|
|
Výzvy pro ženy manažerky v Rusku
Naumenko, Evgeniya ; Křečková Kroupová, Zuzana (vedoucí práce) ; Průša, Přemysl (oponent)
Práce analyzuje situaci žen oblasti řízení v Rusku. Tato práce se zabývá výzvami žen v manažerských pozicích. Teoretická část se zaměřuje na vysvětlení pojmů vztahujících se k obecné charakteristice manažera a jeho základní kompetence. Dále jsou popsány hlavní otázky týkající se managementu žen. Tato kapitola se také zabývá překážkami, které mohou bránit ženám v kariérním postupu, a otázkou, jak sladit osobní život a kariéru. Praktická část ověřuje teoretické znalosti na pozadí vzorku osmi žen manažerek působících v různých odvětvích. S pomocí kvalitativního výzkumu a jeho následující analýzy je možné posoudit situaci žen ve vedoucích pozicích na trhu, definovat stávající překážky, a podívat se na možnosti pro integraci práce a rodiny.
|
|
|
Proměna vztahu matky a dcery narozením vnoučete
PETRÁSKOVÁ, Anežka
Práce se zabývá vývojem vztahu matky a dcery a jeho proměnou narozením vnoučete. Teoretická část se věnuje mateřství a prarodičovství z hlediska jeho významu pro ženu a podmiňujícím faktorům. Popisuje vztah matky a dcery od matčina těhotenství až po dospělost dcery v kontextu významných mezníků. Obsahem praktické části je kvalitativní výzkum metodou polostrukturovaného interview s matkami. Výzkumná otázka se týká matčina prožívání vztahu s dcerou po narození vnoučete. Cílem výzkumu je zjistit, zda matky percipují narození vnoučete jako mezník vztahu s dcerou. Získat reflexe matek na změnu jejich pohledu a postoje vůči dceři, zmapovat adaptaci na roli babičky a identifikovat aspekty, v jakých se vztah po narození vnoučete z matčiny perspektivy změnil. Data byla zpracována obsahovou analýzou, která vymezuje stěžejní informace a oblasti proměny vztahu. Bylo zjištěno, že většina matek z výzkumného souboru změnu ve vztahu subjektivně neprožívá a nezaznamenává. Narození vnoučete přineslo změny v různých aspektech, jako je změna přístupu k dceři, četnost kontaktů, společné aktivity, a především se stalo mezníkem přijetí dceřiny dospělosti.
|
|
|
Úloha vychovatele v Terapeutické komunitě Karlov ve skupině závislých matek s dětmi
NOVÁKOVÁ, Sára
Práce se zabývá úlohou vychovatele v Terapeutické komunitě Karlov ve skupině závislých matek s dětmi. V práci dochází k seznámení s drogovou problematikou včetně obecné specifikace terapeutické komunity. Je zde popsáno postavení neziskové organizace SANANIM v České republice a podrobně je popsána její Terapeutická komunita Karlov zabývající se léčbou závislých matek společně s jejich dětmi. Další část práce je zaměřená na léčbu závislých matek s jejich dětmi a funkcí vychovatele při této léčbě. Poslední část práce je věnována kvalitativnímu výzkumu realizovanému ve skupině abstinujících matek, které absolvovaly léčbu v této terapeutické komunitě. Při něm došlo k potvrzení hypotézy, že vychovatel pozitivně ovlivňuje během léčby vztah matek a jejich dětí.
