|
|
Chřipkové viry
Kaufmanová, Lucie ; Pavlasová, Lenka (vedoucí práce) ; Ehler, Edvard (oponent)
Tato práce se zabývá problematikou chřipkových virů a jimi způsobenými onemocněními. Chřipka je jedna z nejčastějších infekčních nákaz, která každoročně postihuje téměř 10 % světové populace, v době pandemie dokonce 40 až 50 %. Velice často dochází k mylným představám, že chřipka je jakékoliv postižení horních cest dýchacích s provázející rýmou a kašlem. Práce je rozdělena na dva důležité segmenty. První část se věnuje obecné charakteristice virů, jejich zařazení do taxonomických jednotek, strukturnímu a stavebnímu složení virů, dále životnímu cyklu, a koloběhu virů v přírodě. Druhá část bakalářské práce shrnuje dosavadní poznatky týkající se chřipky; obecného vymezení, historie chřipkových virů včetně důležitých pandemií 20. století, obsahuje i epidemiologické charakteristiky chřipky. Zabývá se důležitostí očkování, poskytuje informace o jednotlivých druzích očkovacích vakcín. Můžeme zde najít i vysvětlení pojmů jako je epidemie a pandemie včetně rozdílů mezi nimi. Dále se v mé práci vyskytují nejdůležitější organizace zabývající se sledováním chřipky i samotný pojem surveillance. Práce shrnuje hlavní rozdíly mezi chřipkou a jinými respiračními infekcemi. Konkrétně se zaměřuje na jednotlivé typy chřipkových virů, jejich rozdělení, výskyt a variabilitu. Jsou zde uvedeny statistické údaje týkající...
|
|
|
Připravenost ČR na pandemii chřipky
JURZYKOWSKÁ, Lucie
Onemocnění chřipkou se hromadně vyskytuje v lidské populaci po celá staletí. Chřipka je akutní infekční onemocnění virového původu. V současnosti se chřipka vyskytuje na celém světě. Viry chřipky neustále cirkulují ve všech kontinentech světa nejen v lidské, ale i zvířecí populaci. Chřipka se poměrně snadno přenáší vzdušnou cestou a šíří dále. Každým rokem zasáhne obyvatelstvo v různě rozsáhlých sezonních epidemiích. Onemocnění chřipkou představuje významný zdravotní, sociální a ekonomický problém. Kromě každoročních sezónních epidemií může chřipka za několik desítek let způsobit pandemii. Pandemie chřipky by znamenala celosvětové rozšíření infekčního onemocnění způsobené novou variantou chřipkového viru. Pandemie chřipky v minulosti způsobily úmrtí milionům lidí na celém světě, hluboké ekonomické ztráty a sociální rozvrat států. Proto jednotlivé státy zpracovávají národní pandemické plány. Včasná připravenost na případnou pandemii chřipky v podobě národních pandemických plánů a z nich vyplývajících opatření představují prostředek ke zmírnění rozsahu, dopadu a následků pandemie. Úroveň připravenosti může mít vliv na hospodářský chod států, zdravotní dopady onemocnění a konečné počty obětí. Cílem diplomové práce je porovnat navržená opatření pro reakci na pandemii chřipky vyplývající z národních pandemických plánů České a Slovenské republiky, zjistit stav připravenosti na pandemii chřipky vyplývající z pandemického plánu České republiky a stav informovanosti civilního obyvatelstva o pandemii chřipky v České republice. Teoretická část diplomové práce je zaměřena na epidemiologickou charakteristiku chřipkového onemocnění. V rámci tématu je objasněna problematika pandemií chřipky z hlediska jejich historie a další oblast diplomové práce je zaměřena na pandemické plány. Pro vypracování teoretické