|
Vliv různého managementu na primární produkci a biodiverzitu epigeických a hemiedafických brouků v modelových povodích na Šumavě.
KISSOVÁ, Lucie
Společenstva epigeických brouků byla studována na dvou povodích s různým managementem v podhorské oblasti Šumavy (Jižní čechy). Mlýnský potok byl charakterizován odlesněnými lokalitami (pastviny a kosené louky), Horský potok vyšším zastoupením zalesněných lokalit a rozdílným managementem (bez managementu a kosených luk). Nadzemní biomasa (čerstvá a suchá) byla měřena na studovaných lokalitách. Metoda zemních pastí byla užívaná pro odběr brouků. Druhy brouků byly rozděleny do dvou skupin podle nároků zastínění biomasou: druhy zastínění nevyžadující a druhy vyžadující zastínění. Míra lidského dopadu byla studována nalezením četnosti druhů různých ekologických skupin. Výše uvedená čerstvá nadzemní biomasa byla asi 2x vyšší na Mlýnském potoce než na Horské potoce. Suchá nadzemní biomasa byla prakticky stejná. 57 druhů bylo nalezeno na Mlýnském potoce a 33 druhů na Horském potoce. Aktivita brouků byla asi pětkrát vyšší na Mlýnském potoce než na Horském potoce. Ubikvistické druhy převládají na Mlýnském potoce a adaptabilní druhy na Horském potoce. Stenotopní druhy byly nalezeny pouze na Mlýnském potoce. Tyto výsledky signalizují méně lidského dopadu na Horském potoce než na Mlýnském. Brouci nevyžadující zastíněné lokality mírně převládají na Mlýnském potoce ve srovnání s Horským potokem. Druhy brouků vyžadující zastíněné lokality se vyskytují spíše na Horském potoce ve srovnání s Mlýnským potokem. Zeměpisná expozice ovlivnila strukturu brouků hlavně v méně zalesněné lokalitě Mlýnského potoka. Struktura společenstev umístěných k jihu se liší od společností umístěných k severu na Mlýnském potoce. Efekt expozice je doložený na Horském potoce větším podílem zalesněných ploch.
|
|
Vliv různého managementu na mikroklima a biodiverzitu epigeických a hemiedafických brouků v modelových povodích na Šumavě.
CHOCOVÁ, Hana
SOUHRN Společenstva epigeických brouků byla studována na dvou povodích v podhorském pásmu Šumavy, která se liší svým managementem. Povodí Mlýnského potoka je charakterizováno vysokým zastoupením odlesněných ploch (pastviny a kosené louky). Horský potok je z větší části zastoupen lesními plochami a odlišným managementem (plochy bez managementu, kosené louky). Byly měřeny mikroklimatologické charakteristiky (průměrná teplota, průměrná vlhkost, průměrná rychlost větru, průměrná radiace). Metoda zemních pastí byla použita pro odebírání vzorků brouků. Druhy brouků byly rozděleny na dvě skupiny podle preference k vlhkosti: hygrofilní druhy a mezofilní druhy. Vliv člověka byl studován pomocí frekvence druhů z různých ekologických skupin. 57 druhů bylo nalezeno v povodí Mlýnského potoka a 33 druhů v povodí Horského potoka. Aktivita brouků byla pětkrát vyšší v povodí Mlýnského potoka (511 jednotlivých ks) než v povodí Horského potoka (114 jednotlivých ks). Všudypřítomné (nenáročné) druhy převládají v povodí Mlýnského potoka a adaptabilní druhy v povodí Horského potoka. Stenotopní druhy byly nalezeny pouze v povodí Mlýnského potoka. Tyto výsledky ukazují, že povodí Horského potoka je ovlivněno člověkem méně, než povodí Mlýnského potoka. Frekvence druhů brouků s odlišnými nároky na vlhkost vykazují dominanci mezofilních druhů v povodí Mlýnského potoka ve srovnání s Horským potokem. Frekvence hygrofilních druhů byla třikrát vyšší v povodí Horského potoka než na Mlýnském. Intenzita managementu ovlivnila strukturu brouků především v méně zalesněných plochách Mlýnského potoka. Struktura společenstev na plochách s více intenzivním managementem se liší od společenstev na plochách s nízkým managementem. V povodí Mlýnského potoka převládají na plochách s nízkým managementem druhy hygrofilní. Na Horském potoce s větším zastoupením stromů není vliv intenzivního managementu průkazný.