|
|
|
Diskriminace žen ve fertilním věku při uplatňování na trhu práce v kontextu dopadů na současnou českou ekonomiku
Zelinková, Renáta ; Štípek, Vladimír (vedoucí práce) ; Krebs, Vojtěch (oponent)
Bakalářská práce se zabývá postavením žen ve fertilním věku (25--35 let) při uplatňování na českém trhu práce. Jejím cílem je zejména ověřit, jestli dochází k diskriminaci sledované věkové skupiny žen a dále zkoumat ekonomické souvislosti této problematiky. Teoretická východiska tvoří především příslušná legislativa, teorie ekonomické diskriminace a vybrané experimenty zabývající se statistickou diskriminací. Práce předkládá také analýzu nákladů spojených s problematikou a možných forem jejího řešení. Vlastní šetření a sběr dat má v první řadě podobu experimentu spočívajícího v odesílání fiktivních životopisů na reálné nabídky zaměstnání. Jeho celkové výsledky statisticky významnou přítomnost diskriminace žen neprokázaly. Častěji však byla zjištěna v krajích s vysokou mírou nezaměstnanosti, kde se vyskytla až v 15 % případů. Tyto skutečnosti jsou následně zkoumány prostřednictvím dotazníkových šetření a rozhovorů. Odpovědi respondentů se ve většině případů shodují na názoru, že ženy jsou, především z důvodu jejich mateřství a rodičovství, na pracovním trhu značně znevýhodněnou skupinou. Jako efektivní řešení dané problematiky se potom jeví zejména opatření směřující k ulehčení harmonizace pracovního a rodinného života ženy.
|
|
|
Matky dětí se SPU / Matky dětí se specifickými poruchami učení
GALDIA, Silvie
Diplomová práce se zabývá tématem mateřství dítěte se specifickými poruchami učení, které může být v mnoha ohledech pro matku náročné. Práce je tradičně členěna na část teoretickou, která je zaměřena na dítě, rodinu jako systém a mateřství v kontextu specifických poruch učení, dále část praktickou. Praktická část je věnována výzkumnému kvalitativnímu šetření, které mapuje pomoci hloubkových rozhovorů vnímání problematiky specifických poruch učení u dítěte matkami, zaznamenává nejvíce zatěžující oblasti péče o dítě a jejich očekávání, obavy z budoucnosti. Cílem výzkumného šetření je identifikovat hlavní okruhy problémů a případné další kontexty specifických poruch učení u dítěte, tak jak je vnímají právě matky účastnící se tohoto výzkumu.
|
|
|
Profesní volby mladých žen v souvislosti s mateřstvím
KOKEŠOVÁ, Lucie
Problematika profesních voleb mladých žen je spojena nejen se spoustou dilemat, ale i s problémy, které ženám stěžují celou situaci ohledně práce a péče. Nalezení partnera, který je pro ženu ideální a s kterým se žena rozhodne založit rodinu není jednoduchou cestou a často trvá i několik let. Poté, když v rodině začnou povinnosti spojené s péčí o domácnost a děti, začíná pomyslné rozdělení rolí a úloh, které mohou být počátkem rozbrojů mezi partnery, zejména v době, kdy žena po mateřské nebo rodičovské dovolené opět nastoupí do zaměstnání. Pracovní návraty žen po mateřské a rodičovské dovolené jdou ruku v ruce s nejistotou nalezení pracovního uplatnění, která koresponduje s diskriminací matek malých dětí na trhu práce. Tato diskriminace je společností vnímána, ale přehlížena a stala se již součástí kultury v České republice. Česká rodinná politika nabízí několik dávek, které ulehčují situaci při sociálních událostech spojených s