části byla použita rešerše dostupné literatury, internetových zdrojů a platné legislativy. Výzkumná část diplomové práce je zaměřena na řešení stanovených výzkumných otázek. Pro splnění definovaných cílů byly stanoveny dvě výzkumné otázky: Jak se liší přístupy a opatření v pandemických plánech České a Slovenské republiky? Jaká je informovanost civilního obyvatelstva o pandemii chřipky v České republice? V rámci první výzkumné otázky ve vztahu k dané problematice metodika práce zahrnovala analýzu obsahu pandemických plánů České a Slovenské republiky a provedení metody checklistu k získání přehledu o přístupu, postupech a úrovni připravenosti na území obou států a možnosti jejich vzájemného porovnání. V rámci druhé výzkumné otázky pomocí dotazníkového šetření byla zkoumána informovanost civilního obyvatelstva o pandemii chřipky v České republice. K získání dat pro výzkumné šetření byla použita metoda kvantitativního výzkumu. Vytvořen byl dotazník obsahující 20 otázek. V dotazníku byla první část otázek zaměřena na obecné znalosti o chřipce a druhá část otázek na pandemii chřipky a související opatření. Respondenti vybírali z předem definovaných odpovědí. Při výběru respondentů nebyl použit náhodný výběr. Dotazník vyplnilo 50 respondentů nereprezentativního vzorku k získání základního přehledu a zjištění teoretických znalostí o pandemii chřipky. Následně bylo provedeno statistické vyhodnocení získaných údajů pomocí metod deskriptivní a matematické statistiky. Z výsledků rozboru dotazníku vyplývá, že znalosti o onemocnění chřipkou a pandemii chřipky u respondentů z civilního obyvatelstva tedy laické veřejnosti existují, ale jsou nižšího rozsahu a neodpovídají normálnímu rozdělení četností.
|
|
|
Informovanost dětí a mládeže v Namibii o problematice HIV/AIDS
REGULOVÁ, Kristýna
Předkládaná bakalářská práce se věnuje problematice onemocnění HIV/AIDS v Namibii, konkrétně v regionu Karas, ve městě Keetmanshoop, kde během tříměsíční pracovní stáže byla autorkou zjišťována míra informovanosti o HIV/AIDS u namibijských dětí a mládeže.Cílem práce bylo zjistit míru informovanosti dětí a mládeže ve vymezené oblasti v Namibii o problematice HIV/AIDS. Pro potřeby výzkumu byly stanoveny tyto výzkumné otázky:Jaká je současná úroveň znalostí o problematice HIV/AIDS u dětí a mládeže v Namibii? Jaké jsou nejčastější zdroje informací o HIV/AIDS, jaké preventivní programy se jeví jako nejefektivnější a jakou úlohu hraje rodina a škola v rámci osvětové činnosti? Výsledky výzkumu ukázaly, že informovanost dětí a mládeže o problematice HIV/AIDS je ještě uspokojivá, celých 62 % uvedlo dva až tři správné způsoby přenosu viru a současně také dvě až tři správné možnosti ochrany před nakažením nemocí HIV/AIDS. Znalost minimálně dvou správných odpovědí ze tří možných byla považována za kritérium optimální informovanosti respondentů. Ze sesbíraných dat se ukázalo, že valná většina uvedla školu jako hlavní zdroj informací o HIV/AIDS ? 77 %, další nejpočetnější skupinou jsou ti žáci, kteří získávají informace z domova ? 12 %,méně pak od kamarádů ? 4 % a od lékaře ? 2 %. 5 % poznamenalo, že informace nikde nezískává. Je vidět, že škola má nezastupitelnou úlohu pro děti a mládež v Namibii i v oblasti prevence HIV/AIDS, vyplývá to i z toho, že 80 % dotázaných tvrdí, že má ve škole preventivní programy proti HIV/AIDS. Rodina podle všeho zastává druhé místo v důležitosti pro mladou generaci. 