|
|
Vliv výmladkového hospodaření na strukturu a diverzitu dřevinného patra v jihovýchodní Evropě
Svoboda, Jan
Tato práce se zabývá vlivem výmladkového hospodaření na strukturu a diverzitu nízkého lesa v Turecku (jihovýchodní Evropě). Byly shromážděny údaje charakterizující místní přírodní poměry v daném území školního lesa Istanbulské univerzity. Struktura byla měřena technologií Field-map na 46 plochách o poloměru 9 m (254 m2). Získaná data byla analyzována ve statistickém programu R. Bylo zjištěno, že vliv stanoviště a expozice na zastoupení jednotlivých druhů dřevin je statisticky významný. Početnost druhů dřevin byla významně vyšší v aktivní pařezině. Dle Shannonova indexu je diverzita nejvyšší v expozicích kopec. Druhová vyrovnanost (Evenness) EH stoupala úměrně s obsahem vápníku (Ca) v půdě.
|
|
Generalizace digitálního modelu terénu založeného na TIN
Pancová, Iveta ; Bayer, Tomáš (vedoucí práce) ; Potůčková, Markéta (oponent)
Generalizace digitálního modelu terénu založeného na TIN Abstrakt Práce se zabývá existujícími způsoby a možnostmi generalizace digitálního modelu terénu založeného na TIN (nepravidelná trojúhelníková síť). Na základě dosavadních metod generalizace digitálního modelu terénu je navržen vhodný způsob generalizace digitálního modelu terénu z dat laserového skenování, která jsou charakteristické svou vysokou plošnou hustotou. Základním požadavkem algoritmu je vzhledem k velkému počtu bodů rychlost výpočtu, dodržení hlavních terénních tvarů (hřeben, údolí, terénní stupeň, terénní zlom, sráz … atd.). Navržený algoritmus je konfrontován s výsledky doposud navržených algoritmů a s výsledky generalizace digitálního modelu terénu za použití softwaru Atlas DMT a ArcGIS.
|
|
Analýza stavu a vývoje obnovy lesa na ŠP Valšovice
Fiedor, Jaroslav
Práce je věnována zhodnocení stavu a vývoje obnovy na ŠP Valšovice, která byla zjišťována dle hospodářské evidence a terénního šetření. Na základě LHO byl za posledních 10 let byl zjišťován: stav a vývoj zastoupení dřevin, podíl jednotlivých dřevin v obnově, nárůst škod zvěří na lesních porostech, vývoj nákladů na ochranu kultur a specifika hospodaření na extrémních lokalitách. Na ŠP Valšovice je nejvíce zastoupenou dřevinou buk s 38 % následuje SM 28 % a MD, který je zastoupen na 15% plochy LHC. Významný je pokles zastoupení smrku za deset let, který činí téměř 5 %. V obnově se uplatňuje nejvíce BK 59 %, následuje SM 20 %, DB 11 % a JD 6 %. Podíl přirozené obnovy dosahuje průměrně 16,9 %. Z jednotlivých dřevin je obnovován přirozeně MD ze 100%, BK z 22 %. Naopak JD je obnovována výlučně uměle. Největší problém při obnově lesa přestavuje obnova buku na kalamitní holiny a škody zvěří. V případě kalamitních holin je buk nahrazován jinými dřevinami, zejména dubem. Škody zvěří jsou řešeny zvýšením ploch ošetřovaných nátěry, stavbou kvalitnějších oplocenek na spíše menší ploše a zvýšením lovu zvěře na základě povolení příslušného orgánu státní správy.