těhotenstvím, porodem, mateřstvím a rodičovstvím a které jsou zaměřené zejména na sociální potřeby a zdraví ženy. Další prostředky pro usnadnění skloubení práce a péče představují flexibilní formy práce, zařízení péče o děti a tradiční výpomoc prarodičů v rámci mezigenerační solidarity. Praktická část bakalářské práce obsahuje kvalitativní výzkum. Data byla sesbírána formou dotazování, pomocí techniky polostandardizovaných rozhovorů, které byly realizovány s osmi komunikačními partnerkami. Komunikační partnerky byly získány pomocí metody sněhové koule, neboli snowball sampling. Výběrový soubor tedy tvořily mladé ženy, které jsou buď těhotné, nebo jsou matkami již narozených dětí, kterým je od nuly do devíti let. Rozhovory trvaly několik hodin a probíhaly v prostředí domova komunikačních partnerek, a to v přátelské atmosféře. Cílem výzkumu bylo zjistit profesní volby mladých žen v souvislosti s mateřstvím, a to především vzhledem k faktu, že v oblasti péče o děti zůstávají primárními pečovatelkami. V souvislosti s cílem byla stanovena hlavní výzkumná otázka: Jak se rozhodovaly mladé ženy prvorodičky, pokud si vybíraly mezi kariérou a mateřstvím a proč. Dále byly stanoveny další výzkumné otázky. Zjišťované otázky byly rozděleny do pěti hlavních okruhů. Výsledky byly zpracovány metodou kódování. Z výsledků rozhovorů vyplývá, že nejvýznamnějším činitelem, na jehož základě se komunikační partnerky rozhodly mít dítě, byl partner, který byl pro ně ideální. Co se týče přístupu zaměstnavatelů k oznámení těhotenství, nedělali komunikačním partnerkám žádné problémy. Nástup do práce a hledání práce po mateřské nebo rodičovské dovolené přímo souvisí s předchozími pracovními zkušenostmi, případně smlouvou, kterou těhotná zaměstnankyně uzavřela před nástupem na mateřskou dovolenou a značí tak u komunikačních partnerek určitý stupeň jistoty. Komunikační partnerky vědí o diskriminaci žen na trhu práce, ale domnívají se, že s danou situací nelze nic dělat. Ženy, které budou muset hledat novou práci, jsou smířené s tím, že budou muset alespoň ze začátku slevovat ze svých nároků na práci. Ty, které mají zkušenost s hledáním práce, z pracovních nároků také snižovaly, nejen co se týče pracovní pozice, ale i finančního ohodnocení. Nejoblíbenějšími prostředky slaďování práce a péče jsou mezi komunikačními partnerkami mateřské školy, školní družiny a samozřejmě výpomoc prarodičů při hlídání jejich dětí. Rovné dělení prací v domácnostech komunikačních partnerek příliš nefunguje, zejména po jejich návratu do pracovního prostředí. Práce může být přínosem všem mladým ženám, které si vybírají mezi kariérou a mateřstvím. Může přispět k pochopení dilematu a celé situace v oblasti mateřství a práce a problémů s tím spojených.
|
|
| |
|
|
Kvalitativní výzkum rodičovské socializace: role otce a matky
FRČKOVÁ, Lucie
Tématem této práce je rodina, rodičovství, role jaké rodiče mají. Mapuje proměny rodiny v historii, popisuje změny, ke kterým v rodině došlo. Zaměřuje se také na problematiku socializace a genderové socializace, zejména je důležitá socializace do role rodiče. V metodologické části jsou objasněny použité metody výzkumy, tedy zakotvená teorie, polostrukturovaný rozhovor. Součástí práce je tedy i výzkum, který se zaměřoval na perspektivu otce a matky spjatou s rodičovství.
