární léčba mozkových výdutí
SVAČINA, Igor
Anotace Diagnostika a endovaskulární léčba mozkových výdutí První část bakalářské práce je zaměřena na diagnostické metody jako CT, MR, DSA, které slouží ke stanovení subarachnoidálního krvácení (SAK) způsobeného aneuryzmaty. Popisuje jak etiologii, patogenezi, výskyt aneuryzmat, tak anatomii a fyziologii cévní stěny a cévní zásobení mozku {--} Willisův okruh. Zabývá se nastavením parametrů u jednotlivých zobrazovacích technik. V druhé části je detailně popsán postup endovaskulární léčby embolizací coily. Informace byly získány z odborné lékařské literatury z posledních let a též na podkladu pozorování běžných pracovních postupů na radiodiagnostických odděleních a odděleních intervenční radiologie během školních praxí. Cílem bakalářské práce bylo zjistit roli radiologického asistenta v procesu stanovení diagnózy subarachnoidálního krvácení (SAK), které je způsobeno aneuryzmaty. Dále se zabývá rolí radiologického asistenta při endovaskulární léčbě aneuryzmat. Předpoklad, že radiologický asistent je důležitý a nezbytný při diagnostice, a platným členem operačního týmu, se potvrdila. Poslední část práce je zaměřena na stanovení a srovnání radiační zátěže pacientů během endovaskulární léčby mozkových výdutí. Srovnává celkové skiaskopické časy a hledá rozdíly v množství aplikované kontrastní látky. Srovnávaná data byla získána ze dvou DSA kompletů, Siemens Multistar (2000) a Siemens Axiom Artis (2006) využívaných na oddělení intervenční radiologie v Nemocnici Na Homolce v Praze. Data od 26 pacientů byla získána z provozních deníků. Efektivní a orgánové dávky byly následně vypočteny pomocí programu Effdose. Bylo zjištěno, že efektivní dávky z obou DSA kompletů jsou velmi nízké. Vstupní povrchové dávky a orgánové dávky na oční čočku a štítnou žlázu nemohou způsobit žádné deterministické účinky. Radiační zátěž od Siemens Axiom Artis je méně než poloviční než u Multistaru. Hypotéza, že efektivní dávky u nového DSA kompletu Axiom Artis budou nižší, se potvrdila. Rozdíly v celkových skiaskopických časech a v množství podané kontrastní látky nebyly výrazné. Hypotéza, že dojde ke snížení skiaskopických časů a množství podané kontrastní látky u nového DSA kompletu se nepotvrdila.
|
host ::
RSS.