32 % žáků se prý s rodiči baví velmi často o sexu a HIV/AIDS, jen občas 43 %, zatímco nikdy se o podobných věcech doma nebaví 25 % respondentů. Bohužel bylo též zjištěno, že 68 % dětí a mládeže zná ve svém okolí člověka, který je HIV pozitivní, a 69 % uvedlo, že znali osoby, které v důsledku AIDS zemřely. To, že je onemocnění HIV/AIDS hrozbou, dosvědčuje i 84 % respondentů, kteří odpověděli, že z HIV/AIDS strach mají, a dokonce 93 % si myslí, že jít na testy na HIV/AIDS je velmi důležité. Kvalitativního výzkumu se zúčastnili tři lidé žijící v Namibii v Keetmanshoopu, kteří jsou ve své profesi v přímém kontaktu s dětmi a mládeží a sami mají také děti. Rozhovor poskytl zdravotník pracující na klinice v chudé čtvrti Tseiblaagter a v terénu, ředitelka a zároveň učitelka na základní škole v Tseiblaagteru a sociální pracovnice. Rozhovory podle návodu byly uskutečněny v anglickém jazyce, ale pro účely této práce, jíž jsou součástí, byly přepsány do češtiny. Dotazovaným byly kladeny otázky na téma problematiky HIV/AIDS a efektivní primární prevence a osvěta pro děti a mládež zaměřená proti HIV/AIDS. Otázky se týkaly též jejich osobních zkušeností v rámci jejich profese. Odpovědi potvrzují více či méně výsledky sběru dat z dotazníkového šetření u žáků a rovněž odpovídají na část výzkumné otázky. Jako nejefektivnější preventivní programy se jeví interaktivní hry, debaty a peer programy, které jsou pořádané v rámci komunity. Výsledným zjištěním se ukázalo, že škola hraje nejdůležitější roli v prevenci HIV/AIDS pro mladou generaci. Její činnost by tedy měla směrovat mladé lidi tak, aby byli schopni se sami do budoucna ochránit před virem HIV. Evidentně méně jsou angažováni rodiče či širší rodina dětí. Důvodem může být jejich neznalost problematiky, nebo i chybění rodičů a rodiny, případně chybění příkladného chování dospělých. Zda se dnešní děti budou chovat zodpovědně, až dospějí, nyní tvrdit s jistotou nelze. Záleží na tom, jak budou do života motivovány svým okolím.
|
|
|
Analýza průběhu epidemie pandemické chřipky v Jihočeském kraji
HUDEČKOVÁ, Kateřina
V diplomové práci jsou pomocí sekundární analýzy dat chronologicky zpracovány údaje o výskytu chřipky Pandemic (H1N1) 2009 od jejího prvního objevu na jaře 2009 v Mexiku až do oficiálního ukončení 6. fáze pandemie WHO v srpnu 2010. Od potvrzení prvního případu nákazy chřipkou Pandemic (H1N1) 2009 v Jihočeském kraji je práce zaměřena na tuto oblast. Ve spolupráci s Krajskou hygienickou stanicí Jihočeského kraje se sídlem v Českých Budějovicích byla získána potřebná data pro naplnění dílčích cílů a zodpovězení výzkumných otázek. Byla provedena analýza 3 úmrtí v souvislosti s onemocněním chřipkou Pandemic (H1N1) 2009 v Jihočeském kraji a zhodnocena protiepidemická opatření. Byly popsány rozdíly u 121 onemocnělých chřipkou Pandemic (H1N1) 2009 v Jihočeském kraji z hlediska věkové distribuce a pohlaví. U 52 onemocnělých osob z Jihočeského kraje byla zaznamenána cestovatelská anamnéza, přičemž nejvíce případů bylo hlášeno v souvislosti s pobytem v Německu. Rovněž byly zpracovány ukazatele nemocnosti ARI v Jihočeském kraji a celé České republice, které byly následně graficky porovnány.