|
|
Příspěvek k poznání změn dřevinného a bylinného patra přirozených horských lesů v oblasti Popa Ivana v ukrajinských Karpatech
Lacina, Jan ; Halas, Petr
V tomto příspěvku jsme se s využitím opakovaných fytocenologických zápisů pokusili zjistit změny vegetace v oblasti Popa Ivana v Ukrajinských Východních Karpatech po 70 letech. Dvanáct trvalých fytocenologických ploch nacházejících se v lesích 6. smrko-jedlového a 7. smrkového vegetačního stupně bylo využito snímků ze třech obdobích 1935, 1997/1998 a 2007. Zjistili jsme, že mezi lety 1935 a 1997/1998 prodělala vegetace průkazných změn druhového složení, přičemž dřevinné patro se proměnilo více než bylinný podrost. Naopak v průběhu desetiletého období 1997/1998–2007 nebyly změny druhového složení průkazné. Studovaná vegetace se v roce 1935 vyznačovala výraznějším podílem buku (Fagus sylvatica) a jedle (Abies alba) v hlavní úrovni stromového patra (I+II) a větším zastoupením světlomilných bylin, např. Campanula patula subsp. abietina, Festuca violacea nebo Hieracium transsilvanicum, zatímco na přelomu 20. a 21. století bylo větší zastoupení jedle (Abies alba) i buku (Fagus sylvatica) v nižších etážích (III a IV), smrku (Picea abies) v hlavní úrovni (I+II) a některých ruderálních druhů, např. Stellaria nemorum nebo Urtica dioica.
Plný tet: UGN_0426463 -  DOC
Plný text: content.csg - DOC
|
|
Změny dřevinného patra v NPR Mionší
Palán, Rostislav
Tato diplomová práce se zabývá změnami dřevinného patra v NPR Mionší na 2,54 ha velké výzkumné ploše. V roce 1957 proběhlo prvním dendrometrické šetření, které obsahovalo zaměření všech stromů hrubších, jak 7 cm, zjištění jejich tloušťky a výšky. Další měření proběhlo až v roce 2004, kdy Ing. Tomáš Duda navázal na práci z roku 1957. Tato diplomová práce navazuje na tato dvě měření a vyhodnocuje změny dřevinného patra. Za více, jak 60 let stoupl počet živých stromů na ploše z 568 na 1354 jedinců. Buk je dominantní dřevinou na ploše a neustále zvyšuje svoje zastoupení. Jedle poklesla v počtu jedinců z 225 na 35. Zásoba činí 1539 m3, která oproti roku 2004 mírně klesla. Podíl odumřelého dřeva na ploše v porovnání z roku 2004 klesl z 538,89 m3 na 473,71 m3. Plocha zmlazení zaujímá 52%, v roce 2004 to bylo 80% a při prvním měření bylo zmlazení zjištěno pouze na 25% z celkové plochy.
|
|
Hry na grafech ve vztahu k zdvihovým parametrům grafů
Gavenčiak, Tomáš ; Smrž, Otakar (oponent) ; Kratochvíl, Jan (vedoucí práce)
V práci se zabýváme variantou tzv. hry na četníky a zloděje s nekonečně rychlým zlodějem a jejími vztahy s ostatními podobnými hrami. Srovnáváme tzv. vrtulníkovou hru charakterizující tree-width, klasickou verzi hry na četníky a zloděje a varianty s různě rychlými zloději. U varianty s nekonečně rychlým zlodějem rozebíráme její složitost a charakterizujeme všechny grafy, kde vyhrává jeden četník. Jako hlavní výsledek ukazujeme polynomiální algoritmus rozhodující hru na intervalových grafech a zodpovídáme tak otevřenou otázku z článku Fomin a kol.: On tractability of Cops and Robbers game, IFIP TCS 2008, 171-185. V důkazu polynomiality rozhodovacího problému zavádíe novou, ekvivalentní pomocnou hru na intervalové reprezentaci grafu, o jejímž rozhodování ukážeme, že je polynomiální. Ekvivalence her je dokázána technikou redukcí herních strategií.
|
|
Databáze sekundárních struktur RNA
Tattermusch, Jan ; Mráz, František (vedoucí práce) ; Hoffmann, Petr (oponent)
V předložené práci studujeme primární a sekundární struktury RNA a stanovujeme vhodné modely pro jejich počítačové vyjádření. Dále stanovujeme kritéria pro výběr metod na porovnávání primárních a sekundárních struktur a na jejich základě jsme vybrali metodu tree alignmentu jakožto vhodný prostředek pro implementaci strukturálního vyhledávání s tím, že zmiňujeme některá speci fika problému strukturálního vyhledávání a navrhujeme některé možné modifi kace zrychlující vyhledávání. Součástí práce je webová aplikace "Databáze sekundárních struktur RNA", která implementuje strukturální a sekvenčně strukturální vyhledávání.
|
| |
host ::