|
|
|
Podnikání a mateřství v rodinách s dítětem s postižením
VACKOVÁ, Petra
K dnešnímu životu ženy patří jak mateřství, tak vykonávání nějaké profese. V obou případech se mohou objevit určité odchylky. Co se týče profesního uplatnění, jde o způsob provozování. Bakalářská práce pojednává právě o podnikání. Odchylku v mateřství nabízí narození dítěte s postižením. V tomto případě dostává mateřství také odlišný rozměr, než je obvyklé. První kapitola se snaží definovat mateřství od samotné podstaty ženy jako matky. Zmiňuje se i o současných trendech, které mateřství postihují. Kapitola popisuje i pojem matka dítěte s postižením, který vysvětluje, co toto specifické mateřství obnáší. Profesní zaměření je součást dnešního života každého, včetně žen i žen matek. Druhá kapitola rozebírá uplatnění žen na trhu práce a také matek, které mají zájem o pracovní uplatnění i po mateřské dovolené. Návrat nemusí vždy být jednoduchou záležitostí jak z pohledu matek, tak zaměstnavatelů, kteří mohou ulpívat na předsudcích. Pracovní uplatnění ovšem poskytuje i podnikání, které plní stejnou funkci, ale nabízí mnoho dalších rizik i přínosů. V kapitole se zmiňuje i přínos pracovní činnosti pro matky pečující o dítě s postižením. Nedílnou součástí výchovy dětí a pracovní činnosti ženy je i rodina a její funkčnost. Třetí kapitola nabízí definici rodiny a jejích funkcí a celkového fungování rodiny jako systému. Ovšem rodina, ve které se objeví dítě s postižením, vykazuje určité odlišnosti od obvyklé rodiny. Součástí kapitoly o rodině je i popis procesu vyrovnání se s dítětem s postižením. Přijetí určité odlišnosti není jednoduché. Také jde o dost náročnou krizovou situaci, kterou musí vyřešit každý po svém. Jde ale o posloupnost určitých stádií, po kterých následuje přijetí dítěte takového, jaké je. Poslední kapitola teoretické části nabízí popis dítěte s postižením. Každé dítě je individuální. Individualita dětí s postižením je umocněna druhem a rozsahem postižení. Rozhodující se také může stát doba vzniku postižení, věk totiž přináší množství specifik z něho vycházejících. Dítě s postižením má stejně jako všechny děti i určitou duševní výbavu, kterou většinou dostává od svých rodičů. Pro děti s postižením je nadmíru důležité i jeho okolí. Okolo dítěte se pohybuje mnoho lidí, nejdůležitějšími jsou členové rodiny, potom příbuzní, jde ale o každého, kdo je s dítětem v kontaktu. Jde o jejich postoj nejen k postižení, ale především k bytosti celkově. Na základě poznatků získaných v teoretické části práce se ukazuje jako nejlepší cíl zjistit podmínky a souvislosti takových matek, které tuto kombinaci úspěšně ve svém životě uskutečňují. Základní výzkumná otázka je stanovena v souladu s cílem práce. Kvalitativní výzkum s designem případové studie poskytl nejlepší možné odpovědi na výzkumnou otázku. Polostrukturované rozhovory se dvěma ženami splňujícími nezbytné podmínky jsou provedeny hloubkově a nabídnou mnoho zajímavých informací k výzkumu. Ve výsledcích jsou uvedené zprávy o respondentkách. Zprávy jsou vytvořené z rozsáhlých rozhovorů, ve kterých ženy popisovaly svoje mateřství s dítětem s postižením, podnikání i rodiny. Nejdůležitější byly ale souvislosti, které mezi sebou tyto skutečnosti mají. Bakalářská práce má informativní ráz o možnosti řešení pracovní činnosti v případě výskytu dítěte s postižením v rodině. Může informovat širokou veřejnost, zvláště potom ty, kteří se o tuto problematiku zajímají.
|
|
|
Smysl života ženy v současné společnosti, se zaměřením na problém mateřství a interrupce
HRUŠKOVÁ, Martina
Diplomová práce se zabývá smyslem života současných žen, se zaměřením na oblast mateřství. Práce je rozdělena na dvě hlavní části. Teoretická část pojednává o možném chápání a utváření smyslu života ženy, kterým se může stát mateřství. To však v soudobé společnosti může narazit na řadu překážek. Nejčastěji se jedná o dlouholeté studium, touhu budovat kariéru, pocity příliš mladého věku, nebo obavy o partnerský vztah. Důležitou roli také plní antikoncepční opatření, která umožňují plánovat rodinu, nebo se jí vyhnout. V důsledku společenských změn byla pozornost zaměřena i možnost umělého přerušení těhotenství. Praktická část se snaží zmapovat názory žen na postavení dítěte v jejich životě. Na základě výše uvedených překážek mateřství, byly stanoveny tři okruhy zkoumání a to smysl života v sepjetí s hodnotami, vztah k dětem, vztah mezi mateřstvím a pracovní kariérou a dále vztah k mechanismům, pomocí kterých ženy odmítají mít děti.
|
host ::
RSS.