|
|
|
Nová varianta chřipky typu A ("Pandemic H1N1 2009") - problematika informovanosti o očkování v seniorském věku
BEČKOVÁ, Věra
Téma mé diplomové práce představuje problematika nové varianty chřipky typu A (Pandemic H1N1 2009) a s ní spojená informovanost o očkování v seniorském věku. Práce je rozdělena na dvě základní části, část teoretickou a část praktickou. V teoretické části jsem se snažila komplexně zpracovat dostupné poznatky o původci, epidemiologii a prevenci chřipkového onemocnění s důrazem kladeným především na očkování, orientované na seniorskou populaci. Praktická část je zaměřená na zmapování informovanosti seniorů o problematice očkování proti chřipce a analýzu výsledků získaných průzkumným šetřením. K získávání dat jsem použila metodu kvantitativně orientovaného výzkumu pomocí anonymního dotazníkového šetření. Dohromady jsem distribuovala 350 dotazníků, konečný počet pro zpracování dat tvořil 191 dotazníků. V souvislosti s prací jsem stanovila 4 hypotézy: 1. Více než třetina respondentů byla očkována proti nové variantě chřipky typu A (Pandemic H1N1 2009), 2. Nejčastějším důvodem nevyužití očkování byl nedostatek informací, 3. Velikost místa bydliště se statisticky významně podílí na pocitu informovanosti respondentů o této problematice, 4. Více než polovina respondentů by si přála získávat více informací o problematice nové varianty chřipky typu A (Pandemic H1N1 2009). Formulované hypotézy jsem na základě vyhodnocení šetření potvrdila nebo vyvrátila. Výsledky šetření ukázaly, že většina respondentů se necítí být o problematice nové varianty chřipky dostatečně informována a z tohoto důvodu také odvrhuje využití očkování. Touto prací bych ráda zdůraznila význam informací, které mohou lidem pomoci zvážit riziko chřipkového onemocnění a motivovat je k využití očkování. Protože právě očkování je důležitým prostředkem v ochraně před chřipkovými viry, zvláště pro rizikové skupiny obyvatel, mezi které patří také senioři. Z tohoto důvodu považuji šíření informací za velmi důležité a doufám, že k tomuto účelu také poslouží má diplomová práce.
|
|
| |
|
|
Epidemiologická analýza incidence chřipky typu A v regionu Jindřichův Hradec s porovnáním výskytu v kraji Jihočeském pro rok 2009 A 2010
NOVÁKOVÁ, Petra
Převážná část práce je zaměřena na chřipku typu A. Shrnuji zde současné teoretické poznatky z virologické, klinické a epidemiologické oblasti. Akutní respirační infekce, mezi něž patří i onemocnění virem chřipky, mohou být způsobeny i jinými původci. Nejčastější původce snadno s chřipkou zaměnitelné ve své práci také zmiňuji, aby byl jasně viditelný rozdíl mezi těmito infekcemi, které bývají často nesprávně jako chřipka označovány. Vlastní výzkumná část práce se zabývá epidemiologickou analýzou výskytu onemocnění a jeho porovnáním na okresní a krajské úrovni. Pokusila jsem se o zhodnocení epidemiologické situace za dvouleté období. Pro srovnání incidence chřipky typu A jsem si stanovila oblast okresu Jindřichův Hradec v porovnání s výskytem v Jihočeském kraji. Obě oblasti lze z hlediska výskytu onemocnění srovnávat, jelikož veškerá hlášená data na Krajské hygienické stanici jsou standardizována a přepočtena na relativní počet 100 000 obyvatel. Materiál pro výzkum jsem získala na Protiepidemickém oddělení Krajské hygienické stanice Jihočeského kraje se sídlem v Českých Budějovicích, kde v programu EPIDAT, což je program k zajištění povinného hlášení, evidence a analýzy výskytu infekčních nemocí v ČR, jsem si vyhledala potřebná data pro sezonu roku 2009 a 2010. Hlášené údaje od praktických lékařů jsou rozděleny do kalendářních týdnů a do věkových skupin dle vzniklých nových onemocnění. Nejsou však zde uvedeny výskyty jednotlivých typů virů chřipky, protože ne každé akutní respirační onemocnění je virologicky ověřováno v příslušné laboratoři, popřípadě není provedená následná typizace v Národní referenční laboratoři. Tudíž z dostupných údajů nelze stanovit přesný počet chřipky v daném období a místě. Dalším důležitým zdrojem informací mi byla data o frekvenci a výsledcích laboratorních vyšetření biologického materiálu, které bylo provedeno ve sledovaném období v Národní referenční laboratoři pro chřipku. Z rozboru dostupných dat bylo možno učinit závěr, že ve sledovaném období nedošlo ve výskytu chřipky a chřipce podobných onemocnění k mimořádné epidemiologické situaci, i když v rámci kraje byl překročen práh epidemického výskytu, bylo toto překročení pouze krátkodobé.
|
|
|
Činnost integrovaného záchranného sysému při ochraně obyvatelstva před možným zavlečením vysoce nebezpečné nákazy do ČR leteckým transferem
TOUSECKÝ, Peter
V současné době rozvojem moderního turismu do všech destinací světa je riziko zavlečení vysoce nebezpečné nákazy (VNN) do České republiky (ČR) leteckým transferem více než pravděpodobné, proto nelze tuto hrozbu podcenit. Současnou Evropskou životní úrovní obyvatelstva ČR se stalo již každodenní součásti našeho života cestování do celého světa leteckým transferem, kdy čas na překonání vzdálenosti z dob minulých se díky letecké dopravě dostal na hranici několika hodin. Obyvatelé ČR se jednoznačně člení do rizikové skupiny při možném ohrožení VNN. Tato diplomová práce pojednává o biologickém agens, které označujeme podle patogenity, ohrožení personálu a možné léčby a profylaxe. Dělí se do čtyř skupin, jež vyžadují jistý stupeň zabezpečení proti nákaze a jejich šíření. Jedná se o stupně BSL - 1, BSL - 2, BSL - 3, BSL - 4. Nejzávažnější hrozbu představuje skupina BSL - 4, kdy není dostupná profylaxe a léčba. Zde můžeme zařadit různé virové hemorrhagické horečky (VHF), které jsou provázeny mohutným krvácením ze všech tkání, tyto můžou být způsobeny filoviry, arenaviry, bunyaviry a flaviviry. Konkrétní původci jsou viry Ebola, Marburg, Lassa, Junin (argentinská VHF), Machupo (bolivijská VHF), Sabia (brazilská VHF), Guanarito (venezuelská), horečka Rift Halley, Hanta virus, virus Varioly, Syndrom akutního respiračního selhání (SARS) a další. Nelze však podcenit ani hrozbu biologického agens skupiny BSL - 3, kde jednoznačně patří historii dobře známý Bacillus anthracis ve všech svých formách. Nebezpečnost VNN spojená s turismem spočívá především v inkubační době, která je většinou srovnatelná pobytu v exotické zemi, kdy turisti již při nasednutí do letadla a návratů zpět do ČR jsou VNN plně zasaženi. Přenos VNN, který se pak dále šíří v uzavřeném prostoru pro cestující letadla kapénkami, je pro nákazu ideální. Mezi problematickou oblast patří jednoznačně i chřipkový virus Pandemic 2009 (H1N1) svým pandemickým účinkem, který ukázal možné cesty identifikace nákazy a ochrany obyvatelstva ČR se všemi dopady.
|
|
|
Tvorba pandemického plánu pro lůžkové zdravotnické zařízení
VLAS, Vlastimil
Cílem mé práce je vyhodnotit riziko vzniku pandemie novým virem chřipky. Hlavně zda nemocnice jsou připraveny na krizové situace, při nichž vysoce stoupá počet hospitalizovaných osob. Zanalyzovat Národní pandemický plán a plán Jihočeského kraje, jelikož každá země musí mít připraveny své pandemické plány, a jestli tyto plány vyhovují návrhům a opatřením, které předložila Světová zdravotnická organizace a Evropská Unie. Světová zdravotnická organizace monitoruje vir chřipky od druhé světové války. Využívá k tomu tzv. programů pandemické bdělosti. Díky těmto programům můžeme do určité míry předvídat vznik pandemie. Ale i tak je riziko velmi velké, protože v JV Asii jsou již nákazy spojené s virem ptačí chřipky na lidech celkem běžné. Některé zdroje uvádějí, že pokud svět zasáhne nová pandemie, tak vypukne právě v JV Asii, proto je nutné tuto lokalitu sledovat. Dále jsem se v moji práci soustředil na popis viru chřipky, jakou má strukturu a hlavně jaké obtíže člověku způsobuje. V České republice se běžně vyskytuje sezónní chřipka, uvedl jsem základní rozdíly, co se týče symptomů. Poté jsem se zaměřil na popis léčby, jak u sezónní chřipky, tak u ptačí chřipky, jelikož se hodně liší. Důležitá a v dnešní době hodně konzultovaná je otázka očkovaní proti chřipce. Je důležité uvést, že očkování není pro všechny občany a že nás nemusí ochránit proti pandemii nového chřipkového viru. V mé práci je vysvětlen pojem pandemie chřipky a dále popsány důležité plány, jako opatření pro vznik pandemie. Je provedena analýza Národního pandemického plánu a zvláště Jihočeského plánu. Jelikož jak víme, tak v roce 2006 byl první výskyt a nejvíce postižená oblast, viru ptačí chřipky u infikované labutě, právě na Českobudějovicku.
|
|
|
Analýza rizik, prevence a následná krizová opatření při možném zavlečení nemoci SARS
TOUSECKÝ, Peter
Pro svou bakalářskou práci jsem si zvolil téma {\clqq}Analýza rizik, prevence a následná krizová opatření při možném zavlečení nemoci SARS``. V současné době bezesporu patří pojem Syndrom Akutního Respiračního Selhání (SARS) mezi fenomén možného ohrožení obyvatelstva, kdy počínaje 12. březnem 2003 byl Světovou zdravotnic{$\neg$}kou organizací (WHO) definován. Riziko SARS a jeho šíření po celém světě, kdy přímo v České republice (ČR) se nejednalo o zjištění výskytu tohoto onemocnění, v současné době zapadlo již v zapomnění. Je tedy více než nutností obyvatelům ČR připomenout základní aspekty vzniku této nemoci a její další možný dopad v případě opětovného výskytu SARS ve světě a možného zavlečení do ČR, nebo blízké sousední země, kdy součástí mé práce je mimo jiné i provádění osvěty formou anonymního dotazníku oslovením 80 respondentů a výsledek dále zapracován. K uvedenému tématu mě motivovala v letech pandemie SARS ve světě práce v bezpečnostním sboru, který mimo jiné měl za úkol monitorovat a odvracet příliv běženců z oblasti 3. zemí do Evropy, kdy jednoznačně z hlediska vzniku a výskytu SARS bezpochyby tato oblast k těmto patřila, když fakta tuto skutečnost jednoznačně prokazují. Zejména v roce 2003 byl na státních hranicích, již nově vytvořených se Slovenskou republikou, v katastru obce Strání Květná, okresu Uherské Hradiště monitorován příliv více jak 1000 běženců. Odhady ale v tomto úseku vycházely z počtu kolem 5000 běženců, kteří za pomocí převaděčů nelegálně tuto oblast státní hranice ČR používali pro transfer do státu vyspělé Evropy, zejména Německa. Příslušníci ozbrojených sborů v této době museli čelit náporu běženců, kdy v prvopočátcích nebyli nijak připraveni a vůbec chráněni na předmětnou nákazu SARS. V této době jsem se o uvedený problém zejména ve vztahu k přenosu nákazy zajímal a z nastudovaných informací jednoznačně usoudil, že obava při styku s běženci na tomto postu byla zbytečná z důvodu inkubační doby SARS maximálně do 10 dnů, kdy tranzit běženců v těchto případech ze země původu zejména Číny do ČR byl prokazatelně ověřen na dobu 1 - 3 měsíců. Z uvedených osobních poznatků tedy jednoznačně vyplývá, že informovanost obyvatelstva o možném opětovném zavlečení nemoci SARS do Evropy a poté do ČR je nutná.
|
host ::
RSS.